Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Situace ohledně nasazení ClassMate PC v Nigérii se dle CWUK doufejme obrátila - po neočekávaném rozhodnutí, že Mandrivu na výrobcích nahradí Windows XP, zaznělo z úst manažera pro tento projekt, že Mandriva zůstane. Důvodem pro pokus o změnu bylo to, že by dodávající organizace získala od Microsoftu „příspěvek na marketingové aktivity“ ve výši 400 000 dolarů, pokud by došlo k nasazení Windows.
Tiskni
Sdílej:
.
9.11.2007 19:12
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
9.11.2007 20:05
David Heidelberg | skóre: 46
| blog: blog_
0K!AS
9.11.2007 21:31
Sešívaný | skóre: 23
| Brno
Ne, ale vážně, netuším, jestli je tohle počínání v Nigérii nelegální, ale minimálně to je hodně neférové a ukazuje to, že MS nezbývá nic jiného než konkurovat jinými prostředky než je kvalita jeho produktů.
9.11.2007 22:13
frEon | skóre: 40
| Praha
10.11.2007 10:09
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
10.11.2007 16:37
regnarg | skóre: 20
| blog: rm -rf /this/blog
11.11.2007 19:35
regnarg | skóre: 20
| blog: rm -rf /this/blog
Na windows nikdy nebyl problém s nastavováním monitoru (na linuxu se to snad začíná blížit).
No, to byste mne pobavil(a). Ještě dnes bych nejradši někomu nafackoval, když si vzpomenu, jak jsem byl pod Windows nucen vybírat na 19-palcovém monitoru mezi rozlišeními 1152x864 (příliš hrubé) a 1600x1200 (příliš jemné), mezi nimiž bylo na výběr už jen 1280x1024 (hrubé a navíc zkreslené). V Linuxu šlo nastavit 1400x1050 přímo v instalátoru a pokud bych zatoužil třeba po 1440x1080, i to šlo hladce nastavit SaXem.
Právě termín "ovladač monitoru" je fikce, kterou lidem vsugerovali autoři Windows, kde lidé nemohou žít bez toho, aby měli na všechno driver. V Linuxu žádný "ovladač k monitoru" nepotřebuji, X server si buď pamaretry monitoru zjistí přímo od něj, nebo mu je nastavím při konfiguraci. Žádný "ovladač" není potřeba.
Ty "standardní" a "nestandardní" videomody jsou další velká mystifikace, kterou Windows blbnou lidem hlavu. Nic takového neexistuje. U CRT není žádný rozdíl třeba mezi 1024x768 a 1032x774, u LCD pak existuje jen jeden nativní videomód daný jeho konstrukcí.
Ale i kdybyste nakrásně měl(a) pravdu, už sama skutečnost, že v Linuxu si 1400x1050 nastavím hned v instalátoru, zatímco ve Windows na to potřebujete po všech čertech hledat utility třetích stran, nehovoří zrovna moc ve prospěch vašeho tvrzení, že "Na windows nikdy nebyl problém s nastavováním monitoru (na linuxu se to snad začíná blížit)." Nezdá se vám?
11.11.2007 21:24
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Na linuxu musíte hledat nějaký xorg.conf! Na SuSE mi to … dokáže udělat SaX, … na Ubuntu doufám že ne, Mandriva - zase jiná utilita
Tady je někdo ve sporu sám se sebou v rámci jediného příspěvku…
12.11.2007 12:41
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
a za dob CRT monitorů ještě i frekvence, když člověk ví, že musí dát upřesnit.A v době LCD displejů se snad frekvence nenastavuje? Asi mám doma i v práci nějaké divné LCD displeje (jsou to takové šmejdy značek EIZO a Samsung
), když podporují více frekvencí…
12.11.2007 18:38
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
každý člověk ví, že se na ploše klikne pravým tlačítkem, vlastnosti, a tam se to hezky potáhne… Na linuxu musíte hledat nějaký xorg.conf!Hledat? Proč? Každý přece ví, že to je /etc/X11/xorg.conf.
11.11.2007 19:16
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Na windows nikdy nebyl problém s nastavováním monitoru (na linuxu se to snad začíná blížit).Tak mi poraďte, jak LCD TV na Windows vnutím rozlišení 1368x768 - po kabelu posílá informace, že umí jen 1024x768. Na Linuxu stačí přidat jednu modeline.
11.11.2007 21:22
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Problém je v tom, že windows se řídí informací z monitoru.A jak se to pak liší od Linuxu? Tam jsou takové problémy také jen když monitor posílá chybná data.
12.11.2007 12:49
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
každý člověk ví, že se na ploše klikne pravým tlačítkem, vlastnosti, a tam se to hezky potáhne… Na linuxu musíte hledat nějaký xorg.conf!
Udělejte ruční soubor .inf programem Powestrip. nejspíš lze i jinými. Problém je v tom, že windows se řídí informací z monitoru. Dá se to ale ošálit editováním registrů nebo inf souborů.Připadá mi, jako by tyto 2 citace pocházely od názorově zcela odlišných lidí. Nebo možná každý člověk ví, že existuje nějaký Powerstrip a bez problémů ho nainstaluje a použije, případně si jen tak ve volné chvilce zedituje registry a inf soubory. Proboha, jen ne xorg.conf! Takový hrozný, nezdokumentovaný soubor!
Na windows dokáže každý nainstalovat, aktualizovat nebo downgradovat (!) ovladač.asi žiju v nějaké paralelní realitě, neb mé pozorování je s výše uvedeným v rozporu ... (jo a +1 k tomu, že s tím monitorem je to taky jinak ... a tak bych mohl vlastně pokračovat téměř k celému příspěvku)
Na windows nikdy nebyl problém s nastavováním monitoru (na linuxu se to snad začíná blížit).Již se to zde rozebíralo, jen dodám jen to, že bych s tebou i souhlasil kdyby jsi napsal: Na windows nebyl problém s nastavováním monitoru pokud jste si stahly ovladače grafické karty od výrobce a ty fungovaly, popřípadě jsem si pořídil utilitu třetí strany (Viz WIDE LCD obrazovky). Zde bych neviděl žádné velké rozdíly. Jestli to naklikám, nebo to napíši, je mi jedno.
... kteří považují Vim za super zábavu...Zábavu ani ne, ale je to skvělý nástroj na editaci textu.
Linuxáci nějak odmítají uznat, že Windows je ohromnej kus práce, kolos, kterej přese všechno - světe div se - funguje na ohromné hromadě PC - dokonce i těch skládačkových!Tak tady jste se odhalil jako zaslepený ignorat. On funguje pouze na i386, x64 (snad jsem to nazval správně) architekturách. Nikdy jsem ho neviděl na MIPS, POWER PC, Sparc, Alpha, ARM. Jiné jsem neviděl, ale mohl bych pokračovat. Že jste se omezoval na architektury na kterých fungují windows? A proč jste to nenapsal? Mimochodem co je to skládačkový počítač? Tento pojem jsem niky neslyšel.
Jeho desktop environmenty mají často prvky, které nechají GUI operačáku od MS za sebouCo vám brání je nepoužívat a použít jiné? Jde to dokonce i na Windows. K mé radosti.
Přesto všechno se Linux dá používat. Jenom vás to občas potrápí. Musíte být tolerantnější, odpustit případné těžkosti a hlavně na ně být připraveni. Ty těžkosti jsou něčím, co linuxáci nechcou vidět a zapírají. Dokonce tvrdí, že takovými problémy naopak trpí Windows. No, psychologové tomu tuším říkají přenos. To co mi na mě samém vadí, přiřknu (nepodloženě) ostatním.To je hezky řečeno. Zaměňte Linux (správně linuxovou distribuci, která obsahuje i spoustu aplikací, Linux je jen jádro) za Windows a vyjde vám to samé. Smutné.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
