Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Dan McGee, hlavní vývojář pacmanu, se na svém blogu vyjadřuje k podepisování balíčků v Arch Linuxu. Jde o dlouhodobý problém (2006), první patche se objevily v roce 2008. Pak však jejich původní přispěvatel ztratil zájem a vše poněkud utichlo do roku 2010. To se zájem ze strany komunity poněkud obnovil a vznikly nějaké patche, hlavní vývojáři však poněkud zaspali s jejich revidováním. Letos v únoru se však objevil mail v konferenci, který rozpoutal dlouhou debatu, aniž by z komunity vzešel nějaký kód, a také bouři v médiích včetně pochybného článku na LWN. Tento článek Dan vyvrací a shrnuje současný stav následovně: Na podepisování balíčků se pracuje, chcete-li tuto práci zrychlit, zašlete patch adresující úkoly v TODO a uvědomte si, že vývojáři Arch Linuxu jsou dobrovolníci.
Tiskni
Sdílej:
Ale to je chyba uživatele, protože kontrola PKGBUILDu je důrazně doporučena. viz ArchWiki. Arch Linux je hodně zvláštní distribuce a pokud člověk nedává pozor na všechno co se systémem dělá, nemůže se divit, že se něco pokazí.
Byl vlastně vůbec někdy AUR zneužit k propašování nějakého trojana nebo něčeho podobného?
To by mě taky zajímalo.
A vůbec by mě zajímalo, kolik lidí opravdu poctivě kontroluje PKGBUILDy. Já obyčejně určitý PKGBUILD letmo zhlédnu na přítomnost příkazů typu rm -R apod. Ale vím, že to nestačí, protože PKGBUILD třeba může stahovat "závadné zdrojáky".
build() {
cp -a /home/franta/bordel/neco/build /usr/bin
}
Samozřejmě ho asi nebudu instalovat na nějaký produkční server ale na jen svůj desktopJenže pokud ze svého desktopu spravuješ ty produkční servery, je v podstatě jedno, jestli je ten Arch rovnou tam nebo „jenom“ na tvém desktopu.