Microsoft zveřejnil zdrojové kódy MSDOSu

Muzeum computerhistory.org se souhlasem Microsoftu zveřejnilo zdrojové kódy prvních verzí MS DOSu (1.1 a 2.0 z počátku 80 let) a Wordu 1.1a (z roku 1990) (mirror) pod Microsoft Research License Agreement (MSR-LA), která překvapivě zakazuje jakékoli komerční využití (takže nemůže být považována za opensource).

25.3.2014 21:08 | marbu | Zajímavý software

Komentáře

[otula]

Příloha:

• ms-source-code.png (33566 bytů)

V jakém smyslu je to v kategorii humor?

[fsdhfgsjngfhjgfgfs]

click the fucking mirror button

[kralyk z abclinuxu]

Mohlo by to být k něčemu dobré vývojářům DOSBoxu?

[otula]

Možná ano, pokud by ty odkazy nehlásily 404.

[Kvakor]

Možná jen trochu, přece jenom je API DOSu o dost zdokumentovanější (včetně těch oficiálně nedokumentovaných volání) než třeba Win32. Mimo toho, většina DOSových aplikací stejně potřebovala alespoň verzi 3.x (což je možná důvod, proč zveřejnili jenom starší verze).

[cx]

naco by komu boli zdrojaky MS dosu ked tu mame freedos. A neviem o tom ze by nejaky program mal problem s freedosom

[pavlix]

Staré hry zásadně pouštím na MS nebo dosboxu, freedos se mi ve své době moc neosvědčil, ale třeba už je to lepší. Problémy byly především se zabranou pamětí.

[Miloslav Ponkrác]

Což je důsledkem špatně dokumentovaného API DOSu, pokud nepoužijete oficiální IBM a Microsoft zdroje, což téměž žádný dokumentátor nikdy nedělal. Tedy to, co je zmapováno a vudáváno jako dokumentace API DOSu býval a je šmejd často získaný tak, že se k oficiálnímu API přidávaly různé háčky získané diassemblováním MS-DOSu. Takže ve všech dokumentacích API DOSu je tak šílený bordel, že to nefunguje.

FreeDOS má bohužel ten handicap, že nemůže takto pojatému API ze strany uživatelů nikdy na 100 % dostát.

Na rozdíl od třeba Win32 API, které je zdokumentováno výborně a slušně, a navíc nepředstavuje jedinou implementaci tohoto API. Pokud to někdo nabodne a začne uživatelsky obcházet, jako se stalo standardem v MS-DOSu, pak má smůlu, protože mu to tam a onde přestane chodit a nikdo nad ním slzu neuroní.

MS-DOS je bordel, za což nemůže ani tak Microsoft, jako různí dokumentátoři, kteří nerespektovali, co je oficiální API a co si vyšťourali hackingem. Ve výsledku tak FreeDOS může být bohovský jak chce, stejně díky těmto dokumentátorům a hackerům nic nebude chodit na 100 %.

Miloslav Ponkrác

[Jindřich Makovička]

API DOSu bylo především velmi omezené, takže z některých nedokumentovaných funkcí se stal neoficiální standard. Bez nedokumentovaných funkcí a struktur (List of Lists, jó to byly časy) snad nešlo ani vypsat seznam procesů v paměti.

Paradoxně to pak dělalo problémy i MS, protože ani oni si nemohli dovolit rozbít novou verzí DOSu nějakou populární aplikaci.

[Miloslav Ponkrác]

API DOSu bylo dostatečné. Jako člověk, který pro DOS mnoho let programoval a často záludné věci dost sahající do systému.

Ale především jsem chtěl reagovat na toho nešťastníka výše, který nevěda co píše, psal o báječné dokumentaci DOSu, což je všechno možné, jen ne pravda.

Celá pravda je v tom, že DOS neměl ochranu proti hackování, ostatně by jí na 8086 jen těžko hledal. A tak ho řada lidí hackovala, vytahovala z něj nedokumentované funkce a paradoxně tak pomáhali Microsoftu. Protože když konkurence udělala další fork DOSu, stejně na tom půlka programů nechodila, protože používaly hackování a nedokumentované věci, které fungovaly jen na MS-DOSu.

Stejně tak jsem chtěl reagovat na stejného nešťastníka, který – nejspíše po aplikaci kvalitního matroše – mluvil o špatné dokumentaci Win32. Programoval jsem pro řadu operačních systémů, a kdyby na každém z nich existovala tak kvalitní dokumentace, jako je pro Win32, život vývojářů by se stal báječným, radostným a plným písní a neřešení problémů se špatnou dokumentací.

Poslední roky DOSu jsem stejně nejel na MS-DOSu, ale DR-DOSu, který byl mnohem kvalitnější, měl i práva na soubory a adresáře, uměl task switching, tedy bylo možné pustit více programů najednou. Ve verzi Novell 7 pak uměl i multitasking.

Nicméně díky hackerům a jejich zbytnému a nesmyslnému používání nedokumentovaných funkcí, měl DR-DOS problém. Ač se snažil, seč mu síly stačily. Fungovaly nad ními Windows. Nicméně běžné rozumné programy neměly s DR-DOSem problém.

Nedokumentované funkce typu 52h, vrať List of Lists, byly hřebíčkem do rakve možnosti udělat z DOSu rozumnější systém.

Programátoři se mají chovat tak, že co je v oficiální dokumentaci je jediné, co používám. A od MS-DOSu 3.30 to bohatě postačovalo na to, co je třeba. A pokud ne, tak jsem žil mnoho let v matrixu.

Ono se vůbec namluví o minulosti spoustu lží. Jakože MS-DOS potřeboval nedokumentované funkce, nebo že IBM OS/2 zničil) Microsoft (a nikoli IBM, jak je tomu ve skutečnosti), nebo že Microsoft měl nejdražší operační systémy (stačí porovnat s cenou tehdejších unixů a OS/2 a bude jasno). Vůbec v linuxové komunitě je velká tendence k šíření mýtů a k tvoření nepravdivé historie. Naštěstí jsem tu dobu osobně zažil, takže jsem proti nim imunní. Naneštěstí je ale členů linuxové komunity mnoho, a tak ty lži jsou zaneseny všude, včetně do wikipedie. Z čehož vyplývá moje ostražitost a velký despekt k informacím z linuxové a open source komunity vůbec.

[kmarty]

Programátoři se mají chovat tak, že co je v oficiální dokumentaci je jediné, co používám. A od MS-DOSu 3.30 to bohatě postačovalo na to, co je třeba. A pokud ne, tak jsem žil mnoho let v matrixu.

No nevim, moznosti ktere nabizel MSDOS byly znacne omezene a ty co nabizel byly neuveritelne pomale. Uz jen blby textovy vystup. Kazdy, kdo chtel neco vice nez pomale TTY, ten obesel DOS a tahal rovnou za grafiku.

[Miloslav Ponkrác]

To ale není obejití DOSu. IBM PC je nějaký koncept, který má několik vrstev API. Jakékoli použítí standardního API IBM PC není obejití DOSu, protože DOS je jenom část tohoto API.

Použití BIOSu či přímého adresování textové/grafické videopaměti není obcházení DOSu.

[kmarty]

Ok, v tom pripade mame jen jiny pohled co to znamena "obejiti OS". Protoze pro mne je to cokoliv co nepouzilo sluzby DOSu a bylo nuceno hrabnout primo na HW (ci vyuzit sluzeb BIOSu onoho HW) aniz by o tom DOS vedel. A to bylo takrka vzdy.

[Miloslav Ponkrác]

DOS jako takový řešil především disky a soubory. V zásadě zhruba to, co najdete v C pod hlavičkami #include stdio.h a #include io.h (hranaté závorky chybí, protože neinteligentní redakční systém mi přikazuje buď nepoužít nic z HTML, a nebo celý příspěvek napsat v HTML).

DOS neřešil výstup na obrazovku, DOS řešil výstup do stdout, a pokud to čistě náhodou byla obrazovka, pak používal pro její ovládání volání BIOSu (int 10h).

DOS nepotřeboval vědět, že hrabete někam do hw. Většinu hw vůbec nepoužíval.

DOS nebyl nic jiného, než sdílená knihovna podprogramů. Klidně jste si mohl vystačit i bez ní, ale bylo by to zbytečně složité. DOS nad procesy nevládl a nijak do nich nezasahoval, pokud se procesy rozhodly jet si po svém.

DOS jednoduše spravoval paměť a disky. To byla jeho hlavní úloha.

[Jendа]

(hranaté závorky chybí, protože neinteligentní redakční systém mi přikazuje buď nepoužít nic z HTML, a nebo celý příspěvek napsat v HTML)

To je sranda… Vygenerovat &lt;a&gt; &lt;b&gt; je rychlejší, než napsat tuhle poznámku. Btw. jak bys tohle řešil? Nějaký pseudotag <tohle-není-html> … </tohle-není-html>?

[Lol Phirae]

Klid, to je jen Ponkrác.

[Miloslav Ponkrác]

Ponkrác nemá čas zkoušet, že něco co roky nefungovalo už funguje.

[Bystroushaak]

To je sranda… Vygenerovat <a> <b> je rychlejší, než napsat tuhle poznámku.

Jsou tu na to dokonce i tlačítka.

[Miloslav Ponkrác]

Teď jsme to zkusil, a funguje to. Dříve to tak nefungovalo, když jsem použil cokoli z HTML, tak jsme musel přidát tagy p a označovat odstavce, jinak to shodilo do jednoho. Roky to tak na abclinuxu fungovalo.

