V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
Společnost Coinkite upozorňuje na bezpečnostní chybu svých hardwarových kryptopeněženek Coldcard. Jedná se o kritickou chybu v generování náhodných čísel (RNG). Místo hardwarového generátoru náhodných čísel (TRNG) byl omylem používán softwarový fallback (PRNG).
Představena byla nová linuxová distribuce Shadowfetch Linux. Na rozdíl od mnoha nováčků, které nabízejí převážně jiné téma a výběr softwaru, tato distribuce založená na Debianu Testing s desktopovým prostředím KDE Plasma 6.6, klade lokálně běžící umělou inteligenci do centra svého desktopového zážitku.
Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
Vůbec poprvé v historii se stát při testování digitálních služeb obrací na širokou veřejnost. Digitální a informační agentura (DIA) a Ministerstvo vnitra zvou občany k zapojení do zátěžového testu eDokladů, které od loňského podzimu prošly optimalizací aplikace a posílením infrastruktury. Test proběhne 13. srpna ve 13:00 a pro jeho úspěch bude potřeba zapojení několika desítek tisíc občanů. Zapojení do testu je zcela dobrovolné a úkol
… více »FireDragon je webový prohlížeč, doposud založený na Floorpu, jednom z forků Firefoxu s větším důrazem na ochranu soukromí a přizpůsobení uživatelského rozhraní. Spravuje ho člen komunity distribuce Garuda Linux. Nové vydání verze 13 opouští Floorp a přechází přímo na Firefox s patchi z LibreWolfu a vlastními úpravami. Dostupný je také na Flathubu.
picogame (GitHub) je malý 2D herní engine pro mikrokontroléry jako RP2040, čip uvnitř kapesní konzole Picopad. Hru napíšeš v Pythonu a vyzkoušíš ji v prohlížeči nebo desktopovém simulátoru. Až bude hotová, zkopíruješ ji na podporovanou desku. Na začátku nepotřebuješ C, sestavení firmwaru ani hardware.
Multiplatformní prohlížeč elektronických knih KOReader byl vydán ve verzi 2026.07 "Sailing Walrus". U PDF souborů s SMask lze vyčistit pozadí. Přibyla podpora Kobo v5 nebo základní podpora OPDS 2.0.
Výrobce smartphonů značky BlackBerry, společnost RIM, začíná mít v některých státech problémy. Zprávy přenášené jejími přístroji jsou bezpečně šifrovány (AES nebo 3DES), což společnosti neumožňuje předávat informace o uživatelích státním orgánům, protože v určitých případech nemá nikdo kromě zákazníka k nešifrované podobě zpráv přístup.
Služby uživatelům BlackBerry hodlají omezit např. Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Indie. Problém byl v médiích zmíněn také v souvislosti s Evropskou komisí, která přístroje BlackBerry nedoporučuje, pravděpodobně z důvodu bezpečnostních problemů. Informace přinesly i HN v článku Oběť vlastní dokonalosti? BlackBerry omezuje stále více zemí. Zdá se, že silné šifrování je označováno jako bezpečnostní problém. Omezování používání BlackBerry bývá také zdůvodňováno bojem s terorismem. S principem šifrování zpráv na zmíněných zařízeních se lze seznámit na webu společnosti.
Tiskni
Sdílej:
Zprávy přenášené jejími přístroji jsou bezpečně šifrovány (AES nebo 3DES), což společnosti neumožňuje předávat informace o uživatelích státním orgánům, protože v určitých případech nemá nikdo kromě zákazníka k nešifrované podobě zpráv přístup.Je tomu opravdu tak? Jestli se nepletu (případně mě někdo, kdo do BlackBerry více vidíte, opravte), tak jsem kdesi četl, že společnost RIM má přístup k privátním klíčům podle kterých se v jejich telefonech šifruje. Pouze ty klíče odmítá vydat vládám. Jestli se nepletu tohle je právě důvod, proč tajné služby (např. ve Francii) nedoporučují používat vládě BlackBerry. Pokud je tomu opravdu tak, je to bezpečnost na houby (co ochrání maximálně tak proti šmírovacím potřebám vlád zemí třetího světa), pochybuji že taková vláda USA či UK by měla velký problém se k těm klíčům dostat. Radši použiji šifrovací aplikaci na Androidu, kde budu mít jistotu, že k privátnímu klíči nikdo jiný přístup nemá. Doporučuji třeba opensource APG(Android Privacy Guard), což je GUI k prověřenému GnuPG. Případně existují i aplikace na šiftrování SMS a dokonce i telefonních hovorů (ale to bylo closedsource, tzn. jsem se o to nezajímal - clesedsource šifrovacím aplikacím opravdu nedůvěřuji).
Samozřejmě jak APG tak OpenVPN Settings je i přímo na Marketu.
Telefony Blackberry využívají vlastní síť, jejímž prostřednictvím si přes servery umístěné v Kanadě a Velké Británii vyměňují šifrovaná data. To se ale nelíbí některým vládám, které chtějí mít možnost některé datové toky v případě ohrožení národní bezpečnosti sledovat. Mike Lazardis, zakladatel RIM a jeden z ředitelů společnosti, ale včera v rozhovoru pro deník New York Times uvedl, že společnost ze svých bezpečnostních standardů ustupovat nehodlá a kódovací klíče vládám neposkytne. Něco takového by podle jeho slov ohrozilo dobré vztahy, které má firma se svými zákazníky mezi něž patří i velké nadnárodní společnosti a právnické agentury. Šéf RIM uvedl, že zpřístupnit vládám šifrovací klíče by znamenalo otevřít jim přístup k celé řadě citlivých informací, jakými jsou například nakupování přes internet, telekonference nebo internetové bankovnictví.Ocividne tedy data desifrovat mohou.
.
V podstatě veškeré v současnosti používané šifrování je prolomitelné, jen je otázkou za jak dlouho a jaké technologie máme k dispozici.
Skutečně to dešifrování za 1 sekundu bylo prolomení A5/1, kdy stačí pasivně poslouchat? Nebo bylo nutné částečně provést MITM (odchycení IMSI)?
voice trunk nikdo neschranuje. na to nejsou kapacity.No, kdyby milion zákazníků volal hodinu denně, tak je to 2×9,6e3×1e6×3600/8 = 8,6 TB/den. To už začíná být pomalu skladovatelné. Nehledě na to, že by to šlo zakódovat i nějaký použitelnějším vokodérem, než má GSM, třeba na polovinu.
flexibility nebo míry otevřenosti vůči jiným aplikacím a budoucím technologiím.To jako jestli to půjde integrovat s INDECTem a podobnými systémy?
Ale oni chtějí BB zakázat i občanům.Citation needed. Vsechny odkazy, ktere jsem videl, zminovaly ze EK pouze vybrala jineho dodavatele pro sve mobily. Tedy alespon co se tyce EU.
Několik států v Perském zálivu a Indie začínají zakazovat provoz těchto telefonů, protože nemohou kontrolovat jimi procházející data.(zdroj)
Tedy alespon co se tyce EU.Já mluvil o světě obecně.
RIM k nim má privátní klíče (a mohl by si je tedy kdykoliv dešifrovat)Tohle je otázka, na kterou nemá odpověď nikdo jiný než RIM. A u vyjádření v různých článcích na webu, např. že
Mike Lazardis, zakladatel RIM a jeden z ředitelů společnosti, ale včera v rozhovoru pro deník New York Times uvedl, že společnost ze svých bezpečnostních standardů ustupovat nehodlá a kódovací klíče vládám neposkytne.je velká otázka, co je skutečně vyjádření firmy, nakolik vychází ze skutečnosti, a kolik si tam toho přidali novináři. Možná je pro firmu marketingově lepší říct "dešifrovací klíče nedáme", než "dešifrovat to ani nemůžeme". Protože to by snadno mohlo některé vlivné napadnout "no kam bychom přišli, kdyby si takhle každý šifroval, a ani v případě ohrožení státu bychom do toho nemohli, zakázat!" - že tu tyhle možnosti jsou už teď je sice pravda, ale jsou zatím pod rozlišovací schopnost těchto snah (i když situace ve VB ... ). Kolikrát se člověk nasměje, když např. ve zprávách na ČT24 říkají, že "firma Intel dá ostatním přístup ke svým centrálním procesním jednotkám (CPU)". U služeb, které běží "hostovaně" na BlackBerry serverech jistě k nešifrovaným datům přístup mají. A je pravda, že u řešení s vlastním BB serverem ve firmě je tu možnost, že tam jí backdoor, a skutečně se k těm datům v případě potřeby dostanou. Sice tvrdí, že "Data remains encrypted in transit and is never decrypted outside of the corporate firewall." což neznamená, že je kdyžtak nemůžou dešifrovat. Takže skutečně u BB je potenciál bezpečnostního problému větší než u e-mailu s SSL/TLS. Ale to by si měli zvážit uživatelé, jestli je to pro ně OK nebo ne. Z tohoto pohledu je nejnebezpečnější třeba takový e-mail např. na Seznamu, protože mají přístup k obrovskému množství informací, které navíc proudí internetem nešifrovaně! (Ale to je OK, neboť když přijde Seznamu žádost od soudu, jistě obsah e-mailovhých schránek i s historií vydají)
za bezpečnostní problém je IMHO považováno to, že podle všeho data sice jsou silně šifrovaná, ale tečou přes centra RIMu v USA a UK a RIM k nim má privátní klíče (a mohl by si je tedy kdykoliv dešifrovat).
Já ty texty pochopil spíš tak, že za bezpečnostní problém považují skutečnost, že ty klíče nemají oni, ne že je má někdo jiný. Tj. že nemůžou odposlouchávat "teroristy", takže je kvůli tomu ohrožena veřejnost.
hxxp://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/clanek/evropska-komise-uz-blackberry-nechce-007790) mě dostalo to zdůrazňování:
Kanadský výrobce smartphonů Blackberry – společnost RIM (Research in Motion) na rozdíl od svých konkurentů jako jsou firmy Apple nebo Nokia neumožňuje vládám přístup do svých sítí, a to ani na základě obav z ohrožení bezpečnosti státu. To je také důvodem, proč některé země v čele se Spojenými arabskými emiráty, Saúdskou Arábií a Indií v uplynulých dnech oznámily, že uživatelům Blackberry zablokují přístup k některým službám.
Telefony Blackberry využívají vlastní síť, jejímž prostřednictvím si přes servery umístěné v Kanadě a Velké Británii vyměňují šifrovaná data. To se ale nelíbí některým vládám, které chtějí mít možnost některé datové toky v případě ohrožení národní bezpečnosti sledovat.…no řekněte, kdo by TEĎ chtěl podporovat ty teroristy! <paranoia>By mě zajímalo, za jak dlouho začne v SESR tažení proti šifrování obecně. Banky by samozřejmě mohly šifrovat dál, ale musely by na požádání Demokratické policie (2999)/Ministerstva pravdy (1984) data rozšifrovat.</paranoia>