Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Phoronix testoval různá desktopová prostředí (GNOME 2 s Metacity a Compizem, GNOME Shell, Unity, KDE Plasma Desktop Workspace s kompozitními efekty KWinu) v kombinaci s různými grafickými ovladači (proprietární nVidia a AMD Catalyst, svobodné Nouveau a Radeon) a sledoval defekty a dopad na výkon. Mezi prostředími mělo nejmenší negativní dopad GNOME 2 s Metacity, následované KDE Plasma Workspace, naopak GNOME Shell prakticky propadl. Co se ovladačů týče, proprietární od nVidie se ukázaly jako jediné bezproblémové.
Tiskni
Sdílej:
presneji Gnome Shell bych schopen spravne jet jen na nvidia binary blob , takze spis bych hledal hlavni chybu jinde ...
KDE Plasma workspace pouzivam uz od verze KDE 4.1 .. a rozdil to tam je pekny ... a pravda je ze 4.0-4.1 bylo prakticky nepouzitelne ... a prvni good byla az 4.4
je to uz na smiech ako linuxacy ociernuju propiertarne drivre....
Napsal jsi to sám. Jsou proprietární.
budme radi ze AMD a NVIDIA tie drivre pre nas robia.. a robia ich ak sa da stale a aktualne takze..
Zkazím ti to. S HD 6310 mi s fglrx do 11.4 v rohu obrazovky svítil nápis "unsupported hardware" a v aktuální verzi ovladačů zpravidla chybí podpora pro starší grafické čipy.
a v aktuální verzi ovladačů zpravidla chybí podpora pro starší grafické čipy.
ono nebude to tim ze architektura pred r600 byl dost rozdilna a nevyplati se proste podporovat hw stary skoro 10 let, k tomu akovy ktery je diky otevrene dokumentaci dopre podporovan v OSS ..
+ Diky za AMD a jeho otvirani dokumentace i k poslednim HW chipum ..
To je všechno moc pěkné a taky idealisticky podbarvené. Já osobně preferuji gr. s čipy od nVidie. Linux používá zhruba kolem 10let. Asi jsem slepý (je to možné) ale nevšiml jsem si za tu dobu, že by pro os Linux existoval openSource ekvivalent stejných (nebo alespoň srovnatelných) kvalit toho binárního blobu, na který každý z gustem nadává, ale zároveň jej instaluje.... Já jsem osobně vděčný alespoń za ten binární blob. Až bude něco lepšího a výkonnějšího, tož to potom bude jiná :-pje to uz na smiech ako linuxacy ociernuju propiertarne drivre....Napsal jsi to sám. Jsou proprietární.budme radi ze AMD a NVIDIA tie drivre pre nas robia.. a robia ich ak sa da stale a aktualne takze..Zkazím ti to. S HD 6310 mi s fglrx do 11.4 v rohu obrazovky svítil nápis "unsupported hardware" a v aktuální verzi ovladačů zpravidla chybí podpora pro starší grafické čipy.
Já osobně preferuji gr. s čipy od nVidie. Linux používá zhruba kolem 10let. Asi jsem slepý (je to možné) ale nevšiml jsem si za tu dobu, že by pro os Linux existoval openSource ekvivalent stejných (nebo alespoň srovnatelných) kvalit toho binárního blobu, na který každý z gustem nadává, ale zároveň jej instaluje....nVidia snad někdy k něčemu vydala specifikace? Bez specifikací železa nemá smysl mluvit o nějakém srovnatelném open source ekvivalentu binárního blobu. Ani reverzní inženýrství blobu to nezachrání, protože tím prostě spousta vlastností železa nejde zjistit a vývojáři to pak musí řešit metodou pokus/omyl. To už si rovnou můžou navrhnout a začít vyrábět open source železo, vyjde to skoro nastejno.
Ale o to mi jde. Kdo donutí nějakého výrobce HW. vydávat ovladače, nebo nebo dokonce specifikace? Já se obávám, že zatím nikdo. nVidia alespoň vydává poměrně slušné ovladače. nemusela by, ale dělá to. A jak sám říkáte - dokud nejsou specifikace, nebudou lepší OpenSource ekvivalenty. Takže jsem rád alespoň za to co nVidia dělá pro uživatele Linuxu dělá a nechápu to věčné nadávání na ten tzv. "binární blob", kdykoliv dojde na řeč o grafikách nVidie, místo toho aby byly lidé alespoň trochu rádi, že mají alespoň to. Nemuseli jsme mít nic...
Nebo nemusíme držet hubu a krok, nemusíme si nechat srát na hlavu a můžeme hlasovat aspoň peněženkou. Doma GPU nVidia nemám a nevidím důvod, abych měl.
Vytváří binární blob se všemi důsledky?Takže přecijen, protože dělá ovladače pro Linux - ač nemusí....
Překvapivě vyrábí GPU pro superpočítače... s Linuxem. Ovladače pro ně nedělá? Troufám si tvrdit, že v segmentu, kde se pohybuje nVidia Quadro (podstatný zdroj příjmů pro nVidii), je to se zastoupením GNU/Linuxu trošku zajímavější. Do stejného segmentu ostatně spadají i FireGL apod. od ATi/AMD, pro něž je původně určen ovladač fglrx. Samozřejmě, ovladače dělat nemusí, ale znamená to opět ušlý zisk.Obávám se, že v tomto případě Linux vévodí jako pilotní platforma asi jen na těch superpočítačích. V ostatních případech by byla potřeba nějaká statistika, protože mám takový strach že největší příjmy bude mít nVidia (ať se nám to líbí či ne) ze strojů běžících na Widlích (imho je jich víc). A to se ani nezmiňuji o tom, že asi největší vata jim nepůjde z hw pro profesionály (i když určitě je ta částka nezanedbatelná) ale z desktopů a netobooků (kterých bude taky víc a kde pořád ještě buhužel kraluje Microsoft...). Takže pořád nejsme v pozici, kdy bychom si mohli diktovat nějaké podmínky, nebo vyvíjet nějaký učiný nátlak. Až budeme mít zastoupeni na desktopech 25-50%, tak už to možná bude jiná...
Asi jsem slepý (je to možné) ale nevšiml jsem si za tu dobu, že by pro os Linux existoval openSource ekvivalent stejných (nebo alespoň srovnatelných) kvalit toho binárního blobu, na který každý z gustem nadává, ale zároveň jej instaluje....
Používám open source driver, který je součástí distribuce, a výkon i kvalita jsou více než dostatečné pro mé potřeby. Asi před rokem jsem zkusil i closed source a grafické prostředí s ním padalo tak často, že jsem to nevydržel ani týden.
NVidia je na tom s closed source drivery údajně lépe, ale za nutnost instalovat SW třetí strany bez podpory a při každém přechodu na jiné jádro čekat, až se výrobce uráčí vydat nový driver, by mi to rozhodně nestálo.
je to uz na smiech ako linuxacy ociernuju propiertarne drivre....neočerňují, ale nesáší. a mají k tomu důvod, např. ten, že když výrobce přestane drivery updatovat a něco se změní v jádře, tak není možné drivery jednoduše upravit. Další věc, je že do binárních driverů není vidět a nefungují pro všechny architektury. Shrnuto, je to dost vopruz je používat.
sk[l]udom si ma nazvyte aj troltrolly neřeším, ale debil jsi velkej
+1 .. a podporovat v distru ...
je to dost vopruz je používat.
ano - radši budu používat pomalejší lehce retardovaný otevřený, než abych zadal "aptitude install nvidia-glx" a užíval si plně funkčí systém - logiko braň se ...
libva ti nic neříká?
to prejde ...
Vzpomente si na NVidii a ATI az se nekdy budete nekolik hodin marne pokouset rozchodit WiFi kartu nebo webkameru, zatimco se vam kamarad pouzivajici Wokna bude smat, co to vyvadite, ze prece staci nainstalovat driver a je to
Co to je za demagogii? (Některé) WiFi karty Atheros nebo Intel mají svobodné ovladače přímo v jádře, takže se naopak můžu smát těm s Wokenicema (dokonalé na tom je, že na jedné R61, kterou máme doma, se WiFi nepodařilo zprovoznit *nikdy* (Vista i XP od výrobce, přeinstalace XP, čistá Win7 s ovladači od výrobce...), zatímco na Ubuntu funguje naprosto bezchybně out-of-the-box). Podobně s některými webkamerami a dalším železem.
Nehledě k jedné podstatné záležitosti, totiž podpoře od výrobce: můj skener už v MS Windows deset let podporován není, v Sane ano. Pro mou záložní grafickou kartu ATi by sehnat ovladače od výrobce bylo asi nemožné -- je také asi deset let stará, ale pořád funguje a v nouzi stačí.
Pointa je v tom, ze prece neni nic spatneho na binarnich driverech
Je na nich špatného opravdu hodně. Protože dodavatel je zpravidla podporuje pouze pro určitou verzi jádra, X.org atp. a chyby opravuje dle vlastní zvůle, ne podle potřeb uživatelů, kteří by si je případně mohli opravit sami. A když podpora skončí...