Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Phoronix informuje o setkání linuxových distributorů AppInstaller 2011 v německém Norimberku. Cílem je vytvoření obecného instalátoru pro linuxové aplikace a jednotného „úložiště aplikací“. Výsledná architektura staví na PackageKitu, Ubuntu Software Centru a Xapian serveru.
Tiskni
Sdílej:
A co se rozhodli zrušit, RPM nebo DEB?Ne, ne. Stal se ještě větší zázrak. Zástupci obou táborů si posadili k jednomu stolu. Ten datum by se měl rýt do kamene.
Tak proč by tohle mělo dopadnout jinak?Protože místo bezhlavého dělání dalšího zaručeně nejlepšího systému na balíčky teď nenapsali ani řádek kódu, ale začali se domlouvat.
I když bude asi většina ztělesnění chabějšího ....appstream_meeting.jpg
Jenže tady se nebavíme o Debianu, ale o APTu. A ten se hodí leda tak pro správu software v Debianu (maximálně setříděný jednotný repozitář). V distribucích se složitějšími repozitáři to prostě nezvládá.Jinak, díval jsem se do manuálu Yum a je na tom podle všeho s ignorováním závislostí stejně (podle tebe špatně, podle mě dobře) jako Apt. Naproti tomu jsem se díval na DPKG, a ten je na tom stejně (podle mě dobře) jako RPM, tedy ignorovat závislosti umí. Jak koukám na ostatní komentáře, tak se ale možná i shodnem, jen mi přijde, že svůj pohled buď vyjadřuješ příliš nejasně, nebo je anonymů se stejným nickem více.
berme do uvahu ze kazdy program s tych vasich 40 repozitaroch vyzaduje ine kniznice lebo vy ako "macher" si pridate vsetky mozne repozitare ktore najdete na nete?V mém případě se jedná o oficiální distribuční repozitáře. Každý SW projekt má svůj.
kto za to moze ze vam nefunguju programy ak sa vam ich podary nainstalovat resp ak APT GET brani instalacii kniznic ktore sa biju!!! moze za to APT ???Naopak APT brani instalaci, prestože se nic nebije a řešení závislostí existuje. Prostě napíše, že závislosti se nepodařilo vyřešit, přestože jiné nástroje je vyřeší bez problémů. Proto je to šmejd. Solver APTu vůbec na takovou situaci není navržen a připraven. Je zaostalý, pomalý a neschopný.
Prostě napíše, že závislosti se nepodařilo vyřešit, přestože jiné nástroje je vyřeší bez problémů.Které jiné nástroje se stejnými *.deb balíčky naloží ke tvojí spokojenosti?
Je zaostalý, pomalý a neschopný.Tedy asi stejně jako Yum, že :). Teda pardon, ten je vlastně pomalejší.
Náhodou se stárám o jeden stroj s Lennym, backports tam mám, ale o LibreOffice 3.3 nebo Firefoxu 3.6 si stejně můžu leda tak nechat zdát.To mě mrzí, že jsi na backports poslal perfektně funkční balíček LibreOffice 3.3 a oni ti ho odmítli vydat :).
Firefox 3.6 nic, to se ti nehodí do krámu, že?I ten ti odmítli vydat? To je k pláči.
Holt Debian stable, v době vydání už upstreamem nepodporovaný software.This is not a bug, this is a feature. Pokud ti to nevyhovuje, nemusíš to používat. Pokud ti to skoro vyhovuje, můžeš to vylepšit.
This is not a bug, this is a feature.
Proč se vlastně na bezpečnostní aktualizace nevykašlat úplně a případné chyby neoznačit za vlastnosti?
Vlastně o důvod více pro nepoužívání Debianu. Jestliže stable stabilně obsahuje beznadějně zastaralý software a zastaralý software do něj lze dostat pouze skrze backports (vlastně z testingu), bude asi něco v nepořádku.
Jenom moc nevím, co mám na tyhle počítače dávat, když se o ně nechci moc starat. Ubuntu se obrací v žumpu, Debian obsahuje nepoužitelný software. Asi budu muset pořádně vyzkoušet Fedoru, openSuSE a Mandrivu. Fuj, nezávidím si to.
Proč se vlastně na bezpečnostní aktualizace nevykašlat úplně a případné chyby neoznačit za vlastnosti?Protože to není dobrý nápad? A protože tě nebude brát nikdo vážně?
Vlastně o důvod více pro nepoužívání Debianu. Jestliže stable stabilně obsahuje beznadějně zastaralý software a zastaralý software do něj lze dostat pouze skrze backports (vlastně z testingu), bude asi něco v nepořádku.Ano, něco bude nepořádku, nejspíš s tím, kdo toto tvrdí.
Jenom moc nevím, co mám na tyhle počítače dávat, když se o ně nechci moc starat. Ubuntu se obrací v žumpu, Debian obsahuje nepoužitelný software. Asi budu muset pořádně vyzkoušet Fedoru, openSuSE a Mandrivu. Fuj, nezávidím si to.Já ti to tvé problémy taky nezávidím :).
A AUR je taky skvělá věc. Jestli nějaký jednotný balíčkovací systém, tak něco takového.Tak v debianu se taky dají používat zdrojové balíčky, ať už DEB nebo prosté archivy. Ale bude s tím kousek víc práce. Jednu dobu jsem používal Gentoo a ten jeho systém byl naprosto bezkonkurenční.
vstup zákazu na párty
To se povedlo.
K tématu: Něco jako zdejší sekci Software, ale globální, s komentáři uživatelů a odkazy na balíčky v distribucích (včetně verzí) by to chtělo. Když člověk něco hledá, je to dost naprd.Ne, to ať tě ani nenapadá. Ta věc s komentáři na Google Marketu mě rozpaluje doběla, tak s tím neotravuj ještě tady.
A kdyz ten uzivatel tu knihovnu upravi (nahradi jinou), tak tem ostatnim uzivatelum prestane fungovat program a nebo je bude ten prvni uzivatel pomoci knihovny spehovat.Imploder ale psal o stejné knihovně, ne o jiné knihovně, kterou stejnou knihovnu nahradíš.
Nemá smysl v tom uživateli bránit.To určitě ne, ale zas jen ta představa že v případě, že systém obývá více uživatelů z nich každý vlastní svůj set programů…já radši když je v HFS a má k tomu přístup každý. Jednak se zmenšuje redundance a jednak se ulehčuje správa. Home je na data, testy (a i ty já většinou provádím někde mimo), apod.
Samozřejmě, pokud má být nějaká aplikace pro všechny, tak ji normálně nainstaluje root, o tom žádná. Ale je dobré dát tu možnost i uživateli - aby si každý mohl nainstalovat, co potřebuje.