Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Možnost volit elektronicky v Estonsku v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu nebude dle zprávy týmu z Michiganské university dostatečně bezpečné. Skupina výzkumníků upozornila na několik možných cest, jak systém napadnout a ovlivnit výsledek. Jejich doporučením je systém v současné podobě nepoužívat a volit pouze pomocí hlasovacích lístků. [Independent Report on E-voting in Estonia]
Tiskni
Sdílej:
Teoreticky ano – počítač, který bude přijímat hlasy, pouze ověří podpis/kód, odškrtne si daného voliče a zvýší číslo reprezentující počet hlasů dané straně (nic jiného ukládat nebude). Lidi ale musí věřit tomu počítači, stejně jako věří, že v hlasovací urně není kamera/skener a nepárují se tam hlasovací lístky se jmény.
Potíž je v tom, že tu fyzickou urnu může zkontrolovat prakticky kdokoli, zatímco počítače jsou pro většinu lidí černá skříňka a magie. Navíc nejde jen o ten počítač samotný, ale i o komunikaci s ním – aby každý mohl hlasovat jen jednou, musí být centrální, takže ta komunikace bude probíhat na velkou dálku a celá ta cesta by měla být důvěryhodná. Zatímco ta urna je prostě jen krabice, která se pak v jednotlivých okrscích vysype, a hlasy se můžou počítat ručně za přítomnosti zástupců všech stran.
Potíž je v tom, že tu fyzickou urnu může zkontrolovat prakticky kdokoli, zatímco počítače jsou pro většinu lidí černá skříňka a magie.Já bych to doplnil o názor Spolkové ústavního soudu (rozsudek 2. senátu ze dne 3. 3. 2009, sp. zn. 2 BvC 3/07, 2 BvC 4/07, který tuto možnost prakticky vylučuje. Podle něj jsou volby ústavně souladné pouze tehdy, pokud „jsou přezkoumatelné všechny podstatné kroky volebního rozhodování a zpracování výsledků způsobem, který je spolehlivý a nevyžaduje žádné zvláštní znalosti.“
a nevyžaduje žádné zvláštní znalostiJako treba umet cist?
The central finding of this investigation is that manually counted paper ballots have the lowest average incidence of spoiled, uncounted, and unmarked ballots, followed closely by lever machines and optically scanned ballots. Punchcard methods and systems using direct recording electronic devices (DREs) had significantly higher average rates of spoiled, uncounted, and unmarked ballots than any of the other systems. The difference in reliabilities between the best and worst systems is approximately 1.5 percent of all ballots cast.
Lidi ale musí věřit tomu počítači, stejně jako věří, že v hlasovací urně není kamera/skener a nepárují se tam hlasovací lístky se jmény.Právě že ne. Díky použití moderní silné kryptografie není potřeba věřit protistraně.
zatímco počítače jsou pro většinu lidí černá skříňka a magieJenže ono to tak opravdu je. Dnes je situace taková, že snad všechny počítače vyrábí Intel a čínská rozvědka, na hardwaru běží NSA UEFI, NSA Microcode, NSA IPMI a NSA AMT a na tom se spouští sračkové operační systémy jako Linux nebo Windows. Opravdu tomuhle chcete svěřit volby, elektrickou síť, nemocnice…?
elektronicky by sa dali zvladnut stovky referend a volieb rocne.To snad radsi ani ne ...
Ja si radsi predstavuju moznost zakony vetovat. Tak jak ve Swiss.+1
Pořád je ale představitelnější, že si danou problematiku zodpovědně nastuduje poslanec, pro kterého to je (měla by být) práce na plný úvazek, než člověk, který má jinou práci, večer jde sportovat nebo do hospody a o víkendu na výlet s rodinou.
To by se lidi museli zodpovědně zdržovat hlasování o věcech, kterým nerozumí a o kterých nemají dostatek informací. Ale pak by zase účast byla tak malá, že by stačilo zmanipulovat pár lidí.
ja som za priamu demokraciu. tebe mozno vyhovuje zastupenie v parlamente.Poobzeraj sa okolo seba. Koľko vidíš ľudí, ktorým by si zveril budúcnosť štátu? Väčšina sú blbci. Nedostatkom demokracie je to, že dvaja blbci prehlasujú jedného génia.
+1
To je asi jako říct, že kdyby měl manažer víc telefonů a počítačů, mohl by řídit víc společností.
Na rozhodování je nejtěžší ten sběr informací a jejich vyhodnocování – hodit pak někam hlasovací lístek (i kdybys tam měl jít pět minut pěšky), je nepodstatné.
Silná kryptografia rieši prenos správy. Ale to nie je všetko. Musíš mať bezpečnú aplikáciu, ktorá tú správu preberie od užívateľa a urobí zašifrovanie.Otázka byla, jestli to lze udělat (tj. jestli je to matematicky možné), ne, jestli je na to 40 let od vynálezu asymetrické kryptografie použitelný ekosystém (není).
Bezpečnosť aplikácie môžeš riešiť niečím ako Palladium alebo možno použitím nejakého bootovateľného CD, ale šanca, že to bežný užívateľ správne použije je mizivá.O tom píšu v druhé části příspěvku, na který reaguješ.
No a potom musíš zabezpečiť dôveryhodnosť systému od momentu dešifrovania po moment sčítania.Proč? Na podvod by se přišlo prostě tak, že člověk neuvidí v seznamu svůj hlas (nebo ho uvidí pro jinou stranu).
To všetko v prostredí, kde útočník má silnú motiváciu, prostriedkyVím, proto to rýpání do NSA.
či dokonca vplyv na políciu a súdy ...A tohle platí i u papírových voleb.
Akú nevýhodu má spočítanie kusov papiera, ktoré dokáže snáď urobiť každý mentálne zdravý človek?Ten člověk může podvádět.
Hlasovací lístky anonymní nejsou kvůli otiskům prstů nikdy nebyly.Počkat, to jsem jediný, kdo je připravuje v rukavicích?
A měníš si taky anonymně hlasovací lístky s dostatečným počtem jiných lidí? Lístky, které ti hodili do schránky, nebo ty, které dostaneš od komise, můžou být poznačené. Pokud by chtěl někdo po volbách postihovat voliče určité strany, tak mu bude bohatě stačit rozlišení na úrovni rodin/domácností. Např. preventivně zavřít nebo sledovat voliče1 určitých stran, které byly označeny za „extrémistické“.
[1] a samozřejmě i jejich rodiny a přátele
Hlasující je závislý na někom jiném. A ten někdo jiný může podepisování sabotovat a prostě mu ho neumožní.To je stejná situace, jako když přijdeš do volební místnosti, ukážeš občanku a komisař vrátí -EAGAIN. Přemýšlím, jestli by to šlo taky nějak vyřešit…
... sucasne bola zachovana tajnost volby (anonymita)?vidím jako zcela zásadní problém této kultury, že je vůbec potřeba mít volby anonymní ...
Problem je, ze spousta lidi si to predstavuje tak, ze bude volit z domova - a to uz anonymne nelze (a nelze zajistit ani tajnou volbu samozrejme) Technicky - pokud nekdo system hackne, hlasy zahodi a vygeneruje si jine ... nikdo nema moznost to zjistit.Tohle by si zasloužilo zdůvodnit. Hlavně když jsem sem dal odkaz, jak to udělat.
Do komisí delegují lidi jednotlivé strany. Takže by teoreticky měli být rivalové a navzájem se hlídat. Problém je, že většinou jsou to jen studenti, kteří si chtějí vydělat a volby jsou jim někde. Ale skoro v každé komisi bývá nějaký šťoural, takže bych to tak černě neviděl.
Pro zlepšení nálady ti můžu přidat jednu historku o odhalené chybě. Nějaký občan volil jakousi naprosto obskurtní stranu, jako jediný v celé městské části. A nějaký blb v komisi ten jeho hlas zapomněl započítat. Samozřejmě, že když dotyčný občan uviděl ve výsledcích voleb u oné strany nulu, tak si stěžoval, byla ostuda a počítalo se vše znovu.
Elektronické volby mají zásadní vadu. Stačí, aby se domluvila poměrně malá skupina lidí, která provádí konečné zpracování a může výsledek hodně zásadně změnit, aniž by to mohla veřejnost zkontrolovat.
U současného systému taková možnost není. Když se budete hodně snažit, tak se vám může podařit o pár hlasů změnit výsledek v jedné komisi, ale nemůžete zfalšovat celkový výsledek.
Stačí, aby se domluvila poměrně malá skupina lidí, která provádí konečné zpracování a může výsledek hodně zásadně změnit, aniž by to mohla veřejnost zkontrolovat.Ne. Například když bude muset po provedení voleb zveřejnit seznam Vvšech hlasů a každý si bude moci zkontrolovat, jestli v něm ten jeho hlas je obsažen.
Jenže to by ty volby nebyly anonymní.Proč ne? Samozřejmě by tam nebylo jméno, každý by si k hlasu přidal třeba náhodně vygenerovaný pseudonym.
A i kdyby ses anonymity vzdal, jak vyřešíš, aby tam nepřidali smyšlené osoby. To by zkontroloval kdo a jak?Víme, kolik osob žije v ČR (+/-). Pokud bys přidával smyšlené osoby, tak by ten seznam buď byl delší, nebo by se tam nějaké existující osoby nenašly.
Proč ne? Samozřejmě by tam nebylo jméno, každý by si k hlasu přidal třeba náhodně vygenerovaný pseudonym.Rozdil je v tom, ze interpretujes anonymitu primarne jako nastroj na ochranu volice. AFAIK ale historicky duvod pro anonymitu hlasovani je jiny - ochrana voleb proti korupci a obchodu s hlasy. Dulezite na anonymite voleb tedy je i ten pozadavek, aby hlasujici nemohl prokazat treti strane, jak hlasoval. BTW, napr. v UK dokonce volby v doslovnem smyslu anonymni nejsou - existuji zaznamy o tom, ktery volic jak volil (pouzivaji se cislovane hlasovaci listky), ale ty zaznamy jsou zapecetene. Statni moc by se k zaznamum dostat mohla, ale ruzni mistni sibri ne.
existuji zaznamy o tom, ktery volic jak volil (pouzivaji se cislovane hlasovaci listky), ale ty zaznamy jsou zapecetene.
K čemu je to dobré?
Na to stačí mít schované anonymní hlasovací lístky a kontrolovat jejich počet k počtu voličů na seznamu, kteří hlasovali. A když to nebude sedět, udělají se v okrsku nové volby. Ale hlavně by to mělo vyjít už napoprvé – tzn. dobré komise a procesy kolem toho.
Proč by měl být po přidání osob seznam delší, než je počet obyvatel. Můžeš mi ukázat nějaké volby, které by měly 100% účast. Dokonce ani v totalitních režimech s povinnou účastí na volbách nemají nikdy 100 %, ikdyž se ji hodně blíží.
Jedině bys musel vzít seznam obyvatel a hlasy k němu přiřazovat, ale to pak tu anonymitu nevyřešíš nijak.
Nebo si můžeš sehnat prázdné lístky od lidí, kteří nechtějí jít volit.
Nicméně „útočníkům“ nejde o neprůstřelné řešení – stačí jim zmanipulovat výsledek voleb svým směrem s nějakou nenulovou úspěšností. Myslím, že i tady u nás byl případ, že někdo platil lidem za nevyužité hlasovací lístky bez jedné strany (té jeho) nebo za nepoužitý hlasovací lístek nežádoucí strany – aniž by kontroloval, jestli ten volič k volbám šel nebo jestli si nevyžádal od komise novou sadu hlasovacích lístků.
Denně platíme pomocí bankovních převodů a jde to.Nevšiml jsem si - alespoň mně to teda nejde. Objeví se Heartblead. PayPal ti zablokuje účet. Mastercard ti dropuje transakce. Visa ti ukradne peníze.
V digitálním světě je problém, že se snadno a takřka nepozorovaně můžou stát obrovské průšvihy – např. se ztratí databáze osobních údajů milionů lidí nebo jim zmizí peníze z účtů, odposlouchávají se spousty hovorů, strojově se zpracovávají výsledky hromadného sledování občanů atd.
V AFK světě to tak jednoduché není – stěhovat někam tuny papírů a pak se jimi probírat není jednoduché, stejně tak stěhovat stohy bankovek nebo tuny zlata, zaměstnat armádu telefonistů, kteří budou odposlouchávat hovory a chytat v nich klíčová slova, dát na každý roh policajta, který bude sledovat lidi a zapisovat, kdo kam šel, zaplatit bábě domovnici, aby hlásila, co se u nich děje, a pak to zpracovávat na úrovni ulice, města… ručně agregovat, ručně prohledávat.
U spousty oblastí převáží to pohodlí a efektivita nad rizikem. Taky používám počítač a nejsem nějaký Amiš Ale v oblastech, které se týkají zásadních změn celého systému a rozdělení moci, bych byl raději konservativní. I za cenu toho, že bude potřeba přeložit nějakou schůzku v práci nebo si přeplánovat dovolenou. Ostatně termín voleb není problém oznámit v dostatečném předstihu, případně můžeme diskutovat o tom, kolik dní by měly být volební místnosti otevřené.
Kolik zodpovědných lidí nepřijde k volbám, protože nemůžou hlasovat elektronicky?
Kolik nezodpovědných lidí bude elektronicky hlasovat, protože to je stejně snadné jako přepínat kanály na televizi a do teď byli líní zvednout zadek z gauče?