[pavlix]

To byly asi trochu jiné roky než ty poslední.

[lto]

Porovnat MSDOS a unixovy system akokolvek stary je bud velka neznalost, alebo aplikacia silnej drogy na strednu neznalost. Okrem toho MSDOS nebol skutocny OS, len diskovy operacny system, loader inak povedane. Vsetko si spravovala aplikacia sama.

[kmarty]

Vzhledem k tomu, ze se to tyka pre-3.x verzi, tak je to prakticky k nicemu.

[Miloslav Ponkrác]

Vynikající by bylo, kdyby Microsoft vydal zdrojáky MS-DOS 7.1, které byly základem pro Windows 95/98.

Jednak fungovaly pro 32bitové procesory, jednak uměly mnoho věcí, co předchozí verze nikoli. Například FAT32, dlouhé názvy souborů, atd.

Také by bylo zajímavé mít zdrojové kódy DR-DOSu.

Ale je otázkou, k čemu dnes vlastně DOS.

Miloslav Ponkrác

[rkapl]

V jakem smyslu nefungovaly pro 32 bitove procesory?

DOS nepodporovoal dlouhe soubory. Aplikace mely k dispozici LFN api, ale pouze pokud bezely pod WinXX, ktery toto api poskytoval.

[Miloslav Ponkrác]

Použil jsem špatné sloveso, MS-DOS 7 už využívá 32bitové proceosry. Předchozí pod nimi běží, ale nepoužívají jejich výhody.

DOS 7 podporoval API pro dlouhé názvy souborů a pro leccos dalšího. Tedy měl pro ně oficiální API. V podání MS pak toto API volalo Windows, v případě bez Windows je to otázkou jednoho driveru. Protože API je.

Čistě DOSovský program postavený nad MS-DOSem 7 tedy mohl pracovat s dlouhými názvy souborů a s mnoha dalšími souborovými aspekty, které dříve DOS neuměl. A takové programy samozřejmě byly a nebylo jich málo.

[Radovan]

Jo, na notebooku Victor V86P s 8086 mi DOS 7 ani nenabootoval, mrcha. Potřeboval minimálně 386ku

[vh]

Také by bylo zajímavé mít zdrojové kódy DR-DOSu.

si je stahnete http://www.drdosprojects.de/index.cgi/download.htm

[Miloslav Ponkrác]

To jsou ovšem neúplné zdrojáky. Především chybí obslužné programy DR-DOSu. Bez nich DR-DOS nemá moc smysl, protože na nich ta vylepšení visela.

[BFU]

Word/Opus/ffcrypt.c ... radek 10 je vtipny

8 | Modification history: | 9 | 04/23/86 Created (edj) | 10 | 05/26/86 Stolen from MP sources (jktg) | 11 | 06/02/87 Why not? (dc) | 12 | 10/07/87 ported/munged to Opus (dsb)

[deda.jabko]

Neni MP nahodou zkratka pro Multiplan? V takovem pripade je to totiz vtipne asi jako, kdyz nekde hackne servery Debianu a ukradne jim zdrojove kody.

[Agent]

Pokud firma přestane podporovat nějaký produkt, nevydělává na něm, měla by dát zdrojáky volně k dispozici. Hlasuji pro uzákonění.

[Love_Dali]

A proto bych si ho jako pracovník MS (kdybych jím byl) jednou za čas koupil, abych měl klid od zákona..

[Bystroushaak]

Podpora vs prodej.

[ovoce]

Nejsem z těch, kdo furt kváká o tom, jak jsou podnikatelé buzerovaní a regulace/legislativa/předpisy jsou přebujelé a všecko komplikují. Ale v tomhle případě by to tak fakt bylo.

[ecreip]

Clovek by tu cekal inteligentní čtenáře, a ne hlupáky...

[smazáno]

to tady asi nejses moc dlouho :-P

[ivdo]

Nebo tady dlouho nebyl

[pavlix]

A nebo je to hlupák.

[Miriam]

pro hlupáka, každý hloupý

[⧠ A = 0]

Nauč se česky.

[Miriam]

ta čárka je tam správně, ty se mýlíš

[Bill Gates]

Predem se omlouvam za offtopic. Jen takova uvaha.

Skryvani prispevku predchoziho prispevovatele - udajneho "trolla" spise buzeruje ostatni usery. Musim kliknout na Rozbalit (udelat aktivitu navic, nez musi udajny troll - takze jsem vlastne bicovan ja v zajmu ochrany me samotneho pred ctenim udajne trollich prispevku, kdosi - lec ma na to majitel serveru plne pravo, rozhodl, ze to pro me nebude vhodne) ... a nebo si musim abclinuxu patchnout pomoci greasemonkey, coz zase opet bicuje me, protoze ja musim hledat reseni, abych vypnul ochranu, kterou mi zdarma poskytuje nekdo, kdo ma pocit ze pro me budou udajne trolli prispevky nezajimave, tedy zase jsem mlacen ja a ne udajny troll.

Zkusil nekdo nad tim principem zauvazovat? Podobne vlastne uvazuje stat, kdyz chrani sve ovcany, nejlepe pred jimi samotnymi :( Ale jako je mi jasne, ze standardni a jednoduche reseni je ... ses troll, schovat .. jake jine reseni .. nevim, ale proste prijde mi to ze jsou mlaceni ostatni, nez ten "mlaceny" ..

:D Vidi to nekdo podobne? Nebo jsem sam?

[Honza Jaroš]

Také mě to prudí. Teď jsem chvilku klepal u posledního viditelného nového příspěvku na "Další" a až pak mi došlo, že dole psalo Dvojité Wéčko. A samozřejmě jsem si to rozbalil. Nešlo by někde tohle globální blokování vypnout? Nějaký škrbox v nastavení profilu nebo tak něco? Zasírat si Firefoxe dalšími pluginy jen kvůli averzi některých vůči jednomu uživateli (který třeba mně nijak extra nevadí), to se mi zase nechce. Kdyby mi vadil, blokoval bych ho.

[Honza Jaroš]

Samozřejmě "škrtbox", téčko se někam zatoulalo, mrška...

[Jendа]

Vždyť máš v profilu možnost nastavit si vlastní CSS.

.ds_text_user23060 {
  display: block !important;
}

Btw. Firefox tohle umí defaultně, žádné rozšíření netřeba.

[Honza Jaroš]

Vždyť máš v profilu možnost nastavit si vlastní CSS.

Vida, toho jsem si nikdy nevšiml. Díky.

Btw. Firefox tohle umí defaultně, žádné rozšíření netřeba.

Jak? Kde?

[Jendа]

userContent.css

[Honza Jaroš]

Díky.

[Bill Gates]

dik za tip.. jeste to ale neresi to, ze tohle budu muset udelat pokazde, kdyz si zdejsi admin umane :( skoda .. bude to potreba potunit a najit jeste vice trvalejsi reseni.

[Agent]

Právě, a proto jsem si myslel, že inteligenti pochopí nadsázku a humor. Evidentně tu jsou jen samí hlupáci.

[pavlix]

Jenom ty jsi letadlo ;).

[Agent]

Ano

Ale uvažme, že bychom to v praxi opravdu zavedli. Co by nastalo? Podle mne by to firmy nutilo svůj soft déle podporovat. Třeba ty XP by měly podporu ještě dalších 5-10 let. A nenutily by uživatelům něco, co ani nechtějí, nepotřebují. A až by ten soft byl opravdu starý jak metuzalém, tak by firmě vůbec nic neudělalo kdyby jej uvolnila i se zdrojáky jako teď starý DOS.

Zamyslel se nad tím vůbec někdo ze zdejších myslitelů?

[Bill Gates]

"Hlasuji pro uzakoneni" je zbabele a slaboduche. Je to jako jit za maminkou ze mi kamarad nechce dat jeho babovicku, tak at to maminka zaridi. Zaridte si to tak, aby pro samotne takove firmy bylo zajimave a uzitecne zdrojaky zverejnit. Nepridavejte do zakona nove povinnosti, za cas se to totiz obvykle pro vas samotneho stane spise komplikaci, nez prospechem. Delejte to tak, aby povinnost byla naopak vitana a zadouci temi, kdo tu povinnost maji plnit, ne zakonem narizena, kritizovana a proto obchazena jakkoliv to jen jde. To co rikate znamena opet zuzeni svobody. Tentokrat ne vasi (jako obvykle) ale druheho, tedy tech co ve firmach pracuji, pracovali, zalozili ji, svuj uspech si vydreli. Je pouze na nich, jestli vam jejich praci daji, nebo ne. Narizovat to zakonem je nebezpecny zpusob mysleni. Zpusob typu "utahovani opratek". Tedy rozhodne ne.

[Agent]

Viz výše: Právě, a proto jsem si myslel, že inteligenti pochopí nadsázku a humor.

[Ondřej Bouda]

Od toho slouží smajlíky.

[Agent]

Všichni víme, že každé přirovnání kulhá na všechny 3 nohy.

Ve skutečnosti by to znamenalo jen to, že kdyby MS nechtěl XP uvolnit, musel by je jen déle podporovat. Což taky byl účel mého návrhu. A až by byl opravdu starý/zastaralý jako ten DOS, tak firmě nic neudělá jej uvolnit i se zdrojáky. Výhodu by to mělo i tu, že o updaty by se pak mohli starat dobrovolníci.

Takže tvůj předchozí příklad by vypadal spíš tak, že kamarád už odrostl, bábovička ho přestala bavit a odhodil ji do šmelcu. Co tomu kamarádovi udělá, když si tu bábovičku vezme někdo jiný?

[Bill Gates]

Nemate pravdu. Nikdo nema pravo nikoho nutit aby vydal svou praci at je to jak dlouho chce. Ma pravo si ji vzit klidne sebou do hrobu a nikomu, ani vam, a dokonce ani zadny zakonodarce to zaplat panbuh nemuze vynutit. Protoze to je jak "naval heslo a kdyz nedas, tak ti to nakazem zakonem".. Vy mate takove mysleni, ze pokud neni po vasem a nevyda vam nekdo to po cem si myslite, ze mu to nic neudela, kdyz vam to da, tak pojdme trestat. A kdo rozhoduje o tom jestli vydani prace nekomu neco udela, nebo ne? Vy? No to je omyl. O tom rozhoduje pouze ten dotycny, jehoz prace to je. Vy si odpracujte vlastni praci a pak si s ni nakladejte jak chcete. Nikdy nikomu nenakazujte, jak ma se svym majetkem nakladat. To je nesvobodne a s timhle odcestujte nekam do absurdistanu, kde budete trestat lidi za to ze nechteji delat to co vy si umanete.

Proc by mel mit MS podle vas povinnost neco podporovat? On nemusi nic. On muze klidne veskere zdrojaky vypalit na CD, odjinud smazat a spalit ve spalovne a vam do toho je uplne kulove. Chapete? Tak to proste je, smirte se s tim. Nedej boze aby se nekdo takovy jako vy dostal k moci a vymohl takove obludnosti, ktere by se pak musely pracne odstranovat. Jako vydat povinne svou praci pokud ji nesupportuju .. fuuuu .. to je sila tohle.. Muzu.. ale v zadnem pripade nemusim. Vo to jde.

[Bystroushaak]

Nikdo nema pravo nikoho nutit aby vydal svou praci at je to jak dlouho chce. Ma pravo si ji vzit klidne sebou do hrobu a nikomu, ani vam, a dokonce ani zadny zakonodarce to zaplat panbuh nemuze vynutit.

To není tak úplně pravda. Například podle českého práva je dílo (například kniha) od určité doby po smrti autora veřejné vlastnictví. Morální právo na to má ten, kdo uznává jinou morálku a právo silnějšího na to má každý, kdo je silnější. Dobré by tedy bylo specifikovat, co za právo máš na mysli, ať se všichni bavíme o konkrétní instanci a ne o nějakém abstraktním konceptu, který si každý upravuje, jak se mu zrovna líbí.

Proc by mel mit MS podle vas povinnost neco podporovat? On nemusi nic. On muze klidne veskere zdrojaky vypalit na CD, odjinud smazat a spalit ve spalovne a vam do toho je uplne kulove. Chapete? Tak to proste je, smirte se s tim. Nedej boze aby se nekdo takovy jako vy dostal k moci a vymohl takove obludnosti, ktere by se pak musely pracne odstranovat. Jako vydat povinne svou praci pokud ji nesupportuju .. fuuuu .. to je sila tohle.. Muzu.. ale v zadnem pripade nemusim. Vo to jde.

Takový rage na diskuzí.. zkus zajít k doktorovi, aby ti dal nějaké prášky, protože tímhle tempem se jinak ustresuješ k smrti. Zabije tě infarkt a kdo nás pak bude oblažovat v diskuzi?

Tohle všechno by bylo pěkné, kdybych si od Microsoftu nic nekupoval, jenže tak to není, že? Uzavírám s ním smlouvu, která je jednak omezována zákonem země, kde smlouvu uzavíráme, druhak tím, na čem se domluvíme. Problém je, že koncový zákazník v současnosti nemá v podstatě žádná práva, jen povinosti a imho by nebylo vůbec od věci, kdyby se asymetričnost vztahu víc narovnala, například zákonem, když už to nepůjde jinak.

Software je stále příliš nový koncept, než aby s ním lidské právo nějak výrazněji počítalo a bude to chtít ještě mnoho biliard peněz (a ekonomických hodnot obecně) vyhozených z okna, aby se tomu zákony přizpůsobily. To co navrhuje Aminux se mi zdá velmi přijatelné jak pro koncové uživatele, tak pro samotné firmy a imho se to do toho stavu stejně dřív, nebo později dostane.

[Sešívaný]

Neříkám, že souhlasím s tímto konkrétním případem, ale je naprosto běžné, že stát/společnost po určité době vyžaduje, aby autor dal dílo k dispozici. Týká se to např. patentů a autorsky chráněných děl. Takový patent je totiž smlouvou mezi státem a vynálezcem. Vynálezce získává to, že mu stát zaručí, že po danou dobu nebude moct nikdo využívat bez vynálezcova svolení, a stát/společnost získá to, že je vynález zveřejněn a po dané době k dispozici komukoliv. Je to něco za něco. Nikdo autora nenutí, aby s tím dílem chodil ven, klidně si ho může dát do šuplíku, ale pokud s ním jde ven a požaduje od státu ochranu, tak musí počítat s tím, že stát bude chtít zase něco od něho.

[j]

To se pletes, ochrana autorskych vytvoru je umely koncept. Jejim ucelem by (teoreticky) melo byt to, ze vznika vice del (coz je samozrejme uz davno nesmysl), ale za tu ochranu platis prave tim, ze se dilo po skonceni ochrany stava zcela automaticky verejnym majetkem. Takze pridat ze je autor povinen zverejnit zdrojove kody SW ... je jen maly detail, stejne jako je povinen poskytnout spisovatel knihu knihovnam.

[Odin]

Klasicka piratska demagogie. Nekomu dat svobodu tim, ze ji nekomu vezmeme.

[Hans1024]

Pokud vim tak Pirati (jako strana) nechteji nikoho nutit ke zverejneni zdrojaku.

Podobne drtiva vetsina "piratu" (jako jednotlivcu) nikoho nenuti zverejnovat sve zdrojaky, ani se k nikomu nevloupavaji domu aby ty zdrojaky ukradli.

[odin]

Pirati patrne nechteji nutit nikoho ke zverejneni zdrojovych kodu. Ale chteji zavest absolutni svobodu ve sdileni a uzivani chraneneho obsahu, ke kteremu drzi autorska prava nekdo jiny. Takze princip je zde velice podobny.

[kralyk z abclinuxu]

Ale chteji zavest absolutni svobodu ve sdileni a uzivani chraneneho obsahu, ke kteremu drzi autorska prava nekdo jiny.

To pokud vím není pravda.

Jinak je docela pikantní, že se proti tomu ohrazuješ zrovna ty. Prakticky ve všech oblastech prosazuješ minimalizaci státu nebo rovnou anarchii, jen v autorském právu naopak co nejsilnější státní dohled

[odin]

Co jineho tedy podle vas je to, co maji ohledne 'kopirovaciho monopolu' ve svem volebnim programu? Ja neprosazuji silny statni dohled v teto oblasti. Jen bych chtel, aby panovala vseobecna ucta k majetku a majetkovym pravum. V tomto pripade bych chtel, aby drzitel prav mel moznost svobodne stanovit podminky uziti dila. A aby se zakaznik svobodne rozhodl, jestli dane dilo za danych podminek uzije nebo ne. Poruseni techto podminek, smlouvy, by melo byt postihovano.

[Ivorne]

Tak si kurva přečti, co piráti chtěj. Meleš nesmysly o nečem, cos ani nečetl.

[kralyk z abclinuxu]

o jineho tedy podle vas je to, co maji ohledne 'kopirovaciho monopolu' ve svem volebnim programu?

Jen jiný název pro totéž, (dle pirátského pohledu) bližší technické podstatě. Ale neznamená to úplné zrušení AZ.

V tomto pripade bych chtel, aby drzitel prav mel moznost svobodne stanovit podminky uziti dila.

Vždyť tu možnost má. To, že mu na ty podmínky lidi nepřistoupí a místo toho dílo pirátí, je známka toho, že ty podmínky nebyly přijaty. Ve volném trhu uspěje ten, kdo dokáže zákazníkovi vyjít vstříc, nabídnout mu přijatelné podmínky. Někteří to dokážou, někteří ne, takový už je volný trh...

Poruseni techto podminek, smlouvy, by melo byt postihovano.

Chci tě vidět, jak tohle realizuješ bez velmi silného státního dohledu nad vším možným.

[podlesh]

Poruseni techto podminek, smlouvy, by melo byt postihovano.

Chci tě vidět, jak tohle realizuješ bez velmi silného státního dohledu nad vším možným.

Proto byl vynalezen trpný rod

[lobotron]

A podmiňovací způsob.

[Jendа]

Jako že ono se to samo postihne? (Nebo to udělá ten Japonec Onoseto Samo?)

[Jendа]

Vždyť tu možnost má. To, že mu na ty podmínky lidi nepřistoupí a místo toho dílo pirátí, je známka toho, že ty podmínky nebyly přijaty. Ve volném trhu uspěje ten, kdo dokáže zákazníkovi vyjít vstříc, nabídnout mu přijatelné podmínky. Někteří to dokážou, někteří ne, takový už je volný trh...

Vždyť ty možnost stanovit podmínky prodeje svého kola. To, že ti na ně lidi nepřistoupí, a místo toho ti kolo ukradnou, je známka toho, že ty podmínky nebyly přijaty. Ve volném trhu uspěje ten, kdo dokáže zákazníkovi vyjít vstříc, nabídnout mu přijatelné podmínky. Někteří to dokážou, někteří ne, takový už je volný trh...

[kralyk z abclinuxu]

To nebylo vyjádření mého názoru, ale aplikace lokiho (resp. teď si zřejmě říká odin) ideí, které tady obvykle píše, na IP.

Jinak tohle přirovnání taky není úplně na místě, protože u prodeje kol ty problémy (v dostatečně vysoké většině případů) nemáme, ie. vzájemné podmínky byly přijaty. U IP tohle zatím neplatí, ne všeobecně...

[j]

Kdyz si tvoje kolo okopiruju, tak ti nic nebrani tom, aby sis s tim kolem dal delal co chces. A je to zcela v souladu z celou znamou historii lidstva. Autorska prava jsou zcela umelym konstruktem, a prave proto je NIKDO (= 100% lidi) nerespektuje. Vcetne tebe.

[Jendа]

To je samozřejmě pravda a kdyby kralyk napsal tohle, tak bych neřekl ani popel. V příspěvku, na který jsem reagoval, ale bylo napsáno něco jiného.

[j]

Myslenky ovsem nelze vlastnit ... takze meles hovadiny. Nikdo ti nic nebere, ty svuj vytvor muzes vesele dal pouzivat a klidne i prodavat.

[Agent]

Podle mě tady tady jen zafungoval trh. Lidem (některým) se nelíbí podmínky vydavatelů tak prostě jdou za někym kdo má podmínky lepší. A stěžovat si, že to fakticky ukradnou? Každý se snaží shánět co nejlevněji a nakládat se svými prostředky co nejšetrněji. To je normální. Je to jakási přirozenost. Pokud mi někdo prodá auto za 20 papírů, tak ho nebudu od distributora kupovat za 200. Pakliže má to auto v pořádku všechny papíry, tak nejni co řešit. Já jsem zaplatil a kde to sehnal on mě nezajímá. Proč by taky mělo? To je prostě normální trh.

[Field]

A kvůli takovým lidem jsou bazary plné kradených autorádií.

[Jendа]

Mohl bys to rozvést? Zéjména ve světle této věty:

Pakliže má to auto v pořádku všechny papíry, tak nejni co řešit.

[Adam]

Klasická protipirátská demagogie. Stát může vytvořit umělý a nepřirozený statek - duševním vlastnictví, udržovat jeho nesmyslnou existenci svou mocí ale omezení této své role je omezování svobody.

[Agent]

Viz výše: Právě, a proto jsem si myslel, že inteligenti pochopí nadsázku a humor. Evidentně tu jsou jen samí hlupáci.

[Lol Phirae]

Zveřejnění zdrojáků MS Word 1.1 už zjevně nese své plody

[Míra]

Fajn, takže počítám, že za 15 let možná zveřejní kódy k Windows 95...

[Attila]

Určite nie, ale dalo by sa to možno zneužiť tým, že všetko čo sa nepodobá na ich kód v oblasti dosu nie je teda ilegálné? Mám na mysli FAT a (Android). A asi word nepomôže: During the 1980s, WordPerfect used DOC as the extension of their proprietary format. Later, in the 1990s, Microsoft chose to use the DOC extension for their proprietary Microsoft Word format. The DOC files created with Microsoft Word versions differ. Microsoft Word versions up to Word 97 used a different format from Microsoft Word 97 - 2003.

[jehovista]

Ktera implementace FATu je ilegalni?

[chrono]

Prípadné zverejnenie ich zdrojových kódov tie patenty nijako neovplyvní.

[noone]

Ehm.. priponu DOC pouzival Word od prvych verzii v DOSe, WordPerfect mal priponu WP, neskor WP5 (velmi popularna verzia 5.0), takze citovany text je blbost.

[psonek]

Podle me to je opensource, kdyz si muzu stahnout zdrojaky. Jenom to neni svobodny software...

[pavlix]

To by odporovalo zavedené terminologii.

[Jendа]

Jaký je tedy podle tebe rozdíl mezi open-source a free software? Jak se má označovat software, ke kterému jsou veřejně dostupné zdrojové kódy, ale nesmí se například dále šířit upravené či komerčně využívat?

[marbu]

Tady se neresi rozdil mezi free a open source. Problem v tom, ze open source znamena, ze muzu zdrojaky nejen ziskat, ale taky zmenit a dal sirit. Tady u toho zdrojaku z muzea ho sice muzu ziskat, ale uz je mi zakazovano ho menit, sirit a vubec pouzit jinak nez pro "vyzkumne ucely". Viz wikipedia tvrdi napriklad:

Generally, open source refers to a computer program in which the source code is available to the general public for use and/or modification from its original design.

[Miloslav Ponkrác]

Open source znamená česky otevřený zdroj. Což splňuje i to, co dal k dispozici Microsoft.

Jakékoli dodatky k open source jsou už jenom pokřivením pojmu.

[J. M.]

Nejsou. Open Source je pojem, který vznikl v roce 1997 s jasně deklarovanou definicí (předtím se tento termín nepoužíval; je to terminus technicus, spojení slov, které má v daném oboru jasně definovaný význam). Kterou to, co dal k dispozici Microsoft, nesplňuje.

[marbu]

To je stejne jako kdybyste argumentoval, ze protoze free software cesky znamena software zdarma a protoze to co dal k dispozice Microsoft je zdarma, muze se tomu dosovemu zdrojaku rikal free software. Coz je ale blbost. Open source je pojem s jasnou definici, stejne jako free software.

[Jendа]

Aha, a jak se tedy liší „free“ a „open source“? A jak bys pojmenoval programy jako třeba Kraken nebo MS-DOS (ze zprávičky), ke kterým lze zdrojáky snadno získat, ale už ne třeba dále šířit?

[pavlix]

Tyhle otázky asi moc s tématem nesouvisí, že?

[Jendа]

No zjistil jsem, že tomu, čemu já říkám "free", ostatní říkají "open-source". A protože to vypadá, že jsem ten termín fakt používal blbě, tak mě zajímá, jakým správným termínem ho nahradit.

A pak mi taky z diskuze přišlo, že termíny "free" a "open-source" mají vlastně stejný význam.

[marbu]

No zjistil jsem, že tomu, čemu já říkám "free", ostatní říkají "open-source". A protože to vypadá, že jsem ten termín fakt používal blbě, tak mě zajímá, jakým správným termínem ho nahradit.

O nejakem zavedenem terminu, co by se dal pouzit v tomto pripade, nevim.

A pak mi taky z diskuze přišlo, že termíny "free" a "open-source" mají vlastně stejný význam.

RMS na tebe :)

[pavlix]

A pak mi taky z diskuze přišlo, že termíny "free" a "open-source" mají vlastně stejný význam.

Technicky ano, filosoficky ne, aneb neliší se ani tak v zaručených svobodách, viz DFSG, ale ve vnímání jejich účelu ;).

[linux-tardis]

http://en.wikipedia.org/wiki/Gratis_versus_libre

Libre (open-source):

It denotes "the state of being free", as in "liberty" or "having freedom".

Gratis (free software):

It means "free of charge", "at zero price", "free", in the sense that some good or service is supplied without payment, even though it may have value.

[pavlix]

Jaký je tedy podle tebe rozdíl mezi open-source a free software?

Napovědět by mohlo i to, že open source definice byla odvozena z free software guidelines ;).

[egg]

Kdyby radši uvolnili zdrojáky Windows XP, aby se uživatelé mohli sami postarat o to, co Microsoft odepisuje.

[pavel]

Až bude mít Linux takovou délku podpory zdarma jako Windows XP, tak mluv něco o odepisování.

[pavlix]

Komunitní, tedy zcela bezplatná podpora Linuxu, linuxových distribucí i mnohých komponent linuxových distribucí nabízí dlouhodobě uživatelům daleko víc než co kdy Microsoft udělal pro dlouhodobé uživatele Windows XP. Takže tvou žádost egg s přehledem splnil.

[Po2rot]

Což je v reálu kravina, takové Ubuntu 6.06 si už jen tak neopatchuješ, aniž by sis z toho kvůli závislostem udělal paralelní Gentoo

[ovoce]

A to se ještě nebavíme o distru z roku 2001. Už jen co by to mělo za jádro, možná ještě 2.2 ...

[victor8]

XPcko si tiez neopatchujes na sedmicku, takze mi nie je uplne jasne, preco pouzivat taketo prirovnanie.

[Po2rot]

Protože když ti vyjde security patch na jádro třetí řady, tak to horko těžko budeš sám bez podopory cpát do jakéhosi distribučního jádra, to MS s XP dělal.

[lucorp]

MS cpal do XP aktuializaciami jadro z osmiciek? WTF

[pavlix]

I linuxové distribuce vcelku běžně patchují jádro patchem, který se jinak objeví až ve vanilla jádře používaném v novější release dané distribuce.

[pavlix]

Aspoň takto jsem chápal ten komentář já.

[pavlix]

Málokdy ztrácím čas debatami Linux (kterákoliv distribuce) versus Windows (XP), vzhledem k tomu, že jsou to dva diametrálně odlišné přístupy, které mají natolik odlišné vlastnosti, že jejich srovnání málokdy dává smysl. Nicméně udělám výjimku.

Jestliže jsem si na začátku roku 2001 nainstaloval Debian, tedy půl roku starou verzi 2.2 potato, na tehdejší stroj s procesorem Pentium III nebo Pentium 4 a tehdy běžnými komponentami, trvala oficiální podpora té verze do dubna 2003. V tu dobu už jsem měl rok času na upgrade na následující verzi 3.0 woody. I pro další verze až do dneška platí, že byly k dispozici alespoň na tři roky s alespoň roční dobou na přechod.

Formálně vzato můžeš říct, že byly tedy podporovány tři roky namísto více než deseti let Windows XP. Ale takové srování nemá v reálu smysl, protože každý systém si řídí vydávání release, service packů a podobných ptákovin jinak. Takže já osobně dávám přednost pohledu z hlediska reálného použití.

Jestliže jsem tehdy například nainstaloval potato na běžný kancelářský stroj s P3 a jestliže ten hardware považuju dodnes za dostačující (jinak nemá debata o podpoře smysl), tak jsem přibližně co dva roky dostal k dispozici otestovaný upgrade s novou funkcionalitou a relativně dobře zdokumentovanými změnami, který jsem vždy mohl bez ztráty security updates o rok prodloužit.

Dnes na něm můžu provozovat aktuální Debian 7.0 wheezy a nejspíše nebudu mít problém na něj nainstalovat ani Debian 8.0. Budu ho tedy nadále používat a budu mít aktualizované všechny běžné komponenty systému tak, aby mi to fungovalo v současných podmínkách a se současnými síťovými protokoly. V případě jakýchkoli problémů s Debianem můžu distribuci přizpůsobit (je open source) nebo vyměnit za jinou.

Pokud jde o Windows XP se všemi aktualizacemi (což je pokud vím výrobcem doporučeno), vynechám-li možné potíže s výraznou degradací výkonu a faktickou opuštěnost této platformy ještě před oficiálním odepsáním a stejnětak vynechám jisté pochybnosti o dostatečných a včasných bezpečnostních aktualizacích, můžu Windows XP používat až do oficiálního ukončení podpory.

Zásadní otázkou je ale proč. Windows XP bych na takto starém stroji provozoval ze dvou důvodů. Méně zásadní je ten, že se mi nechce zaplatit pár drobných za licenci na novější verzi. Ale ten zásadnější je ten, že novější verze není na použití na takovém stroji připravená. Ani jedno ale pro Debian 7.0 neplatí.

Z toho usuzuju, že mi jako uživateli komunitní podpora linuxu přináší daleko větší luxus než podpora Windows XP.

[radix]

To funguje pro ITaky. Vetsina lidi (a korporaci) chce, aby to fungovalo presne tak, jak to nainstalovali po co nejdelsi dobu a zaroven se automaticky pofixovali bezpecnostni a kriticke chyby.

Tohle je vicemene aktualizacni schema WinXP.

Naproti tomu ten Debian te nuti stale aktualizovat cely operacni system. Je tam daleko vetsi sance, ze neco se bude chovat jinak, bezici aplikace se upgradem rozbiji apod. Tohle je ostatne duvod, proc je podpora RHEL, Solaris apod. tak dlouha. Tohle ale samozrejme neni dostupne pro normalni uzivatele.

[pavlix]

To funguje pro ITaky. Vetsina lidi (a korporaci) chce, aby to fungovalo presne tak, jak to nainstalovali po co nejdelsi dobu a zaroven se automaticky pofixovali bezpecnostni a kriticke chyby.

Vzhledem k tomu, že takhle nefungují ani Windows XP, tak je tohle jaksi mimo téma.

V případě korporace lze něčeho takového dosáhnout s komerční linuxovou distribucí zaměřenou na dlouhodobou podporou (třeba zmíněný RHEL ale jako zaměstnanci mi nepřísluší ho veřejně hodnotit). Jenže podpora komerčních linuxových distributorů a microsoftí podpora windows nejsou srovnatelné služby.

Debian jsem pro účely diskuze vybral z toho důvodu, že je to rozšířená a podporovaná komunitní distribuce, která není přímo spojená s nějakou komerční entitou. Ale i přes ztrátu podpory do roka po stabilizaci nové verze vnímám podporu Debianu jako obrovský luxus oproti XP.

Nehledě na to, že podpora XP končí a přechod na novou verzi typicky vyžaduje výměnu hardware, Debian je prostřednictvím upgrade podporovaný dál na hardware, který je s koncem podpory XP s pohledu uživatelů Windows po dlouhém a pomalém umírání definitivně mrtvý.

[pavlix]

Tak vzhledem k tomu, že níže kluci dodali informaci, že CentOS postupně prodloužil dobu podpory na srovnatelnou s RHEL a Windows, tak tento argument postupem času padne úplně. Nejhezčí na tom je, že po skončení podpory má člověk pořád nainstalovanou open source distribuci, takže i potom zůstává v úplně jiné pozici než s Windows.

[TM]

Kupříkladu v případě CentOS 5 jsou vydávány aktualizace do roku 2017, vydán byl v roce tuším 2007... Tedy 10 let. CentOS 6 tam snad má dobu ještě o něco větší, lze jej velmi dobře používat i na desktopu normálního uživatele a je dostupný zdarma.Totéž platí i pro RHEL, přičemž tam to lze placeně ještě trochu prodloužit. To vůbec není špatné a je zbytečné ztrácet čas srovnáváním Linuxu s Windows XP, kde byla podpora minimálně jednou dodatečně prodloužena - nejspíš kvůli netbookům, kde Microsoftu tenkrát hrozilo, že je ovládne Linux...

[Jendа]

To funguje pro ITaky. Vetsina lidi (a korporaci) chce, aby to fungovalo presne tak, jak to nainstalovali po co nejdelsi dobu a zaroven se automaticky pofixovali bezpecnostni a kriticke chyby.

V tom případě podpora Windows XP skončila s koncem podpory SP1a.

[pavlix]

Což bylo kdy, mimochodem?

[Jendа]

10.10.2006

[pavlix]

Díky.

[ovoce]

Nemáš ale vůbec jistotu, že ti bude dnes na novém Debianu fungovat ten samý hardware a software. V repozitářích se něco každou chvíli vyhazuje. Obvykle kvůli neudržování nebo nemožnosti sestavit/nekompatibilitou s novými knihovnami. Prostě, GNU/Linux je stále plynoucí řeka, a co se zachytilo u břehu nebo zaplulo na dně pod šutr, má smůlu.

Srovnej s Windows XP: tam by takový soft z roku raz-dva (2001, 2002 :), ale i starší) i dnes naprosto s přehledem běžel - na podporovaném systému (ano, teď již jen bezpečnostní záplaty, ale stejně - 13 let). Výjimek, které třeba rozbily service packy je IMHO minimum.

Další příklad jsou ovladače - ne všechny třeba zvukovky a další periférie, co se daly rozběhat v roce 2001-2002 na tom a tom jádru budou fungovat i dnes. Je dost časté, že se jejich podpora rozbije a později odstraní, pokud se o ten daný kus někdo explicitně nestará a rozbití nereportuje a ještě spíš sám nespravuje/napatchuje.

Zase, na Windows XP tam pořád můžeš mít ten starý ovladač (i když není udržovaný!) a vesele to drandí dodnes. Proto mají lidi ty ikspéčka rádi, i když dnes je to fakt fosílie a raději by měli běžet na novějším.

[pavlix]

Nemáš ale vůbec jistotu, že ti bude dnes na novém Debianu fungovat ten samý hardware

Mám jistotu, že dostanu prakticky zadarmo hardware na kterém aktuální Debian pojede. Na bazarovém trhu je obrovské množství hardware, u kterého je kompatibilita s linuxem všeobecně známá.

a software.

Pokud kupuju počítač, vím, co na něm budu chtít provozovat za operační systém. Pokud vybírám operační systém, vím, co na něm budu chtít provozovat za aplikace.

Srovnej s Windows XP: tam by takový soft z roku raz-dva (2001, 2002 :), ale i starší) i dnes naprosto s přehledem běžel - na podporovaném systému (ano, teď již jen bezpečnostní záplaty, ale stejně - 13 let).

To jsem nikde v diskuzi nepopíral.

Další příklad jsou ovladače

Na to už jsem výše odpověděl.

Zase, na Windows XP tam pořád můžeš mít ten starý ovladač (i když není udržovaný!) a vesele to drandí dodnes. Proto mají lidi ty ikspéčka rádi, i když dnes je to fakt fosílie a raději by měli běžet na novějším.

Já mám taky XP rád. Ale kvůli tomu nebudu předstírat, že je podpora ze strany Microsoftu jakkoli srovnatelná s komunitní podporou linuxu. Vždyť i ty XP žijou z největší části z toho, že je to známý a osvědčený systém, kolem kterého je obrovská komunita lidí, kteří ho znají a obrovské množství informací co s tím systémem jak dělat. Pokud by komunita (včetně té firemní) měla možnost XP dál naplno provozovat, věřím, že by udrželi XP při životě ještě dlouho.

[ovoce]

Mám jistotu, že dostanu prakticky zadarmo hardware na kterém aktuální Debian pojede. Na bazarovém trhu je obrovské množství hardware, u kterého je kompatibilita s linuxem všeobecně známá.

Tohle teda nepovažuju za moc dobrý argument, ale ne že bych na tom moc bazíroval.

Pokud kupuju počítač, vím, co na něm budu chtít provozovat za operační systém. Pokud vybírám operační systém, vím, co na něm budu chtít provozovat za aplikace.

Tohle ale fakt nechápu - občas prostě mám nějakou potřebu, a tu potřebu třeba naplňuje nějakej soft, a tak ten soft potom potřbuju/chci já. Takže když některé softy shnijou a přestanou fungovat, tak se stěží budu utěšovat tím, že "okej blbej programe, stejně jsem tě neměl rád, ani jsem tě sám nechtěl, furt mě sralo, jak za mnou dolejzáš! Tak už táhni, já si sám určuju, co budu pouštět a co ne."

Práce s kompem přece není vaření dortu styl čokl-číča, kdy si vymyslím, co všechno tam bude a to tam pak nasypu. Naopak je to nějaká sada problémů, které vyžadují řešení ode mě, takže z definice jsem to já, kterej se nějak přizpůsobuje situaci. Když šéf potřebuje komunikovat přes nějakou síť X, tak to neřeším tak, že si řeknu, "ale k tomuhle si Pan Žabák komp nekoupil".

Někdy se alternativa za rozbitý program najde, ale často taky ne. A abych předešel zbytečném výměnám, tak nemám na mysli tuctové věci jako textové editory a populární appky které mají padesát klonů. Tam je sice nucená výměna často opruz, ale aspoň člověk neztratí tu funkcionalitu. I když i ten opruz je překvapivě nepříjemnej, když si člověk zvykl a nebaví ho pořád se s něčím vrtat.

[pavlix]

Tohle ale fakt nechápu - občas prostě mám nějakou potřebu, a tu potřebu třeba naplňuje nějakej soft, a tak ten soft potom potřbuju/chci já.

Není mi jasné, co nechápeš na tom, že pokud chci konkrétní aplikaci, tak nasadím takový operační systém a takový hardware, aby to pokud možno fungovalo podle mých představ.

[ovoce]

No právě - ale co když ten soft pojede na něčem z roku 2001? Což ty XP jsou a do tohohle roku se na nich ještě dalo fungovat. Ale bylo by k přežití mít na PC jako hlavní OS distro z roku 2001? To by asi nebylo k přežití ani kdyby si člověk všechen software sám kompiloval (pokud by ho to marnění času vyloženě neuspokojovalo).

[pavlix]

No právě - ale co když ten soft pojede na něčem z roku 2001?

Já si myslím, že odpovědi znáš, tak proč se trápit. Pokud jsi něco v roce 2001 nasadil a doufal, že to budeš moci provozovat na podporovaných XP příštích dvanáct let, tak nezbývá než ti pogratulovat, že se to díky dlouhé podpoře XP nakonec povedlo.

Myslím, že bych se zbytečně opakoval, kdybych zde dále rozebíral (ne)dostupnost stejně dlouho podporované linuxové distribuce v té době.

Ale bylo by k přežití mít na PC jako hlavní OS distro z roku 2001?

Už jen pojem hlavní OS zavání multibootem a strašnou amatéřinou.

[j]

"Mám jistotu, že dostanu prakticky zadarmo hardware na kterém aktuální Debian pojede. Na bazarovém trhu je obrovské množství hardware, u kterého je kompatibilita s linuxem všeobecně známá. "

Coz je ti naprosto knicemu, kdyz mas trebas nejakou ridici kartu k nejaky masine, a ta ti s novym kernelem proste nepojede, zato v XP i po 13ti letech bez problemu.

"Pokud kupuju počítač, vím, co na něm budu chtít provozovat za operační systém. Pokud vybírám operační systém, vím, co na něm budu chtít provozovat za aplikace. "

Jiste, a jiste taky vis, ze tvuj dodavatel bude dodavat upravy (gratis) pro kazdou novou verzi distribuce? Ja tu mam trebas zalohovaci system, kterej bezi na centosu, a ma primo predepsanou konkretni verzi jadra. Kdybych chtel pouzivat aktualni, tak me to bude stat par mega. A to, ze sou vymenovany konkretni verze jadra/knihoven je v profi prostredi naprostej standard. Ve widlich se kupodivu prevazne dodavatel spokoji s pozadavkem typu SP2+.

[pavlix]

Jak už tu psali jiní, s nějakým tím zpožděním CentOS dosáhl podpory, která je co do délky srovnatelná s Windows XP a co do kvality podle mě nesrovnatelně lepší. Tím samozřejmě není zpochybněno, že byly Windows XP ve své době dobrou platformou.

Pokud kupuju počítač, vím, co na něm budu chtít provozovat za operační systém. Pokud vybírám operační systém, vím, co na něm budu chtít provozovat za aplikace.

Jiste, a jiste taky vis, ze tvuj dodavatel bude dodavat upravy (gratis) pro kazdou novou verzi distribuce?

V tomhle případě nezbývá než doporučit ještě jednou a pozorně přečíst dvě věty, na které zde reaguješ. Neumím si představit, že by takto reagoval člověk, který pochopil jejich význam.

Ja tu mam trebas zalohovaci system, kterej bezi na centosu, a ma primo predepsanou konkretni verzi jadra. Kdybych chtel pouzivat aktualni, tak me to bude stat par mega. A to, ze sou vymenovany konkretni verze jadra/knihoven je v profi prostredi naprostej standard. Ve widlich se kupodivu prevazne dodavatel spokoji s pozadavkem typu SP2+.

Jestli to správně chápu, tak ti vyhovuje, jak dodavatel ten konkrétní dodavatel podporuje Windows a nevyhovuje ti, jak podporuje CentOS. Pak mi nezbývá než se zeptat, proč jsi tedy zvolil CentOS a ne Windows. Mám trochu podezření, že brečíš na špatném hrobě (nebo štěkáš na špatný strom).

[j]

Ty trpis asi hodne zavaznymi projevy schizy, ze?

Ty tvrdis, ze v tuxovi muzes na starym HW pouzivat aktualni SW - ja ti tvrdim, ze to neni pravda (nikoli ze 100%), v pripade widli mam po dobu supportu (tedy 10+ let) "aktualni" (tedy zaplatovany) system ... na kterem ten HW 100% pojede.

Ty tvrdis, ze "a kdyz nahodou ten HW nepojede, tak si za par fufni koupik z frcu jinej" - ja ti tvrdim, ze tech "par fufni" muzou bejt miliony, pokud mas neco trochu specifickyho.

Ty tvrdis, ze instalace nove verze tuxe neni zadnej problem, protoze aplikace dal funguji, a ja tvrdim, ze to je naprostej nesmysl, protoze aplikace jsou ve 100% pripadu vazany na konkretni verze naprosto vseho. Je pak otazkou, jak moc ten kdo tu aplikaci vyviji, upravuje aplikaci tak, aby byla funkcni i s novyma verzema - coz ve widlich delat nemusi.

Vubec nemluve o tom, ze dodavatel aplikace nemusi uz davno existovat.

=> v tuxovi se do situace "pouzivam nezaplatovany stary system" dostanu daleko rychlejs nez ve widlich.

Samo, celkova bezpecnost neni zdaleka jen o supportovanym systemu, takze to samo o sobe neznamena nic zasadniho.

[Jendа]

v pripade widli mam po dobu supportu (tedy 10+ let) "aktualni" (tedy zaplatovany) system ... na kterem ten HW 100% pojede

Ne.

Ty tvrdis, ze instalace nove verze tuxe neni zadnej problem, protoze aplikace dal funguji, a ja tvrdim, ze to je naprostej nesmysl, protoze aplikace jsou ve 100% pripadu vazany na konkretni verze naprosto vseho. Je pak otazkou, jak moc ten kdo tu aplikaci vyviji, upravuje aplikaci tak, aby byla funkcni i s novyma verzema - coz ve widlich delat nemusi.

Pokud to má knihovny, zkopíruješ je bokem a nastavíš LD_LIBRARY_PATH, ne?

[pavlix]

Ty trpis asi hodne zavaznymi projevy schizy, ze?

Co takhle si nejprve zamést před vlastním prahem a pro začátek se naučit nechovat jako hulvát?

Ty tvrdis, ze v tuxovi muzes na starym HW pouzivat aktualni SW

Tvrdím, že u hardware, o kterém bylo v roce 2001 známo, že je vhodný k dlouhodobému provozu tehdejší verze linuxové distribuce, lze předpokládat, že na něm poběží i verze z roku 2013. Dále se zjistilo, že od roku 2007 tu máme alespoň jednu distribuci s desetiletou podporou, což není zrovna špatné. Pokud máš pocit, že to není pravda, předlož argumenty.

Pokud sis to vyložil tak, že libovolný kus dodávaného software spustíš na novější verzi, tak to jen těžko lze považovat za chybu na mojí straně.

Ty tvrdis, ze "a kdyz nahodou ten HW nepojede, tak si za par fufni koupik z frcu jinej"

Tvrdím, že velmi levně koupit hardware pro provoz aktuálních linuxových distribucí. Pokud máš pocit, že to není pravda, předlož argumenty.

Pokud sis to vyložil tak, že vezmeš jakýkoli kus distribucí nepodporovaného hardware a custom driver určený pro starou verzi distribuce a bude to stejně fungovat i s novou verzí, pak se zjevně nejedná o chybu na mojí straně.

Ty tvrdis, ze instalace nove verze tuxe neni zadnej problem, protoze aplikace dal funguji

Jistě mě nechceš obvinit z toho, že jsem tvrdil, že libovolná nepodporovaná custom aplikace ti bez práce poběží na libovolné verzi linuxové distribuce.

v tuxovi se do situace "pouzivam nezaplatovany stary system" dostanu daleko rychlejs nez ve widlich.

Vzhledem k informacím o novějších verzích CentOS máš zřejmě namysli Windows XP, nikoliv Windows obecně.

Samo, celkova bezpecnost neni zdaleka jen o supportovanym systemu, takze to samo o sobe neznamena nic zasadniho.

Což je ovšem to, o čem jsem psal na začátku vlákna než jsi do toho připletl témata, která s mou reakcí na původního předřečníka vůbec nesouvisela. Vzhledem k tomu mě ani moc nepřekvapuje, když si do mých příspěvků promítáš kontext, který tam není.

[Jendа]

Coz je ti naprosto knicemu, kdyz mas trebas nejakou ridici kartu k nejaky masine, a ta ti s novym kernelem proste nepojede, zato v XP i po 13ti letech bez problemu.

Měl jsem Windows XP s EasySign 4.5 a USB HW klíčem Alladin HASP. Je to kvůli ovládání plotteru, který si s Linuxem moc nerozumí. Na SP2 to odmítlo detekovat ten HW klíč. Výrobce EasySignu tehdy (2007) po chvíli naléhání poslal jakousi patchlou verzi, se kterou se to rozjelo, ale zase nefungovala compatibility extension pro Corel DRAW. Bohužel jsem si tu patchlou verzi neschoval, a když jsem ji po nich teď (2013) chtěl znova, tak se na mě vysrali, že tento produkt už nepodporují. Proto doteď mám ve VirtualBoxu Windows XP bez SP.

[ovoce]

+1

[kralyk z abclinuxu]

Až bude mít Linux takovou délku podpory zdarma jako Windows XP, tak mluv něco o odepisování.

Tohle není myšleno vážně, že ne?

Windows XP měly takhle dlouhou podpory jen a pouze díky tomu, že mnozí uživatelé Widlí odmítali přejít na novou verzi (způsobeno částečně propadákem jménem Vista).

V linuxových distribucích obvykle uprage systému mnohem méně připomíná porod 15 ježků, takže podporovat dekádu starý OS jaksi není potřeba.

[ovoce]

Jo, byla o něco prodloužena, ale ne o moc. Windows 7 mají extended support do roku 2023, W7 do 2020.

A k tomu upgradu jsem se vyjádřil vejš - možnost upgradovat je něco jiného než možnost běžet dál na původním systému, z čehož plynou výhody ohledně podpory HW a SW.

[ovoce]

Oprava - Windows 8 do roku 2023.

[kralyk z abclinuxu]

A k tomu upgradu jsem se vyjádřil vejš - možnost upgradovat je něco jiného než možnost běžet dál na původním systému, z čehož plynou výhody ohledně podpory HW a SW.

Jenže Windows je v tomhle od Linuxových OS o dost jiný, to dost dobře není možné srovnávat. V Linuxových OS se typicky mnohem více počítá s v podstatě kontinuálním vývojem a počítají s tím i vývojáři aplikací. MS k tomu přistupuje úplně jinak - dlouho nic a pak najednou "revoluce". To snad i Debian stable má vydání častěji než MS Windows.

Zdá se, že poslední dobou se tohle MS snaží přehodnotit a najet na trochu plynulejší režim. Uvidíme, jestli bude držet tempo...

[Sešívaný]

Red Hat Enteprise Linux je podporovaný 10+3 roky. To samé platí o CentOSu, který z RHELu vychází a u kterého je podpora zdarma. Podpora Windows XP skončí 8. dubna, tedy 12 let 7 měsíců po vydání. Nehledě na to, že u XP je podporovaný jen samotný systém, zatímco u RHEL/CentOS má člověk podporu pro celou softwarovou výbavu, která se nachází v oficiálních repozitářích.

[Conscript89]

Jeste bych dodal mensi citaci: http://en.wikipedia.org/wiki/CentOS#End-of-support_schedule

CentOS 5 ma tudiz podporu prinejmensim 10 let

[heh]

Trochu bych to poupravil. U Microsoftu platíte za to, že si smíte produkt vůbec nainstalovat. O podpoře nebo nepodpoře tam není vůbec řeč.

U RedHatu platíte za to, že vám produkt bude fungovat. instalace je "zdarma".

[ovoce]

Redhat *Enterprise* Linux je distro pro PC/notebook běžného koncového spotřebitele s jeho specifickými potřebami? trošku pochybuju, ale co.

[pavlix]

Připomínám, že celou diskuzi spustilo:

Až bude mít Linux takovou délku podpory zdarma jako Windows XP, tak mluv něco o odepisování.

[ovoce]

No a? WIndows XP není OS specifický pro enterprise, ale hlavně (nebo zároveň) masovka pro normální lidi a firmy.

[pavlix]

No a?

[heh]

CentOS?

[ovoce]

Znám dost Linuxáků, ale nikdo z nich nejede ani na RH, ani na CentOSu. Maj Gentoo, Ubuntu, Arch a takové distribuce pro lidi. Nemyslím, že jsem se někdy vůbec setkal s tím, že by enterprise distro někdo měl na PC/notesu.

[Salamek]

OMFG, Linuxaci maji takova distra na svem zelezu protoze pocitaji s nasledky, stejne jako kdyz instaluji CentOS a RHEL je to moznost VOLBY (To je to co u windows proste neni) nainstalovat distribuci ktera bude nejlepe vhodna pro dane pouziti, pokud bych chtel mit 13let stejny OS na svem zelezu s aktualizacemi tak si proste nainstaluji CentOS... ALE JA NECHCI! tak mam Archlinux.

Proste a jednoduche, pokud to chapu spravne tento TH zacal s tim ze tam nekdo brecel ze linux nema dlouhou podporu jako wXP, prisli jsme na to ze ma a dokonce delsi, dalsi sracky co tu propiras pak jaksi ztraci smysl

[ovoce]

Tady nikdo nebrečel.

Asi děláte tu chybu, že diskusi o nějakých faktických vlastnostech/ohledech fungování těch platforem berete jako emociální záležitost nebo porovnávání necudných partií.

[Heron]

Proč? Protože můžou a vědí jak

Na serveru stable / enteprise distro, na vlastním hw to nejposlednější.

[blabla]

CentOS ji ma 10 let, coz je sice o trochu min nez tech 13 nebo kolik u xp, ale zase to bude urcite vic nez kolik dostane vista.

[ed]

vydavanie bezpecnostnych aktualizacii pre slackware 8.0 skoncilo niekedy v tretom kvartali minuleho roka. jedna sa o verziu, ktora bola povodne vydana niekedy v roku 1999 :)

[pavlix]

Zdroj? Dle tabulce na wikipedii, která samozřejmě může být špatně, skončil support už i pro 12.2 z roku 2008.

[pavlix]

Obávám se, že byť jen zveřejněné (nikoliv open source) zdrojové kódy windows by zaváněly zásadním obohacením konkurence.

[Miloslav Ponkrác]

Microsoft zdrojové kódy většinou dává k dispozici různým univerzitám, mimo jiné i českým. Samozřejmě s licencí, která neumožňují je předávat dále ani dále používat jinak.

http://www.rydval.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2001020701

Já sám jsem nahlédl do zdrojového kódu Windows, …

Nedělám si iluze, že pokud by konkurence chtěla vidět zdrojové kódy Windows, že si cestu k tomu nenajde.

[kralyk z abclinuxu]

Já sám jsem nahlédl do zdrojového kódu Windows, …

A pak že astrologie nefunguje

_{(Omlouvám se, ale nedalo se odolat )}

[pavlix]

Pravda. Ono by to skutečně chtělo ještě mít možnost se chránit proti soudním sporům.

[Bill Gates]

Respekt pred odvahou MS. Co se stane kdyz to nekdo vezme, selze lidsky faktor a zdrojaky se objevi nekde verejne na vice mistech ke stazeni? Co se pak oficialne stane? Kdo je zodpovedny? Jake jsou sankce? Jak se prokazuje umysl? Jak je zabezpeceno to, aby nekdo zdroje nevynesl? Jsou PC se kterymi se s temito materialy pracuje pripojeny k netu? :) Spousta otazek. Uz ted bych pokladal ty zdrojaky za verejne protoze lidsky faktor muze selhat kdykoliv. Tohle zadna smlouva podchytit nedokaze, i kdyby sankce byly nekonecne vysoke, stat se to zkratka muze. Vi nekdo nejake detaily? Zajimalo by me to. Osobne byt MS asi bych to takhle nemel odvahu dat. WIN2K jsou stale docela cerstva zalezitost, pokud se na to divam jako na uzavreny komercni system. Vicemene ale stejna moznost leaknuti tech zdroju nastava u jakehokoliv zamestnance MS, nebo nejake firmy, ktera s MS takto uzce spolupracuje . ... no zajimave .. :)

[Miloslav Ponkrác]

To se samozřejmě také stalo. Například před nějakými 10 lety volně kolovaly po internetu zdrojové kódy Windows 2000 a částečně XP.

Myslím, že největší nebezpečí jsou interní zaměstnanci firmy. Je jich už tolik, že se to asi nedá uhlídat.

Aktuálně se MS soudil se zaměstnancem, který vynášel informace ven:

http://www.cnews.cz/byvaly-softwarovy-architekt-microsoftu-byl-zatcen-za-uniky-windows-7-8

[Miloslav Ponkrác]

Ve své podstatě je možné udělat klon Windows i bez zdrojáků. Je to spíše o času a penězích, než nutnosti mít zdrojáky.

Ostatně tuším, že se o to ReactOS pokouší.

Navíc existuje velká spousta lidí, kteří znají vnitřek Windows natolik, že by ho udělali vcelku bez problémů.

Pokud by byla možnost legálně prodávat klon Windows, pak by to byla tak zajímavá věc, že investoři by se našli. Navíc by to nebyla tak drahá věc, pokud by o to komerčně měl někdo zájem vzhledem k možným ziskům. O ty zdrojáky tolik nejde.

