Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Alexandr Faaborg potvrdil v příspěvku na mozilla.dev.apps.firefox, že čtvrtá verze Firefox bude obsahovat po vzoru Google Chrome tichý režim aktualizací. Platí to však pouze pro menší updaty, větší změny bude muset uživatel potrvdit sám. Vývojáři doufají, že tím přinesou větší zabezpečení.
Tiskni
Sdílej:
Vývojáři FF prostě počítají s tím, že si člověk prohlíží web jako admin a ještě tento bezpečnostní problém utvrzují autoupdaty. Updaty lze řešit mnoha způsoby a oni si vybrali (samozřejmě) ten nejhorší (na úrovni Windows 95).Netvrdil bych hned že počítají s uživatelem s admin právy. Jinak by neměli tak pěkně vyřešenou instalaci do uživatelského home (/users/uzivatel/) v případě že uživatel admin práva nemá. A pak i ten updater funguje bez problémů.
Já stejně jen teoreticky, Firefox zatím (jsem zvědav na novou verzi) nepoužívám, takže se mě to týká opravdu jen teoreticky =)
úplně jednoduše. V balíčku firefox.rpm přibude program/skript "update-firefox" s nastaveným SUID a ve vlastnictví uživatele Root.V tom případě ho nespustí uživatel, anebo když ho spustí, tak bez práv roota. Zas tak snadné ty exploity nejsou...
Když vyvíjím weby, používám na to speciální instalaci prohlížečů (nebo rovnou virtuálních počítačů), kde jsou nainstalované vybrané pluginy a vypnuté aktualizace a všechny další serepetičky, které by mohly způsobovat změny chování prohlížeče.A pak na mě bude zákazník řvát, že ten web po automatické aktualizaci Firefoxu nefunguje? :)
nevadí, pokud je ten prohlížeč neaktualizovaný a má třeba nějaké bezpečnostní díry.Vadí. "Vyvíjím nějaký web" != "Jen já mám k tomu webu přístup" != "Nemůže se tam dostat útočník".
A pak na mě bude zákazník řvát, že ten web po automatické aktualizaci Firefoxu nefunguje? :)Když si necháte automatickou aktualizaci zapnutou, bude na vás zase řvát, že nefunguje před ní. Proto se pro vývoj používají přesně definované verze prohlížečů a je snaha pokrýt co nejvíc vykreslovacích jader. Navíc automatická aktualizace by neměla měnit chování vykreslovacího jádra ano chování webu (ale z vlastní zkušenosti vím, že něco klidně rozbije nějaká setinková verze).
Vadí. "Vyvíjím nějaký web" != "Jen já mám k tomu webu přístup" != "Nemůže se tam dostat útočník".Pokud vyvíjím nějaký web a může se na něj dostat útočník (snáz, než na veřejný web), je něco špatně.
Pokud vyvíjím nějaký web a může se na něj dostat útočník (snáz, než na veřejný web), je něco špatně.Jelikož to může vždycky, tak něco špatně asi skutečně je...
Vadí. "Vyvíjím nějaký web" != "Jen já mám k tomu webu přístup" != "Nemůže se tam dostat útočník".Huh, vyvíjet web na nelokálním stroji někde venku? To je dost nepohodlné a ani já, ani nikdo z těch, co znám (snad až na jednoho "cloud-happy" nadšence) to nedělá, protože je to nejen nepohodlné, jak z důvodů rychlosti (a/nebo latencí), ale i neprakticke vzhledem k nemožností vidět logy webserveru, skutečné dotazy posílané databázi nebo, nedej bože, nemožnosti zabít instanci/vlákno webserveru, které zešílelo, dřív, než mu dojde čas nebo paměť. Navíc, u hostingů je velmi problematické zajistit to, aby byl web vidět jen pro toho, kdo ho vyvíjí. To nejlepší, co běžný hosting udělá, je kompletní nastavení hostingu až na A záznam v DNS, takže se na web dostane jen přes IP adresu. Pokud se používají virtuální weby (což je, vzhledem k nedostatku IP adres, velmi pravděpodobné), tak si musíte navíc nastavit DNS záznam lokálně (většinou přes
/etc/hosts nebo ekvivalent), aby webserver poznal, který z virtuálních webů vám má poslat.
Jediné, co pak na webu na hostingu dělám, je nakonfigurování specifických dat (např. přístup k databázi, adresy, kam se posílají e-maily a pod.) a otestování, že web funguje, jediný "vývoj" jsou většinou opravy, resp. obcházení podivných konfiguracích u hostingů, které nemůžu otestovat u sebe.
Takže mít na počítači celou sbírku rozličných prohlížečů v různých verzích s vypnutými aktualizacemi je pro vývoj webu naprosto normální, protože ty se používají převážně jen ve fázi tvorby layoutu a nikdy na žádne weby "venku" nepoodívají a tudíž je nepodstatné, jestli mají díry nebo nemají.
Na otestování funkčnosti webu na hostingu se pak použije normální defaultní prohlížeč, který je aktuální a zazáplatovaný, protože pokud nefunguje připojení k databázi, nepotřebujete se na to koukat v deseti různých prohlížečích
Na otestování funkčnosti webu na hostingu se pak použije normální defaultní prohlížeč, který je aktuální a zazáplatovaný, protože pokud nefunguje připojení k databázi, nepotřebujete se na to koukat v deseti různých prohlížečíchNo, já myslel, že předřečník právě tou sadou prohlížeče testuje jak weby doma, tak weby veku. Takhle to samozřejmě dává smysl.![]()
že pokus o zápis do sytémového adresáře (C:\Program Files) aplikací spuštěnou běžným uživatelem je pokus o aktualizaciIMHO vůbec nejde o aktualizace, ale tahle funkce umožní provoz velmi starých nebo špatně napsaných aplikací, které chtějí zapisovat do %WINDIR%. Nevím jak novější verze, ale Windows XP tohle nedělají, setkal jsem se s tím u terminálového serveru s Windows 2003. Takhle lze v klidu provozovat 15 let staré aplikace, které vyhovují, a v té době nebyly napsané vyloženě špatným způsobem, jen prostě neexistovalo %USERPROFILE%. Je to prostě určitá vrstva zpětné kompatibility, na kterou si zrovna Linuxové distribuce moc nepotrpí. Jako špatnou funkci bych to neoznačoval, pravděpodobně tohle chování jde i vypnout.
Říká se tomu „virtual store“ a vypnout to nikdo neumí. Pouze můžete aplikaci nastavit, jestli se má spouštět pod superuživatelem, kdy se pak přesměrování neprovádí.
Já samozřejmě o ani jednu z funkcí nestojím. Aplikace nikam zapisovat při svém běhu nepotřebuje, jediný problém jsou aktualizace. Já bych potřeboval, aby prostě jednoduše selhal zápis. Aktualizaci stejně dělá superuživatel.
Platí to však pouze pro menší updaty, větší změny bude muset uživatel potrvdit sám.A jaká je definice pojmů "menší update" a "větší update"?