Samsung na akci Galaxy Unpacked July 2026 (YouTube) představil své nové telefony Galaxy Z Fold8 Ultra, Fold8 a Flip8, hodinky Galaxy Watch Ultra2 a Watch9 a chytré brýle ve spolupráci s Gentle Monster a Warby Parker.
Po pěti letech vývoje vyšla česká počítačová hra Scarlet Deer Inn (ProtonDB). Scarlet Deer Inn je vyšívaná temná středověká pohádka. Zatímco život ve zdánlivě obyčejné vesnici se točí kolem běžných povinností a sousedských drbů, v podzemí se skrývají zlověstná tajemství.
Představen byl Raspberry Pi Touch Display 2 s uhlopříčkou 10 palců a rozlišením 1200 × 1920 pixelů. Cena je 80 dolarů.
RPCS3 (Wikipedie), tj. open source emulátor Sony PlayStation 3, snížil minimální požadavky. Nově jsou podporovány starší grafické karty ATI Radeon řady HD 2000, 3000 a 4000 z let 2007 až 2009. Na PC běží už 75 % všech her pro PlayStation 3. V budoucnu bude RPCS3 fungovat bez firmwaru z PS3. V RPCS3 byl implementován systémový modul cellSysmodule (𝕏).
Vyšel open-source nástroj winetop (MIT) — nativní CLI/TUI pro sledování a ukončování Wine, Proton, Lutris, Heroic a Bottles sezení. Seskupuje procesy podle WINEPREFIX / Steam AppId, umí bezpečně zabít jen hru (včetně Steam reaperu) a nabízí i skriptovatelné příkazy (list, kill, orphans, …). Balíčky jsou mimo jiné na crates.io, Copru (dnf copr enable kovariadam/winetop), PPA ppa:kovariadam/winetop a AUR (winetop-bin).
Ve spolupráci společností OpenAI a Work Louder byla představena (𝕏) hardwarová klávesnice Codex Micro pro práci s AI agenty. Cena klávesnice je 230 dolarů.
Byl vydán Mozilla Firefox 153.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 153 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
V linux-cve-announce bylo oznámeno 433 zranitelností za jediný den (19. července).
Byla vydána nová verze 5.44 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 71 vývojářů. Změněno bylo přibližně 270 tisíc řádků v 1 300 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Na 23. září 2026 je do bratislavské Nové Cvernovky naplánovaná jednodenní konference #nobullshit.camp pro tech leadery, DevOps a platform inženýry. Mají tu zaznít upřímné příběhy z praxe o tom, co v produkčních systémech reálně fungovalo, co se pokazilo a co si z toho lidé odnesli. Témata pokrývají tři oblasti – DevOps a platformy (Kubernetes, cloud, provoz systémů), firemní kulturu a leadership. Program běží ve dvou formátech: hlavní
… více »Situace ohledně nasazení ClassMate PC v Nigérii se dle CWUK doufejme obrátila - po neočekávaném rozhodnutí, že Mandrivu na výrobcích nahradí Windows XP, zaznělo z úst manažera pro tento projekt, že Mandriva zůstane. Důvodem pro pokus o změnu bylo to, že by dodávající organizace získala od Microsoftu „příspěvek na marketingové aktivity“ ve výši 400 000 dolarů, pokud by došlo k nasazení Windows.
Tiskni
Sdílej:
.
0K!AS
Ne, ale vážně, netuším, jestli je tohle počínání v Nigérii nelegální, ale minimálně to je hodně neférové a ukazuje to, že MS nezbývá nic jiného než konkurovat jinými prostředky než je kvalita jeho produktů.
Na windows nikdy nebyl problém s nastavováním monitoru (na linuxu se to snad začíná blížit).
No, to byste mne pobavil(a). Ještě dnes bych nejradši někomu nafackoval, když si vzpomenu, jak jsem byl pod Windows nucen vybírat na 19-palcovém monitoru mezi rozlišeními 1152x864 (příliš hrubé) a 1600x1200 (příliš jemné), mezi nimiž bylo na výběr už jen 1280x1024 (hrubé a navíc zkreslené). V Linuxu šlo nastavit 1400x1050 přímo v instalátoru a pokud bych zatoužil třeba po 1440x1080, i to šlo hladce nastavit SaXem.
Právě termín "ovladač monitoru" je fikce, kterou lidem vsugerovali autoři Windows, kde lidé nemohou žít bez toho, aby měli na všechno driver. V Linuxu žádný "ovladač k monitoru" nepotřebuji, X server si buď pamaretry monitoru zjistí přímo od něj, nebo mu je nastavím při konfiguraci. Žádný "ovladač" není potřeba.
Ty "standardní" a "nestandardní" videomody jsou další velká mystifikace, kterou Windows blbnou lidem hlavu. Nic takového neexistuje. U CRT není žádný rozdíl třeba mezi 1024x768 a 1032x774, u LCD pak existuje jen jeden nativní videomód daný jeho konstrukcí.
Ale i kdybyste nakrásně měl(a) pravdu, už sama skutečnost, že v Linuxu si 1400x1050 nastavím hned v instalátoru, zatímco ve Windows na to potřebujete po všech čertech hledat utility třetích stran, nehovoří zrovna moc ve prospěch vašeho tvrzení, že "Na windows nikdy nebyl problém s nastavováním monitoru (na linuxu se to snad začíná blížit)." Nezdá se vám?
Na linuxu musíte hledat nějaký xorg.conf! Na SuSE mi to … dokáže udělat SaX, … na Ubuntu doufám že ne, Mandriva - zase jiná utilita
Tady je někdo ve sporu sám se sebou v rámci jediného příspěvku…
a za dob CRT monitorů ještě i frekvence, když člověk ví, že musí dát upřesnit.A v době LCD displejů se snad frekvence nenastavuje? Asi mám doma i v práci nějaké divné LCD displeje (jsou to takové šmejdy značek EIZO a Samsung
), když podporují více frekvencí…
každý člověk ví, že se na ploše klikne pravým tlačítkem, vlastnosti, a tam se to hezky potáhne… Na linuxu musíte hledat nějaký xorg.conf!Hledat? Proč? Každý přece ví, že to je /etc/X11/xorg.conf.
Na windows nikdy nebyl problém s nastavováním monitoru (na linuxu se to snad začíná blížit).Tak mi poraďte, jak LCD TV na Windows vnutím rozlišení 1368x768 - po kabelu posílá informace, že umí jen 1024x768. Na Linuxu stačí přidat jednu modeline.
Problém je v tom, že windows se řídí informací z monitoru.A jak se to pak liší od Linuxu? Tam jsou takové problémy také jen když monitor posílá chybná data.
každý člověk ví, že se na ploše klikne pravým tlačítkem, vlastnosti, a tam se to hezky potáhne… Na linuxu musíte hledat nějaký xorg.conf!
Udělejte ruční soubor .inf programem Powestrip. nejspíš lze i jinými. Problém je v tom, že windows se řídí informací z monitoru. Dá se to ale ošálit editováním registrů nebo inf souborů.Připadá mi, jako by tyto 2 citace pocházely od názorově zcela odlišných lidí. Nebo možná každý člověk ví, že existuje nějaký Powerstrip a bez problémů ho nainstaluje a použije, případně si jen tak ve volné chvilce zedituje registry a inf soubory. Proboha, jen ne xorg.conf! Takový hrozný, nezdokumentovaný soubor!
Na windows dokáže každý nainstalovat, aktualizovat nebo downgradovat (!) ovladač.asi žiju v nějaké paralelní realitě, neb mé pozorování je s výše uvedeným v rozporu ... (jo a +1 k tomu, že s tím monitorem je to taky jinak ... a tak bych mohl vlastně pokračovat téměř k celému příspěvku)
Na windows nikdy nebyl problém s nastavováním monitoru (na linuxu se to snad začíná blížit).Již se to zde rozebíralo, jen dodám jen to, že bych s tebou i souhlasil kdyby jsi napsal: Na windows nebyl problém s nastavováním monitoru pokud jste si stahly ovladače grafické karty od výrobce a ty fungovaly, popřípadě jsem si pořídil utilitu třetí strany (Viz WIDE LCD obrazovky). Zde bych neviděl žádné velké rozdíly. Jestli to naklikám, nebo to napíši, je mi jedno.
... kteří považují Vim za super zábavu...Zábavu ani ne, ale je to skvělý nástroj na editaci textu.
Linuxáci nějak odmítají uznat, že Windows je ohromnej kus práce, kolos, kterej přese všechno - světe div se - funguje na ohromné hromadě PC - dokonce i těch skládačkových!Tak tady jste se odhalil jako zaslepený ignorat. On funguje pouze na i386, x64 (snad jsem to nazval správně) architekturách. Nikdy jsem ho neviděl na MIPS, POWER PC, Sparc, Alpha, ARM. Jiné jsem neviděl, ale mohl bych pokračovat. Že jste se omezoval na architektury na kterých fungují windows? A proč jste to nenapsal? Mimochodem co je to skládačkový počítač? Tento pojem jsem niky neslyšel.
Jeho desktop environmenty mají často prvky, které nechají GUI operačáku od MS za sebouCo vám brání je nepoužívat a použít jiné? Jde to dokonce i na Windows. K mé radosti.
Přesto všechno se Linux dá používat. Jenom vás to občas potrápí. Musíte být tolerantnější, odpustit případné těžkosti a hlavně na ně být připraveni. Ty těžkosti jsou něčím, co linuxáci nechcou vidět a zapírají. Dokonce tvrdí, že takovými problémy naopak trpí Windows. No, psychologové tomu tuším říkají přenos. To co mi na mě samém vadí, přiřknu (nepodloženě) ostatním.To je hezky řečeno. Zaměňte Linux (správně linuxovou distribuci, která obsahuje i spoustu aplikací, Linux je jen jádro) za Windows a vyjde vám to samé. Smutné.