Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Pokud potřebujete, aby databáze udržovala vaše data v konzistentním stavu a abyste mohl s těmi daty efektivně manipulovat z několika klientů současně, pak začnete mít problémy. Zásadní problém s MySQL je v tom, že prakticky nic neumí, tedy umí toho spoustu, ale jsou to vesměs featury na efekt, to opravdu podstatné, co dělá databázi databází, tam chybí. Jistě, některé z těch věcí se přidaly ve verzí 4, některé ve verzí 5, ale on je trochu rozdíl mezi databází, která transakce uměle dolepí do koncepce, která byla od počátku navržena jako netransakční, a databází, která má transakční zpracování jako svou základní vlastnost od samého počátku (který byl před dvaceti lety). A už vůbec např. nepochopím, proč když do MySQL přidávali podporu transakcí, proč je implementovali přes transakční log a zámky místo daleko vhodnější MGA. Nemluvě o tom, že ze systému, který umožňuje transakčně pracovat jen s některými tabulkami, mi běhá mráz po zádech.
Problém s MySQL je v tom, že nutí vývojáře přenášet velkou část práce na klienta, což je z mnoha důvodů nešťastné. Není to vhodné z hlediska bezpečnosti. Není to praktické, protože kvůli jedné změně musíte přepisovat řadu skriptů nebo aplikací. A není to ani efektivní, protože musíte mezi klientem a serverem přenášet zbytečně mnoho dat. Samozřejmě, přistupujete-li k datům jen z PHP a ještě z téhož počítače, moc vás to trápit nemusí. Ale často je klientských aplikací víc, jsou psané v různých jazycích a běží na různých platformách. Pak je MySQL tou koulí u nohy, jak jsem psal. Dokonce je dost dobře možné, že kdybyste místo MySQL použil vhodnější databázi, nemuselo těch řádků být tak obrovské množství...
Proti Javě je tu taky rozdíl mezi kompilovaným a interpretovaným jazykem. Nedávno mne pobavil jeden "benchmark", který vypadal tak, že nadšenec napsal prázdný cyklus o deseti milionech iterací a vyvozoval závěry z toho, že v ASP.NET proběhl v neměřitelném čase (střídavě naměřil nulu a 16 ms), zatímco PHP tím strávilo asi osm sekund...
Tiskni
Sdílej: