Dotaz: Rozdeleni disku

[Luky]

Dobry den,

pokud bych chtel proste najisto urcite na hotovo rozdelit disk pro sve potreby pouzivani PC a udelat vsechny oddily, tak jak udelat poradi kdyz proste chci vytvaret vsechny oddily: / , /boot, /home, /opt, /tmp, /usr, /var, swap ? a jak udelat ty oddily velke na 500GB plotnovy HDD na bezny PC pro bezne uzivatelske a programatorske pouziti s 8GB RAM?

Nazory jak nedelit a neefektivne ani-trochu-chytre narvat vse do 1 oddilu roztazeneho na celem disku vubec nepotrebuji, stejne tak jako vubec nepotrebuji nazory jak udelat jen 2 az 4 oddily (coz je sice docela rozumne, ale pro me nedostacujici), protoze kvanta vsech takovychto nazoru jsem si precetl u minuleho dotazu i u mnoha jinych dotazu jinych lidi. Ja potrebuji vsechny vyse vyjmenovane oddily.

Dekuji.

---

---

Odpovědi

[mhepp]

Pokud opravdu POTŘEBUJEŠ takovéto rozdělení disku, tak je v současnosti v celku jedno, jak to na disk umístíš. Disk už dávno nemá namapované bloky 1:1, jako dřív, takže nemáš možnost ovlivnit fyzické umístění bloků.

Velikosti Ti nikdo neporadí, protože nezná Tvé použití, to víš jen Ty.

Pokud by ale byla možnost nad tím ještě přemýšlet, zvolil bych následující:

• /boot/
• systém
• /home
• swap

Systém bych naformátoval jako BTRFS a všechny ostatní jako subvolume v daném btrfs, kterým můžeš nastavit quotu. Tím se vyhneš klasické situaci, že za chvíli zjistíš, že například /opt máš zcela prázdné a zbytečně veliké a v /var se Ti nedostává místo, zároveň se Ti nestane, že zblázněné logování sežere celý disk. Z tohoto důvodu nečekej, že Ti někdo napíše jak přesné velikosti jednotlivé oddíly mají mít.

[Luky]

Dekuji.
Pokud pri instalaci pouziju na oddily BTRFS a cokoliv by behem provozu Linuxu zhavarovalo tak ze by system nemohl nabootovat, jak dobre nebo spatne a jak jednoduse nebo slozite se dostanu k datum v BTRFS z nejakeho Linuxoveho LiveCD media, abych mohl data zachranit a system opravit nebo preinstalovat?

Zazil jsem totiz nekolik tech hroznych pekelnych neprijemnych hororovych situaci, kdy jsem mel pri instalaci Linuxu u nekolika lidi asi dost slabe chvilky nebo naopak dost nezodpovedne sebejiste neuvazene chvilky a zvolil jsem par lidem pri instalaci oddily parkrat LVM a parkrat LUKS a kdyz nebylo mozne naboptovat, tak potom se k datum v LVM ani v LUKS neslo nijak dostat, ze me nakonec musel zachranit SW pro zachranu dat z poskozenych nebo smazanych disku. Tak jestli pri bootovani z LiveCD je zachrana dat z BTRFS jednodussi nebo podobne peklo?
Dekuji.

[Heron]

No tak především, pokud něco zhavaruje, tak v první řadě vytáhnete zálohy.

K BTRFS se dostanete z každého běžného záchranného média. Já používám s oblibou systemrescuecd, ale můžete použít cokoliv. Btrfs je na záchranných Live CD už asi 11 let. Připojíte to jako jakýkoliv jiný fs. Pokud je poškozený disk, tak z toho data stejně nevytáhnete u žádného fs. Kdybyste měl dva a více disků tak u btrfs uděláte jedním příkazem redundanci (a to klidně i později, nemusíte mít více disků hned u instalace) a o data při poškození jednoho z nich nepřijdete.

Zazil jsem totiz nekolik tech hroznych pekelnych neprijemnych hororovych situaci, kdy jsem mel pri instalaci Linuxu u nekolika lidi asi dost slabe chvilky nebo naopak dost nezodpovedne sebejiste neuvazene chvilky a zvolil jsem par lidem pri instalaci oddily parkrat LVM a parkrat LUKS a kdyz nebylo mozne naboptovat, tak potom se k datum v LVM ani v LUKS neslo nijak dostat, ze me nakonec musel zachranit SW pro zachranu dat z poskozenych nebo smazanych disku.

Většina velkých distribucí má při instalaci velmi rozumné defaulty, takže pokud necháte disk rozdělit instalátorem a případně si od něj necháte i disk zašifrovat, dostanete funkční řešení. Nemusíte na to vůbec sahat. Pochopitelně, pokud se rozbije šifrovaný disk, je jeho obnova horší, ale to je jaksi účel šifrování. Šifrování má chránit data před nekalým přístupem a pokud je disk vadný, tak máte prostě smolíka. Od toho je opět záloha.

[Luky]

Jasne, zaloha, jsem uvedomely uzivatel-ajtak-admin-programator, dbam mj. i na zalohy . Ale kdyz PC instaluji jine osobe s tim, ze obstaram jen instalaci, poinstalacni konfigurace, prizpusobeni, upravy, doinstalace programu, zauceni uzivatele, ...aj. a dal uzivatele niajk nehlidam a uzivatel je pako a nezalohuje a aby toho nebylo malo tak neco domrsi a pak vola "ze se to samo zkazilo" a potrebuje to opravit a zachranit data, to je situace uplne jina.

Dale ze
"Většina velkých distribucí má při instalaci velmi rozumné defaulty, takže pokud necháte disk rozdělit instalátorem a případně si od něj necháte i disk zašifrovat, dostanete funkční řešení. Nemusíte na to vůbec sahat."
- to neni az tak uplne pravda, naopak skoro bych polozil ruku do ohne za to, ze vetsina velkych distribuci ma defaulty velmi nerozumne az velmi hloupe, protoze u vetsiny velkych dister kdyz dam "Automaticky rozdelit", tak to udela jen dva oddily: / velky jako krava pres skoro cely disk a swap velky priblizne +- neco okolo velikosti RAM (coz je asi jedina vec kterou automaticke deleni disku u dister udelaji dobre). Nikde zadny oddeleny /home - coz je ohledne oddilu minimalni zaklad ohledne bezpecnosti, integrity, stability, konzistence, efektivity a prehlednosti at uz za bezneho provozu systemu tak i v pripade jakekoliv havarie (krome hardwarove havarie disku, kde je to opravdu skoro jedno - prakticky ale ani tam to neni uplne jedno - v pripade hodne drahych dat a hodne vyplaznutych penez pri zachrane za pomoci specializovanych firem na zachranu dat z vadnych disku je myslim taky rozdil zachranovat uzivatelska data jen z urcitych spojitych stop disku nebo dat chaoticky fragmentovanych po cele plose disku).

[Heron]

a dal uzivatele niajk nehlidam a uzivatel je pako a nezalohuje a aby toho nebylo malo tak neco domrsi

Možná by to chtělo změnit přístup k věci. A uživatel domrší FS jak přesně? Pokud je to uživatel, tak nemá root práva a pokud je má (pro sudo), tak je otázkou proč má tendenci spouštět destruktivní příkazy. Nehledě na to, že podle situace lze nastavit zálohování uživatelových dat někam ven (i kdyby to měl být primitivní rsync -a /home zalohovaci.server.cz:) spouštěný z cronu. Navíc některé distribuce sami nabízejí zálohovací služby.

coz je ohledne oddilu minimalni zaklad ohledne bezpecnosti, integrity, stability, konzistence, efektivity a prehlednosti

Můžete to zopakovat třeba tisíckrát, ale pravdou se to nestane.

je myslim taky rozdil zachranovat uzivatelska data jen z urcitych spojitych stop disku nebo dat chaoticky fragmentovanych po cele plose disku

home adresář bude určitě větší a bude obsahovat víc souborů, než co zůstane na /. Tedy pokud vadí chaotická fragmentace po celé ploše disku u /, tak to jistě bude vadit i u většího /home.

[lertimir]

Heron to již v základu napsal tak jen pár doplnění.

Jasne, zaloha, jsem uvedomely uzivatel-ajtak-admin-programator, dbam mj. i na zalohy . Ale kdyz PC instaluji jine osobe s tim, ze obstaram jen instalaci, poinstalacni konfigurace, prizpusobeni, upravy, doinstalace programu, zauceni uzivatele, ...aj. a dal uzivatele niajk nehlidam a uzivatel je pako a nezalohuje a aby toho nebylo malo tak neco domrsi a pak vola "ze se to samo zkazilo" a potrebuje to opravit a zachranit data, to je situace uplne jina.

Z havarovaných disků a nefunkčních flashek bych mohl mít galerii. Když jsem se na ně lehce kouknul tak to asi cca 10TB bude. Nemusím bych automechanik, abych si v autě vozil rezervu, protože kdykoliv se může stát příhoda, že prorazím gumu. A stejně může havarovat jakékoli paměťové medium, kdykoliv bez jakéhokoliv předchozího varování, jak rotační disky, tak SSD tak flashky. Podobně jako když doma přijdu k vypínači, rozvítím a žárovka/zářivka/LEDka se nerozsvítí. A pokud nekaceptuji, že tak to prostě je, tak o data přijdu, je jen otázka kdy.

"Většina velkých distribucí má při instalaci velmi rozumné defaulty, takže pokud necháte disk rozdělit instalátorem a případně si od něj necháte i disk zašifrovat, dostanete funkční řešení. Nemusíte na to vůbec sahat."
- to neni az tak uplne pravda, naopak skoro bych polozil ruku do ohne za to, ze vetsina velkych distribuci ma defaulty velmi nerozumne az velmi hloupe, protoze u vetsiny velkych dister kdyz dam "Automaticky rozdelit", tak to udela jen dva oddily: / velky jako krava pres skoro cely disk a swap velky priblizne +- neco okolo velikosti RAM (coz je asi jedina vec kterou automaticke deleni disku u dister udelaji dobre).

Pokud navrhují swap třeba 4GB na rotačním disku a systém ho opravdu použije, tak se všechno zastaví. Swap je z doby 32-64MB paměti a cca 1-2GB disků. Před 25 lety Seagate vyrobil SCSI disky s 7200RPM a kapacitou 1-3GB. Dnešní disky mají skoro stejný nebo pomalejší seek, jen cca 10x větší rychlost přenosu, ale 1000x větší kapacity, a paměti podobně máme 100-1000x větší. Odswapovat stejný poměr paměti do disku bude dnes v poměru k době před 25 lety tak 10-100x pomalejší, protože kapacity narostly řádově víckrát než rychlosti. Mít tak 1-2GB ve swapu, které se reálně používají, tak systém fakticky stojí, protože swap operace mají nejvyžší prioritu a dokud se nedodělají tak nejede nic jiného. Pokud disk není SSD nebo lépe NVMe nemá swap smysl naprosto žádný.

Nikde zadny oddeleny /home - coz je ohledne oddilu minimalni zaklad ohledne bezpecnosti, integrity, stability, konzistence, efektivity a prehlednosti at uz za bezneho provozu systemu tak i v pripade jakekoliv havarie (krome hardwarove havarie disku, kde je to opravdu skoro jedno - prakticky ale ani tam to neni uplne jedno - v pripade hodne drahych dat a hodne vyplaznutych penez pri zachrane za pomoci specializovanych firem na zachranu dat z vadnych disku je myslim taky rozdil zachranovat uzivatelska data jen z urcitych spojitych stop disku nebo dat chaoticky fragmentovanych po cele plose disku).

Naprosto nechápu o jaké záchraně dat za pomocí specializovaných firem píšeš. To skutečně máš modus operandi takový, že když je problém tak zachraňuješ data z rozbitého HW?? Oddělený /home může mít smysl, (a např openSUSE ho pořád má v defaultu a myslím že i s jiný FS než root), ale nejvíce má smysl, když je uživatel ještě neustálen a hledá a zkouší různá distra, nebo se hodně agresivně a bez znalostí šťourá v systému a rozboří si jej a přeinstalovává. Možná by to mohlo vyhovovyt zmíněné openSUSE, které má oddělený /home a většinu tvých oddílů jako subvolume na btrfs rootu. A management snapshotů, že jsi schopen se vrátit v čase k některému předchozímu funkčnímu nastavení systému.

[Josef Kufner]

Swap i na pomalém rotačním disku má smysl, neboť si na něj jádro odloží paměť, kterou programy sežraly, avšak reálně ji nepoužívají. Takže se tím uvolní fyzická paměť pro užitečnější věci. Dále je pak dobré mít swapovací oddíl pro hibernaci, neboť swap na btrfs ještě stále nefunguje, resp. je to žhavá novinka (jádro 5.0+).

[lertimir]

Swap i na pomalém rotačním disku má smysl, neboť si na něj jádro odloží paměť, kterou programy sežraly, avšak reálně ji nepoužívají.

Pokud je problém s tím, že paměti programy sežerou více než je dostupná pamět a musí se swapovat, tak je nejrozumnější dokoupit paměť. Pokud se něco významnějšího odswapuje tak 20% u normálního systému s 8+GB tak už se systém v podstatě zastaví.

Takže se tím uvolní fyzická paměť pro užitečnější věci. Dále je pak dobré mít swapovací oddíl pro hibernaci, neboť swap na btrfs ještě stále nefunguje, resp. je to žhavá novinka (jádro 5.0+).

Ano swap v btrfs sice nefunguje, ale swap pro hibernaci mám-li 8GB paměti a více na normálním disku je neuvěřitelně pomalý. Mnohem a mnohem pomalejší než nastavení, kdy při shutdown všechny aplikace uloží data a DE uloží stav a při startu DE najede do uloženého stavu a aplikace loudnou data. Zkoušel jsem hibernovat notebook s 8GB do SSD a i tam jsem to vzdal, protože příprava na hibernaci plus hibernace byla tak 30 vteřin a vzbuzení z hibernace přes 20 vteřin, přičemž vypnutí s uložením stavu bylo tak 10 a start do 15. Totéž v rotačním disku by bylo násobně delší.

Na pracovní stanici s 24GB paměti jsem se o žádnou hibernaci ani nepokoušel.

[k3dAR]

btw: na letitem T420s s SSD+LUKS/LVM, 16GB RAM(obsazene ~6GB) hibernace ~20s (do zhasnuti led), probuzeni ~20s (od Grub menu po zivej desktop)...
nevim jak funguje ulozeni stavu DE+Apps o kterem mluvis, ale s Xfce muzu ulozit sezeni seznamu bezicich app, ale urcite neobnovi svuj stav

[Heron]

Tohle asi bude dost individuální, ale já jsem se hibernaci nikdy nenaučil používat a z mého pohledu pro ni neexistují důvody a časem jsou ještě nižší. Mě stroj nabootuje od grubu do grafiky do 6s. Většina appek, u kterých to má smysl (třeba webové prohlížeče) si pamatují svůj minulý stav, takže třeba Vivaldi, ze kterého teďka píšu, se mi spustilo do původního stavu nějakých 5s od ukončení bootu. 11s od grubu do appky.

Ano, někdo jistě může namítat, že existují i jiné appky a že je nutné je pospouštěť atd. To jistě. Ale já třeba ráno dělám trochu něco jiného než večer, takže mít ráno po zapnutí PC stejnou session, jak jsem ji večer opustil, stejně nedává z hlediska mé práce smysl. Někdo to může mít pochopitelně jinak.

[Peter Golis]

To je v poriadku keď si neprišiel na chuť hibernácii. Hibernácia (suspend to disk) ti umožní pokračovať v rozrobenej práci, podobne ako rýchle uspanie (suspend to ram) ale bez rizika že sa minie baterka keď notebook spinká.

Názor že hibernácia urýchľuje štart je síce pravdivý, ale je to len jej vedľajší efekt.

[lertimir]

Asi velmi záleží na HW. Posledních 5 let se udělaly velké pokroky právě v úspoře energie a slušný notebook z poslední doby vydrží na suspend to ram s plného nabití o dost více než týden, takže i z 20% mě vydržel den až dva a mezi tím jsem ho vždy nabil.

[Peter Golis]

Akurát to S2RAM má jednu drobnú nevýhodu v prípade šifrovaného disku, kľúč je stále v RAM.

Ale to už sme trošku mimo. I keď niekomu je ten jeden týždeň málo, a niekomu zas nevadí že sa to za pár sekúnd prečíta a dekomprimuje z disku do RAM pri prebudení.

[Petr Fiedler]

Moje zkušenost s hibernací je taková, že systém se pak nechová korektně a dochází v něm k různým nežádoucím efektům. Takže jsem jí zavrhl. Nemám problém práci uložit a příště vše spustit. Mimochodem, některé věci, které používám stále, mám nastaveny, aby se automaticky spustily po startu, takže pohoda.

[Peter Golis]

Dalo by sa to chovanie nejako nasimulovať?

Posledne som také niečo videl keď sa mi aplikovali záplaty na knižnice, a systém ma nevyzval k reštartu alebo som tú výzvu dlhšiu dobu ignoroval. Vtedy to bolo také, všelijaké. To ale nesúvisí s hibernáciou.

PS: Mne vyhovuje keď si nemusím pamätať ktoré veci mám rozrobené ale rovno mi ostanú otvorené pred očami. V ktorých programoch, to si snáď už zapamätá grafické sedenie.

[Petr Fiedler]

Jsem si uvědomil, že se to netýká hibernace, ale uspání do RAM. Sorry. Po probuzení mi pak zamrzal hlavní panel (automaticky skrývám). To byl asi problém Cinnamonu. Nešlo připojit, nebo odpojit nějaký disk a různé jiné chyby. Přesně už si nevzpomínám. Myslím ale, že by to dělalo i u hibernace.

[k3dAR]

zalezi primarne na hw/ovladacich, i kdyz i nejaky "program" muze blbnout... osobne hibernuju/probouzim pravidelne nekolikrat za den a problem nemam (na Thinkpad T420s/i7/intelgpu, resp. ani na jinejch strojich co nepouzivam tak casto ale stale hibernuju)
jedna vec je ulozit dokument, nebo ukladajici otevrene listy v prohlizeci(i kdyz 10 otevrenejch Vivaldi oken rozhazene na 6ploch podle tematu se mi stejne po znovu pusteni otevre na aktualni plose(to by resilo KDE co si okna pamatuje, ale KDE mi z ostatnich duvodu nevyhovuje :), druha vec je treba terminal kde mam byoby s desitkama oken/suboken a i kdyz pouzivam ukladani session v byobu nefunguje na 100% (resp. musim myslet na to ze "sudo mc" muzu pustit kdyz nejdriv vlezu do adresare kde pak chci bejt, "sudo mc editace souboru" musim resit ze pustim primo "sudo mcedit /cesta/soubor", samo z mc otevrene funguje pouze pokud neni pusteno pres sudo, v obou pripadech si ale stejne mc pamatuje jen cestu v jednom panelu atd...)

[Petr Fiedler]

Já používám pc úplně jinak. V prohlížeči mám otevřených max. 5 karet a když mám spuštěné 2 terminály, tak to už je co říct. Kdybych pc používal jako ty, tak bych asi taky hibernoval. Musel bych ale asi používat něco jiného než Cinnamon.

Ve Firefoxu mám nastaveno, aby se po jeho spuštění obnovovaly poslední relace a taky to zlobí. Někdy to píše: "Je nám líto, ale máme problémy s obnovením poslední relace".

[k3dAR]

ty duvody existujou ale nejsou slucitelne s tvojim zpusobem ja po probuzeni nb delam na tom co sem mel rozdelane pred hibernaci, i kdyz ne treba okamzite, priklad vivaldi(btw: pousti se mi(+rozhozeni oken na plochy) tak 2minuty, kvuli vetsimu poctu oken/listu i presto ze ve vsech oknech co zrovna neresim mal empty page a mam natavene aby taby na pozadi se obnovil obsah az po vybrani) a byobu viz

[Heron]

Mít tak 1-2GB ve swapu, které se reálně používají, tak systém fakticky stojí

Přesně tak, proto vůbec nechápu lidi, kteří doporučují mít swap na serveru a ještě na vmku. Jako proč? Co přesně se tam má odswapovat? Pokud je ta služba nepotřebná, nemá tam běžet (případně může být socket activated, pokud se používá skutečně řídce). A pokud je potřebná, tak ze swapu stejně nepojede. A kromě toho, že nepojede, tak ještě zabije diskové io pro všechno ostatní. Takže nakonec nepojede nic.

[lertimir]

Člověku se slabými nebo sebejistě neuváženými chvilkami pomůže jedině nechat vše na defaultu. Protože tak se pak nejlépe doptá na fóru, když má problém. A btrfs rozhodně není jednodušší než LVM, s neuváženými chvilkami se dá natolik excelentně rozbít, že záchrana není žádná. A pokud se myslí jakákoli záchrana při HW problémech, tak v současnch discích je blízká nule.

[Luky]

Dekuji. Co presne znamena mapovani bloku 1:1 jako driv? Myslite 1:1 ohledne velikosti bloku nebo pozice bloku

Jednu dobu jsem se detailne podrobne zajimal o hardware, vim, ze napred bylo CHS - Cylindr-Hlava-Sektor, ktere primo odrazelo fyzickou strukturu disku. Po CHS bylo LARGE - Velky, coz byly jednoduche matematicke prepocty adresace jednotlivych parametru Cylindr-Hlava-Sektor na urovni BIOSu a elektroniky HDD a ovladacu HDD, aby sly adresovat vetsi disky nez dovolovaly limity parametru CHS (ted si fakt nevzpomenu na presnou velikost limitu). A pak prislo LBA - Linear Block Address nebo Logical Block Address (nevzpomenu si presne ktery vyznam je dobre), ktery zcela opousti adresaci pres fyzickou CHS strukturu disku, ale adresuje se linearne - bloky a cisla bloku jdou presne za sebou. Ale i pres LBA jdou cisla a bloky po sobe - zacatek disku je nulty blok nulte plotny nulte stopy a to jde postupne az po posledni blok posledni plotny posledni stopy, takze linearne za sebou, ne? Nebo uz je vymysleno neco noveho, nejaka nova adresace?

[mhepp]

Co chceš instalovat za distribuci?

Mám takový pocit, že Tvé rozdělení je zcela nesmyslné kvůli tomu, že v současnosti je obsah /bin a /sbin/ pouze symlink do /usr/bin a /usr/sbin/. Takže klidně si takhle rozděl disk, ale pravděpodobně ti to ani nenabootuje, protože /sbin/mount bude symlink do /usr/sbin/, který potřebuješ přimountovat ;)

Ale jak píšeš, tyto rady nechceš, asi víš co děláš, takže jako bych nic nenapsal...

[Luky]

Bude to Ubuntu.

Prece kdyz jsem par lidem instaloval system tak, ze jsem delal samostatny /boot a pak par oddilu jako /, /home, swap a nekdy jeste neco, tak tam se taky muselo napr. mountovat /boot na / a system vzdy korektne nabootoval a nabehl, tak vysvetlite mi prosim, proc by ted tady mel byt problem s mountovanim pri bootovani, kdyz to Linuxy bezne drive i ted zvladaly a zvladaji uplne korektne?

[mhepp]

To je prosté: pokud chceš připojit /boot/, tak zavoláš binárku mount, která je umístěná v /usr/sbin/mount. Dříve tyto esenciální programy byly umístěné v /bin a /sbin. To už ale není dostatečně moderní a jsou umístěné v /usr/sbin/ a /usr/bin/. Jak tedy chceš připojit /usr, když nástroj k tomu potřebný je umístěný v /usr/sbin/ ?

Navíc v /boot/ a /home nemáš v podstatě nic, co bys potřeboval na nabootovaném systému. /boot/ potřebuješ jen pro zavedení jádra a initramdisku, pak ani není potřeba aby byl pripojený. A v /home máš jen uživatelská data. Ty ale chceš připojovat /usr, které je nepostradatelné.

A co se týče btrfs, tak to je běžně podporovaný souborový systém, takže z liveCD a podobně jej připojíš...

[Luky]

Takze kdyz budu mit samostatny /usr, tak chcete rict, ze mi system urcite 100% ani nenabootuje?

[Heron]

Jakou výhodu vidíte v odděleném /usr?

ze mi system urcite 100% ani nenabootuje?

Na danou otázku nelze odpovědět, záleží to totiž na distru. Některá to mají tak jak uváděl předřečník, jiná mají samostatné /bin a /sbin. Každopádně si tím jen zbytečně komplikujete život. AFAIK existoval požadavek systemd na spojeném / a /usr (už si nepamatuju přesně na konkrétní případ).

Ale co tím vlastně získáte a co přesně budete mít na /, když všechno chcete jako samostatné oddíly? To budete mít oddíl pro / prázdný? Jakou mu dáte velikost?

Tohle fakt nemá smysl řešit. Pokud chcete vyloženě dělat cherry picking a dělat speciální oddíly na zvláštní příležitosti, tak mnohem lepších výsledků dosáhnete tím, když se na tohle vykašlete, necháte si nainstalovat výchozí LVM rozdělení disku a necháte si dost volného místa v VG. A potom, pokud si s tím chcete takto hrát, tak můžete vytvářet LV pro jednotlivé typy dat. Takže třeba /var/lib/psql můžete dát na samostatný oddíl a pg_wal dát na samostané LV. Nebo další LV s jiným FS pro postfix queue. To totiž dává alespoň nějaký smysl z hlediska těch programů a těch dat. Na tom se něco naučíte. (Nebo, pokud se bavíme o desktopu, tak si klidně takto hrajde s daty uživatelských programů v home.)

Ale udělat hromadu klasických GPT (pokud už teda chcete vytvářet klasické oddíly, tak nepoužívejte MRB a ty extended partition, ale rovnou GPT, kde můžete oddílů vytvořit až 128) nedává smysl a pokud vytvoříte hodně oddílu, tak se učitě seknete v jejich velikostech a budete mít jenom další problémy.

[k3dAR]

Ubuntu 18.04 ma jeste /bin a /sbin v ramci rootfs, ale treba Debian10 (a predpokladam to tam prevezme i Ubuntu 19.10 nebo 20.04) ma v rootfs uz jenom symlinky:

/bin -> /usr/bin
/lib -> /usr/lib
/libx32 -> /usr/libx32
/lib64 -> /usr/lib64
/sbin -> /usr/sbin

tzn. s oddelenym /usr by rootfs nemel potrebne knihovny a nastroje k pusteni zakladnich nastroju kdyz jsou umistene v nedostupnem /usr

[Heron]

Když už zakládáte druhé vlákno se stejným dotazem, tak byste možná mohl konečně napsat, co od takovéhoto rozdělení disku vlastně očekáváte a proč na něm trváte. V minulé diskusi vám bylo několikrát doporučeno použít dva oddíly: samostatný boot nutný pro UEFI (jinak není potřeba) a LVM. To je de facto standard a poskytne vám to nejlepší výhody a možnost pozdější manipulace s oddíly. (Pokud tedy nechcete jít rovnou do BTRFS.) V LVM si můžete udělat tolik oddílů kolik potřebujete, můžete je později zvětšovat nebo zmenšovat (podle toho, zda použijete FS, který to umí - à propos v celé minulé diskusi vůbec nepadlo ani slovo o tom, jaký fs chcete na ty oddíly použít. V závislosti na tom co vlastně chcete byste volbou vhodného fs dosáhl možná většího efektu, než ten který možná očekáváte od rozdělení na spoustu oddílů.) nebo je rovnou rušit.

Mít dneska hromadu klasických (MBR / GPT) oddílů přináší jen nevýhody. Netrefíte jejich velikost při instalaci a potom už je budete horko těžko zvětšovat nebo zmenšovat. Všechno tohle řeší elegantně LVM.

[Luky]

Chci pouzivat ext4 a ext2, ext2 tam kde neni potreba zurnalovat, jinak vsude ext4. Jo a pro swap samozrejme swapfs.

LVM ani LUKS ani videt - tam vzdy kdyz se cokoliv drobneho trosku pokazi, tak mam po srande a jedine co muzu je pustit zachranu dat z poskozeneho disku. To se u systemu ext2, ext3 a ext4 nestava, tam jdou data bezpecne precist i po vetsi havarii.

[debian+]

Na ext4 sa da vypnut zurnal.

[Heron]

ext2 tam kde neni potreba zurnalovat

A to je přesně kde (mimo boot)? Sorry, ale opět jako u předchozí diskuse, tohle jsou rady tak 15 let staré. Pokud nestavíte hodně speciální storage, kde přesně víte co vám který fs přinese a odnese a můžete si dovolit říct "nepotřebuju žurnál, protože ten fs vytvořím znovu a data zkopíruju z repliky" (což vůbec není váš případ), tak dneska řešit žurnál nebo nežurnál je úplně mimo mísu. Z klasických FS dneska vedle sebe na zcela stejné úrovni stojí ext4 nebo XFS. ext4 má výhodu, že se umí shrinknout (což je vám ale u MBR / GPT oddílů stejně k ničemu) a XFS je default spíše pro serverové nasazení (a můj favorit v klasických fs, kdekoliv nechci požívat BTRFS nasazuju XFS).

LVM ani LUKS ani videt - tam vzdy kdyz se cokoliv drobneho trosku pokazi, tak mam po srande a jedine co muzu je pustit zachranu dat z poskozeneho disku. To se u systemu ext2, ext3 a ext4 nestava, tam jdou data bezpecne precist i po vetsi havarii.

No tak LVM není FS, LVM je jen rozdělení disku. Na LVM můžete mít to vaše zázračné extX, které se nikdy nepokazí a funguje i na vadném disku . Šifrování, pochopitelně, věci komplikuje.

Jinak na LVM se nemá co pokazit. LVM je skutečně (v prvním přiblížení a ve vašem případě) jen lepší rozdělení disku. Pokud se neztratí informace o přidělení bloků jednotlivým LV, tak se mu vůbec nemá co stát. A pokud LVM o tyto metadata přijde, tak to znamená, že se s fyzickým diskem děje něco hodně špatného. Ale pokud se vám totéž stane s MBR / GPT (tedy že je natolik poškozen první sektor, že se ta table (v případě MBR) prostě z disku nedá přečíst, tak je fakt vadný. (Ano, teď určitě někdo přispěchá s informací, že pomocí nástrojů lze najít počátky jednotlivých FS a obnovit tak alespoň některé oddíly a rekonstruovat tabulku. OK. To opravdu operujete s takto poškozenými disky a věříte datům z nich vytaženým? Proč rovnou nevytáhnete zálohu?)

[Luky]

Ano, ext2 bylo doporuceno jen na /boot, vsude jinde /ext4, ale ja jsem si rikal, ze ext4 i pro /boot. Nebo mam pro /boot lepsi /ext2 nebo /ext4?

[Heron]

Moc to řešíte. Pro /boot použijte default dané distribuce. /boot se stejně jen čte jednou při bootu a za normálního provozu nemusí být ani připojený (jen v případě update jádra nebo initrd). Takže je úplně jedno, jaký má fs. Hlavně aby ho uměl přečíst grub (který umí dneska stejně všechno).

[lertimir]

Ještě bych přidal poznámku, že čistě když by se započítal čas odborníka na řešení při použití těch nástrojů, tak je násobně dražší než záloha. A myslím, že spotřebovaný čas nad touto prázdnou diskusí odpovídá tomu, že stejně tazatel směřuje k tomu že to bude mít horší než default.

[Petr Fiedler]

Taky jsem mu chtěl poradit LVM, ale vzpomněl jsem si na tohle. I když bez LUKS by hororová dolování odpadla.

[Petr Fiedler]

Já osobně bych disk rozdělil takto:

sda1   512MiB   EFI System Partition
sda2   100GiB   /
sda3    15GiB   /var
sda4   zbytek   /data partition

/tmp bych určitě navedl na RAM. Je to rychlejší a samo se to s každým vypnutím maže. Data bych měl na sda4 ne jako oddělené /home, ale jen tak s tím, že bych si nastavil automount po startu stroje. Když budeš případně přeinstalovávat, data budou v bezpečí a ihned dostupná. Já na disk nehibernuji, takže s 8GB RAM je pro mne swap k ničemu. Pokud ale hibernuješ, tak bych swap dal 8GB jako sda4 a data na sda5. A /var bych oddělil, kdyby nějaký proces začal něco generovat, tak aby se nezaplnil celý disk. Vůbec ale nechápu, proč chceš oddělovat /opt. Mohl bys mi to prosím tě vysvětlit?

Mimochodem, v /home nejsou jen soubory (např. audio, nebo video) uživatele, ale taky různé soubory programů obsahující např. osobní konfiguraci daného uživatele. Např. profil Firefoxu atd...

[Luky]

/opt bych udelal samostatny, ale mozna taky ne. Docetl jsem se to v navodech, ze samostatny /opt se hodi, ze se do /opt ukladaji soubory tech programu, u kterych se neukladaji standardne do /usr, tj. udajne pry soubory ruznych nestandardnich programu, programu pro vetsi pocet dister, prpgramu v Jave, IDE v Jave, OpenOffice/LibreOffice, a ruzne. Kdyz si to tak promyslim, tak vlastne trochu nevim, je lepsi delat /opt samostatny nebo to vubec neni potreba?

Ze v /home nejsou jen data uzivatelu jako audio, video, dokumenty, fotky, ... ale i uzivatelska nastaveni, davno vim. I uzivatelska nastaveni mit oddelene od systemu a mit je na oddile s daty je dobre, stejne jako je dobre je taky zalohovat s daty uzivatelu - kdo by se s tim zbytecne navic znovu mordoval a babral a piplal nastavovat vse znovu, zvlaste pokud ma clovek system vice vyladeny a nainstalovano vice programu, ne?

[Heron]

/opt se používá v případě, že instalujete balíčky mimo repositáře ve vaší distribuci (úplně typicky ty, co si sám zkompilujete, pokud je správně nastavená cesta). Ne všechny to dodržují. Pokud používáte jen repositáře distribuce, tak je opt prázdný. Máte nějaký důvod instalovat LibreOffice mimo repositář distribuce?

[Luky]

Duvod k tomu nemam zadny. V jakemsi navodu jsem se docetl, ze OpenOffice se standardni cestou instalace z repozitaru instaluje defaultne do /opt misto /usr. Takze to neni pravda? Ja osobne nemam duvod strkat OpenOffice nebo jakykoliv program kamkoliv jinam nez ho strci system, tak jestli OpenOffice bude nainstalovan normalne do /usr, nemam duvod to menit a naopak tim lip .

[k3dAR]

nevim jak OpenOffice, to bylo aktualni tak pred 10rokama, ale LibreOffice (z Ubuntu repositaru) se rozhodne do /opt NEinstaluje...

[k3dAR]

doporucuju prestat cist navody z minuleho stoleti a zamerit se na ty z tohoto stoleti, prestanes pak resit zbytecne veci ktere dnes resit netreba, pokud koupis SSD prestanes resit i dnes spise teoreticke problemy s umistenim na disku... /opt oddelovat je zbytecne, kdyz bys pouzil LVM ktere nechces, tak bys i pri silenem rozdeleni na vsechno nemusel resit velikosti protoze si to behem par vterin kdykoliv primo v bezicim systemu zvetsis dle potreby... pouzivam LVM minimalne 10let na spouste strojich a nikdy sem nemel s tim problem, naopak v minulem stoleti pamatuju problemy s MBR rozdelenim... zaroven je tu psane pravidlo ze pokud ti zalezi na datech, nastaveni systemu, odladeni systemu a vseho co na disku je, tak proste zalohuj, zalohuj a zalohuj...

[Kit]

sda3 a sda4, tedy /var a /home jsem dal do jednoho oddílu, protože v obou jsou uživatelská data a neměl jsem tedy důvod pro jejich rozdělení.

[xkucf03]

V první řadě by bylo dobré si sepsat důvody, proč to chceš rozdělit. Z toho už ti vyplyne, jak by ty oddíly měly být velké a kolik by jich mělo být. Co se týče technologie, můžeš mít buď pevně klasické pevně dané oddíly (MBR nebo GPT) nebo LVM, se kterým se dá dodatečně hýbat, zvětšovat, zmenšovat, připojit další disk atd.

Pokud by důvodem k více oddílům byla potřeba omezit velikost, tak, aby ti třeba logy nevyžraly všechno volné místo a nezastavily systém, tak to lze řešit pomocí souborového systému s kvótami (XFS, Btrfs). Pokud jde o samostatné zálohování na úrovni FS, tam jde zase použít pododdíly v Btrfs.

[pepe_]

Pokud se na toto potřebuješ ptát, tak odklepni v instalátoru výchozí volbu dělení disku. Až budeš vědět proč to či ono potřebuješ, tak to změň.

Mohlo by být rozumné použít btrfs a naházet si tam ty "oddíly" jako subvolumes, pokud si chceš hrát se snapshoty.

8GB paměti není zrovna moc, nech si trochu větší swap, aspoň těch cca 8GB. Moderní prohlížeče neskutečně žerou.

[:01]

Na disku mám právě jednu partition, na té mám LVM. V LVM mám logický oddíl pro grub (ne pro boot, jen pro grub). A pak tam mám jeden oddíl pro aktuálně používaný systém a oddíl home. Další oddíly si vytvářím a ruším podle toho, jak se mi to zrovna líbí. Když chci nainstalovat jinou verzi systému, tak pro ni udělám nový oddíl. Pak mám třeba funkční systémy dva, tři, .. a mohu se mezi nimi přepínat. LVM mi připadá vtipné, jiní mají radši btrfs a subvolumes.

Musíš si ujasnit, co od toho chceš a proč. Když to neuděláš, tak to nevyřešís a nikdo ti neporadí.

[Andrej]

Nazory jak nedelit a neefektivne ani-trochu-chytre narvat vse do 1 oddilu roztazeneho na celem disku vubec nepotrebuji…

Zdá se, že nemáš tušení, co a proč vlastně vymýšlíš. Tyhle ani-trochu-chytré nápady kolem dělení disku jsou v podstatě, řečeno bez eufemismů, úplně-zoufale-hloupé. Sorry jako, někdo to říct musel.

Co si představuješ pod pojmem neefektivně? Použití takového slova v tomto kontextu je úplně mimo mísu.

Pro "běžné uživatelské a programátorské využití" jsou tvé plánované oddíly nejen na prd, ale dokonce i v mnoha směrech škodlivé. Když něco škodí zároveň flexibilitě i výkonu (spíš než aby to byl tradeoff mezi jedním a druhým), fakt je dobré se tomu vyhnout.

Ptáš se tak arogantním stylem, až to vypadá, že vůbec žádnou radu nepotřebuješ, sám si poradíš, rozdrobíš si diskový prostor na zbytečné malé oddíly a budeš si říkat, jak je to strašně in, mít oddíly ve stylu 90. let. Tak hodně štěstí a schutí do toho!

(Hint: Pokud se opravdu (naprosto mylně) domníváš, že potřebuješ oddíly, asi by to chtělo přečíst si trochu víc o pokroku v oblasti souborových systémů za posledních cca 15 let.)

[ewew]

Prečo nebojuješ za zrušenie rozdelenia virtualnej pamäte na pamäť jadra a užívateľský priestor.

Je to divne, že dnes je môda všetko zlučovať do jedného. Príde mi, že dnes keď je k dispozicii skoro neobmedzení priestor je považované limitovanie veľkosti projektu z chybné. Pochybujem, že niekto v dnešnej dobe by vôbec mrhal čas neorganizovaním projektom.

[xkucf03]

Velikost můžeš omezovat, aniž bys disk rozsekal na pár pevně daných MBR/GPT oddílů. Můžeš použít LVM nebo kvóty v XFS nebo Btrfs. Jsou to modernější a efektivnější způsoby jak tenhle problém řešit.

[Heron]

Príde mi, že dnes keď je k dispozicii skoro neobmedzení priestor je považované limitovanie veľkosti projektu z chybné.

Ne. Problém je v tom, že tak jak to chce dělit tazatel, to vůbec nedává smysl a nepřináší to nic praktického. Všechny jeho dotazy vycházejí z toho, že si někde přečetl zastaralé (15 - 20 let) rady a aniž bych věděl jejich účel, tak to tak chce udělat dneska. Tehdy to nějaký účel mělo, dneska nikoliv.

Dneska se prostor samozřejmě dělí také, ale dělá se to podle typu a použití dat. Viz můj komentář. Pokud někdo chce mít brutálně vymakanou DB (a rozumí tomu), může oddělit wal od base dat. Potom klidně indexy dát na samostatný disk. Vytíženou tabulku taky zvlášť. Použít extra vymazlený fs pro emaily apod. Toto totiž dává skutečný smysl. A ne oddělení /usr a /var a /opt a /bin.

