Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Jak zařídit, aby Firefox lidem připadal stejně rychlý jako Google Chrome? John Hill z Mozilly tvrdí, že Chrome ve skutečnosti není výrazně rychlejší než Firefox - jen používá několik triků, které v uživatelích budí zdání větší rychlosti.
Tiskni
Sdílej:
+1
A jsou i platformy kde Firefox jede jeste hur nez na Windows/Linuxu... Kdyby ta zakousla stranka nesestrelila alespon vsechno. :-/
Docela me zajima, proc tedy panove v Mozille nepouzivaj ty same triky jako Google ci Apple. Asi cest a pocit fairplay. Jenze cti a fairplay se nenazeru :D :D
)
A práve z XULu neho podľa mňa pramení tá pomalosť.To spíš. Prvně to vypadalo, že pramení ta pomalost z té funkcionality, což je blbost.
Prečo blbosť? Každá funkcionalita niečo stojí. Chrome také možnosti skriptovania neponúka (aspoň AFAIK) a menej schopností sa prejavuje vo väčšej rýchlosti (aspoň ja to tak vidím). Čo sa ti na tom nezdá?
Teda, je ešte druhá otázka, či sa nedá navrhnúť engine s možnosťami XULu, ktorý by bol podstatne rýchlejší. Keby si o niečom vedel, tak som samé ucho 
Na XML nijak zvlášť netrvám, to skôr naopak. Ale že by bolo nejak jednoduché umožniť skriptovanie, to sa mi nezdá. Aspoň teda v bežných statických jazykoch to nejde inak, než že vyexportuješ ručne (alebo s nejakými poloautomatickými nástrojmi) celé API do nejakých skriptovacích jazykov. Tak to práve robí Chrome, ale nezvláda zďaleka to, čo Firefox (otázka je, či to nie je dizajnérsky zámer). Naopak, v dynamických jazykoch je skriptovanie hračka, ale obvykle zasa trpí tá rýchlosť.
No, ja som žiadne projekty práveže nenašiel. Keby som vedel o browseri, ktorý by bol rýchly a zároveň plne skriptovateľný, tak už ho dávno používam (jo, existuje uzbl, ale to je trochu hardcore a naposledy mi až tak úplne nevyhovoval. Musím zasa niekedy skúsiť).
Jj, tiež mi to tak pripadá, takže sa teším na nové verzie.
Dynamické jazyky nemusia byť nutne postavené nad niečím ďalším. To je len zbytočná robota navyše, ak je ten jazyk pomalý. Stačí zobrať napr. LISP, kde sa s tou rýchlosťou dostaneš až na úroveň C (a občas ho môžeš aj prekonať). Nevýhoda LISPu ale je nedostatok LISP programátorov 
Nápodobne. Jeden čas som už uvažoval, že zoberiem webkit a vyrobím bindingy na nejaký rozumný dynamický jazyk (tuším som chcel Ruby), ktorý by mi priamo dovolil veci ako dovoľuje XUL. Tak som sa v tom začal trochu vŕtať a keď som videl, jaký odporný kód webkit má, tak som to radšej nechal tak. Fakt obdivujem ľudí, ktorí sa v ňom vyznajú 
Myslím, že odkazovaný uzbl je takéto veci schopný robiť (resp. ti dovoľuje si to aspoň naskriptovať, ale to asi úplne nechceš). De facto zobrali len webkit a nad ním postavili minimalistický browser a všetko ovládanie ide ďalej naväzovaním cez rúry v duchu unixovej filozofie. Takže si v princípe môžeš písať skripty v jazyky, akom sám chceš, ak som to dobre pochopil. Celé je to fakt zaujímavé, ale keď som ho skúšal naposledy, tak ešte nemali napísanú podporu pre základné veci ako cookies a pod., takže to nebolo moc použiteľné. Dnes by to už asi malo byť v pohode.
Myslím, že odkazovaný uzbl je takéto veci schopný robiťNo pokud by se tam dal naskriptovat i ten editor těch requestů, nejen automatické úpravy. Podívám se na to.
spouští se sice tak 30 sekund, ale já ho taky nechávám zapnutý přes s2ram a uptime slušný.. ale pravda na druhou stranu že občas padne na hubu..
Ono to s tou pamäťou nie je ani zdaľeka také zlé. V prílohe firrefox s aktuálne 13 panelmi a pustený zhruba pred týždňom - 500 MB RSS.
...jen používá několik triků, které v uživatelích budí zdání větší rychlosti...Triky jsou následující: rychleji startuje, rychleji vykresluje stránky, rychleji zpracovává javascript a GUI má rychlejší odezvy. Jinak je ale Firefox stejně rychlý. LOL.