Byla vydána nová verze 10.0 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky ownCloud Infinite Scale a Uptime-Kuma.
Byla vydána nová verze 3.0.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
I v dnešní době počítačových sítí je telefonní spojení věcí životně důležitou, a proto se žádný větší podnik bez telefonní ústředny neobejde a nelze očekávat, že by se bez ní v nejbližší době obešel.
Ne každý je ovšem schopen si pořídit Cisco Call Manager v ceně pár set tisíc korun nebo jiná (stejně drahá) komerční řešení.
Naštěstí se není čeho bát a pro každého schopnějšího "linuxáka" je tu i další alternativa - postavit spolehlivou ústřednu na tom, co už dobře ovládá - na Linuxu
Co požadujeme od ústředny pro středně velký podnik?
Poznámka: Podpora Skypu by jistě byla velmi atraktivní, bohužel je Skype uzavřený protokol a jako takový nemůže být podporován žádným otevřeným softwarem - tedy ani Asteriskem. Pokud Skype opravdu chcete zprovoznit s Asteriskem, tak to sice jde, ale není to žádné elegantní řešení.
Co budeme potřebovat?
Tedy především budeme potřebovat nějaké to "železo". Při výběru hardwaru do značné míry záleží na tom, co všechno budeme od ústředny chtít. Bohužel neexistuje žádná univerzální rada, jaké PC pořídit. Je zde ale pár dobrých doporučení:
Příklad: Pro firmu s 30 zaměstnanci jsem zakoupil Dell PE830 s 1GB RAM, v ústředně mám 1× Digium TDM400 se čtyřmi analogovými linkami a 1× Digium TE210P se dvěma linkami ISDN PRI a nemám nejmenší problém.
Software:
Asterisk si rozumí prakticky s jakýmkoli Linuxem - nicméně pokud jste líní (jako občas já), tak nejméně problémů budete mít s Red Hatem (doporučil bych RHEL 4.0 WS). Máte-li k dispozici zdrojové kódy k jádru a kompilátor, máte vyhráno. Asterisk poběží na 32bitových i 64bitových strojích nativně a bez problémů.
Samotný software Asterisk stáhneme na stránkách projektu. Pokud budete instalovat telefonní karty, nezapomeňte též stáhnout zaptel ovladače a libpri - budete je potřebovat. Instalace (v pořadí libpri, zaptel a nakonec asterisk) probíhá klasicky kombinací:
make make install
Pokud provádíte novou instalaci Asterisku, doporučuji také nainstalovat příklady konfigurace a instalujete-li na Red Hat, také startovací skript:
make samples make config
V druhém dílu tohoto seriálu si popíšeme detailněji, jak Asterisk nakonfigurovat, a ukážeme si též příklady číslovacího plánu. Vyčerpávající popis instalace a konfigurace Asterisku je pak k nahlédnutí ve skvělé knize Asterisk - The Future of Telephony, kterou bych doporučil k pročtení každému, kdo to s Asteriskem myslí vážně.
Jak už jsem říkal v úvodu - používáme standardní Ethernet síť, která je sdílená s počítači. Zde tedy nenarazíme na nic zvláštního - pár zásad však platí:
Jakýkoli VoIP telefon podporující výše uvedené standardy vyhoví. Osobně bych, pro skvělý poměr cena/výkon, doporučil Grandstream GXP-2000.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Na Mestkem urade Domazlice ji maji...zhruba od leta. Asi jsou prvni v CR.
:%s/Plně kompatibilní se většinou protokolů pro VoIP (SIP, H.263, Cisco Skinny, IAX,...)./Plně kompatibilní se většinou protokolů pro VoIP (SIP, H.323, Cisco Skinny, IAX,...)./
Asterix je jiste zajimave reseni pro velmi male skupinky lidi, ci nekomercni subjekty typu FreeNet, ale uvadite-li firmu s 30 lidmi, tak nasazeni Cisco Call manageru Express by bylo na zvazeni, protoze by asi nevychazelo nejak extremne draz.
Nase firma pred nedavnem resila situaci, kdy jsme se rozhodovali mezi "klasickou" digitalni ustrednou a Cisco resenim. Ted mame dva mesice Cisco a nemuzeme si stezovat. Sprava jednoducha, udrzba temer neni potreba.
Bylo by mozne udelat nejaky velmi hruby cenovy odhad, na kolik vychazi v clanku zminovane reseni tj. VoIP ustredna zalozena na Asterixu s 30 uzivateli?
btw, jednoportova E1 pro ci$co (VWIC2-1MFT-T1/E1) stoji $1.300,- k tomu prislusny pocet DSP (PVDM2-32) za $1600,-, takze to uz jsme na $2.900 jen za E1 voice interface pro ci$co, stale jeste tvrdis, jak je ci$co vyhodny? ne, ne od ci$ca rozhodne neocekavej nic levneho, ani prilis flexibilniho.
> Co jsem se dival na web, tak PRI karta doporucovana v clanku stoji kolem 1000 USD
, neni problem se treba domluvit na externi sprave.
) směrovala ven dle zadaných pravidel. Dále není problém udělat LCR tak aby mobily šly třeba přes jednoho operátora a pevná síť přes jiného, opět máme přeci jasně definované mobilní nebo pevné číslo. A mezinárodní hovory se zase poznají, že mají 00 na začátku.
Zkrátka a dobře, doba prefixů je myslím dávno pryč a navíc, nemusíme učit každého ve firmě, že ven se volá přes 0, ale mobily přes 9 a podobně, ne?
Já osobně doma si místně volám přes tři čísla a ven klasicky bez prefixu a funguje to krásně.
Beha to na celkem standardizovanych protokolech (dnes asi nejvice SIP, IAX2 spise jen mezi asterisky, H.323 je na ustupu...), takze bezpecnost vyplyva z designu daneho protokolu.
Nezkousel jsem zachytavat datovy RTP stream, ale kazdopadne sip signalizace jsou normalni textove zpravy a ty se zachytavat daji (je v nich videt jake cislo se vola...)
2. I v případě připojení přes ISP, který sám doručí hovory do PSTN, je možné udělat záložní připojení.
Oba způsoby lze samozřejmě kombinovat. Vše je věc vhodného designu v závislosti na požadavcích zákazníka.