Navíc dneska fakt máme mnohem modernější prostředky pro tvorbu oddílů. Dělat hromadu GPT takovýchto oddílu nedává žádný smysl. Od toho je LVM. A tazatel na základě jedné jakési divné zkušenosti s LVM tohle celé odmítne. Nehledě na prostředky jako BTRFS nebo ZFS. Které by mu nad rámec oddělení všeho co chce bůh ví proč oddělit poskytlo ještě hromadu dalších výhod.

A já si nemyslím, že se ptá arogantně. Prostě se utopil v hromadě možností a nemůže si vybrat. A myslí si (asi), že existuje jeden svatý grál rozdělení disku. Neexistuje. A, z mého pohledu, by udělal mnohem lépe, kdyby si to prostě vyzkoušel. Místo toho si nechat měsíc radit na webu jak rozdělit disk si klidně mohl vyzkoušet už možná několik desítek rozdělení a třeba si i pohrát s LVM a zjistit, že to není žádná hrůza.

[xkucf03]

Ono je to vlastně docela dobrý námět k zamyšlení. Spousta i starých návodů je stále platných – ty základní příkazy, regulární výrazy, Bash a částečně i programování… a lze klidně čerpat i z 15 nebo dvacet let starých článků (někdy asi i déle). Přibývají nové věci, ale je to poměrně konzervativní a ty základy jsou platné pořád. A pak jsou návody a postupy, které zastarávají velmi rychle a dnes je aplikovat nemá smysl. A jak se v tom má čtenář vyznat, co ještě použít jde a co už ne?

Nové články o regulárních výrazech už nevycházejí, protože těch pár článků a seriálů, které vyšly před lety, je tak dobrých, že na ně stačí i dnes odkázat. Oproti tomu ale články o dělení disku nevycházejí a aktuální doporučení může být těžké dohledat. Občas se to objeví jen tak mimochodem v rámci jiného tématu nebo u někoho na blogu, ale že by vyšel třeba tady nebo na Rootu článek o tom, jak dělit disky v roce 2019, to jsem si nevšiml.

[lertimir]

Rozdíl je v tom, že se mění HW. Regulární výraz nebo jazyk C je stabilní definovaná struktura, která maximálně má pár variant. Ale od mého prvního Unixového počítače Sun Sparc, který měl tehdy obřích 64MB v dobách kdy PC mělo 1-2MB a 360MB disky je dnes situace zcela jiná. Tehdy mělo smysl např oddělit /var, protože situace, kdy naroste protokolování, mohl zápis do /var ucpat 100MB velký root a pak byl problém nabootovat, protože protokolování jelo pod rootem a zaplnilo i těch 10% rezervy, na kterou tehdy neroot uživatel nemohl. I dnes něco podobného třeba smysl mít může třeba v situaci mnoha VPS, ale stejně bych pak volil spíše centrální logování než hrátky s dělením.

A články jak dělit disky v roce 2019 nevycházejí z jednoduchého důvodu. Ta otázka v zásadě nemá smysl. Naprostá většina distribucí s automatickou instalací tě provede pouze několika málo scénáři. Buď nic nedělí a vše je na jednou oddílu a max provedě suboddíly na btrfs. Nebo oddělí samostatně /home. swap má smysl jen na NVMe a trochu na SSD, ale na rotačním disku při současných velikostech paměti je na nic, a mnohem jednodušší je mít tolik paměti, kolik je pro systém třeba. Pokud chce někdo dělit disk budiž, ale měl by mít jasný silný podložený důvod pro každý jednotlivý oddíl, proč jej chce oddělit.

[Luky]

Proc to skodi flexibilite i vykonu? v cem konkretne? Je mi jasne, ze flexibilita tam nebude asi az tak moc velka jako vsechna data narvat do 1 oddilu na 1 chaoticky rozhazenou hromadu (za ty vyhody klidne trosku te flexibility obetuji ), ale vykon by melo optimalizovane prizpusobene umisteni dat prinaset naopak vetsi prece, ne?

Vubec se nechci ptat arogantne, sorry pokud by to tak vypadalo. Uzivatele a radci se na vetsine for a poraden stejne deli na nekolik skupin: 1.) ti, kteri nesmyslne obhajuji vse nove bez ohledu na to jestli a jak je to dobre nebo spatne, 2.) ti, kteri obhajuji vse stare bez ohledu na to jestli a jak je to dobre nebo spatne, 3.) ti kteri nic nevedi a radi (zalezitost spise konkurencnich OS, u Linuxu jsou nastesti malokdy), 4.) a ti, kteri premysleji, vedi a radi podle skutecne kvality reseni, nikoliv podle starosti nebo novosti. Me ciste logicky zajimaji jen rady 4. skupiny. V souvislosti s timto rozlozenim radcu ve vetsiny diskuzich, forech a poradnach je dobre si o tom predem aspon neco precist a prijit se zeptat aspon trosku pripraven vedomostmi a doptat se spis na nejasnosti, podrobnosti, detaily, nez prijit, nic nevedet, zeptat se, nijak se nenamahat a cekat ze to ostatni za neho udelaji (takovi jsou vetsinou stejne ostatnimi smerovani na odkazy a clanky at si o tom neco prectou at se nejak snazi a neco delaji, ze to ostatni nebudou delat za ne). Jestli vynalozit sam trosku namahy, neco si precist predem, prijit aspon trosku pripraven a doptat se jen na detaily a necekat ze to ostatni udelaji za me bez me vlastni namahy, je znamkou arogance, tak sorry.

[k3dAR]

arogantni muze byt kdyz si pred polozenim dotazu nactec navody z minuleho stoleti a kdyz ti tu pak nekdo pise ze je to dnes jiz blbost, tak mu oponujes informacema z navodu z minuleho stoleti a nenechas si vymluvit ze navody z minuleho stoleti uz dnes nemusi platit, nebo byt vhodne

[Petr Fiedler]

Přesně to samé mě napadlo, když jsem si četl tu reakci.