Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.8.
Herní studio Hangar 13 vydalo novou Mafii. Mafia: Domovina je zasazena do krutého sicilského podsvětí na začátku 20. století. Na ProtonDB je zatím bez záznamu.
Operátor O2 má opět problémy. Jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb dal všem zákazníkům poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství.
Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
GNU GPL je beze sporů jednou z nejčastěji užívaných open source licencí, ale i přesto jí ne všichni dobře chápou. Na IT Manager's Journal si můžete přečíst 10 nejčastějších chyb při porozumění této licenci s uvedením na pravou míru.
Tiskni
Sdílej:
Mohl by mi někdo, kdo se lépe orientuje v problematice, upřesnit ten bod 8 v článku? Konkrétně mi jde o následující situaci: A poskytne B software pod GPL licencí a B ho následně poskytne C. Má C právo požadovat zdrojáky po A? Podle mne ne a zatím jsem se nesetkal s nikým, kdo by tvrdil že ano. Článek ovšem vykládá GPL tak, jako by toto právo měl nejen B (což je jasné), ale i C (což se mi nezdá) a dokonce i D, který software od nikoho nedostal a pouze se doslechl o jeho existenci.
Bod 6 také vypadá krajně podezřele. Kdybych měl brát výklad z článku doslova, znamenalo by to, že není možné pod GPL licencovat software, který je vytvořen, přeložen a linkován ve vývojovém prostředí, které nemám právo dále šířit (tj. v jakémkoli komerčním produktu). A i v případě programů kompilovaných a linkovaných gcc by to znamenalo, že se autor zavazuje být redistributorem gcc, make a kdo ví čeho dalšího každému, kdo o ně bude mít zájem. Zvláště v kombinaci se svérázným výkladem z bodu 8 by to bylo velmi pikantní…
Ad 8: mně jde právě o tu specifickou situaci, kdy autor poskytne aplikaci i se zdrojáky jen úzkému okruhu příjemců (lhostejno, zda zdarma nebo za peníze). Otázka zní, zda má právo po autorovi zdrojáky požadovat i ten, kdo od něj aplikaci (v žádné formě) nedostal, ale (a) dostal ji od někoho úplně jiného nebo (b) ji nedostal vůbec od nikoho, jen se nějak dozvěděl o její existenci. Když půjdu do extrému, při výkladu podle článku by se mohlo stát, že napíšu pro jednoho člověka program a poskytnu mu ho pod GPL licencí, načež budu za rok muset řešit otázku, jak zajistit zpřístupnění zdrojáků pro milion uživatelů - a to nemusí být vůbec levná záležitost. To vystavení na net zní sice jednoduše, ale i levné hostingové služby mají svá omezení.
Ad 6: jenže to implicitně předpokládá, že překladač (a související nástroje) jsou součástí operačního systému. To je sice obvyklé u unixových systémů, ale třeba pod Windows to tak není. A těžko může autor se svým projektem distribuovat MS Visual Studio nebo Borland C++ Builder…
Aby bylo jasno: já si (v obou případech) nemyslím, že výklad, který jsem popsal, je správný. Pouze se domnívám, že z výkladu v článku taková interpretace vyplývá a proto je takový výklad chybný. Kdyby to snad měla být pravda, změnil by se můj postoj k GPL ze současného "použiju pouze pokud nebude jiného zbytí" na "nepoužiju za žádných okolností".
Ad 8: mně jde právě o tu specifickou situaci, kdy autor poskytne aplikaci i se zdrojákyZe zvýrazněného právě vyplývá podstata nedorozumění. Je-li program poskytován i se zdrojáky, _neplatí_ bod 3b, nýbrž bod 3a. Pouze v případě, že je distribuována samostatná binárka, je tu také požadavek na nabízení zdrojáků komukoliv po dobu tří let. Jinými slovy, když svůj program distribuuješ rovnou formou zdrojáků (nebo binárka + zdrojáky), vůbec se tě to netýká.
Ad 6: třeba pod Windows to tak není. A těžko může autor se svým projektem distribuovat MS Visual Studio nebo Borland C++ Builder…Pod Windows je to něco jiného. Protože GPL vyžaduje, aby mohl kdokoliv používat licencovaný program na operačním systému, pro který je daný program určen, není možné distribuovat program ve formě, která je potenciálnímu uživateli k ničemu. Takže ano, chápu-li to správně, nelze distribuovat program, který lze zkompilovat pouze pomocí proprietárního nástroje, k jehož distribuci nejsi oprávněn. Neboli pokud je ke spuštění (tj. případně i kompilaci) vyžadován nesvobodný nástroj, nelze samotný program považovat za svobodný.
Pouze se domnívám, že z výkladu v článku taková interpretace vyplývá a proto je takový výklad chybný.Přinejmenším u toho bodu 6 je výklad v článku neúplný, a proto matoucí.
Ad 8: dobrá, předpokládejme, že mu to poskytnu v binární formě s tím, že bude-li chtít zdrojáky, dostane je. Vystavuji se tím výše uvedenému riziku, že po mně budou chtít zdrojáky miliony lidí, se kterými nemám vůbec nic společného a kterým jsem ten program nikdy neposkytl (případně jim ho neposkytl vůbec nikdo)?
