Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
)
V Javě jsem dělal jednu semestrální práci a od té doby ji nesnáším. Je to nechutně neohrabany jazyk a spousta jednoduchých věcí se v něm dělá nechutně složitě.Nechci se vás nějak dotknout nebo vyvolat flame, ale mám pocit, že jste Javu buď nepochopil, a nebo jí používal k něčemu, k čemu vůbec není určená (ale to by muselo být nějaké funkionální programování nebo něco takového). Java je IMHO velmi produktivní jazyk, u mě vítězí i přehledností a srozumitelností – když se podívám na zdrojáky v C a v Javě, ten Javovský mi připadá prostě na pohled hezčí
no na programování to není. Člověk si tam nevychutná spousty roztomilých konstrukcí, ale pro začátek a na výuku si myslím, že není špatný. Na web je asi nejlepší PHPtak to byl vtip, ze? PHP je mozna rozsirene, a vyznam tohoto slova ma daleko od nejlepsi. Python je spickovy jazyk pro vyvoj webu a alespon ma poradnou implementaci OOP, ne jak PHP, do ktereho je to naroubovane, jak mrkev do sekvoje. Poradna implementace vlaken se taky hodi, kdyz clovek dela neco vetsiho. Pro vyvoj velkych veci uz se vyplati i tu Javu, resp. JSP naucit. Sam ale Javu nemam rad pro jeji neprehlednost a prilisnou dogmaticnost a tak me Python zcela pohltil.
Já znám Windows XP Home a Windows XP Professional, případně Windows 2003 Server (v různých edicích), ale Windows Zdarma Edition jsem ještě neviděl...
public class test {
public static void main(String args[]) {
System.out.println("Test");
}
}
To mam ulozeno v souboru test.java
Program zkompiluju do bytecodu a vznikne mi soubor test.class
Potom jsem si precetl o jar, a v souboru manifest musi byt vudeno Main-Class: nazev_tridy
Muj manifest vypadal nasledovne..
Main-Class: test
Odradkoval jsem, jak bylo napsano v manualu.
Potom jsem chtel udelat jar pomoci:
jar cmf Manifest program.jar *.class
Vse probehlo v poradku, ale kdyz se pokusim program spustit (tedka ve win) tak mi JVM Launcher napise:
Could not find the main class. Program will exit.
Jedine co jsem z toho pochopil je, ze nemuze najit main() a ze problem bude nejspise v urceni Main-Class. Zkousel jsem tam napsat uz snad vsechno (i test.class), ale stale nic. Chybi mi tam neco?
Manifest-Version: 1.0 Main-Class: cz.zah.TestProgramkde Main-Class je plné jméno třídy bez přípony class. Tato třída musí mít metodu main , která se spustí.
Manifest-Version: 0.2.2 Created-By: 1.4.2 (Sun Microsystems Inc.) Main-Class: projekt
Java je interpretovany jazyk (akorat misto textu je spousten bytecode) a tudis na spousteni potrebujes JRE. Existuji i kompilery, ale to bych ti nedoporucoval.No, to je hodně nepřesné. Jednak téměř všechny interpretované jazyky používají bytecode (mezi výjimky patří shell a prastarý BASIC). Druhak moderní VM (JVM=Java, CLI=.NET) používají již mnoho let JIT (Just-In-Time compiler).
o co v jave bezi jsou knihovny, API - beans, strusts, JNDI, JDBC a atadatd, to jsou mista kde je java pekelne vymakana. pokud neplanujes nejaky vetsi projekt tak z javy uvidis jen preslozitenou a neohrabanou syntaxi. python se mi vtakovem pripade zda byti tak nejak jednodussi a elegantnejsi.
Tiskni
Sdílej: