Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
I v dnešní době počítačových sítí je telefonní spojení věcí životně důležitou, a proto se žádný větší podnik bez telefonní ústředny neobejde a nelze očekávat, že by se bez ní v nejbližší době obešel.
Ne každý je ovšem schopen si pořídit Cisco Call Manager v ceně pár set tisíc korun nebo jiná (stejně drahá) komerční řešení.
Naštěstí se není čeho bát a pro každého schopnějšího "linuxáka" je tu i další alternativa - postavit spolehlivou ústřednu na tom, co už dobře ovládá - na Linuxu
Co požadujeme od ústředny pro středně velký podnik?
Poznámka: Podpora Skypu by jistě byla velmi atraktivní, bohužel je Skype uzavřený protokol a jako takový nemůže být podporován žádným otevřeným softwarem - tedy ani Asteriskem. Pokud Skype opravdu chcete zprovoznit s Asteriskem, tak to sice jde, ale není to žádné elegantní řešení.
Co budeme potřebovat?
Tedy především budeme potřebovat nějaké to "železo". Při výběru hardwaru do značné míry záleží na tom, co všechno budeme od ústředny chtít. Bohužel neexistuje žádná univerzální rada, jaké PC pořídit. Je zde ale pár dobrých doporučení:
Příklad: Pro firmu s 30 zaměstnanci jsem zakoupil Dell PE830 s 1GB RAM, v ústředně mám 1× Digium TDM400 se čtyřmi analogovými linkami a 1× Digium TE210P se dvěma linkami ISDN PRI a nemám nejmenší problém.
Software:
Asterisk si rozumí prakticky s jakýmkoli Linuxem - nicméně pokud jste líní (jako občas já), tak nejméně problémů budete mít s Red Hatem (doporučil bych RHEL 4.0 WS). Máte-li k dispozici zdrojové kódy k jádru a kompilátor, máte vyhráno. Asterisk poběží na 32bitových i 64bitových strojích nativně a bez problémů.
Samotný software Asterisk stáhneme na stránkách projektu. Pokud budete instalovat telefonní karty, nezapomeňte též stáhnout zaptel ovladače a libpri - budete je potřebovat. Instalace (v pořadí libpri, zaptel a nakonec asterisk) probíhá klasicky kombinací:
make make install
Pokud provádíte novou instalaci Asterisku, doporučuji také nainstalovat příklady konfigurace a instalujete-li na Red Hat, také startovací skript:
make samples make config
V druhém dílu tohoto seriálu si popíšeme detailněji, jak Asterisk nakonfigurovat, a ukážeme si též příklady číslovacího plánu. Vyčerpávající popis instalace a konfigurace Asterisku je pak k nahlédnutí ve skvělé knize Asterisk - The Future of Telephony, kterou bych doporučil k pročtení každému, kdo to s Asteriskem myslí vážně.
Jak už jsem říkal v úvodu - používáme standardní Ethernet síť, která je sdílená s počítači. Zde tedy nenarazíme na nic zvláštního - pár zásad však platí:
Jakýkoli VoIP telefon podporující výše uvedené standardy vyhoví. Osobně bych, pro skvělý poměr cena/výkon, doporučil Grandstream GXP-2000.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Na Mestkem urade Domazlice ji maji...zhruba od leta. Asi jsou prvni v CR.
:%s/Plně kompatibilní se většinou protokolů pro VoIP (SIP, H.263, Cisco Skinny, IAX,...)./Plně kompatibilní se většinou protokolů pro VoIP (SIP, H.323, Cisco Skinny, IAX,...)./
Asterix je jiste zajimave reseni pro velmi male skupinky lidi, ci nekomercni subjekty typu FreeNet, ale uvadite-li firmu s 30 lidmi, tak nasazeni Cisco Call manageru Express by bylo na zvazeni, protoze by asi nevychazelo nejak extremne draz.
Nase firma pred nedavnem resila situaci, kdy jsme se rozhodovali mezi "klasickou" digitalni ustrednou a Cisco resenim. Ted mame dva mesice Cisco a nemuzeme si stezovat. Sprava jednoducha, udrzba temer neni potreba.
Bylo by mozne udelat nejaky velmi hruby cenovy odhad, na kolik vychazi v clanku zminovane reseni tj. VoIP ustredna zalozena na Asterixu s 30 uzivateli?
btw, jednoportova E1 pro ci$co (VWIC2-1MFT-T1/E1) stoji $1.300,- k tomu prislusny pocet DSP (PVDM2-32) za $1600,-, takze to uz jsme na $2.900 jen za E1 voice interface pro ci$co, stale jeste tvrdis, jak je ci$co vyhodny? ne, ne od ci$ca rozhodne neocekavej nic levneho, ani prilis flexibilniho.
> Co jsem se dival na web, tak PRI karta doporucovana v clanku stoji kolem 1000 USD
, neni problem se treba domluvit na externi sprave.
) směrovala ven dle zadaných pravidel. Dále není problém udělat LCR tak aby mobily šly třeba přes jednoho operátora a pevná síť přes jiného, opět máme přeci jasně definované mobilní nebo pevné číslo. A mezinárodní hovory se zase poznají, že mají 00 na začátku.
Zkrátka a dobře, doba prefixů je myslím dávno pryč a navíc, nemusíme učit každého ve firmě, že ven se volá přes 0, ale mobily přes 9 a podobně, ne?
Já osobně doma si místně volám přes tři čísla a ven klasicky bez prefixu a funguje to krásně.
Beha to na celkem standardizovanych protokolech (dnes asi nejvice SIP, IAX2 spise jen mezi asterisky, H.323 je na ustupu...), takze bezpecnost vyplyva z designu daneho protokolu.
Nezkousel jsem zachytavat datovy RTP stream, ale kazdopadne sip signalizace jsou normalni textove zpravy a ty se zachytavat daji (je v nich videt jake cislo se vola...)
2. I v případě připojení přes ISP, který sám doručí hovory do PSTN, je možné udělat záložní připojení.
Oba způsoby lze samozřejmě kombinovat. Vše je věc vhodného designu v závislosti na požadavcích zákazníka.