Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Jak se dá v C nebo C++ napsat multiplatformní aplikace ?Napište to s Qt. Pokud chcete GTK+, použijte třeba GTKmm/Glibmm - tam už si asi budete muset zařídit některé platform specific věci (sahající mimo možnosti jazyka) sám.
No. Psal jsem v jave neco jako filemanager.Aha, to je problém, k tomu se Java zrovna moc nehodí.
Ve srovnani s vecmi napsanymi v neinterpretovanych jazycich (…)S tímhle opatrně. Za prvé, výraz „interpretovaný jazyk“ je sám o sobě vachrlatý, protože jazyk je jen specifikace a dá se pro něj napsat interpret i překladač. Za druhé, Java není vyloženě interpretovaný jazyk, ale jazyk překládaný do bajtkódu virtuální mašiny. Velká část toho kódu navíc díky JIT končí v kódu stroje, na kterém VM běží. Za třetí, pomalost správce souborů napsaného v Javě s interpretováním přímo nesouvisí – zpomaluje spíš abstrakce hardwaru, které se člověk v nižších (klidně interpretovaných) jazycích může vyhnout.
Spousteni cele aplikace take 10x pomalejsi.To je ale kvůli zavádění VM, ne? Druhé spuštění už by mohlo být rychlejší. (Což ale říkám spíš jen do počtu, protože u správce souborů by samozřejmě bylo i to první pomalé spuštění na pendrek.)
Proto jsem chtel zkusit programovat v necem slozitejsim, coz c++ pro mne bez pochyby je, ale zato setrnejsim ke zdrojum. Nelibi se mi totiz moderni trendy ve stylu, pamet roste, vykon pocitace roste, tak budem psat neoptimalizovane.Tohle je omyl, vážně. Úplně základní programátorská dovednost je umět vybrat technologii, která se pro zadání bude hodit. Když si chci v rychlosti něco spočítat a sáhnu po C++, není to ideální. Když chci napsat správce souborů a sáhnu po Javě, je to velký omyl. Když to pak dře, není to chyba technologie.
Nicmene se nebranim myslence psat v jave, pokud mi tu nekdo rekne ze lze opravdu napsat aplikaci, ktera bude alespon trochu srovnatelna s Cckovou app co se tyce zdroju.Jistěže jde. Virtuální mašiny se ale člověk nezbaví, takže nesmí čekat, že první spuštění aplikace i s režií startu VM bude lepší než staticky linkovaná céčková binárka. Pro spoustu aplikací na tom ale nesejde, případně výhody Javy převáží. ¶ Jestli chceš psát správce souborů pro Windows i Linux (wtf?), Java pro to ideální není. Jestli chceš psát přenositelnou GUI aplikaci pro Windows i Linux, výhody Javy oproti ostatním řešením můžou být podstatné. Jestli čekáš jednoduchou a správnou odpověď na otázku „V čem psát GUI aplikace pro Windows i Linux?“, nedočkáš se.
Pokud jde o rychlost pak python pochopiltene dele startuje, za behu uz se rozdily nedaji poznat vyjma pripadu, ze pocitac musi swapovat, pak je pochopitelne python mnohonasobne pomalejsi.Potvrzuji, rozdíl v rychlosti běžného programu v pythonu a C/C++ poznám jen pokud se ten pythoní musí vyhrabávat ze swapu.
jednoduzsejDnes už píšeme mnohem jednodušeji než ve spřežkách.
Tiskni
Sdílej: