Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Kdo potřebuje zvukovou kulisu při práci na Linuxu, může sáhnout po programu Blanket. Vybrat si lze déšť, bouřku, letní noc nebo i kavárnu. Instalovat jej lze také z Flathubu. Podobným programem je ANoise.
Tiskni
Sdílej:
Required runtime for com.rafaelmardojai.Blanket/x86_64/stable (runtime/org.gnome.Platform/x86_64/3.36) found in remote flathub
Do you want to install it? [Y/n]:
com.rafaelmardojai.Blanket permissions:
ipc fallback-x11 pulseaudio wayland x11
dri
ID Arch Branch Remote Download
1. org.gnome.Platform x86_64 3.36 flathub < 324.5 MB
2. org.gnome.Platform.Locale x86_64 3.36 flathub < 323.0 MB (partial)
3. org.freedesktop.Platform.GL.default x86_64 19.08 flathub < 89.1 MB
4. org.freedesktop.Platform.VAAPI.Intel x86_64 19.08 flathub < 8.7 MB
5. org.freedesktop.Platform.openh264 x86_64 2.0 flathub < 1.5 MB
6. com.rafaelmardojai.Blanket x86_64 stable flathub < 5.8 MB
7. com.rafaelmardojai.Blanket.Locale x86_64 stable flathub < 27.8 kB (partial)
Proceed with these changes to the Default system installation? [Y/n]: n
Windows tahá stejně NET, DirectX, VisualBasic runtime, Qt ...
Jinak co tím získáš? Třeba efektivní deduplikaci, díky které ti třeba už 5 nebo 10 aplikací bude ve Flatpaku zabírat na disku méně místa než ty samé v AppImage. Nebo třeba rollbacky. Nebo skutečnou nezávislost na hostovi. AppImage umožňuje libovolně linkovat na knihovny v systému, výsledkem toho je, že autor nemůže zaručit, že to bude fungovat skutečně všude. Otestuje to na Ubuntu, Debianu, Fedoře, openSUSE, řekne si super, funguje to všude. Pak si to uživatel nainstaluje na RHEL 7, kde je nějaká závislost starší, než si autor aplikace vůbec pomyslel, a ejhle, ono to nejede. A tyto věci se s AppImagem stávají.
vypadá jako by to stahovalo snad celý GNOMEV podstatě jo, jak jinak by běžela izolovaná nová aplikace, když by takovou podporu na starém OS nenašla.
The GNOME runtime is appropriate for any application that uses the GNOME platform. It is based on the Freedesktop runtime and adds the GNOME platform, including: Clutter Gjs GObject Introspection GStreamer GVFS Libnotify Libsecret LibSoup PyGObject ValaNemáš DE s podporou org.freedesktop.Notifications? To narazíš na spoustu problémů.
Jasně no.
Zvláštní je, že některé programy jsem používal a instaloval z balíčků už snad na první instalaci linuxu někdy v roce 1998 (tj 22 let) a dodneška jsou vydávány jako balíčky a není s tím vůbec žádný problém.
Ale dneska, pro každou blbost, která by měla záviset pouze na několika málo knihovnách (tj max pár kB) se tahá půl giga závislostí a někteří to ještě obhajují.
Jestli on ten problém není náhodou na přesně opačné straně, než jej hledáte.
Zvláštní je, že některé programy jsem používal a instaloval z balíčků už snad na první instalaci linuxu někdy v roce 1998 (tj 22 let) a dodneška jsou vydávány jako balíčky a není s tím vůbec žádný problém.Není s tím žádný problém? Aby ty programy i nadále fungovaly v aktuální distribuci, tak na to padlo enormní úsilí jak v upstreamu, tak v samotných distribucích. Ano, kdyby tvůrci těch knihoven, tvůrci distribucí a tvůrci aplikací žili v dokonalé singularitě, kde tvůrci knihoven drží dokonalou kompatibilitu, tvůrci distribucí ty knihovny poskytují zkompilované a integrované tak, jak očekávají tvůrci aplikací, tak ano, nikdo nebude chtít nic jiného než balíčky a dynamické linkování. Realita bohužel tak růžová není. Proto dnes jde tolik lidí po věcech jako Docker, Flatpak atd. A není to kvůli tomu, že by to byli nevděční lenoši.
Kdyby byl linuxový userspace zpětně kompatibilní, tak nejsou potřeba věci jako Flatpak
Aby ty programy i nadále fungovaly v aktuální distribuci, tak na to padlo enormní úsilí jak v upstreamu, tak v samotných distribucích.
O jakém enormním úsilí mluvíš? V zásadě jde jen o dodržování dobrých praktik, které jsou známé už dlouhé roky, nejedná se o žádnou novinku, a ve výsledku ti práci spíš ušetří než přidělají.
Co se týče distribucí, tak tam je žádoucí, aby (některé to tedy umí už teď) běžně a systematicky podporovaly souběžnou instalaci více verzí jednoho programu/knihovny. Pak není problém nainstalovat a provozovat ani dvacet let starý program.
Na straně programů a hlavně knihoven je pak žádoucí dodržovat sémantické verzování. Tím se minimalizuje množství různých verzí jednoho programu/knihovny, které je potřeba mít nainstalované jako závislosti jiných balíčků – protože ty se mohou napojit na vyšší verzi (dokud se zachovává major a zvyšuje jen minor a patch, tak by to mělo fungovat s libovolnou vyšší verzí).
Ani jedno z toho nepovažuji za enormní úsilí. A ani jedno z toho nevyžaduje existenci věcí jako Flatpak, Snapcraft, Docker atd.
Kontejnery, sandboxy, virtualizace nebo jiné zabezpečení – to je pak jiná, ortogonální, funkcionalita, která by se neměla s balíčkovacím systémem spojovat (můžou spolupracovat, ale neměla by mezi nimi být úzká vazba a závislost). Jeden program můžu chtít spouštět v různých kontextech, někdy ho můžu chtít co nejvíc omezit, aby nemohl skoro nic, jindy mu můžu chtít dát více práv. Někdy si ten samý program pustím přímo na fyzickém železe bez omezení (třeba když mám na určitou činnost vyhrazený samostatný počítač, který třeba i běží offline nebo běží z disku, na který nelze zapisovat a po restartu začíná vždy načisto). Někdy ho spustím v KVM virtuálce, jindy třeba v nějakém kontejneru nebo pouze pod jiným uživatelským účtem… podle toho, co mi zrovna vyhovuje a co považuji za dostatečnou úroveň izolace.
Tzn. že mi nějaké binárky a další soubory leží na disku, to je jedna věc a o to se má starat balíčkovací systém. A to, jakým způsobem a s jakými omezeními ty programy budu případně spouštět, to je jiná věc.
Možno keby znížia daň za nehnuteľnosti z dôvodu narušenia pokoja verejnými akciami. hlavne obyvateľia v tesnej blízkosti akcie.
Je nutné navštevovať hlučne prevádzky ? Dnes je možné nakupovať aj cez internetový obchod.
Myslím, že pokud nebydlíš někde úplně mimo civilizaci, tak nemáš o šum nouzi (letadla, vlaky, automobily, vítr, hmyz, ptáci…). A i mimo civilizaci máš ten vítr a hmyz.