Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
echo L > /etc/powerstatus
a nastavit práva k souboru? Člověk by nevěřil co se nedoví, když občas použije man. Případně nastavit vhodné grupě práva k poweroff, shutdown nebo tak nějak.
Opet pro nechapave bez fantazie z mykrosoftu jak bylo zmineno vyse: Pokud stroj nema ACPI, samozrejme predpokladam, ze se pozmeneni zaznam ca::ctrlaltdel: v /etc/inittab na vypinani a pak se da misto ACPI butonkem vypinat ctrl+alt+del ...
Takze ktera z cast je k nicemu, resp. cemu nerozumis? ACPI nebo ctrl-alt-del ?
-djz
S tim vysvetlovanim hej, ale proste mame/tatovi/sestre napises na papir co stitknout pro vypnuti a at nad tim nepremysli.
Klavesnici co ma tlacitko na vypnuti samozrejme prinutit pujde, staci jen patchnout do jadra na prislusny scan kod ze se ma vypinat. Mrkni ke me na page jak mam mudelany APM shutdown hack tak ten radek staci akorat prihodit ke klavesnici, nic sloziteho. Nicmene nerad bych to kdy osobne videl, tyto klavesnice primo nesnasim protoze se ty blbe klavesy pletou pod prsty . Takze pokud pisu koelm pagedown a podobne pripadne u scroll locku (zrovna docela velke procento pouzivani) tak tam na vsech klavesnicich zavazi prave tyhle butonky. Klavesnice porizuji zasadne newin98 a ne multimedialni, z cehoz vypliva, ze si jadro budes muset upravit sam protoze se me zatim nechce a nemam proto z techto duvodu pouziti .
Hej, ted me napadl lepsi napad, udelat to jako udalost pres ACPI, hodit tomu jiny kod jakoze je to jiny buton nez poweroff a bylo by, no to vubec neni spatny napad . Pak by se akorat konfiguraci acpid reklo, ze tu blbost ma nebo nema ignorovat. To uz nezni spatne .
-djz
X -once -query stroj
#!/bin/bash OUT="/tmp/skriptout" dialog --menu "Vyberte si:" 0 0 0 "login" "Přihlásit se" "halt" "Vypnout" 2> $OUT CHOICE=`cat $OUT` case $CHOICE in "login") echo "vybrano login" /usr/X11R6/bin/XFree86 -once -query 10.193.120.202;; "halt") echo "vybrano halt" /sbin/halt;; esac2) zmeny v inittabu:
c1:1235:respawn:/etc/rc.d/xdmcp # These are the standard console login getties in multiuser mode: #c1:1235:respawn:/sbin/agetty 38400 tty1 linux c2:1235:respawn:/sbin/agetty 38400 tty2 linuxJak vidno, zrusil jsem agetty na prvni konzoli misto ktereho je ten skript. Na dalsich konzolich je agetty ktere lze jednoduse zakomentovat kvuli zvedavcum, co se maj co prihlasovat na stanici kdyz maj pracovat na serveru. Neni problem tam pridat spusteni lokalnich Xek, proste co je libo, takove male startmenu pro liny uzivatele. Jeste by to slo vysperkovat treba tak ze po prvnim spusteni skriptu se automaticky nahodej Xka. Asi pres existenci toho souboru /tmp/skriptout. v tom skriptu by se mazal tesne pred /sbin/halt. Narazil jsme na problem ze ovladac USB vypisuje cosi na konzoli i kdyz uz je nahranej a prepise mi tak ten dialog. Ted jsme to vyresil pomoci "sleep 10", ale nezda se mi to. Prijde mi jako by STDERR byl porad nasmerovan na prvni, bootovaci konzoli. Normalni konzole s agetty to prece nedela. Takze nevite nekdo co s tim? Zdenek
Jinak ve zkratce: v pameti na sitovce je uplne normalni option romka (nazveme si ji radeji bios sitovky nez firmware) jako v kazdem jinem zarizeni (napr. grafacce, i kdyz ta je specialni pripad takze ji vynecham, nebo scsi radici). BIOS je po provedeni POST vsechny proscanuje a provede. Dale zalezi na inteligenci BIOS a kodu biosu sitovky - BIOS muze bootovani ze site zakazat uplne, v pripade plug&play se muze rozhodnout poradi v jakem se bude bootovat. Bios sitovky si pak muze obsadit preruseni 18h nebo 19h (tedy po selhani bootovani z nejposlednejsiho zarizeni, treba z disku nebo diskety versus prvni pokus o boot). Pri vyvolani preruseni uz se provadi nejaka rutina ktera zabezpeci dotaz, stahnuti image pro bootovani a nabootovani. V principu je uz jedno jestli pouziva dhcpd/tftp nebo nejaky jiny zpusob (napr. novell sitovky) - tim se prave bios v sitovce lisi. Pro novell se pouzivaji RPL, v pripade linuxu PXE nebo etherboot. Ale v principu bys tam mohl mit treba i grub pro par kB nebo cokoliv, co se tam vejde .
PXE znamena Pre Execution Enviroment a slouzi prave k nejakemu "jednotnemu prostredi". Nepresne bych to prirovnal treba k ARC. Proste muzes si napsat vlastni bootstrap pro zavedeni systemu a nepali te, v cem se bude spoustet. At uz je to nejaka sitovka z rakosu, nebo je to intel nebo 3com, 10ka nebo 100vka, ISA nebo 64bit. PCI. Je to tedy uroven abstrakce, jiste API pro komunikaci se sitovkama.
Mno je to trosku jasnejsi?
-djz
Tiskni Sdílej: