Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
.
Něco jsem už naprogramoval v konsolových aplikacích. Pak jsem pomalu přešel na GUI nejprve v MFC pod win. Pak v C# a nakonec v jave, kde jsem zjistil že je to opravdu velice podobné jako v C#. MS by měl Sunu zaplatit za licence k javě
protože to je z venku (uvnitř to bude asi trochu jiné) totální kopie.
Nicméně hledám nějaký pokud možno neinterpretovaný jazyk, ve terém bych mohl tvořit GUI jak pro win tak pro linux.
Omluvám se teď všem Rubyům a Pythonům, ale chtěl bych to tvořit pokud možno v C nebo C++. Pokud mi to někdo nevymluví.
Java i C# jsou sice hezké platformy, ale zdá se mi to jako strašné mrhání systémovými prostředky. Proto jsem se chtěl poohlédnout po něčem jiném.
Jak to vidíte vy ?
Jak se dá v C nebo C++ napsat multiplatformní aplikace ? Nebo žeby v jiném jazyce ?
Jak se dá v C nebo C++ napsat multiplatformní aplikace ?Napište to s Qt. Pokud chcete GTK+, použijte třeba GTKmm/Glibmm - tam už si asi budete muset zařídit některé platform specific věci (sahající mimo možnosti jazyka) sám.
.
PS:Procedury pro zjistovani souboru na disku + zapis informaci do seznamu bylo opsano z velmi tluste a velmi chytre knihy. Takze predpokladam ze to byl nejlepsi zpusob jak to napsat.
No. Psal jsem v jave neco jako filemanager.Aha, to je problém, k tomu se Java zrovna moc nehodí.
Ve srovnani s vecmi napsanymi v neinterpretovanych jazycich (…)S tímhle opatrně. Za prvé, výraz „interpretovaný jazyk“ je sám o sobě vachrlatý, protože jazyk je jen specifikace a dá se pro něj napsat interpret i překladač. Za druhé, Java není vyloženě interpretovaný jazyk, ale jazyk překládaný do bajtkódu virtuální mašiny. Velká část toho kódu navíc díky JIT končí v kódu stroje, na kterém VM běží. Za třetí, pomalost správce souborů napsaného v Javě s interpretováním přímo nesouvisí – zpomaluje spíš abstrakce hardwaru, které se člověk v nižších (klidně interpretovaných) jazycích může vyhnout.
Spousteni cele aplikace take 10x pomalejsi.To je ale kvůli zavádění VM, ne? Druhé spuštění už by mohlo být rychlejší. (Což ale říkám spíš jen do počtu, protože u správce souborů by samozřejmě bylo i to první pomalé spuštění na pendrek.)
Proto jsem chtel zkusit programovat v necem slozitejsim, coz c++ pro mne bez pochyby je, ale zato setrnejsim ke zdrojum. Nelibi se mi totiz moderni trendy ve stylu, pamet roste, vykon pocitace roste, tak budem psat neoptimalizovane.Tohle je omyl, vážně. Úplně základní programátorská dovednost je umět vybrat technologii, která se pro zadání bude hodit. Když si chci v rychlosti něco spočítat a sáhnu po C++, není to ideální. Když chci napsat správce souborů a sáhnu po Javě, je to velký omyl. Když to pak dře, není to chyba technologie.
Nicmene se nebranim myslence psat v jave, pokud mi tu nekdo rekne ze lze opravdu napsat aplikaci, ktera bude alespon trochu srovnatelna s Cckovou app co se tyce zdroju.Jistěže jde. Virtuální mašiny se ale člověk nezbaví, takže nesmí čekat, že první spuštění aplikace i s režií startu VM bude lepší než staticky linkovaná céčková binárka. Pro spoustu aplikací na tom ale nesejde, případně výhody Javy převáží. ¶ Jestli chceš psát správce souborů pro Windows i Linux (wtf?), Java pro to ideální není. Jestli chceš psát přenositelnou GUI aplikaci pro Windows i Linux, výhody Javy oproti ostatním řešením můžou být podstatné. Jestli čekáš jednoduchou a správnou odpověď na otázku „V čem psát GUI aplikace pro Windows i Linux?“, nedočkáš se.
, to je za a). A za b) v okamziku kdy se chci prehoupnout do neceho slozitejsiho (jako je filemanaager) nebo neco co pracuje s hardwarem, koncim. Budto to nejde vubec a nebo je to pomale.
Ale co uz, takovy je zkratka zivot
.
Pokud jde o rychlost pak python pochopiltene dele startuje, za behu uz se rozdily nedaji poznat vyjma pripadu, ze pocitac musi swapovat, pak je pochopitelne python mnohonasobne pomalejsi.Potvrzuji, rozdíl v rychlosti běžného programu v pythonu a C/C++ poznám jen pokud se ten pythoní musí vyhrabávat ze swapu.
jednoduzsejDnes už píšeme mnohem jednodušeji než ve spřežkách.
. Nicmene ho pouzivam na ruzne mensi veci a nemam s nim problem.
Tiskni
Sdílej: