Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Řešení dotazu:
Zazil jsem totiz nekolik tech hroznych pekelnych neprijemnych hororovych situaci, kdy jsem mel pri instalaci Linuxu u nekolika lidi asi dost slabe chvilky nebo naopak dost nezodpovedne sebejiste neuvazene chvilky a zvolil jsem par lidem pri instalaci oddily parkrat LVM a parkrat LUKS a kdyz nebylo mozne naboptovat, tak potom se k datum v LVM ani v LUKS neslo nijak dostat, ze me nakonec musel zachranit SW pro zachranu dat z poskozenych nebo smazanych disku.Většina velkých distribucí má při instalaci velmi rozumné defaulty, takže pokud necháte disk rozdělit instalátorem a případně si od něj necháte i disk zašifrovat, dostanete funkční řešení. Nemusíte na to vůbec sahat. Pochopitelně, pokud se rozbije šifrovaný disk, je jeho obnova horší, ale to je jaksi účel šifrování. Šifrování má chránit data před nekalým přístupem a pokud je disk vadný, tak máte prostě smolíka. Od toho je opět záloha.
a dal uzivatele niajk nehlidam a uzivatel je pako a nezalohuje a aby toho nebylo malo tak neco domrsiMožná by to chtělo změnit přístup k věci. A uživatel domrší FS jak přesně? Pokud je to uživatel, tak nemá root práva a pokud je má (pro sudo), tak je otázkou proč má tendenci spouštět destruktivní příkazy. Nehledě na to, že podle situace lze nastavit zálohování uživatelových dat někam ven (i kdyby to měl být primitivní
rsync -a /home zalohovaci.server.cz:
) spouštěný z cronu. Navíc některé distribuce sami nabízejí zálohovací služby.
coz je ohledne oddilu minimalni zaklad ohledne bezpecnosti, integrity, stability, konzistence, efektivity a prehlednostiMůžete to zopakovat třeba tisíckrát, ale pravdou se to nestane.
je myslim taky rozdil zachranovat uzivatelska data jen z urcitych spojitych stop disku nebo dat chaoticky fragmentovanych po cele plose diskuhome adresář bude určitě větší a bude obsahovat víc souborů, než co zůstane na /. Tedy pokud vadí chaotická fragmentace po celé ploše disku u /, tak to jistě bude vadit i u většího /home.
Jasne, zaloha, jsem uvedomely uzivatel-ajtak-admin-programator, dbam mj. i na zalohyZ havarovaných disků a nefunkčních flashek bych mohl mít galerii. Když jsem se na ně lehce kouknul tak to asi cca 10TB bude. Nemusím bych automechanik, abych si v autě vozil rezervu, protože kdykoliv se může stát příhoda, že prorazím gumu. A stejně může havarovat jakékoli paměťové medium, kdykoliv bez jakéhokoliv předchozího varování, jak rotační disky, tak SSD tak flashky. Podobně jako když doma přijdu k vypínači, rozvítím a žárovka/zářivka/LEDka se nerozsvítí. A pokud nekaceptuji, že tak to prostě je, tak o data přijdu, je jen otázka kdy.. Ale kdyz PC instaluji jine osobe s tim, ze obstaram jen instalaci, poinstalacni konfigurace, prizpusobeni, upravy, doinstalace programu, zauceni uzivatele, ...aj. a dal uzivatele niajk nehlidam a uzivatel je pako a nezalohuje a aby toho nebylo malo tak neco domrsi a pak vola "ze se to samo zkazilo" a potrebuje to opravit a zachranit data, to je situace uplne jina.
Pokud navrhují swap třeba 4GB na rotačním disku a systém ho opravdu použije, tak se všechno zastaví. Swap je z doby 32-64MB paměti a cca 1-2GB disků. Před 25 lety Seagate vyrobil SCSI disky s 7200RPM a kapacitou 1-3GB. Dnešní disky mají skoro stejný nebo pomalejší seek, jen cca 10x větší rychlost přenosu, ale 1000x větší kapacity, a paměti podobně máme 100-1000x větší. Odswapovat stejný poměr paměti do disku bude dnes v poměru k době před 25 lety tak 10-100x pomalejší, protože kapacity narostly řádově víckrát než rychlosti. Mít tak 1-2GB ve swapu, které se reálně používají, tak systém fakticky stojí, protože swap operace mají nejvyžší prioritu a dokud se nedodělají tak nejede nic jiného. Pokud disk není SSD nebo lépe NVMe nemá swap smysl naprosto žádný.
"Většina velkých distribucí má při instalaci velmi rozumné defaulty, takže pokud necháte disk rozdělit instalátorem a případně si od něj necháte i disk zašifrovat, dostanete funkční řešení. Nemusíte na to vůbec sahat."
- to neni az tak uplne pravda, naopak skoro bych polozil ruku do ohne za to, ze vetsina velkych distribuci ma defaulty velmi nerozumne az velmi hloupe, protoze u vetsiny velkych dister kdyz dam "Automaticky rozdelit", tak to udela jen dva oddily: / velky jako krava pres skoro cely disk a swap velky priblizne +- neco okolo velikosti RAM (coz je asi jedina vec kterou automaticke deleni disku u dister udelaji dobre).
Nikde zadny oddeleny /home - coz je ohledne oddilu minimalni zaklad ohledne bezpecnosti, integrity, stability, konzistence, efektivity a prehlednosti at uz za bezneho provozu systemu tak i v pripade jakekoliv havarie (krome hardwarove havarie disku, kde je to opravdu skoro jedno - prakticky ale ani tam to neni uplne jedno - v pripade hodne drahych dat a hodne vyplaznutych penez pri zachrane za pomoci specializovanych firem na zachranu dat z vadnych disku je myslim taky rozdil zachranovat uzivatelska data jen z urcitych spojitych stop disku nebo dat chaoticky fragmentovanych po cele plose disku).Naprosto nechápu o jaké záchraně dat za pomocí specializovaných firem píšeš. To skutečně máš modus operandi takový, že když je problém tak zachraňuješ data z rozbitého HW?? Oddělený /home může mít smysl, (a např openSUSE ho pořád má v defaultu a myslím že i s jiný FS než root), ale nejvíce má smysl, když je uživatel ještě neustálen a hledá a zkouší různá distra, nebo se hodně agresivně a bez znalostí šťourá v systému a rozboří si jej a přeinstalovává. Možná by to mohlo vyhovovyt zmíněné openSUSE, které má oddělený /home a většinu tvých oddílů jako subvolume na btrfs rootu. A management snapshotů, že jsi schopen se vrátit v čase k některému předchozímu funkčnímu nastavení systému.
Swap i na pomalém rotačním disku má smysl, neboť si na něj jádro odloží paměť, kterou programy sežraly, avšak reálně ji nepoužívají.Pokud je problém s tím, že paměti programy sežerou více než je dostupná pamět a musí se swapovat, tak je nejrozumnější dokoupit paměť. Pokud se něco významnějšího odswapuje tak 20% u normálního systému s 8+GB tak už se systém v podstatě zastaví.
Takže se tím uvolní fyzická paměť pro užitečnější věci. Dále je pak dobré mít swapovací oddíl pro hibernaci, neboť swap na btrfs ještě stále nefunguje, resp. je to žhavá novinka (jádro 5.0+).Ano swap v btrfs sice nefunguje, ale swap pro hibernaci mám-li 8GB paměti a více na normálním disku je neuvěřitelně pomalý. Mnohem a mnohem pomalejší než nastavení, kdy při shutdown všechny aplikace uloží data a DE uloží stav a při startu DE najede do uloženého stavu a aplikace loudnou data. Zkoušel jsem hibernovat notebook s 8GB do SSD a i tam jsem to vzdal, protože příprava na hibernaci plus hibernace byla tak 30 vteřin a vzbuzení z hibernace přes 20 vteřin, přičemž vypnutí s uložením stavu bylo tak 10 a start do 15. Totéž v rotačním disku by bylo násobně delší. Na pracovní stanici s 24GB paměti jsem se o žádnou hibernaci ani nepokoušel.
Moje zkušenost s hibernací je taková, že systém se pak nechová korektně a dochází v něm k různým nežádoucím efektům. Takže jsem jí zavrhl. Nemám problém práci uložit a příště vše spustit. Mimochodem, některé věci, které používám stále, mám nastaveny, aby se automaticky spustily po startu, takže pohoda.
Jsem si uvědomil, že se to netýká hibernace, ale uspání do RAM. Sorry. Po probuzení mi pak zamrzal hlavní panel (automaticky skrývám). To byl asi problém Cinnamonu. Nešlo připojit, nebo odpojit nějaký disk a různé jiné chyby. Přesně už si nevzpomínám. Myslím ale, že by to dělalo i u hibernace.
Já používám pc úplně jinak. V prohlížeči mám otevřených max. 5 karet a když mám spuštěné 2 terminály, tak to už je co říct. Kdybych pc používal jako ty, tak bych asi taky hibernoval. Musel bych ale asi používat něco jiného než Cinnamon.
Ve Firefoxu mám nastaveno, aby se po jeho spuštění obnovovaly poslední relace a taky to zlobí. Někdy to píše: "Je nám líto, ale máme problémy s obnovením poslední relace".
Mít tak 1-2GB ve swapu, které se reálně používají, tak systém fakticky stojíPřesně tak, proto vůbec nechápu lidi, kteří doporučují mít swap na serveru a ještě na vmku. Jako proč? Co přesně se tam má odswapovat? Pokud je ta služba nepotřebná, nemá tam běžet (případně může být socket activated, pokud se používá skutečně řídce). A pokud je potřebná, tak ze swapu stejně nepojede. A kromě toho, že nepojede, tak ještě zabije diskové io pro všechno ostatní. Takže nakonec nepojede nic.
ze mi system urcite 100% ani nenabootuje?Na danou otázku nelze odpovědět, záleží to totiž na distru. Některá to mají tak jak uváděl předřečník, jiná mají samostatné /bin a /sbin. Každopádně si tím jen zbytečně komplikujete život. AFAIK existoval požadavek systemd na spojeném / a /usr (už si nepamatuju přesně na konkrétní případ). Ale co tím vlastně získáte a co přesně budete mít na /, když všechno chcete jako samostatné oddíly? To budete mít oddíl pro / prázdný? Jakou mu dáte velikost? Tohle fakt nemá smysl řešit. Pokud chcete vyloženě dělat cherry picking a dělat speciální oddíly na zvláštní příležitosti, tak mnohem lepších výsledků dosáhnete tím, když se na tohle vykašlete, necháte si nainstalovat výchozí LVM rozdělení disku a necháte si dost volného místa v VG. A potom, pokud si s tím chcete takto hrát, tak můžete vytvářet LV pro jednotlivé typy dat. Takže třeba /var/lib/psql můžete dát na samostatný oddíl a pg_wal dát na samostané LV. Nebo další LV s jiným FS pro postfix queue. To totiž dává alespoň nějaký smysl z hlediska těch programů a těch dat. Na tom se něco naučíte. (Nebo, pokud se bavíme o desktopu, tak si klidně takto hrajde s daty uživatelských programů v home.) Ale udělat hromadu klasických GPT (pokud už teda chcete vytvářet klasické oddíly, tak nepoužívejte MRB a ty extended partition, ale rovnou GPT, kde můžete oddílů vytvořit až 128) nedává smysl a pokud vytvoříte hodně oddílu, tak se učitě seknete v jejich velikostech a budete mít jenom další problémy.
/bin -> /usr/bin /lib -> /usr/lib /libx32 -> /usr/libx32 /lib64 -> /usr/lib64 /sbin -> /usr/sbintzn. s oddelenym /usr by rootfs nemel potrebne knihovny a nastroje k pusteni zakladnich nastroju kdyz jsou umistene v nedostupnem /usr
ext2 tam kde neni potreba zurnalovatA to je přesně kde (mimo boot)? Sorry, ale opět jako u předchozí diskuse, tohle jsou rady tak 15 let staré. Pokud nestavíte hodně speciální storage, kde přesně víte co vám který fs přinese a odnese a můžete si dovolit říct "nepotřebuju žurnál, protože ten fs vytvořím znovu a data zkopíruju z repliky" (což vůbec není váš případ), tak dneska řešit žurnál nebo nežurnál je úplně mimo mísu. Z klasických FS dneska vedle sebe na zcela stejné úrovni stojí ext4 nebo XFS. ext4 má výhodu, že se umí shrinknout (což je vám ale u MBR / GPT oddílů stejně k ničemu) a XFS je default spíše pro serverové nasazení (a můj favorit v klasických fs, kdekoliv nechci požívat BTRFS nasazuju XFS).
LVM ani LUKS ani videt - tam vzdy kdyz se cokoliv drobneho trosku pokazi, tak mam po srande a jedine co muzu je pustit zachranu dat z poskozeneho disku. To se u systemu ext2, ext3 a ext4 nestava, tam jdou data bezpecne precist i po vetsi havarii.No tak LVM není FS, LVM je jen rozdělení disku. Na LVM můžete mít to vaše zázračné extX, které se nikdy nepokazí a funguje i na vadném disku
Taky jsem mu chtěl poradit LVM, ale vzpomněl jsem si na tohle. I když bez LUKS by hororová dolování odpadla.
Já osobně bych disk rozdělil takto:
sda1 512MiB EFI System Partition sda2 100GiB / sda3 15GiB /var sda4 zbytek /data partition
/tmp bych určitě navedl na RAM. Je to rychlejší a samo se to s každým vypnutím maže. Data bych měl na sda4 ne jako oddělené /home, ale jen tak s tím, že bych si nastavil automount po startu stroje. Když budeš případně přeinstalovávat, data budou v bezpečí a ihned dostupná. Já na disk nehibernuji, takže s 8GB RAM je pro mne swap k ničemu. Pokud ale hibernuješ, tak bych swap dal 8GB jako sda4 a data na sda5. A /var bych oddělil, kdyby nějaký proces začal něco generovat, tak aby se nezaplnil celý disk. Vůbec ale nechápu, proč chceš oddělovat /opt. Mohl bys mi to prosím tě vysvětlit?
Mimochodem, v /home nejsou jen soubory (např. audio, nebo video) uživatele, ale taky různé soubory programů obsahující např. osobní konfiguraci daného uživatele. Např. profil Firefoxu atd...
V první řadě by bylo dobré si sepsat důvody, proč to chceš rozdělit. Z toho už ti vyplyne, jak by ty oddíly měly být velké a kolik by jich mělo být. Co se týče technologie, můžeš mít buď pevně klasické pevně dané oddíly (MBR nebo GPT) nebo LVM, se kterým se dá dodatečně hýbat, zvětšovat, zmenšovat, připojit další disk atd.
Pokud by důvodem k více oddílům byla potřeba omezit velikost, tak, aby ti třeba logy nevyžraly všechno volné místo a nezastavily systém, tak to lze řešit pomocí souborového systému s kvótami (XFS, Btrfs). Pokud jde o samostatné zálohování na úrovni FS, tam jde zase použít pododdíly v Btrfs.
Nazory jak nedelit a neefektivne ani-trochu-chytre narvat vse do 1 oddilu roztazeneho na celem disku vubec nepotrebuji…
Zdá se, že nemáš tušení, co a proč vlastně vymýšlíš. Tyhle ani-trochu-chytré nápady kolem dělení disku jsou v podstatě, řečeno bez eufemismů, úplně-zoufale-hloupé. Sorry jako, někdo to říct musel.
Co si představuješ pod pojmem neefektivně? Použití takového slova v tomto kontextu je úplně mimo mísu.
Pro "běžné uživatelské a programátorské využití" jsou tvé plánované oddíly nejen na prd, ale dokonce i v mnoha směrech škodlivé. Když něco škodí zároveň flexibilitě i výkonu (spíš než aby to byl tradeoff mezi jedním a druhým), fakt je dobré se tomu vyhnout.
Ptáš se tak arogantním stylem, až to vypadá, že vůbec žádnou radu nepotřebuješ, sám si poradíš, rozdrobíš si diskový prostor na zbytečné malé oddíly a budeš si říkat, jak je to strašně in, mít oddíly ve stylu 90. let. Tak hodně štěstí a schutí do toho!
