Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Dan McGee, hlavní vývojář pacmanu, se na svém blogu vyjadřuje k podepisování balíčků v Arch Linuxu. Jde o dlouhodobý problém (2006), první patche se objevily v roce 2008. Pak však jejich původní přispěvatel ztratil zájem a vše poněkud utichlo do roku 2010. To se zájem ze strany komunity poněkud obnovil a vznikly nějaké patche, hlavní vývojáři však poněkud zaspali s jejich revidováním. Letos v únoru se však objevil mail v konferenci, který rozpoutal dlouhou debatu, aniž by z komunity vzešel nějaký kód, a také bouři v médiích včetně pochybného článku na LWN. Tento článek Dan vyvrací a shrnuje současný stav následovně: Na podepisování balíčků se pracuje, chcete-li tuto práci zrychlit, zašlete patch adresující úkoly v TODO a uvědomte si, že vývojáři Arch Linuxu jsou dobrovolníci.
Tiskni
Sdílej:
Ale to je chyba uživatele, protože kontrola PKGBUILDu je důrazně doporučena. viz ArchWiki. Arch Linux je hodně zvláštní distribuce a pokud člověk nedává pozor na všechno co se systémem dělá, nemůže se divit, že se něco pokazí.
Byl vlastně vůbec někdy AUR zneužit k propašování nějakého trojana nebo něčeho podobného?
To by mě taky zajímalo.
A vůbec by mě zajímalo, kolik lidí opravdu poctivě kontroluje PKGBUILDy. Já obyčejně určitý PKGBUILD letmo zhlédnu na přítomnost příkazů typu rm -R
apod. Ale vím, že to nestačí, protože PKGBUILD třeba může stahovat "závadné zdrojáky".
build() { cp -a /home/franta/bordel/neco/build /usr/bin }
Samozřejmě ho asi nebudu instalovat na nějaký produkční server ale na jen svůj desktopJenže pokud ze svého desktopu spravuješ ty produkční servery, je v podstatě jedno, jestli je ten Arch rovnou tam nebo „jenom“ na tvém desktopu.