OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Situace ohledně nasazení ClassMate PC v Nigérii se dle CWUK doufejme obrátila - po neočekávaném rozhodnutí, že Mandrivu na výrobcích nahradí Windows XP, zaznělo z úst manažera pro tento projekt, že Mandriva zůstane. Důvodem pro pokus o změnu bylo to, že by dodávající organizace získala od Microsoftu „příspěvek na marketingové aktivity“ ve výši 400 000 dolarů, pokud by došlo k nasazení Windows.
Tiskni
Sdílej:
Na windows nikdy nebyl problém s nastavováním monitoru (na linuxu se to snad začíná blížit).
No, to byste mne pobavil(a). Ještě dnes bych nejradši někomu nafackoval, když si vzpomenu, jak jsem byl pod Windows nucen vybírat na 19-palcovém monitoru mezi rozlišeními 1152x864 (příliš hrubé) a 1600x1200 (příliš jemné), mezi nimiž bylo na výběr už jen 1280x1024 (hrubé a navíc zkreslené). V Linuxu šlo nastavit 1400x1050 přímo v instalátoru a pokud bych zatoužil třeba po 1440x1080, i to šlo hladce nastavit SaXem.
Právě termín "ovladač monitoru" je fikce, kterou lidem vsugerovali autoři Windows, kde lidé nemohou žít bez toho, aby měli na všechno driver. V Linuxu žádný "ovladač k monitoru" nepotřebuji, X server si buď pamaretry monitoru zjistí přímo od něj, nebo mu je nastavím při konfiguraci. Žádný "ovladač" není potřeba.
Ty "standardní" a "nestandardní" videomody jsou další velká mystifikace, kterou Windows blbnou lidem hlavu. Nic takového neexistuje. U CRT není žádný rozdíl třeba mezi 1024x768 a 1032x774, u LCD pak existuje jen jeden nativní videomód daný jeho konstrukcí.
Ale i kdybyste nakrásně měl(a) pravdu, už sama skutečnost, že v Linuxu si 1400x1050 nastavím hned v instalátoru, zatímco ve Windows na to potřebujete po všech čertech hledat utility třetích stran, nehovoří zrovna moc ve prospěch vašeho tvrzení, že "Na windows nikdy nebyl problém s nastavováním monitoru (na linuxu se to snad začíná blížit)." Nezdá se vám?
Na linuxu musíte hledat nějaký xorg.conf! Na SuSE mi to … dokáže udělat SaX, … na Ubuntu doufám že ne, Mandriva - zase jiná utilita
Tady je někdo ve sporu sám se sebou v rámci jediného příspěvku…
a za dob CRT monitorů ještě i frekvence, když člověk ví, že musí dát upřesnit.A v době LCD displejů se snad frekvence nenastavuje? Asi mám doma i v práci nějaké divné LCD displeje (jsou to takové šmejdy značek EIZO a Samsung
každý člověk ví, že se na ploše klikne pravým tlačítkem, vlastnosti, a tam se to hezky potáhne… Na linuxu musíte hledat nějaký xorg.conf!Hledat? Proč? Každý přece ví, že to je /etc/X11/xorg.conf.
Na windows nikdy nebyl problém s nastavováním monitoru (na linuxu se to snad začíná blížit).Tak mi poraďte, jak LCD TV na Windows vnutím rozlišení 1368x768 - po kabelu posílá informace, že umí jen 1024x768. Na Linuxu stačí přidat jednu modeline.
Problém je v tom, že windows se řídí informací z monitoru.A jak se to pak liší od Linuxu? Tam jsou takové problémy také jen když monitor posílá chybná data.
každý člověk ví, že se na ploše klikne pravým tlačítkem, vlastnosti, a tam se to hezky potáhne… Na linuxu musíte hledat nějaký xorg.conf!
Udělejte ruční soubor .inf programem Powestrip. nejspíš lze i jinými. Problém je v tom, že windows se řídí informací z monitoru. Dá se to ale ošálit editováním registrů nebo inf souborů.Připadá mi, jako by tyto 2 citace pocházely od názorově zcela odlišných lidí. Nebo možná každý člověk ví, že existuje nějaký Powerstrip a bez problémů ho nainstaluje a použije, případně si jen tak ve volné chvilce zedituje registry a inf soubory. Proboha, jen ne xorg.conf! Takový hrozný, nezdokumentovaný soubor!
Na windows dokáže každý nainstalovat, aktualizovat nebo downgradovat (!) ovladač.asi žiju v nějaké paralelní realitě, neb mé pozorování je s výše uvedeným v rozporu ... (jo a +1 k tomu, že s tím monitorem je to taky jinak ... a tak bych mohl vlastně pokračovat téměř k celému příspěvku)
Na windows nikdy nebyl problém s nastavováním monitoru (na linuxu se to snad začíná blížit).Již se to zde rozebíralo, jen dodám jen to, že bych s tebou i souhlasil kdyby jsi napsal: Na windows nebyl problém s nastavováním monitoru pokud jste si stahly ovladače grafické karty od výrobce a ty fungovaly, popřípadě jsem si pořídil utilitu třetí strany (Viz WIDE LCD obrazovky). Zde bych neviděl žádné velké rozdíly. Jestli to naklikám, nebo to napíši, je mi jedno.
... kteří považují Vim za super zábavu...Zábavu ani ne, ale je to skvělý nástroj na editaci textu.
Linuxáci nějak odmítají uznat, že Windows je ohromnej kus práce, kolos, kterej přese všechno - světe div se - funguje na ohromné hromadě PC - dokonce i těch skládačkových!Tak tady jste se odhalil jako zaslepený ignorat. On funguje pouze na i386, x64 (snad jsem to nazval správně) architekturách. Nikdy jsem ho neviděl na MIPS, POWER PC, Sparc, Alpha, ARM. Jiné jsem neviděl, ale mohl bych pokračovat. Že jste se omezoval na architektury na kterých fungují windows? A proč jste to nenapsal? Mimochodem co je to skládačkový počítač? Tento pojem jsem niky neslyšel.
Jeho desktop environmenty mají často prvky, které nechají GUI operačáku od MS za sebouCo vám brání je nepoužívat a použít jiné? Jde to dokonce i na Windows. K mé radosti.
Přesto všechno se Linux dá používat. Jenom vás to občas potrápí. Musíte být tolerantnější, odpustit případné těžkosti a hlavně na ně být připraveni. Ty těžkosti jsou něčím, co linuxáci nechcou vidět a zapírají. Dokonce tvrdí, že takovými problémy naopak trpí Windows. No, psychologové tomu tuším říkají přenos. To co mi na mě samém vadí, přiřknu (nepodloženě) ostatním.To je hezky řečeno. Zaměňte Linux (správně linuxovou distribuci, která obsahuje i spoustu aplikací, Linux je jen jádro) za Windows a vyjde vám to samé. Smutné.