(Hint: Pokud se opravdu (naprosto mylně) domníváš, že potřebuješ oddíly, asi by to chtělo přečíst si trochu víc o pokroku v oblasti souborových systémů za posledních cca 15 let.)
Prečo nebojuješ za zrušenie rozdelenia virtualnej pamäte na pamäť jadra a užívateľský priestor.
Je to divne, že dnes je môda všetko zlučovať do jedného. Príde mi, že dnes keď je k dispozicii skoro neobmedzení priestor je považované limitovanie veľkosti projektu z chybné. Pochybujem, že niekto v dnešnej dobe by vôbec mrhal čas neorganizovaním projektom.
Velikost můžeš omezovat, aniž bys disk rozsekal na pár pevně daných MBR/GPT oddílů. Můžeš použít LVM nebo kvóty v XFS nebo Btrfs. Jsou to modernější a efektivnější způsoby jak tenhle problém řešit.
Príde mi, že dnes keď je k dispozicii skoro neobmedzení priestor je považované limitovanie veľkosti projektu z chybné.Ne. Problém je v tom, že tak jak to chce dělit tazatel, to vůbec nedává smysl a nepřináší to nic praktického. Všechny jeho dotazy vycházejí z toho, že si někde přečetl zastaralé (15 - 20 let) rady a aniž bych věděl jejich účel, tak to tak chce udělat dneska. Tehdy to nějaký účel mělo, dneska nikoliv. Dneska se prostor samozřejmě dělí také, ale dělá se to podle typu a použití dat. Viz můj komentář. Pokud někdo chce mít brutálně vymakanou DB (a rozumí tomu), může oddělit wal od base dat. Potom klidně indexy dát na samostatný disk. Vytíženou tabulku taky zvlášť. Použít extra vymazlený fs pro emaily apod. Toto totiž dává skutečný smysl. A ne oddělení /usr a /var a /opt a /bin. Navíc dneska fakt máme mnohem modernější prostředky pro tvorbu oddílů. Dělat hromadu GPT takovýchto oddílu nedává žádný smysl. Od toho je LVM. A tazatel na základě jedné jakési divné zkušenosti s LVM tohle celé odmítne. Nehledě na prostředky jako BTRFS nebo ZFS. Které by mu nad rámec oddělení všeho co chce bůh ví proč oddělit poskytlo ještě hromadu dalších výhod. A já si nemyslím, že se ptá arogantně. Prostě se utopil v hromadě možností a nemůže si vybrat. A myslí si (asi), že existuje jeden svatý grál rozdělení disku. Neexistuje. A, z mého pohledu, by udělal mnohem lépe, kdyby si to prostě vyzkoušel. Místo toho si nechat měsíc radit na webu jak rozdělit disk si klidně mohl vyzkoušet už možná několik desítek rozdělení a třeba si i pohrát s LVM a zjistit, že to není žádná hrůza.
Ono je to vlastně docela dobrý námět k zamyšlení. Spousta i starých návodů je stále platných – ty základní příkazy, regulární výrazy, Bash a částečně i programování… a lze klidně čerpat i z 15 nebo dvacet let starých článků (někdy asi i déle). Přibývají nové věci, ale je to poměrně konzervativní a ty základy jsou platné pořád. A pak jsou návody a postupy, které zastarávají velmi rychle a dnes je aplikovat nemá smysl. A jak se v tom má čtenář vyznat, co ještě použít jde a co už ne?
Nové články o regulárních výrazech už nevycházejí, protože těch pár článků a seriálů, které vyšly před lety, je tak dobrých, že na ně stačí i dnes odkázat. Oproti tomu ale články o dělení disku nevycházejí a aktuální doporučení může být těžké dohledat. Občas se to objeví jen tak mimochodem v rámci jiného tématu nebo u někoho na blogu, ale že by vyšel třeba tady nebo na Rootu článek o tom, jak dělit disky v roce 2019, to jsem si nevšiml.
Přesně to samé mě napadlo, když jsem si četl tu reakci.
Tiskni
Sdílej: