Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Ultra Ethernet Consortium (UEC), jehož cílem je optimalizace a další vývoj Ethernetu s důrazem na rostoucí síťové požadavky AI a HPC, vydalo specifikaci Ultra Ethernet 1.0 (pdf, YouTube).
Jak se dá v C nebo C++ napsat multiplatformní aplikace ?Napište to s Qt. Pokud chcete GTK+, použijte třeba GTKmm/Glibmm - tam už si asi budete muset zařídit některé platform specific věci (sahající mimo možnosti jazyka) sám.
No. Psal jsem v jave neco jako filemanager.Aha, to je problém, k tomu se Java zrovna moc nehodí.
Ve srovnani s vecmi napsanymi v neinterpretovanych jazycich (…)S tímhle opatrně. Za prvé, výraz „interpretovaný jazyk“ je sám o sobě vachrlatý, protože jazyk je jen specifikace a dá se pro něj napsat interpret i překladač. Za druhé, Java není vyloženě interpretovaný jazyk, ale jazyk překládaný do bajtkódu virtuální mašiny. Velká část toho kódu navíc díky JIT končí v kódu stroje, na kterém VM běží. Za třetí, pomalost správce souborů napsaného v Javě s interpretováním přímo nesouvisí – zpomaluje spíš abstrakce hardwaru, které se člověk v nižších (klidně interpretovaných) jazycích může vyhnout.
Spousteni cele aplikace take 10x pomalejsi.To je ale kvůli zavádění VM, ne? Druhé spuštění už by mohlo být rychlejší. (Což ale říkám spíš jen do počtu, protože u správce souborů by samozřejmě bylo i to první pomalé spuštění na pendrek.)
Proto jsem chtel zkusit programovat v necem slozitejsim, coz c++ pro mne bez pochyby je, ale zato setrnejsim ke zdrojum. Nelibi se mi totiz moderni trendy ve stylu, pamet roste, vykon pocitace roste, tak budem psat neoptimalizovane.Tohle je omyl, vážně. Úplně základní programátorská dovednost je umět vybrat technologii, která se pro zadání bude hodit. Když si chci v rychlosti něco spočítat a sáhnu po C++, není to ideální. Když chci napsat správce souborů a sáhnu po Javě, je to velký omyl. Když to pak dře, není to chyba technologie.
Nicmene se nebranim myslence psat v jave, pokud mi tu nekdo rekne ze lze opravdu napsat aplikaci, ktera bude alespon trochu srovnatelna s Cckovou app co se tyce zdroju.Jistěže jde. Virtuální mašiny se ale člověk nezbaví, takže nesmí čekat, že první spuštění aplikace i s režií startu VM bude lepší než staticky linkovaná céčková binárka. Pro spoustu aplikací na tom ale nesejde, případně výhody Javy převáží. ¶ Jestli chceš psát správce souborů pro Windows i Linux (wtf?), Java pro to ideální není. Jestli chceš psát přenositelnou GUI aplikaci pro Windows i Linux, výhody Javy oproti ostatním řešením můžou být podstatné. Jestli čekáš jednoduchou a správnou odpověď na otázku „V čem psát GUI aplikace pro Windows i Linux?“, nedočkáš se.
Pokud jde o rychlost pak python pochopiltene dele startuje, za behu uz se rozdily nedaji poznat vyjma pripadu, ze pocitac musi swapovat, pak je pochopitelne python mnohonasobne pomalejsi.Potvrzuji, rozdíl v rychlosti běžného programu v pythonu a C/C++ poznám jen pokud se ten pythoní musí vyhrabávat ze swapu.
jednoduzsejDnes už píšeme mnohem jednodušeji než ve spřežkách.
Tiskni
Sdílej: