Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Situace ohledně nasazení ClassMate PC v Nigérii se dle CWUK doufejme obrátila - po neočekávaném rozhodnutí, že Mandrivu na výrobcích nahradí Windows XP, zaznělo z úst manažera pro tento projekt, že Mandriva zůstane. Důvodem pro pokus o změnu bylo to, že by dodávající organizace získala od Microsoftu „příspěvek na marketingové aktivity“ ve výši 400 000 dolarů, pokud by došlo k nasazení Windows.
Tiskni
Sdílej:
.
0K!AS
Ne, ale vážně, netuším, jestli je tohle počínání v Nigérii nelegální, ale minimálně to je hodně neférové a ukazuje to, že MS nezbývá nic jiného než konkurovat jinými prostředky než je kvalita jeho produktů.
Na windows nikdy nebyl problém s nastavováním monitoru (na linuxu se to snad začíná blížit).
No, to byste mne pobavil(a). Ještě dnes bych nejradši někomu nafackoval, když si vzpomenu, jak jsem byl pod Windows nucen vybírat na 19-palcovém monitoru mezi rozlišeními 1152x864 (příliš hrubé) a 1600x1200 (příliš jemné), mezi nimiž bylo na výběr už jen 1280x1024 (hrubé a navíc zkreslené). V Linuxu šlo nastavit 1400x1050 přímo v instalátoru a pokud bych zatoužil třeba po 1440x1080, i to šlo hladce nastavit SaXem.
Právě termín "ovladač monitoru" je fikce, kterou lidem vsugerovali autoři Windows, kde lidé nemohou žít bez toho, aby měli na všechno driver. V Linuxu žádný "ovladač k monitoru" nepotřebuji, X server si buď pamaretry monitoru zjistí přímo od něj, nebo mu je nastavím při konfiguraci. Žádný "ovladač" není potřeba.
Ty "standardní" a "nestandardní" videomody jsou další velká mystifikace, kterou Windows blbnou lidem hlavu. Nic takového neexistuje. U CRT není žádný rozdíl třeba mezi 1024x768 a 1032x774, u LCD pak existuje jen jeden nativní videomód daný jeho konstrukcí.
Ale i kdybyste nakrásně měl(a) pravdu, už sama skutečnost, že v Linuxu si 1400x1050 nastavím hned v instalátoru, zatímco ve Windows na to potřebujete po všech čertech hledat utility třetích stran, nehovoří zrovna moc ve prospěch vašeho tvrzení, že "Na windows nikdy nebyl problém s nastavováním monitoru (na linuxu se to snad začíná blížit)." Nezdá se vám?
Na linuxu musíte hledat nějaký xorg.conf! Na SuSE mi to … dokáže udělat SaX, … na Ubuntu doufám že ne, Mandriva - zase jiná utilita
Tady je někdo ve sporu sám se sebou v rámci jediného příspěvku…
a za dob CRT monitorů ještě i frekvence, když člověk ví, že musí dát upřesnit.A v době LCD displejů se snad frekvence nenastavuje? Asi mám doma i v práci nějaké divné LCD displeje (jsou to takové šmejdy značek EIZO a Samsung
), když podporují více frekvencí…
každý člověk ví, že se na ploše klikne pravým tlačítkem, vlastnosti, a tam se to hezky potáhne… Na linuxu musíte hledat nějaký xorg.conf!Hledat? Proč? Každý přece ví, že to je /etc/X11/xorg.conf.
Na windows nikdy nebyl problém s nastavováním monitoru (na linuxu se to snad začíná blížit).Tak mi poraďte, jak LCD TV na Windows vnutím rozlišení 1368x768 - po kabelu posílá informace, že umí jen 1024x768. Na Linuxu stačí přidat jednu modeline.
Problém je v tom, že windows se řídí informací z monitoru.A jak se to pak liší od Linuxu? Tam jsou takové problémy také jen když monitor posílá chybná data.
každý člověk ví, že se na ploše klikne pravým tlačítkem, vlastnosti, a tam se to hezky potáhne… Na linuxu musíte hledat nějaký xorg.conf!
Udělejte ruční soubor .inf programem Powestrip. nejspíš lze i jinými. Problém je v tom, že windows se řídí informací z monitoru. Dá se to ale ošálit editováním registrů nebo inf souborů.Připadá mi, jako by tyto 2 citace pocházely od názorově zcela odlišných lidí. Nebo možná každý člověk ví, že existuje nějaký Powerstrip a bez problémů ho nainstaluje a použije, případně si jen tak ve volné chvilce zedituje registry a inf soubory. Proboha, jen ne xorg.conf! Takový hrozný, nezdokumentovaný soubor!
Na windows dokáže každý nainstalovat, aktualizovat nebo downgradovat (!) ovladač.asi žiju v nějaké paralelní realitě, neb mé pozorování je s výše uvedeným v rozporu ... (jo a +1 k tomu, že s tím monitorem je to taky jinak ... a tak bych mohl vlastně pokračovat téměř k celému příspěvku)
Na windows nikdy nebyl problém s nastavováním monitoru (na linuxu se to snad začíná blížit).Již se to zde rozebíralo, jen dodám jen to, že bych s tebou i souhlasil kdyby jsi napsal: Na windows nebyl problém s nastavováním monitoru pokud jste si stahly ovladače grafické karty od výrobce a ty fungovaly, popřípadě jsem si pořídil utilitu třetí strany (Viz WIDE LCD obrazovky). Zde bych neviděl žádné velké rozdíly. Jestli to naklikám, nebo to napíši, je mi jedno.
... kteří považují Vim za super zábavu...Zábavu ani ne, ale je to skvělý nástroj na editaci textu.
Linuxáci nějak odmítají uznat, že Windows je ohromnej kus práce, kolos, kterej přese všechno - světe div se - funguje na ohromné hromadě PC - dokonce i těch skládačkových!Tak tady jste se odhalil jako zaslepený ignorat. On funguje pouze na i386, x64 (snad jsem to nazval správně) architekturách. Nikdy jsem ho neviděl na MIPS, POWER PC, Sparc, Alpha, ARM. Jiné jsem neviděl, ale mohl bych pokračovat. Že jste se omezoval na architektury na kterých fungují windows? A proč jste to nenapsal? Mimochodem co je to skládačkový počítač? Tento pojem jsem niky neslyšel.
Jeho desktop environmenty mají často prvky, které nechají GUI operačáku od MS za sebouCo vám brání je nepoužívat a použít jiné? Jde to dokonce i na Windows. K mé radosti.
Přesto všechno se Linux dá používat. Jenom vás to občas potrápí. Musíte být tolerantnější, odpustit případné těžkosti a hlavně na ně být připraveni. Ty těžkosti jsou něčím, co linuxáci nechcou vidět a zapírají. Dokonce tvrdí, že takovými problémy naopak trpí Windows. No, psychologové tomu tuším říkají přenos. To co mi na mě samém vadí, přiřknu (nepodloženě) ostatním.To je hezky řečeno. Zaměňte Linux (správně linuxovou distribuci, která obsahuje i spoustu aplikací, Linux je jen jádro) za Windows a vyjde vám to samé. Smutné.