Ad 6: to je ovšem dost závažný výsledek. Protože už jsem viděl dost programů pro Windows, které byly psány v komerčních vývojových prostředích (Builder, Delphi, MSVC) a autor tvrdil, že jsou licencovány pod GPL. Při striktním výkladu by to znamenalo, že tyto programy nemohou být licencovány GPL a že pokud jinou licenci mít nemohou (protože používají části jiného GPL software), nesmějí být šířeny vůbec.
Takže ano, chápu-li to správně, nelze distribuovat program, který lze zkompilovat pouze pomocí proprietárního nástroje, k jehož distribuci nejsi oprávněn.V tom případě se zeptám: může vůbec v současnosti být program napsaný v Javě pod GPL?
Jinak by někdo za chvíli mohl tvrdit, že to Visual C++ na Linuxu nespustí a chce k tomu programu kromě Visual C++ i Windows… Koneckonců účelem GPL není poskytovat software se všemi náležitostmi zdarma, ale zabezpečit, abych k softwaru, který mám, měl i "použitelné" zdrojáky. Počítač, operační systém, překladač atd. na čem ten program poběží, nebo na čem ho zkompiluju, už si musím zajistit sám. A snad ani není účelem GPL to, aby všichni psali software jen pod GPL (k tomu by totiž vedla tahle aplikace GPL na celé vývojové prostředí – buď budeš psát v GPL a mít vše okolo pod GPL, nebo nic). Ale tohle snad nechce ani RMS. I když…
Nemusi to byt GPL, ale musi to byt podle zasad FSF
Při vašem výkladu by ovšem zveřejnit cokoli pod GPL byla potenciální ekonomická sebevražda. Proto pevně doufám, že je váš výklad (jste po autorovi článku teprve druhý, u koho se s tímto názorem setkávám) chybný.Ten výklad samozřejmě chybný je, protože bod 3b (který vyžaduje distribuci zdrojáku komukoliv, kdo si o to řekne) se vztahuje pouze na případy, kdy je program distribuován formou binárky (pouze binárka, žádné zdrojáky). A i v případě, že se člověk rozhodne distribuovat pouze binárku (a proto se uplatňuje bod 3b), tak to není žádná ekonomická sebevražda, protože GPL říká, že tato nabídka distribuce zdrojových kódů sice musí být bezplatná, avšak to se netýká nákladů na fyzickou distribuci. Takže do těch nákladů, které si do distribuce započítáš, může klidně spadat i webhosting a sekretářka, která to bude zařizovat.
pokud je nejaky smluvni vztah mezi A a B a zaroven B a C, pak to prece neznamena, ze existuje smluvni vztah A a C.Subjekt B (i C) můžeme rovnou vypustit, protože je to prostě dle znění GPL tak, že když A distribuuje binárku (bez zdrojáku!) pod GPL, pak je jeho povinností nabízet písemnou formou (přiloženo k binárce), že KAŽDÉ třetí osobě poskytne zdrojáky za cenu média a distribuce. Takže jsou zcela mimo úvahy o smluvním vztahu B a C a C vůči A, protože jediné, o co běží, je závazek A, že za výše uvedených podmínek poskytne zdrojové kódy. Zcela liché jsou také obavy o to, že by to někoho zruinovalo, protože GPL jasně říká, že za distribuci zdrojáků je možné si účtovat cenu média _a_ distribuce, což vylučuje jakékoliv poškození distributora. I kdyby to znamenalo, že si najmu skladníka, který bude ty tuny cédéček rozesílat zájemcům, tak si všechny tyto náklady mohu započíst do nákladů na distribuci.
Pokud ti, kterym SuSE prodala ci jinak provedla distribuci nejakeho GNU GPL software, dostali k dispozici source treba vytistene na papire nebo v elektronicke podobe [...], tak z hlediska GNU GPL je to naprosto v poradku a NIKDO JINY nez subjekt v takovemto smluvnim vztahu nema pravo zadat bez vystoupeni z anonymity stejne materialy...Ale ovšem, přesně tak to je. Avšak já nikde neřekl opak. Důležité je totiž to, že ten závazek o zpřístupnění zdrojových kódů jakékoliv třetí straně se týká POUZE situace, kdy distributor distribuuje POUZE binárku. Jak však ve svém vysvětlení říkáš, SuSE dala k dispozici zdrojáky těm, kteří si to koupili. A proto se na takový případ vůbec nevztahuje bod 3b GPL, a proto argumentuješ proti něčemu, co v mém komentáři vůbec nebylo zpochybňováno.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
Makefile), pro splnění podmínek to IMHO stačí; gcc určitě spadá pod to, že je běžně distribuováno spolu s operačním systémem, na kterém program běží
add d) jak uz jsem tu napsal, jsem-li autor vseho, neodvozuju, GPL mne k nicemu nezavazuje. Ale pokud jsem jiz dalsi, odvozujici se, tak mne jako druhou stranu zavazuje vuci te prvni, ze i treti strane poskytnu sve dilo
k b) a d) - co jineho vas vede k distribuci pod GPL, nez snaha umoznit otevrit svuj kod ostatnim nebo ze musite, protoze uz jste licencne zavazan vuci jinemu? Jedine, ze by si zakaznik sam vyminil GPL kod.
Aby měl kdokoliv nějaké právo, musí mu ho dát buď zákon, nebo mu ho musím dát já svým veřejným příslibem. GPL ale nevyžaduje veřejný příslib, ale příslib pouze druhé straně. Pokud tedy já (A) někomu (B) poskytnu program pod GPL dle bodu 3b, zavazuju se pouze tomu dotyčnému (B), že zdroják poskytnu komukoliv (C). Jediné, co kdokoliv (C) může dělat, je slušně poprosit (B), jestli by pro něj (C) na mě (A) splnění toho příslibu nevyžadoval. Mezi (A) a (C) ale žádný právní vztah není, takže (C) se ničeho dožadovat nemůže.
add c) to ale nijak nesouvisí s GPL, Visual C++ prostě dle mého není "skript určený k sestavení programu"
add d) skoro přesně tak – GPL mne zavazuje k tomu, že chci-li program šířit, smým jej šířit jedině v případě, že s programem budu šířit i zdrojový kód (pokud program chci jen užívat, šířit ho nemusím)
K poslednímu bodu – vzhledem k tomu, že je GPL i jakousi ikonou open source, asi by už měla mít i pojistku "proti" autorovi – t.j. pokud chce autor šířit program pod GPL, musí rovněž zveřejnit zdrojáky atd. – jinak tuto licenci nesmí použít. Abychom se nedočkali toho, že MS bude nadále prodávat Windows, ale dá jim GPL licenci. Zdrojový kód nezveřejní, takže ani nikdo jiný ho nebude moci poskytnout a tím pádem je ani redistribuovat dál (nebude schopen splnit bod 3 GPL) – z finančního pohledu MS se tedy nic nezmění, ale MS bude tvrdit "vždyť i my máme Windows pod GPL".
add c) to, ze je ve strojovem kode, neznamena, ze to nemuze byt chapano jako skript urceny k sestaveni programu
Vzhledem ke komplexnosti GPL a jeho neprovereni by MS asi nemel GPL riskovat
Ad b: ono nejde jen o mne. Situace totiž může vypadat tak, že pro někoho napíšu program, který bude obsahovat mimo jiné GPL kód, ale dotyčný sám nemá zájem tento program dále šířit. Nemusí totiž jít o nějaký drahocenný nenahraditelný kód, z toho už jsem vyrostl dávno, abych své programy považoval za něco nenahraditelného; může jít o zákazníkovo know-how neprogramátorského charakteru, třeba ekonomické, organizační nebo výrobní postupy.
Dosud jsem žil v přesvědčení, že je zcela v pořádku takový program zákazníkovi poskytnout pod GPL a buď mu ho předat i se zdrojáky, nebo se mu smluvně zavázat, že vyžádá-li si je, dostane je (což typicky zároveň znamená ukončení jiných mých závazků vůči němu - support, další vývoj apod.). A že nikdo třetí nemá právo po mně nic požadovat. Pokud by ale platil výklad, kdy má na zdrojáky právo kdokoli (v mém původním příkladu zrušíme C a budeme se ptát na D), je tu okamžitě neřešitelný problém - třeba v případě, že tím žadatelem bude konkurent mého zákazníka.
§ 50 (1) Účastníci mohou uzavřít smlouvu také ve prospěch třetí osoby. (2) Není-li v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, je tato osoba ze smlouvy oprávněna okamžikem, kdy s ní projeví souhlas. Dlužník má proti ní tytéž námitky jako proti tomu, s kým smlouvu uzavřel. Vzdá-li se tato osoba svého práva, zanikne dluh, nebylo-li dohodnuto, že v tomto případě má být plněno tomu, s nímž dlužník smlouvu uzavřel. (3) Dokud třetí osoba nedá souhlas, platí smlouva jen mezi těmi, kdo ji uzavřeli; právo na plnění má účastník, který plnění ve prospěch třetí osoby vyhradí, nebylo-li dohodnuto jinak. Totéž platí, jestliže třetí osoba souhlas odepřela.K tomuhle bodu GPL už by se asi musel vyjádřit nějaký právník. Podle mne účelem GPL není přinutit k poskytnutí zdrojového kódu komukoli, ale nevím, zda by tohle "právo" u českého soudu nějaký právník nedokázal obhájit…
Licence si sice vymiňuje vznik takového smluvního vztahu, ale už neřeší jeho neplnění.Řeší. Pokud podmínky neplníš, prostě už nepostupuješ v souladu s licencí, a proto dílo NENÍ licencováno GPL. Licence prostě neplatí.
Já mám pocit, že je tak málo jasné, co tahle část GPL má přesně znamenat, že buď by se český soud řídil duchem smlouvyJak by se k tomu postavil český soudní systém, je úplně jiná otázka. Měl jsem za to, že se v této diskuzi "řeší" smysl a význam GPL v ideálním prostředí, kde licence platí. Tečka.
30.8.2006 01:11
Brabi | skóre: 8
| blog: Fiend's records
| Praha
To "any third party" je v bodu 3b proto, aby se ten kdo program obdrží ujistil, že když program dá nějaké osobě, nebude třeba ji nějak autorizovat a bude mít přístup ke zdrojovým kódum i když třeba on sám o zdrojové kódy nemá zájem - program tak zůstane svobodný a ušetří se za média (Kterých by při dlouhých zřetězeních mohlo být opravdu hodně). V době kdy byla GPL psána ta média opravdu hrála roli.
Dejme tomu, že vy obdržíte program od FooBar Inc. dle podmínek v bodě 3b, neumíte programovat a zdrojáky vás nezajímají. Kopie dáte kamarádům z party v souladu s článkem 3c, jeden je vášnivý programátor a napíše si FooBar Inc. o zdrojové kódy. Pokud by je neobdržel, svěří to vám a vy se začnete na FooBar Inc. zlobit: "Jasně jste řekli, že pošlete zdrojáky všem, co si o ně napíšou, já na to spoléhal, když jsem je dával kamarádům." a popřípadě odstoupíte od kupní smlouvy apod. FooBar Inc. ale ví že se takhle zachováte a tak ty zdrojáky pošle. A komukoliv, i kamarádovi kamaráda kamaráda, protože stejně neví kdo je a kdo není čí kamarád. Koneckonců je to zřejmě její obchodní model, posílat pět disket místo deseti výměnou za ztrátu trochy času, kdyby se jí to nelíbilo, vymysleli by to jinak. Důležité je, aby program zůstal svobodný, o tom je GPL.
Obávat se zneužití ve firemní sféře způsobem který tu někdo popisoval, t.j. konkurent vašeho exluzivního klienta si požádá o zdrojové kódy je zbytečné. Napřed musíte distribuovat kódy podle článku 3b a to neznamená, že napíšete "Na požádání vám pošlu zdrojové kódy", ale musíte přímo "Na požádání pošlu zdrojové kódy vám či jakékoliv jiné třetí straně" nebo něco podobného. Čili vy a klient se musíte domluvit na poskytování takové služby.
Podle mne z povinnosti vyjádřené ve smluvním vztahu dvou smluvních partnerů nemůže nikomu třetímu vzniknout nějaké právoTo je právě ono. Distribucí v souladu s bodem 3b nevzniká konkrétní smluvní vztah s určitým partnerem, ale všeobecná povinnost vůči komukoliv, kdo se o plnění přihlásí. Pokud například binárku vystavíš na webu, nelze určit, kdo je B a kdo C. Proto nemá smysl řešit vztah B a C (resp. C vůči A).
I kdyby někdo třetí začal po vás požadovat zdrojáky, vy jejich neposkytnutím porušíte maximálně smluvní vztah se svým zákazníkemOmyl. Neposkytnutím porušíš licenci, a proto přestává licence platit. Bez ohledu na to, co si o tom myslí zákazník.
To je právě ono. Distribucí v souladu s bodem 3b nevzniká konkrétní smluvní vztah s určitým partnerem, ale všeobecná povinnost vůči komukoliv, kdo se o plnění přihlásí. Pokud například binárku vystavíš na webu, nelze určit, kdo je B a kdo C. Proto nemá smysl řešit vztah B a C (resp. C vůči A).Problém s bodem 3b je v případě, že binárku dám speciálně jenom někomu, protože jí nechci zveřejnit. A co se mi právě nezdá je to, že by z dvoustranné smlouvy mohla vzniknout nějaká všeobecná povinnost. Nenapadá mne nic, co by v českém právním řádu takhle fungovalo. A abstrahovat od právního řádu nejde, protože IMHO nikde v civilizovaných zemích neexistuje naprostá smluvní volnost, že by bylo možné smlouvou se dohodnout na čemkoli. Ostatně už samotné licencování softwaru vychází z právního řádu, takže neexistuje nic jako ideální prostředí, kde by GPL platila sama o sobě.
Omyl. Neposkytnutím porušíš licenci, a proto přestává licence platit. Bez ohledu na to, co si o tom myslí zákazník.No jo. Ale pokud B používá program pod licencí GPL a poskytne jej podle bodu 3b C, vzniká tím pro B závazek vůči třetí straně. Pokud ale B tento závazek nesplní, porušuje se tím smluvní vztah mezi B a C, tudíž program používá nelegálně C! (B nesplnil podmínky smlouvy pro distribuci → nemůže program distribuovat → C nezískal žádnou licenci)
Problém s bodem 3b je v případě, že binárku dám speciálně jenom někomu, protože jí nechci zveřejnit.To ale v souladu s GPL nelze. Není problém vzít GPL program, upravit si ho pro své potřeby a nikomu už ho dál nedávat. Ale v okamžiku, kdy se GPL program rozhodneš dále distribuovat (ať už upravený nebo ne), musí to být v souladu s GPL, a proto není možné s k tomu distribuování vybrat pouze jediný subjekt. Jakmile program distribuuješ, má na něj nárok každý. A pokud se to rozhodneš provést podle bodu 3b, tj. distribuuješ pouze binárku doprovázenou nabídkou na poskytnutí zdrojáku, musíš pak ten zdroják poskytnout komukoliv, kdo si o to řekne.
pokud B používá program pod licencí GPL a poskytne jej podle bodu 3b C, vzniká tím pro B závazek vůči třetí straně. Pokud ale B tento závazek nesplní, porušuje se tím smluvní vztah mezi B a C, tudíž program používá nelegálně C! (B nesplnil podmínky smlouvy pro distribuci → nemůže program distribuovat → C nezískal žádnou licenci)Nemůže nastat situace, že by někdo _používal_ GPL program nelegálně. Nelegálně ho může pouze distribuovat (např. odmítnout distribuci zdrojáků). Jakmile program máš, můžeš s ním nakládat libovolně (v souladu s licencí, která však neomezuje podmínky samotného použití, ale pouze další distribuce). A tohle nakládání není nijak omezeno tím, jestli se podle licence chová i ten, od koho jsi program získal.
To ale v souladu s GPL nelze. Není problém vzít GPL program, upravit si ho pro své potřeby a nikomu už ho dál nedávat. Ale v okamžiku, kdy se GPL program rozhodneš dále distribuovat (ať už upravený nebo ne), musí to být v souladu s GPL, a proto není možné s k tomu distribuování vybrat pouze jediný subjekt. Jakmile program distribuuješ, má na něj nárok každý.Tohle je v GPL 2 kde? Já to tam nikde nevidím…
Nemůže nastat situace, že by někdo _používal_ GPL program nelegálně.Aby mohl kdokoliv jiný než autor používat nějaký program, musí (ze zákona) k tomu mít licenci. Pokud tuto licenci získal na základě smluvního vztahu, který je později prohlášen za neplatný, logicky mu přestává platit i licence – musí si sehnat někoho jiného, od koho licenci získá, jinak program používá nelegálně. A pokud nikdo jiný není schopen nebo ochoten mu tu licenci poskytnout, má smůlu a program musí přestat používat.
30.8.2006 00:14
Brabi | skóre: 8
| blog: Fiend's records
| Praha
OKi, znovu - takze vy jste uzitim ciziho GPL kodu ve svem kodu prislibil puvodnimu autorovi toho GPL kodu, ze jakekoliv treti strane poskytnete sve odvozeniny. .
A to jakým způsobem? Pokud vám někdo dal program dle článku 3b, je to jeho problém a vy ho můžete distribuovat dál pod 3a tak i 3c, popřípadě se sám nabídnout jako další "rozesílatel" v 3b. Nesejde na tom, jestli jste autorem kompletního kódu programu či naopak distibujete program úplně bez úprav.
30.8.2006 02:18
Brabi | skóre: 8
| blog: Fiend's records
| Praha
Takže 2b...
b) You must cause any work that you distribute or publish, that in whole or in part contains or is derived from the Program or any part thereof, to be licensed as a whole at no charge to all third parties under the terms of this License.
Co to znamená? To znamená, že pokud se někdo dostane k vašemu kódu, má od vás souhlas s jeho používáním a distribuováním pod GPL. I kdybyste ten kód nepsal pro něj, ale on ho získal až od toho pro koho jste ho psal. Takže kód může vesele využívat a šířit a vy nemůžete říct "Hej ty! To je copyright infringement, woe!" Viz:
The GPL says that modified versions, if released, must be "licensed ... to all third parties." Who are these third parties?
Section 2 says that modified versions you distribute must be licensed to all third parties under the GPL. "All third parties" means absolutely everyone--but this does not require you to *do* anything physically for them. It only means they have a license from you, under the GPL, for your version.
Rozhodně to neznamená, že musíte rozdávat váš software na potkání. A už vůbec ne povinnost, "že jakékoliv třeti straně poskytnete své odvozeniny".
Does the GPL require that source code of modified versions be posted to the public?
The GPL does not require you to release your modified version. You are free to make modifications and use them privately, without ever releasing them. This applies to organizations (including companies), too; an organization can make a modified version and use it internally without ever releasing it outside the organization. But if you release the modified version to the public in some way, the GPL requires you to make the modified source code available to the program's users, under the GPL. Thus, the GPL gives permission to release the modified program in certain ways, and not in other ways; but the decision of whether to release it is up to you.
If I know someone has a copy of a GPL-covered program, can I demand he give me a copy?
No. The GPL gives him permission to make and redistribute copies of the program if he chooses to do so. He also has the right not to redistribute the program, if that is what he chooses.
Žádnou povinnost vůči autorovi, že musíte zpřístupnit svou modifikovanou verzi nemáte. Můžete s ní jednat jako s vlastním programem, pokud se tedy to jednání omezí na používání a šíření pod GNU GPL.
A mimochodem, 3c se tezko tyka pana Kubecky v diskutove veci.
Já mluvil obecně.
takže pokud A je vázán bodem 3 GPL a zvolí variantu 3b, sice se k něčemu zavazuje, ale C ani D nemá žádné právo po A něco chtítNesmysl. GPL distributorovi v případě využití bodu 3b ukládá určitou povinnost. Pokud ji odmítá splnit, porušuje licenci.
celý bod 6 GPL je z hlediska českého práva nesmysl, tím, že má A smlouvu s B nemůže při vzniku smlouvy B s C automaticky vznikat smluvní vztah mezi A a C<Můžeme klidně z úvahy vypustit B, protože už samotnou distribucí pod GPL při využití bodu 3b se A zavazuje dodržovat určité podmínky vůči komukoliv. Je jedno, jestli mezi sebou B a C něco mají. Ve vztahu k A to nic nemění.
Ono možná v americe má dostatečnou právní váhu i takováto deklarace, v ČR by asi s vymahatelností byl problém, tady se daleko víc jede podle litery.Už se popsalo hodně řádek o tom, jestli jsou v ČR licence, EULA a podobné dokumenty právně platné. Ale bez ohledu na to je nesmyslné tvrdit, že se v ČR více řídíme literou zákona. USA mají jeden z nejpropracovanějších (často ke své škodě...) právních systémů, takže podobná tvrzení vyznívají spíše komicky.
30.8.2006 02:53
Brabi | skóre: 8
| blog: Fiend's records
| Praha
Pokud chcete udržet zdrojové kódy v tajnosti mezi čtyřma očima, zvolíte šíření dle 3a. Článek 3b sloužil k šetření médii při posílání programu mezi spoustu lidí. RMS snad kdysi takhle distribuoval Emacs. Dnes už 3b nemá takové opodstatnění. Napadá mě, že by ho mohli používat časopisy jako Chip, které dávají CD/DVD s programy, mnohdy GPL. Pár lidí by jim vždy mohlo napsat o zdrojáky, většina by zůstala nezaujata. Vydavatelé ale radši volí cestu přímého porušování GPL 
Jinak "any third party" je opravdu kdokoliv. Pokud vám to nevyhovuje, použijte klasiku 3a, to 3b je jen výjimka pro vhodné případy. Zloději zůstane jen ta malá část kódu.
Ale je to zajímavý myšlenkový experiment, ten zloděj. Pokud by ukradl celý projekt, může ho legálně používat? No podle GPL ano, ta dává práva k použití všem, nehledě na způsob, jakým si ho člověk opatřil (2b), takže takovou věc by bylo třeba řešit přes zákony daného státu, což by mohlo být pěkně složité . A od RMS bych podporu v tomto směru nečekal, on moc autority neuznává, třeba trvá na možnosti použití GNU su všemi uživateli na systému, o omezení třeba jen na skupinu wheel nechce ani slyšet
Under the usual `su' mechanism, once someone learns the root password who sympathizes with the ordinary users, he or she can tell the rest. The "wheel group" feature would make this impossible, and thus cement the power of the rulers.
wheel jsem nikdy moc nechápal. Pokud správce systému nechce, aby někdo měl práva roota, tak mu heslo roota neřekne. Pokud ho řekne někomu, kdo ho bude chtít předat dál, není pro dotyčného nic jednoduššího, než ty uživatele do skupiny wheel přidat. Vůbec, z představy systému, kde zná heslo roota několik lidí, kteří spolu navzájem bojují, mi naskakuje husí kůže…
30.8.2006 14:55
Brabi | skóre: 8
| blog: Fiend's records
| Praha
Pokud ho řekne někomu, kdo ho bude chtít předat dál, není pro dotyčného nic jednoduššího, než ty uživatele do skupiny wheel přidat.
Jenže to by se ti krutovládci systému brzo dověděli. 
No ja myslim, ze to komukoliv je ale treba chapat ve smyslu komukoliv opravnenemu.V případě distribuce podle 3b je oprávněna požadovat zdrojáky _jakákoliv třetí strana_ [any third party].
Pokud poskytnu software zakaznikovi a tomu je odcizen, tak si nemyslim, ze je pravne udrzitelne, aby zlodej pozadoval zbytek projektu s tim, ze uz kus ma.Pokud poskytneš zákazníkovi software, jedná se o distribuci, která je v GPL jasně vymezena. Je-li distribuována binárka, mohou nastat tři situace: 3a, 3b a 3c. -- Podle 3a dáš zákazníkovi binárku společně se zdrojákem a tím to pro tebe končí. -- Podle 3b dáš pouze binárku, která je však doprovázena písemnou nabídkou, ve které se zavazuješ poskytnout zdroják _jakékoliv třetí straně_ po dobu tří let. Za to si můžeš účtovat pouze cenu distribuce a/nebo média. -- Podle 3c stačí distribuovat pouze binárku, která bude doprovázena zmínkou o nabídce, kterou jsi od někoho získal v rámci distribuce podle 3b. Tato možnost se však týká pouze nekomerční distribuce, takže prodej softwaru zákazníkovi pod to zahrnout nelze. Takže pokud je zákazníkovi, kterému jsi software distribuoval pod 3b, tento odcizen, pak má skutečně zloděj - stejně jako kdokoliv jiný - nárok požadovat zdrojový kód. To odcizení totiž z hlediska GPL vůbec nehraje roli. Opakuji, že se jedná pouze o případ, kdy byla distribuována pouze binárka bez zdrojáku.
Smyslem toho clanku 3b je prece tohle. Zakaznik dostane program pod GNU licenci a v danem okamziku nema o zdrojove kody zajem. Proste si je nevezme, nevi k cemu by mu byly. Jenze vyvoj jde dal, zakaznik se diky skvelemu programu stane velkou uspesnou firmou s velkym IT oddelenim a je schopen dale vyvijet svuj program. Tuto svobodu ma jen tehdy, pokud zdrojaky jiz ma nebo je muze snadno ziskat. 3a je situace, kdy zdrojaky jiz ma, bod 3b je situace, kdy je teprve nyni chce. Cilem GNU/GPL je poskytnou svobodu uzivateli, ne likvidovat vyvojare.To je omyl. K žádné likvidaci vývojářů tím nedochází, protože ta povinná nabídka, kterou se zavazuješ poskytovat po dobu tří let bezplatně zdrojáky _komukoliv_ může zahrnovat náklady na distribuci a/nebo médium. Už jsem to na jiných místech této diskuze popisoval. Jde o to, že nesmíš účtovat peníze za zdroják. Za akt fyzické distribuce zdrojáku máš právo požadovat uhrazení nákladů v plné výši.
podle me neni mozne, aby se nekdo domahal plneni ze smlouvy, ktere neni ucastnikem.Využije-li distributor bodu 3b, je automaticky účastníkem "smlouvy" každý, kdo má o zdrojáky zájem. 3b totiž distributorovi ukládá, aby za cenu distribuce poskytoval po dobu tří let zdrojáky _komukoliv_. Pokud to distributor neudělá, dopouští se distribuce GPL programu, která je v nesouladu s licencí.
30.8.2006 13:42
Brabi | skóre: 8
| blog: Fiend's records
| Praha
30.8.2006 13:39
Brabi | skóre: 8
| blog: Fiend's records
| Praha
30.8.2006 14:43
Brabi | skóre: 8
| blog: Fiend's records
| Praha
Pokud bych si od vás objednal program pod GPL a vy mi ho dal v obálce, kterou nesmím otevřít, asi bych vás sjel dlouhým tvrdým pohledem a pak by vám narostal křídla, protože byste letěl ze dveří rychlostí, jakou si nedokážete představit. Jednou z podmínek svobodného software je, že si můžete zdroják zkontrolovat, jestli to náhodou nedělá taky něco, co by se vám nelíbilo.
A podívejme se, co o záruce říká GPL:
BECAUSE THE PROGRAM IS LICENSED FREE OF CHARGE, THERE IS NO WARRANTY FOR THE PROGRAM, TO THE EXTENT PERMITTED BY APPLICABLE LAW. EXCEPT WHEN OTHERWISE STATED IN WRITING THE COPYRIGHT HOLDERS AND/OR OTHER PARTIES PROVIDE THE PROGRAM "AS IS" WITHOUT WARRANTY OF ANY KIND, EITHER EXPRESSED OR IMPLIED, INCLUDING, BUT NOT LIMITED TO, THE IMPLIED WARRANTIES OF MERCHANTABILITY AND FITNESS FOR A PARTICULAR PURPOSE. THE ENTIRE RISK AS TO THE QUALITY AND PERFORMANCE OF THE PROGRAM IS WITH YOU. SHOULD THE PROGRAM PROVE DEFECTIVE, YOU ASSUME THE COST OF ALL NECESSARY SERVICING, REPAIR OR CORRECTION.
Jo, jistě, ale vy jste nějakou záruku výměnou za poplatek slíbil? No na to máte právo.
You may charge a fee for the physical act of transferring a copy, and you may at your option offer warranty protection in exchange for a fee.
GPL ale takové jednání neupravuje. Klidně můžete uzavřít smlouvu, která poskytuje záruku, ale pouze na neupravený program. Můžete třeba záruku omezit jen na binárku s určitou md5, ale dohoda musí být oboustranná. Vy byste nejradši na celý systém dal nějakou DRM, která by zabránila modifikacím binárky. Obávám se, že jste ne zcela pochopil principy svobodného software.
30.8.2006 15:20
Brabi | skóre: 8
| blog: Fiend's records
| Praha
No já je budu potřebovat třeba hned, protože si je budu chtít zkompilovat, abych měl jistotu že to jde a že binárka odpovídá obdrženým zdrojovým kódům. Spousta lidí píše na zakázku v PHP a taky nemá problém hned dát zdrojové kódy.
Nějaký non-public projekt rozhodně nebude distribuovat pod 3b. Protože v tom případě musíte s klientem uzavřít smlouvu, v níž se se zavazujete, že zdrojové kódy dáta za režijní cenu komukoliv, kdo si o ně řekne. A to asi není to, co klient chce. Takže zbývá jen 3a a tam musíte dát zdrojáky hned.
GPL s tímhle počítá, proto jsou tam body 3b a 3c, ty nemají žádný jiný smysl.
Mě z vás trefí. Články 3b a 3c jsou vhodné k redukci nákladů při distribuci GPL'd software masám lidí, u nichž se předpokládá jen malé zaujetí zdrojovými kódy. Distribuce nějakého non-public projektu tímto způsobem se nepředpokládá a proto jsou napsány tak jak jsou. Takže fajn. Máte nějaký důvod ty zdrojáky u sebe zadržovat? Ne. Mají na ně klienti nárok? Ano. Tak jim je sakra dejte.
30.8.2006 16:19
Brabi | skóre: 8
| blog: Fiend's records
| Praha
Je hezké že tak přesně víte, jak správně GPL vyložit.
Pochvala vždy potěší.
Pro vaši informaci, tato diskuze vznikla tak, že někdo psal, že by GPL a speciálně její bod 3b použil pro distribuci neveřejného projektu a diskuze se vedla o tom, co v takovém případě přesně znamená onen závazek z bodu 3b.
Ne, diskuze vznikla tak, že se pan Kubeček a posléze pan Feřtr obávali, že podmínka bodu 3b platí vždy a to jsme už vyvrátili, protože vždy použijete jen jeden z bodů 3a, 3b, 3c.
Takže pokud opravdu máte nějaký odůvodněný názor na to, jak vykládat bod 3b GPL 2, tak nám jej sem prosím napište.
Tak tedy z FAQ:
What does this "written offer valid for any third party" mean? Does that mean everyone in the world can get the source to any GPL'ed program no matter what?
"Valid for any third party" means that anyone who has the offer is entitled to take you up on it. If you commercially distribute binaries not accompanied with source code, the GPL says you must provide a written offer to distribute the source code later. When users non-commercially redistribute the binaries they received from you, they must pass along a copy of this written offer. This means that people who did not get the binaries directly from you can still receive copies of the source code, along with the written offer. The reason we require the offer to be valid for any third party is so that people who receive the binaries indirectly in that way can order the source code from you.
Pro vaši informaci, tato diskuze vznikla tak, že někdo psal, že by GPL a speciálně její bod 3b použil pro distribuci neveřejného projektu a diskuze se vedla o tom, co v takovém případě přesně znamená onen závazek z bodu 3b.Znamená to, co už tu bylo několikrát napsáno, a co o tom sám ten bod říká: závazek poskytnout zdrojové kódy _jakékoliv třetí straně_. Pokud se chceš tomuto závazku vyhnout, stačí program distribuovat podle bodu 3a, který nijak nevylučuje možnost, že bude věc neveřejná.
Takže pokud opravdu máte nějaký odůvodněný názor na to, jak vykládat bod 3b GPL 2, tak nám jej sem prosím napište. Pouhé konstatování nějakého faktu v diskuzi, kterou odstartovalo zpochybnění právě tohoto faktu, totiž moc přínosné není.Mám za to, že to "Brabi" již udělal - poměrně výstižně a srozumitelně v několika předchozích komentářích věc vysvětlil.
30.8.2006 18:29
Brabi | skóre: 8
| blog: Fiend's records
| Praha
30.8.2006 18:53
Brabi | skóre: 8
| blog: Fiend's records
| Praha
No dobře, podívejte, pokud nechcete dát zdroják nikomu třetímu, tak se o tom prostě s klientem nebudete písemně domlouvat a v tom případě vás 3b nemusí zajímat.
Klidně se třeba můžete domluvit s klientem že vy dodáte jen binárku a bude to o 10% levnější, je to jako se domluvit s řemeslníkem, že to dneska bude bez DPH. Samozřejmě že to není košer, ale kde není žalobce, není soudce.
V onom ideálním případě totiž není potřeba GPL nijak vykládat, platí prostě to, co je v ní napsáno.
Dyť jo, my tu neprovádíme právní výklad, ale překlad z právničtiny do programátorštiny.
Já jsem tedy v celé diskuzi vysvětlení toho, že bod 3b a jeho "any third party" je v souladu s českým právním řádem nenašel. To je totiž to, oč běží…IMHO to není to, oč tu běží, protože nejen bod 3b, ale ani celý zbytek GPL nelze považovat za smluvní ustanovení podle českého právního řádu. Diskuze začala o tom, jak GPL vykládat, nikoliv o její aplikaci v ČR. Nehledě na to, že moje reakce byla na váš komentář, který mimo jiné obsahoval větu "Takže pokud opravdu máte nějaký odůvodněný názor na to, jak vykládat bod 3b GPL 2, tak nám jej sem prosím napište." A já si myslím, že význam a výklad toho bodu už tu byl vysvětlen. Jestli to v našem právním systému platí, neplatí nebo lze či nelze vymáhat, je věc jiná. Možná důležitá, ale pro debatu o _významu_ jednotlivých ustanovení GPL bezpředmětná.
IMHO to není to, oč tu běží, protože nejen bod 3b, ale ani celý zbytek GPL nelze považovat za smluvní ustanovení podle českého právního řádu. Diskuze začala o tom, jak GPL vykládat, nikoliv o její aplikaci v ČR.Pokud by GPL nebylo možné považovat za smlouvu dle českého právního řádu, pak by se v ČR veškerý GPL software používal nelegálně.
A já si myslím, že význam a výklad toho bodu už tu byl vysvětlen. Jestli to v našem právním systému platí, neplatí nebo lze či nelze vymáhat, je věc jiná.Myslím si, že právní text nelze vykládat bez kontextu nějakého právního řádu, ale to už by byla úplně jiná debata. Spíš by mne ale docela zajímalo, zda ten bod 3b v ČR opravdu platí a je vymahatelný, protože jestli se nemýlím, GPL 3 je stále ve stadiu připomínek a bylo by možné s tím něco dělat.
31.8.2006 16:18
Brabi | skóre: 8
| blog: Fiend's records
| Praha
Pokud by GPL nebylo možné považovat za smlouvu dle českého právního řádu, pak by se v ČR veškerý GPL software používal nelegálně.
No donedávna tomu tak skutečně bylo, nyní jsou ale GPL i různé EULY platné a je nutné je dodržovat (Vhodné čtení).
Spíš by mne ale docela zajímalo, zda ten bod 3b v ČR opravdu platí a je vymahatelný
IANAL, ale nevidím důvod, proč by neplatil. Vymáhat ho po vás mohou určitě jednak ti, jimž jste předal onu písemnou nabídku (pokud je tedy mezi vámi další smlouva, která by tímto byla porušena) a také autoři GPL software, z něhož jste tvořil odvozené dílo, pokud nejste jediným autorem. IMHO vás nemůžou donutit k releasnutí zdrojových kódů, ale třeba k nahrazení vzniklé škody, popř. v případě klientů odstoupit od smlouvy a aplikovat na vás příslušné sankce, pokud byly dohodnuté.
30.8.2006 14:48
Brabi | skóre: 8
| blog: Fiend's records
| Praha
OK. Pokud si můžu takhle vybrat, tak je to v pořádku.Což ovšem bylo řečeno už na úplném začátku této diskuze: Je na vybranou ze tří možností (3a, 3b, 3c). Veškeré nářky pramenily z toho, že si lidi neuvědomovali, že povinnosti vyplývající z 3b se většiny běžných případů vůbec netýkají.