KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Wikistránka organizace Document Foundation přináší shrnutí všech novinek v chystané verzi LibreOffice 3.6. Z desítek změn zmiňme například podporu pro minigrafy v Calcu nebo možnost importu kreseb z programu Corel Draw.
Tiskni
Sdílej:
V obou nově vzniklých následnících zase panuje čirá anarchie.Neni pravda, LO se pomalu posouvaji kupredu a plan dalsich zmen je jasny.
Komerčnímu MS Office nedokáže konkurovat ani nulovou cenouNeni pravda, pocet downloadu a instalaci proti tomu svedci.
Ano, pomalu. Pomaleji, než postupoval původní OpenOffice.org, před roztříštěním sil.Co znamena to tristeni sil v realnych cislech? Kolik lidi pracuje na OO a kolik na LO?
Naopak cena prodávaných MS-Office svědčí o tom, že ty nijak významnou konkurenci na trhu nemají.To lze rici i o Windows.
Co znamena to tristeni sil v realnych cislech? Kolik lidi pracuje na OO a kolik na LO?Nemám tušení. Diskuse je o tříštění sil na dva projekty místo jednoho, ne o reálných číslech.
To lze rici i o Windows.Ano, lze. Windows na desktopech významnou konkurenci nemají. (A to zejména proto, že se síly potenciálně konkurenčních vývojářů tříští mezi Linux/BSD/ReactOS, KDE/Gnome/XFCE/Unity, Ubuntu/Redhat/Arch/Gentoo ...
)
Nemám tušení. Diskuse je o tříštění sil na dva projekty místo jednoho, ne o reálných číslech.Je to o realnych cislech.
Tak sem s nimi.Vy tvrdite, ze diky tristeni sil vyvoj pokracuje pomaleji a ja jsem po vas chtel v prispevku nahore cisla. Takze vy zadne nemate?
Vy zas tvrdíte, že bez ohledu na tříštění určitě žádné zpomalení nenastalo.Kde ??
No přece tím, že popírá opačné tvrzení.Jakeze opacne tvrzeni popiram a kde?
Když už chce hned důkazy po svém protivníkovi, tak lze stejný požadavek vztáhnout i na něj.Nikoliv. Ja jsem indikoval ze nevim, a ze bez konkretnich cislel kolik aktivnich vyvojaru preslo do LO a kolik zustalo u OO nelze ucinit zaver.
No pozor, licence MSO stojí víc než licence Windows.Naopak cena prodávaných MS-Office svědčí o tom, že ty nijak významnou konkurenci na trhu nemají.To lze rici i o Windows.
Kdyby se vývojáři pracovali společně a dohodli se na rozdělení rozhodovacích pravomocí (např. nějakým demokratickým způsobem), mohli by vytvořit konkurenceschopný produkt. Ten by šel i prodávat (resp. prodávat podpora k němu) a dalo by se hovořit o trhu.Zvláštní, minimálně Novell a SUSE LO (respektive podporu k němu) prodává. Dělají něco špatně?
Kdyby se vývojáři pracovali společně a dohodli se na rozdělení rozhodovacích pravomocí (např. nějakým demokratickým způsobem), mohli by vytvořit konkurenceschopný produkt. Ten by šel i prodávat (resp. prodávat podpora k němu) a dalo by se hovořit o trhu. Tedy můj názor na výše zmíněnou zbytečnost tříštění sil je zcela konzistentní s podporou demokracie a tržní ekonomiky.Možná že je, ale argumenty typu "zbytečné tříštění sil" jsou až nebezpečně blízko ke "krizi z nadvýroby", "nutnosti centrálního plánování" a podobně.
Váš příspěvek je postaven na předpokladu, že "tříštění sil" je vždy špatné.To může být stejně tak pravda jako výplod choré mysli :). Já osobně jsem četl povzdech nad jedním konkrétním tříštění sil vývojářů, kteří by si za určitých okolností mohli být navzájem více ku prospěchu než takto. Žádná univerzální hesla v tom příspěvku nebyla. Sám do té situace ohledně OO/LO nevidím natolik, abych soudil, takže se klidně pohádejte beze mě.
Podobný názor se objevuje v souvislosti s opensource ve spoustě jiných diskusí.Nepřišel jsem diskutovat názor, který se někdy někde objevuje.
mno, to se ovšem obracíš špatně, to budeš muset jít za autorem odkázaného článku nebo aspoň za jeho apoštolyTy vždycky něco načneš a nedokončíš. Já chápu tvoje rozhořčení nad hromadou věcí, ale když ty své myšlenky nesdělíš naplno, tak podle mě docílíš maximálně tak toho, že budou tvé výkřiky (útržky možná jinak zajímavých pohledů) lidé ignorovat.
I vývojáři a manažeři jsou lidé, a pokud by nikdo z vývojářů či manažerů necítil potřebu forku, těžko by vznikl.Obdivuju tvé umění psát opakovat zcela zřejmé věci.
bez ohledu na to, z jakého důvodu fork vznikl, mohou obě vývojové větve postupně oslovit různé cílové skupiny.Jaké by to mohly být různé cílové skupiny v případě LO a OO?
Obdivuju tvé umění psát opakovat zcela zřejmé věci.Z vašeho komentáře se zdálo, že to pro vás zas až tak samozřejmá věc není.
Jaké by to mohly být různé cílové skupiny v případě LO a OO?Krása evoluce spočívá v tom, že zde nemusí být nikdo vševědoucí, kdo to všechno naplánuje. Není potřeba mít dopředu naplánované, jak to dopadne, když se od primátů odštěpí vývojová linie lidí, nebo když se od vývoje OO odštěpí LO. Ale dobře, když si to přejete, zkusím si zahrát na vševědoucího. Jedna cílová skupina může být třeba firemní sektor, který vyžaduje hlavně stabilitu a kompatibilitu s MS Office. Druhou skupinou může být soukromé využití, kde bude důraz hlavně na nové funkce, na propojení s webem, blogy, Facebookem apod. Nebo jedna skupina může požadovat perfektní Writer a zbytek kancelářského balíku ji nezajímá, druhá skupina zase vyžaduje plnohodnotný kancelářský balík a nepotřebuje ve Writeru funkce pro literární psaní, on-line komentáře nebo další vymyšlenosti.
Z vašeho komentáře se zdálo, že to pro vás zas až tak samozřejmá věc není.Můj komentář byl reakcí na Vlastu Otta a obsahoval jen a pouze dotaz, jestli si on myslí, že rozdílnost lidských potřeb popsaná v odkazovaném článku (kde se jasně hovoří o potřebách uživatelů), platí podle něj i pro LO a OO. Pokud pod takovým komentářem máš potřebu informovat o tom, že kdyby nikdo neudělal fork, tak by nebyl fork a ještě píšeš, že ti připadá, že jsem to nevěděl, tak se pak nediv, že vypadáš jako totální hlupák. Ze zbytku komentáře vyplývá, že o tom vůbec nic nevíš. Já jsem se těšil, že mi odpoví Vlasta Ott nebo když ne on, tak alespoň někdo, kdo má k tématu co říct.
Pro Vás možná pitomost, ale když máte napsat nějaký abstrakt, který má mít přesně 150 slov a on má jak na potvoru 160, tak vymýšlíte, kde zkrátit - a když je to někde hloub v menu na několik kliknutí, jako ve Wordu, tak je to celkem opruz. 
Ale fakt je, že už v předchozích verzích LibreOffice bylo možné si počet slov v dokumentu a ve výběru nechat zobrazit jako nemodální dialogové okno a to celkem také stačilo...