Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Phoronix testoval různá desktopová prostředí (GNOME 2 s Metacity a Compizem, GNOME Shell, Unity, KDE Plasma Desktop Workspace s kompozitními efekty KWinu) v kombinaci s různými grafickými ovladači (proprietární nVidia a AMD Catalyst, svobodné Nouveau a Radeon) a sledoval defekty a dopad na výkon. Mezi prostředími mělo nejmenší negativní dopad GNOME 2 s Metacity, následované KDE Plasma Workspace, naopak GNOME Shell prakticky propadl. Co se ovladačů týče, proprietární od nVidie se ukázaly jako jediné bezproblémové.
Tiskni
Sdílej:
presneji Gnome Shell bych schopen spravne jet jen na nvidia binary blob , takze spis bych hledal hlavni chybu jinde ...
KDE Plasma workspace pouzivam uz od verze KDE 4.1 .. a rozdil to tam je pekny ... a pravda je ze 4.0-4.1 bylo prakticky nepouzitelne ... a prvni good byla az 4.4
je to uz na smiech ako linuxacy ociernuju propiertarne drivre....
Napsal jsi to sám. Jsou proprietární.
budme radi ze AMD a NVIDIA tie drivre pre nas robia.. a robia ich ak sa da stale a aktualne takze..
Zkazím ti to. S HD 6310 mi s fglrx do 11.4 v rohu obrazovky svítil nápis "unsupported hardware" a v aktuální verzi ovladačů zpravidla chybí podpora pro starší grafické čipy.
a v aktuální verzi ovladačů zpravidla chybí podpora pro starší grafické čipy.
ono nebude to tim ze architektura pred r600 byl dost rozdilna a nevyplati se proste podporovat hw stary skoro 10 let, k tomu akovy ktery je diky otevrene dokumentaci dopre podporovan v OSS ..
+ Diky za AMD a jeho otvirani dokumentace i k poslednim HW chipum ..
To je všechno moc pěkné a taky idealisticky podbarvené. Já osobně preferuji gr. s čipy od nVidie. Linux používá zhruba kolem 10let. Asi jsem slepý (je to možné) ale nevšiml jsem si za tu dobu, že by pro os Linux existoval openSource ekvivalent stejných (nebo alespoň srovnatelných) kvalit toho binárního blobu, na který každý z gustem nadává, ale zároveň jej instaluje.... Já jsem osobně vděčný alespoń za ten binární blob. Až bude něco lepšího a výkonnějšího, tož to potom bude jiná :-pje to uz na smiech ako linuxacy ociernuju propiertarne drivre....Napsal jsi to sám. Jsou proprietární.budme radi ze AMD a NVIDIA tie drivre pre nas robia.. a robia ich ak sa da stale a aktualne takze..Zkazím ti to. S HD 6310 mi s fglrx do 11.4 v rohu obrazovky svítil nápis "unsupported hardware" a v aktuální verzi ovladačů zpravidla chybí podpora pro starší grafické čipy.
Já osobně preferuji gr. s čipy od nVidie. Linux používá zhruba kolem 10let. Asi jsem slepý (je to možné) ale nevšiml jsem si za tu dobu, že by pro os Linux existoval openSource ekvivalent stejných (nebo alespoň srovnatelných) kvalit toho binárního blobu, na který každý z gustem nadává, ale zároveň jej instaluje....nVidia snad někdy k něčemu vydala specifikace? Bez specifikací železa nemá smysl mluvit o nějakém srovnatelném open source ekvivalentu binárního blobu. Ani reverzní inženýrství blobu to nezachrání, protože tím prostě spousta vlastností železa nejde zjistit a vývojáři to pak musí řešit metodou pokus/omyl. To už si rovnou můžou navrhnout a začít vyrábět open source železo, vyjde to skoro nastejno.
Ale o to mi jde. Kdo donutí nějakého výrobce HW. vydávat ovladače, nebo nebo dokonce specifikace? Já se obávám, že zatím nikdo. nVidia alespoň vydává poměrně slušné ovladače. nemusela by, ale dělá to. A jak sám říkáte - dokud nejsou specifikace, nebudou lepší OpenSource ekvivalenty. Takže jsem rád alespoň za to co nVidia dělá pro uživatele Linuxu dělá a nechápu to věčné nadávání na ten tzv. "binární blob", kdykoliv dojde na řeč o grafikách nVidie, místo toho aby byly lidé alespoň trochu rádi, že mají alespoň to. Nemuseli jsme mít nic...
Nebo nemusíme držet hubu a krok, nemusíme si nechat srát na hlavu a můžeme hlasovat aspoň peněženkou. Doma GPU nVidia nemám a nevidím důvod, abych měl.
Vytváří binární blob se všemi důsledky?Takže přecijen, protože dělá ovladače pro Linux - ač nemusí....
Překvapivě vyrábí GPU pro superpočítače... s Linuxem. Ovladače pro ně nedělá? Troufám si tvrdit, že v segmentu, kde se pohybuje nVidia Quadro (podstatný zdroj příjmů pro nVidii), je to se zastoupením GNU/Linuxu trošku zajímavější. Do stejného segmentu ostatně spadají i FireGL apod. od ATi/AMD, pro něž je původně určen ovladač fglrx. Samozřejmě, ovladače dělat nemusí, ale znamená to opět ušlý zisk.Obávám se, že v tomto případě Linux vévodí jako pilotní platforma asi jen na těch superpočítačích. V ostatních případech by byla potřeba nějaká statistika, protože mám takový strach že největší příjmy bude mít nVidia (ať se nám to líbí či ne) ze strojů běžících na Widlích (imho je jich víc). A to se ani nezmiňuji o tom, že asi největší vata jim nepůjde z hw pro profesionály (i když určitě je ta částka nezanedbatelná) ale z desktopů a netobooků (kterých bude taky víc a kde pořád ještě buhužel kraluje Microsoft...). Takže pořád nejsme v pozici, kdy bychom si mohli diktovat nějaké podmínky, nebo vyvíjet nějaký učiný nátlak. Až budeme mít zastoupeni na desktopech 25-50%, tak už to možná bude jiná...
Asi jsem slepý (je to možné) ale nevšiml jsem si za tu dobu, že by pro os Linux existoval openSource ekvivalent stejných (nebo alespoň srovnatelných) kvalit toho binárního blobu, na který každý z gustem nadává, ale zároveň jej instaluje....
Používám open source driver, který je součástí distribuce, a výkon i kvalita jsou více než dostatečné pro mé potřeby. Asi před rokem jsem zkusil i closed source a grafické prostředí s ním padalo tak často, že jsem to nevydržel ani týden.
NVidia je na tom s closed source drivery údajně lépe, ale za nutnost instalovat SW třetí strany bez podpory a při každém přechodu na jiné jádro čekat, až se výrobce uráčí vydat nový driver, by mi to rozhodně nestálo.
je to uz na smiech ako linuxacy ociernuju propiertarne drivre....neočerňují, ale nesáší. a mají k tomu důvod, např. ten, že když výrobce přestane drivery updatovat a něco se změní v jádře, tak není možné drivery jednoduše upravit. Další věc, je že do binárních driverů není vidět a nefungují pro všechny architektury. Shrnuto, je to dost vopruz je používat.
sk[l]udom si ma nazvyte aj troltrolly neřeším, ale debil jsi velkej
+1 .. a podporovat v distru ...
je to dost vopruz je používat.
ano - radši budu používat pomalejší lehce retardovaný otevřený, než abych zadal "aptitude install nvidia-glx" a užíval si plně funkčí systém - logiko braň se ...
libva ti nic neříká?
to prejde ...
Vzpomente si na NVidii a ATI az se nekdy budete nekolik hodin marne pokouset rozchodit WiFi kartu nebo webkameru, zatimco se vam kamarad pouzivajici Wokna bude smat, co to vyvadite, ze prece staci nainstalovat driver a je to
Co to je za demagogii? (Některé) WiFi karty Atheros nebo Intel mají svobodné ovladače přímo v jádře, takže se naopak můžu smát těm s Wokenicema (dokonalé na tom je, že na jedné R61, kterou máme doma, se WiFi nepodařilo zprovoznit *nikdy* (Vista i XP od výrobce, přeinstalace XP, čistá Win7 s ovladači od výrobce...), zatímco na Ubuntu funguje naprosto bezchybně out-of-the-box). Podobně s některými webkamerami a dalším železem.
Nehledě k jedné podstatné záležitosti, totiž podpoře od výrobce: můj skener už v MS Windows deset let podporován není, v Sane ano. Pro mou záložní grafickou kartu ATi by sehnat ovladače od výrobce bylo asi nemožné -- je také asi deset let stará, ale pořád funguje a v nouzi stačí.
Pointa je v tom, ze prece neni nic spatneho na binarnich driverech
Je na nich špatného opravdu hodně. Protože dodavatel je zpravidla podporuje pouze pro určitou verzi jádra, X.org atp. a chyby opravuje dle vlastní zvůle, ne podle potřeb uživatelů, kteří by si je případně mohli opravit sami. A když podpora skončí...