Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Server Hack a Day představuje hardwarové vylepšení textového editoru Vim. Stává se vám, že nevíte, zda se editor Vim nachází v řídícím nebo ve vkládacím režimu? Nechápete, proč před vlastním psaním musíte navíc stisknout klávesu "i" a po dopsání klávesu "Esc"? Postavte si vlastní revoluční pedál pro Vim (vim-clutch, GitHub). S nim to bude mnohem jednodušší. Sešlápnu-li pedál, pedál "stiskne" klávesu "i" a editor se přepne do vkládacího módu a mohu psát. Uvolním-li pedál, pedál "stiskne" klávesu "Esc" a editor se vrátí zpět do řídícího módu.
Tiskni
Sdílej:
Taky mám ten dojem, že obyčejný KWrite je nesrovnatelně pohodlnější, o vestavěném editoru z Eclipse nemluvě.
A fakt si nedovedu představit psát v tom větší kus textu.Absolutně mi není jasné proč? Copak se to po napsání dvaceti řádků najednou začne komplikovat a při stovce už to nejde?
cokoliv je třeba editovat, tak je nutno psát jakési pavěci do cmd linyNení pravda. Běžné úpravy si klidně můžeš dělat úplně stejně jako všude jinde pomocí šipek se přemisťovat kam chceš, pomocí Delete či Backspace mazat co chceš, nevidím větší rozdíl oproti jiným editorům. To že máš ve Vimu k dispozici všemocnou příkazovou řádku se kterou můžeš dělat psí kusy ber jako třešničku na dortu :)
Musíš přepínat ty divné režimy a v každém funguje jenom něco.Ano ve vkládacím režimu funguje vkládání a základní editování textu, tak jak jsem ho popsal a v příkazovém režimu fungují příkazy a pokročilá editace, mně to přijde celkem logické :) Ten příkazový mód si můžeš představit jako menu v jakémkoliv jiném editoru - když je menu zavřené tak jsi ve vkládácím režimu a můžeš tedy přímo psát a editovat text, v okamžiku kdy rozklikneš menu tak jsi v příkazovém módu, text samotný přímo needituješ, ale můžeš dělat jiné věci, jako Uložit, Otevřít, Hledat, Nahradit atd... Rozdíl je, že ve Vimu neklikáš myší do toho menu, ale zadáváš potřebně příkazy pomocí klávesnice. Tento přístup umožňuje prakticky všechno co Vim umí snadno různě kombinovat a opakovat a scriptovat, takže v rukou poučeného uživatele se Vim mění v nepřekonatelně efektivní editační nástroj.
Když se překlepneš a v cmd režimu se pokusíš něco napsat, rázem přijdeš o hromadu textu a podobně.
Když ve Vimu omylem začneš psát v příkazovém režimu, a rozhodíš si tak napsaný text, tak není nic snazšího než pomocí 'u' provést undo :) A co se týká chaosu okolo toho v jakém módu jsi tak platí základní pravidlo - pokud nevíš zmáčkni ESC a octneš se v příkazovém módu, ať jsi jde jsi...
Ale jak píše Lol Phirae - pokud ti Vim nesedí, nemá pro tebe nejmenší smysl se s ním mořit, to je na každém aby si sám ujasnil, jestli mu výhody Vimu stojí za ten čas strávený jeho studováním.
Stejně tak bych uvítal fork vimu, který by dořešil problémy vimu.+1
měl lepší undo
VIM má najlepšie undo aké som kedy videl (oproti ostatným editorom stromové a pamätá si históriu aj po ukončení), odporúčam pozrieť gundo, čo je vizualizácia k štandardnému undo.
Používání mozku jako nevýhoda, bože kam jsme to dopracovali :/
Ono překomplikované ovládání Vimu vypadá asi takto - po spuštění se třeba klávesou Insert přepneš do vkládacího režimu, protože Vim startuje v příkazovém režimu. Ve vkládacím režimu zedituješ text naprosto běžným způsobem (šipky, Delete, Backspace, PageDown/Up, všechno funguje stajně jako kdekoliv jinde) a poté se Escapem přepneš do příkazového režimu abys mohl soubor uložit a editor opustit. Toto provedeš třeba napsáním ZZ.
Kolik mozkové kapacity potřebuje průměrně inteligentní člověk na zvládnutí tohoto minima?Používání mozku jako nevýhoda, bože kam jsme to dopracovali :/Když tu mozkovou kapacitu chceš využít na psaní textu, tak je škoda, ji vyplácat na ovládání editoru.
Ono překomplikované ovládání Vimu vypadá asi takto - po spuštění se třeba klávesou Insert přepneš do vkládacího režimu, protože Vim startuje v příkazovém režimu. Ve vkládacím režimu zedituješ text naprosto běžným způsobem (šipky, Delete, Backspace, PageDown/Up, všechno funguje stajně jako kdekoliv jinde) a poté se Escapem přepneš do příkazového režimu abys mohl soubor uložit a editor opustit.Ano, toto je nutné minimum, které se naučí každý, aby nějak přežil, ale při takovém použití nemá vim žádné přednosti oproti jiným editorům.
Kolik mozkové kapacity potřebuje průměrně inteligentní člověk na zvládnutí tohoto minima?Minimum, ale 1) nemá to žádné přínosy a 2) první zkušenost s takovým editorem je obvykle dost nepříjemná (lidi většinou neví, jak z něj vyskočit, natož udělat něco užitečného). Oproti tomu takový mcedit: sice jednu řádku zabírá nabídka, ale uživatel díky ní hned ví, jak uložit soubor, vyhledat text, kopírovat atd.
Když tu mozkovou kapacitu chceš využít na psaní textu, tak je škoda, ji vyplácat na ovládání editoru.
V tom případě doporučuji pořídit si sekretářku, která bude zapisovat za tebe, protože jinak se musíš s každým nástrojem naučit zacházet.
Ano, toto je nutné minimum, které se naučí každý, aby nějak přežil, ale při takovém použití nemá vim žádné přednosti oproti jiným editorům.
Ovšem drtivá většina ostatních editorů nic navíc ani neumí a nikdy umět nebude.
Nano nebo mcedit mi o moc intuitivnější nepřipadají, zvláště když první, co se zobrazí po spuštění Vimu, je:
~ VIM - Vi IMproved ~ ~ verze 7.3.154 ~ Autor: Bram Moolenaar a další ~ Modified by pkg-vim-maintainers@lists.alioth.debian.org ~ Vim je volně šiřitelný program s otevřeným zdrojovým kódem ~ ~ Pomozte chudým dětem v Ugandě! ~ podrobnější informace získáte pomocí :help iccf<Enter> ~ ~ zadejte :q<Enter> pro ukončení programu ~ zadejte :help<Enter> či <F1> pro nápovědu ~ zadejte :help version7<Enter> pro informace o verzi 6
Úplně všechno.
Když jsem byl ještě lama, nano mi přišlo neintuitivní (nechápal jsem např. ten znak ^
). Tehdy jsem vlastně občas potkal i pico — tu a tam dokonce bez podpory Readline, či co.
Ohledně dřívějšího ladění vlákna:
A ktere distro vam nenabidne s vi treba nano?
Bavíme se o defaultní instalaci.
AFAIK ve většině user-friendly distribucí je KWrite/Gedit/whatever (v X.Org) a vi+nano.
V tom případě doporučuji pořídit si sekretářku, která bude zapisovat za tebeSekretářku bych rád, ale zatím na to nemám dost peněz.
protože jinak se musíš s každým nástrojem naučit zacházet.Ano, učit se musím s každým nástrojem, ale ty nástroje se liší v tom, jak snadno/rychle se je člověk naučí ovládat, kolik jim musí věnovat energie a kolik mu dají užitku.
Ovšem drtivá většina ostatních editorů nic navíc ani neumí a nikdy umět nebude.Nevím, jak většina, ale důležité je, že existují editory, které mají příznivější poměr uživatelské (ne)přívětivosti a funkcionality/efektivity.
zvláště když první, co se zobrazí po spuštění Vimu, je:…Což je ti celkem na nic, když ten editor spustíš jako
vim název-souboru.txtnebo když ho za tebe spustí jiný systém a rovnou ti v něm otevře soubor, který máš upravit.
Což je ti celkem na nic, když ten editor spustíš jakovim název-souboru.txtnebo když ho za tebe spustí jiný systém a rovnou ti v něm otevře soubor, který máš upravit.
F1 nefunguje? Ctrl-Z nefunguje? (A vi není jeden z dlouhodobě nejrozšířenějších nástrojů pro administraci systému?)
$ adb shell ls -la /system/xbin/{busybox,nano,vim} -rwsr-xr-x 1 root root 477056 Mar 19 20:35 /system/xbin/busybox -rwxr-xr-x 1 root shell 60032 Aug 1 2008 /system/xbin/nano -rwxr-xr-x 1 root shell 873776 Aug 1 2008 /system/xbin/vim
imap ^B <Left>
imap ^F <Right>
imap ^P <Up>
imap ^N <Down>
(Doufám, že jsem si správně vybavil co k čemu patří, Emacs jsem viděl naposledy před cca 15 lety :) Jo a to ^B například se vkládá takto - Ctrl-v Ctrl-b, ale to asi víš :)
<Control>z Suspends a process or job but does not terminate it: use fg to restart suspended process or job.
Ano, toto je nutné minimum, které se naučí každý, aby nějak přežil, ale při takovém použití nemá vim žádné přednosti oproti jiným editorům.Ale tentokrát nebyla řeč o výhodách či nevýhodách ale o nesmyslném tvrzení, že pro zvládnutí minima potřebuje člověk Vim studovat hodiny. Já tvrdím, že pokud člověk potřebuje textový editor akorát k tomu aby upravil nějaký konfigurák, tak je prakticky jedno jaký textový editor si zvolí a Vim není pro takové použití vůbec o nic komplikovanější než jiný editor.
Používání mozku jako nevýhoda, bože kam jsme to dopracovali :/ (...) Kolik mozkové kapacity potřebuje průměrně inteligentní člověk na zvládnutí tohoto minima?Inu víte, mě táhne na třicet, a kolikrát se většinu dne cítím dost unaveně. Takže mě často stojí nějaké to úsilí jenom se sebrat a něco dělat. Takže potřebuju, aby se počítač ovládal co možná nejvíc samospádem, protože prostě té energie nemám nekonečně. Je pro mě *mnohem snazší* používat metodu klik sem, klik tam na něco, co vidím na obrazovce, a prostě na to dotáhnu myšulína, případně jiné operování myší (umístění kurzoru, přesuny textu, oprava překlepů/chyb pomocí slovníku). Zkrátka v GUI režimu pro blbce se dokážu motat s minimální investicí energie a něco ještě vyplodit. (Neprogramuju, píšu texty.) S věcí typu Vim bych toho moc neudělal, už jenom proto, že bych to ovládání považoval za práci navíc, a jak tu někdo řekl - práce smrdí a zadarmo ji nikdo dělat nechce.
kteří léta studovali manuál a upravovali si konfiguraci takPokud nekdo nezvladne zakladni ovladani pro editaci textu za pul hodiny, tak je osel; zda-li mu to sedne ci ne je jina vec.
ale pro všechny ostatní je to neuvěřitelná brzda s naprosto šíleným rozhraním.Pak mi vysvetlete, jak je mozne ze je to objektivne velmi popularni editor.
Tricet minut neni moc, pokud vam to pozdeji usetri stovky hodin.Moc si nedovedu představit, jak by mi (libovolný) editor mohl ušetřit stovky hodin práce. Dovedu si představit, že mi ten čas ušetří třeba nějaký skript napsaný v Perlu nebo BASHi (abych díky nim nemusel ty změny šmudlat v editoru ručně) nebo třeba SQL či XSLT, ale u editoru* tu úsporu prostě nevidím – tam obvykle člověk potřebuje jen nalézt správné místo a upravit v něm kus textu, případně zduplikovat řádky a upravit je… to jsou věci, které umí i ty uživatelsky přívětivé editory (a jak už jsem tu někde psal, existují i přívětivé editory, které se hned od začátku snadno používají a zároveň mají pokročilé funkce, člověk si v nich může psát skripty nebo mít vlastní klávesové zkratky). *) něco jiného je IDE, ale to není případ VIMu.
:set number a odcitat 2 cisla uz sa snad zvladne, vhodne hlavne na mazanie 100+ riadkov.
Alternativne heuristiky (vytvorit dolny odhad a zvysok domazat cez dd, dj, dk alebo opatovnym spocitanim, pri prestrelenom odhade pouzit u pre undo).
:.,+5d
, přičemž pokud datluju na nějakém notebooku, tak se ještě rozčílím, kde je ten pitomý plus. To fakt vám to fakt nepřijde praštěné? To už se můžu rovnou přepnou do visual módu, pravda, sice oproti výše uvedenému postupu v normálním editoru budu zbytečně mačkat V a Esc, ale rozhodně to stojí za to, si to hustit do hlavy. :.,+5d
? Normálně 5dd
snad ne? Nikde žádné plus a dvakrát kratší. Když se mi nechce počítat, tak udělám dd....
No je vidět, že vim kritizují jen ti, co o něm toho nejméně vědí.
tak udělám dd....
A v jiném editoru prostě držím shift a zmáčknu šipku dolu. Kde je teda ta úspora času? :)
d
je více kláves?
Moc si nedovedu představit, jak by mi (libovolný) editor mohl ušetřit stovky hodin práce.Vzhledem k tomu, ze vim pouzivam mnoho let jako textovy editor, napsal jsem v nem vsechny diplomky, disertacky, miliony radku ruzneho kodu ... predstavte si, ze vam vim diky efektivni editaci usetri deset minut denne. Textovy editor ci IDE ma velky vliv na vasi produktivitu.
Co se konsole týče, obvykle AFAIK bývá nainstalován nano a vi.Z těch dvou je pro mě zrádnější nano, protože jeho zkratky neznám a musím si číst ty popisky
Očekávám, že administrátor bude mít elementární znalosti běžných nástrojů — vi bych označil za něco jako průmyslový standard.Tak ho taky beru. Když jsem na cizím serveru, tak je vim celkem jasná volba, používat se to dá, ale nějaké zvláštní potěšení mi to nepřináší. Otázka je, jestli je standardem vi nebo vim – na některých obstarožních systémech je jen vi a navíc to má třeba terminál s nekompletní nebo nestandardní klávesnicí, to je teprve něco
Pokud se nechcete učit ani to nepoužívejte systémi typu Unix.Hmmm, koukám, že s kontrolou pravopisu na tom ten vim asi není moc dobře, co?
Kdo má na vícNení to sranda, slyšet taková vyjádření o pitomém textovém editoru? Vždyť to má být nástroj, ne opojný prostředek nebo statusový symbol :P Kolikrát se mi zdá, že některý lidi to fakt používají hlavně proto, že to není BFU-friendly.
Kolikrát se mi zdá, že některý lidi to fakt používají hlavně proto, že to není BFU-friendly.Anebo jinak - sice mám malý péro, ale zato umím používat vim, heč!
Editor Vim používám denodenně a zatím mi k (produktivní) práci stačí perfektní turoriál od Satrapy -- tedy spíš základy.
Dost mi připadá, že je dnes v módě zatracovat věci "navržené za krále Klacka". Jak říkám, Vim používám denodenně a za masochistu se nepovažuju.
Vim vam energii bere kratce jen na zacatku nez se ho naucite ovladat, pak vam naopak energii setri.Dokážu si představit, že to dodává morálku někomu, kdo si přitom chrochtá, jak hustě si to edituje Vimeme :) U mě bych tomu moc nevěřil, já jsem člověk spíš trudomyslný a opravdu na to nemám nervy. A jak už jsem řekl, pro mě je důležité psaní textu, copypaste, kontrola pravopisu, ale také třeba rychlý přeskok do jiného programu nebo prohlížeče, copypaste... Takže nějaká divočina, že vim dokáže automaticky přidat # na začátek 37 řádků najednou mě moc neosloví. Snad jen při používání avisynthu, ale i tam je to snazší jednou ročně udělat ručně, než se kvůli tomu denně párat s Vimem. Navíc je stejně snazší si udělat kopii skriptu a těch 37 řádků z ní tvrdě smazat :P
Ale kdybys někdy dostal k editaci pár desítek texťáků o tisícovkách řádků v nichž je potřeba jenom poupravit nějaké detailyTo mi ale přijde spíš jako chyba toho formátu (zřejmě nějaká konfigurace), že jsou takové úpravy potřeba. V podstatě podobný problém jako denormalizace databází nebo nedodržování DRY při psaní kódu.
+10000Používání mozku jako nevýhoda, bože kam jsme to dopracovali :/
Na svých serverech mám emacs, který tímhle netrpíVy vole ....
set nocompatible set exrc set history=1000 set backspace=2 set nojoinspaces set ruler set showcmd set showmatch set hlsearch set smartindent set shiftwidth=4 set textwidth=500 set tabstop=4 set wildmenu set ai set background=dark syntax on nnoremap j gj nnoremap k gk vnoremap j gj vnoremap k gk nnoremap <Down> gj nnoremap <Up> gk vnoremap <Down> gj vnoremap <Up> gk inoremap <Down> <C-o>gj inoremap <Up> <C-o>gk command W w command Wq wq command Q q " Podpora obnovy kurzoru " viz http://vim.wikia.com/wiki/Restore_cursor_to_file_position_in_previous_editing_session set viminfo='10,\"100,:20,%,n~/.viminfo function! ResCur() if line("'\"") <= line("$") normal! g`" return 1 endif endfunction augroup resCur autocmd! autocmd BufWinEnter * call ResCur() augroup ENDVIM má největší výhodu v tom, že jakmile se stane rozšířením tvé mysli a ovládáš ho intuitivně na pokročilejší úrovni, tak ti dává takové editovací možnosti, jako nic jiného. Je to jako kombinace programovacího jazyka a editoru :) Problém je s tím naučením se pokročilé úrovně :P
Mohu přihodit další nectnosti vimu: Zasekává se a velmi pomalu reaguje na dlouhé soubory.A co ne? Kate, geany a gedit tím trpí také, navíc o dost víc.
Pokud je řádka delší, než se vejde na obrazovku, pak s tím vim pracuje obzvláště špatně.Viz ten můj konfigurák.
Na Windows pak vim navíc emuluje klávesnici, takže ignoruje částečně i keyboard layout. Musíte ho zduplikovat a napsat podruhé do keymap.Windows .. vim. *facepalm*
Zkrátka, možná je to král, jeho ovládání je dobře vymyšlené, ale zbylé featury kromě ovládání, tedy ten vnitřek už je značně zachvácen hnilobou a plísní a korozí.Existuje spousta editorů, které umožňují používat vim příkazy pro jejich prostředí. Doporučuji zkusit.
Proto bych velmi uvítal, kdyby někdo vzal vim, postavil ho znovu na čisté louce a moderním vnitřkem. Od nuly. Přestal by ho programovat v K&R C, jak se programuje vim.Pokud vím, tak z vi vyrazilo hned několik větví a dost bych se divil, kdyby tohle už někdo neudělal.
Mohu přihodit další nectnosti vimu: Zasekává se a velmi pomalu reaguje na dlouhé soubory. Pokud je řádka delší, než se vejde na obrazovku, pak s tím vim pracuje obzvláště špatně.zvláštní - ten problém spočíval v tom, že nějaký windowský klikací wysiwyg bazmek na editaci xml neuměl přidat určitý xml kód a bylo nutno soubor otevřít v textovém editoru a upravit ručně. Následně jsme zjistil, že celý obrovský soubor je na jednom řádku a žádný z mnoha přítomných editorů úpravu nezvládne - poradil si s tím právě jen vim.
A jsou editory, které to provedou bleskurychle a ani se nezakuckají. Vim to ovšem není ani náhodou.Které? Občas by se něco takového taky hodilo.
Možná by to chtělo ještě přidělat senzor do židle – šoupáním do stran by se dalo zvyšovat/snižovat odsazení aktuálního řádku. Dokonalý herní zážitek při editaci zdrojáků nebo konfiguraceAby to nedopadlo nějak takhle.
Esc
a i
.
--INSERT--v levém dolním rohu, když je člověk ve vkládacím režimu, mi přijde dostatečné, při psaní spíš koukám na monitor, než na klávesnici.
hi ModeMsg ctermfg = Yellow
Svítící žlutý INSERT na černém pozadí prakticky přímo před očima, to už člověk jen tak nepřehlídne :)
" set color of the status bar when in insert mode if version >= 700 au InsertEnter * hi StatusLine ctermfg=red au InsertLeave * hi StatusLine ctermfg=white endif
Hloupost.Hloupý je ten, kdo slova druhého bez promyšlení za hloupost označí :).
Pokud by se to navrhlo dobře, tak by to naopak spoustu věcí elegantně vyřešilo...Jo, rozbilo by to spoustu věcí, které se ovládají pomocí key events a ne znaků.
Neuchytilo?Neuchytilo.
U průmyslových nebo ergonomických klávesnic podobné programování není nic extrémně neobvyklého.To píšeš o něčem úplně jiném než Petr.
Optimus MaximusFajn, alespoň něco. Opravdu to posílá počítači unicode znaky? Funguje to na Linuxu?
To píšeš o něčem úplně jiném než Petr.
Asi myslíš jinou část komentáře.
Fajn, alespoň něco. Opravdu to posílá počítači unicode znaky? Funguje to na Linuxu?