Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Phoronix testoval různá desktopová prostředí (GNOME 2 s Metacity a Compizem, GNOME Shell, Unity, KDE Plasma Desktop Workspace s kompozitními efekty KWinu) v kombinaci s různými grafickými ovladači (proprietární nVidia a AMD Catalyst, svobodné Nouveau a Radeon) a sledoval defekty a dopad na výkon. Mezi prostředími mělo nejmenší negativní dopad GNOME 2 s Metacity, následované KDE Plasma Workspace, naopak GNOME Shell prakticky propadl. Co se ovladačů týče, proprietární od nVidie se ukázaly jako jediné bezproblémové.
Tiskni
Sdílej:
presneji Gnome Shell bych schopen spravne jet jen na nvidia binary blob , takze spis bych hledal hlavni chybu jinde ...
KDE Plasma workspace pouzivam uz od verze KDE 4.1 .. a rozdil to tam je pekny ... a pravda je ze 4.0-4.1 bylo prakticky nepouzitelne ... a prvni good byla az 4.4
je to uz na smiech ako linuxacy ociernuju propiertarne drivre....
Napsal jsi to sám. Jsou proprietární.
budme radi ze AMD a NVIDIA tie drivre pre nas robia.. a robia ich ak sa da stale a aktualne takze..
Zkazím ti to. S HD 6310 mi s fglrx do 11.4 v rohu obrazovky svítil nápis "unsupported hardware" a v aktuální verzi ovladačů zpravidla chybí podpora pro starší grafické čipy.
a v aktuální verzi ovladačů zpravidla chybí podpora pro starší grafické čipy.
ono nebude to tim ze architektura pred r600 byl dost rozdilna a nevyplati se proste podporovat hw stary skoro 10 let, k tomu akovy ktery je diky otevrene dokumentaci dopre podporovan v OSS ..
+ Diky za AMD a jeho otvirani dokumentace i k poslednim HW chipum ..
To je všechno moc pěkné a taky idealisticky podbarvené. Já osobně preferuji gr. s čipy od nVidie. Linux používá zhruba kolem 10let. Asi jsem slepý (je to možné) ale nevšiml jsem si za tu dobu, že by pro os Linux existoval openSource ekvivalent stejných (nebo alespoň srovnatelných) kvalit toho binárního blobu, na který každý z gustem nadává, ale zároveň jej instaluje.... Já jsem osobně vděčný alespoń za ten binární blob. Až bude něco lepšího a výkonnějšího, tož to potom bude jiná :-pje to uz na smiech ako linuxacy ociernuju propiertarne drivre....Napsal jsi to sám. Jsou proprietární.budme radi ze AMD a NVIDIA tie drivre pre nas robia.. a robia ich ak sa da stale a aktualne takze..Zkazím ti to. S HD 6310 mi s fglrx do 11.4 v rohu obrazovky svítil nápis "unsupported hardware" a v aktuální verzi ovladačů zpravidla chybí podpora pro starší grafické čipy.
Já osobně preferuji gr. s čipy od nVidie. Linux používá zhruba kolem 10let. Asi jsem slepý (je to možné) ale nevšiml jsem si za tu dobu, že by pro os Linux existoval openSource ekvivalent stejných (nebo alespoň srovnatelných) kvalit toho binárního blobu, na který každý z gustem nadává, ale zároveň jej instaluje....nVidia snad někdy k něčemu vydala specifikace? Bez specifikací železa nemá smysl mluvit o nějakém srovnatelném open source ekvivalentu binárního blobu. Ani reverzní inženýrství blobu to nezachrání, protože tím prostě spousta vlastností železa nejde zjistit a vývojáři to pak musí řešit metodou pokus/omyl. To už si rovnou můžou navrhnout a začít vyrábět open source železo, vyjde to skoro nastejno.
Ale o to mi jde. Kdo donutí nějakého výrobce HW. vydávat ovladače, nebo nebo dokonce specifikace? Já se obávám, že zatím nikdo. nVidia alespoň vydává poměrně slušné ovladače. nemusela by, ale dělá to. A jak sám říkáte - dokud nejsou specifikace, nebudou lepší OpenSource ekvivalenty. Takže jsem rád alespoň za to co nVidia dělá pro uživatele Linuxu dělá a nechápu to věčné nadávání na ten tzv. "binární blob", kdykoliv dojde na řeč o grafikách nVidie, místo toho aby byly lidé alespoň trochu rádi, že mají alespoň to. Nemuseli jsme mít nic...
Nebo nemusíme držet hubu a krok, nemusíme si nechat srát na hlavu a můžeme hlasovat aspoň peněženkou. Doma GPU nVidia nemám a nevidím důvod, abych měl.
Vytváří binární blob se všemi důsledky?Takže přecijen, protože dělá ovladače pro Linux - ač nemusí....
Překvapivě vyrábí GPU pro superpočítače... s Linuxem. Ovladače pro ně nedělá? Troufám si tvrdit, že v segmentu, kde se pohybuje nVidia Quadro (podstatný zdroj příjmů pro nVidii), je to se zastoupením GNU/Linuxu trošku zajímavější. Do stejného segmentu ostatně spadají i FireGL apod. od ATi/AMD, pro něž je původně určen ovladač fglrx. Samozřejmě, ovladače dělat nemusí, ale znamená to opět ušlý zisk.Obávám se, že v tomto případě Linux vévodí jako pilotní platforma asi jen na těch superpočítačích. V ostatních případech by byla potřeba nějaká statistika, protože mám takový strach že největší příjmy bude mít nVidia (ať se nám to líbí či ne) ze strojů běžících na Widlích (imho je jich víc). A to se ani nezmiňuji o tom, že asi největší vata jim nepůjde z hw pro profesionály (i když určitě je ta částka nezanedbatelná) ale z desktopů a netobooků (kterých bude taky víc a kde pořád ještě buhužel kraluje Microsoft...). Takže pořád nejsme v pozici, kdy bychom si mohli diktovat nějaké podmínky, nebo vyvíjet nějaký učiný nátlak. Až budeme mít zastoupeni na desktopech 25-50%, tak už to možná bude jiná...
Asi jsem slepý (je to možné) ale nevšiml jsem si za tu dobu, že by pro os Linux existoval openSource ekvivalent stejných (nebo alespoň srovnatelných) kvalit toho binárního blobu, na který každý z gustem nadává, ale zároveň jej instaluje....
Používám open source driver, který je součástí distribuce, a výkon i kvalita jsou více než dostatečné pro mé potřeby. Asi před rokem jsem zkusil i closed source a grafické prostředí s ním padalo tak často, že jsem to nevydržel ani týden.
NVidia je na tom s closed source drivery údajně lépe, ale za nutnost instalovat SW třetí strany bez podpory a při každém přechodu na jiné jádro čekat, až se výrobce uráčí vydat nový driver, by mi to rozhodně nestálo.
je to uz na smiech ako linuxacy ociernuju propiertarne drivre....neočerňují, ale nesáší. a mají k tomu důvod, např. ten, že když výrobce přestane drivery updatovat a něco se změní v jádře, tak není možné drivery jednoduše upravit. Další věc, je že do binárních driverů není vidět a nefungují pro všechny architektury. Shrnuto, je to dost vopruz je používat.
sk[l]udom si ma nazvyte aj troltrolly neřeším, ale debil jsi velkej
+1 .. a podporovat v distru ...
je to dost vopruz je používat.
ano - radši budu používat pomalejší lehce retardovaný otevřený, než abych zadal "aptitude install nvidia-glx" a užíval si plně funkčí systém - logiko braň se ...
libva ti nic neříká?
to prejde ...
Vzpomente si na NVidii a ATI az se nekdy budete nekolik hodin marne pokouset rozchodit WiFi kartu nebo webkameru, zatimco se vam kamarad pouzivajici Wokna bude smat, co to vyvadite, ze prece staci nainstalovat driver a je to
Co to je za demagogii? (Některé) WiFi karty Atheros nebo Intel mají svobodné ovladače přímo v jádře, takže se naopak můžu smát těm s Wokenicema (dokonalé na tom je, že na jedné R61, kterou máme doma, se WiFi nepodařilo zprovoznit *nikdy* (Vista i XP od výrobce, přeinstalace XP, čistá Win7 s ovladači od výrobce...), zatímco na Ubuntu funguje naprosto bezchybně out-of-the-box). Podobně s některými webkamerami a dalším železem.
Nehledě k jedné podstatné záležitosti, totiž podpoře od výrobce: můj skener už v MS Windows deset let podporován není, v Sane ano. Pro mou záložní grafickou kartu ATi by sehnat ovladače od výrobce bylo asi nemožné -- je také asi deset let stará, ale pořád funguje a v nouzi stačí.
Pointa je v tom, ze prece neni nic spatneho na binarnich driverech
Je na nich špatného opravdu hodně. Protože dodavatel je zpravidla podporuje pouze pro určitou verzi jádra, X.org atp. a chyby opravuje dle vlastní zvůle, ne podle potřeb uživatelů, kteří by si je případně mohli opravit sami. A když podpora skončí...