Jinak řečeno, případný únik zdrojáků Windows firmu nijak nepoškodí. Není to klíčové.

Ostatně Microsoft se poslední roky s DOSem také musel vypořádávat s klony DOSu, bylo jich několik, které se komerčně prodávaly.

Ono totiž nejde o zdrojáky, ale o architekturu a API. Stejně jako Linux zkopíroval unixovéou architekturu a API, tak je to možné i s Windows. A pokud Microsoft zpomalí, třeba se to někomu i povede. Rychlost, s jakou dělá ReactOS znamená, že než něco dokončí, Microsoft mezitím vydá několik dalších verzí a je to zastaralé.

Navíc dnešní kernel Windows je docela zajímavý, zejména tím, že je dost odlišný od unixu a je to něco jiného. Kernel je založený na Unicode, je důsledně multithreadový, chyby se ohlašují i v kernelu výjimkami, má znaky mikrokernelu, ač čistý mikrokernel to není. Drivery mají nižší práva než kernel, takže jistou ochranu to poskytuje i při zhroucení driveru, chce-li se. Základní kernel je vcelku malý, má kolem 100 KB, zbytek jsou slupky nad ním.

[Peto_MiG]

To je všetko veľmi pekná teória. A potom príde reálna skúsenosť

[Miloslav Ponkrác]

Reálná zkušenost je taková, že všechno jde, když se to umí a je čas, motivace, ideálně i peníze. Pokud navíc se projekt programuje efektivně, pak jdou i velké projekty.

Základem je nedělat si složité a drahé. To znamená neprogramovat celý operační systém v assembleru, ani v C, ani v žádném podobném low level neproduktivním jazyce. To platí i pro kopii Windows.

Ale nakonec technicky je možné všechno, všechny projekty, které znám skončily spíše na lidksých faktorech, než na tehcnických možnostech.

[j]

Jop ... tohle uz tu bylo ... pokud vim, M$ se snazil prepsat cely widle do .NET ... a pak to po par letech cely hodili do kanalu, protoze to bylo tak uzasne rychly, ze aplikace uz to spustit nezvladalo.

[Miloslav Ponkrác]

Microsoft se nikdy nesnažil přepsat Windows do .NET. zejména ne kernel.

Microsoft se snaží, a to velmi rozumně, přejít z C na C++ všude, kde jim to historická návaznost umožňuje.

Jeden z hlavních neúspěchů mnoha projektů operačních systémů je jazyk C. Je to jazyk velmi nevýkonný z hlediska efektivity vývoje.

Kdyby ReactOS neblbnul, a nesnažil se psát v C, ale v C++, jsou daleko dále.

Celá praxe je o tom, že řada lidí se snaží psát v C, aniž by měly ty miliardy dolarů a tisíce programátorů, co má třeba Microsoft. A pak – vcelku logicky - nestíhají.

Teoreticky se dá metro také vykopat motyčkama a odnášet hlínu v ošatkách. Ale má to vyšší požadavky na počet lidí. A stejné je to s kernelem operačního systému psaným zbytečně v C.

[Jendа]

Podle mě na Windows stojí za hovno hlavně userland.

[student]

Zdrojaky sice dava, ale podmienky su take obmedzujuce, ze na to nikto s trochou rozumu nepristupi.

[Radovan]

Zdrojáky W2K? Není to zrovna ten patnáctimegový balík, co se před pár lety potuloval po netu? Pár lidí co to prozkoumalo prý řeklo že je ten kód pěkná prasárna

[Heron]

To by si asi zasloužilo trochu rozvést. Která konkurence Microsoftu by se na zdrojácích Windows mohla obohatit?

[Miloslav Ponkrác]

Třeba firmy dělající emulátory Windows na unix/Mac. Záměrně nejmenuji.

[Harvie.CZ]

Píše se rok 2048 a archeologové nalezli a zveřejnili zdrojové kódy Windows 8. Bohužel to kromě nich nikoho nezajímá.

[Miloslav Ponkrác]

Já doufám, že v roce 2048 technologie pokročí. A že Windows i unix, stejně jako Linux bude minulostí. Že procesory i počítačové architektury budou zcela jinde a klasické operační systémy budou tím pádem nedostatečné pro jejich obsluhu.

[kralyk z abclinuxu]

Související: Historie webu.

[TM]

Troufám si prohlásit, že je to velice naivní. Asi podobně jako když "znalci" v roce 1969 tvrdili, že na začátku 21. století budeme létat na Měsíc na dovolenou.

[pavlix]

Na druhou stranu, pokud by se to omylem stalo, najde se nějaký blbec, co se zrovna trefil a bude se o něm mluvit jako o prorokovi. A nebo se to přiřkne někomu, kdo to vůbec netvrdil, takže ono je to vlastně jedno.

[TM]

On je pan Ponkrác takový, svého druhu, prorok. Jen to okolí pořád ne a ne pochopit jeho genialitu.
Máme u nás i některé další. Kupříkladu futuristické vize Patricka Zandla, to je neméně zábavné čtení

[Miloslav Ponkrác]

Prorokem svého druhu je každý člověk. Každý něco prohlásí do budoucna, třeba jak dopadne sportovní zápas nebo vědci kam jim dolatí jejich raketa, nebo jak dopadne politika.

Nehledě na to, že já jsem nic nepředvídal, protože jsem psal „já doufám …“. Chápu, že lidé, kteří nejsou s to pochopit ani text, považují Ponkráce za génia.

Kdybych měl prorokovat, tablety v současné podobě se neuchytí. Pouze současná PC se zmenší. Na prosazení jiného konceptu je ještě čas, i když i to asi přijde.

[j]

Letet na Mesic na dovcu klidne muzes, technicky ti v tom nic nebrani ;D. Staci mit dostatecne naditou srajtofli.

[Jendа]

Myslím, že bys narazil na politické problémy. Například když jsem posledně z eBay objednával 3000 tun raketového paliva, navštívil mě takový zelený týpek a měl divné otázky.

[Josef Kufner]

Tady máš ceník.

[Miloslav Ponkrác]

„Myslím, že bys narazil na politické problémy. Například když jsem posledně z eBay objednával 3000 tun raketového paliva, navštívil mě takový zelený týpek a měl divné otázky.“

To jsou jen výmluvy. Kdybys měl skutečně tak naditou šrajtofli, nikdo Ti žádné otázky ani klacky do cesty klást nebude. Ba naopak bude míž řada pánů otázky typu: „Co si přejete, pane?“ včetně těch zelených týpků.

[Sešívaný]

Píše se rok 2048 a archeologové nalezli úvodní komentář v hlavičce zdrojové kódu Windows:

Mé milované Candy.

Všechny funkce jsou smyšlené a podobnost s operačním systémem je čistě náhodná.

Představitelé Microsoftu tento komentář jednotně odmítli.

[Foo Bar]

Nechtělo by to méně FUDu? Já vím, že je to Microsoft, takže je samozřejmě všechno špatně, ale ta licence dává zdrojové kódy k dispozici, takže open source bude. Jestli je to free/libre software nebo to splňuje DFSG je úplně jiná záležitost. (GFDL je například taky svobodná licence, ale DFSG nesplňuje...)

[Hans1024]

Definice opensource vznikla z DFSG.

[Miloslav Ponkrác]

Definice open source je otevřený zdroj. Tento pojem měl význam i staletí před tím, není třeba čekat na definici.

Je rozdíl mezi open a free.

Například „otevřené dveře u auta“ jsou jednoduše open, ale nejsou free.

S pokřiveninami pojmu open source od různých inciativ osobně nesouhlasím a ať si trhnou nohou. Já je nezajímám a ony mně také ne.

---

Stejně je zajímavé, že než existoval Linux, byla většina zdrojových kódů, které mi kdo dal k dispozici buď public domain nebo free. Nic jiného.

Jakmile se začal rozšiřovat Linux a GPL, tak se to celé nějak zmrvilo.

Jakmile se o něčem začne mluvit, tak to jde to kopru.

[J. M.]

Ne, to není definice. To je překlad. Pletete si pojmy.

Pojem Open Source vznikl tak, že jej jeho tvůrci vymysleli, s jasným záměrem (šlo tehdy pouze o snahu o přejmenování Free Software, nikoli o změnu významu), a veřejně vyhlásili jeho jasnou definici. Oni ten pojem nikomu nevzali a nepokřivili jej. Oni jej vymysleli. To je dobře známá a zdokumentovaná historie. Ten pojem má jasně vyhlášenou definici dodnes (dokonce se i certifikuje software, který jí vyhovuje). Je to jeden z nejjednoznačněji definovaných pojmů v oblasti IT. Stejně tak vniklo mnoho dalších pojmů v oblasti IT. Je úplně jedno, že se skládá ze dvou obecných anglických slov. Jde o spojení těchto slov, které se takto spojené v kontextu softwaru začalo používat až tehdy, kdy jej tvůrci tohoto spojení vymysleli a tak, jak jej zamýšleli.

Odborné pojmy se od obecných slov liší tím, že je někdo vymyslel a definoval, přestože často používají obecná slova, vyskytující se v jazyce. Odborné termíny pak nemají význam takový, který odpovídá jejich prostému překladu, ale speciální, kdy skutečný jazykový význam těch slov se vytratil a pojem v daném odborném kontextu slouží pouze jako identifikátor tvořený sekvencí znaků (samozřejmě je dobré, pokud ten jazykový význam nějak aspoň naznačuje daný význam, ale jedná se o pouhou zkratku, která nemůže postihnout celou definici, což je přesně případ pojmu Open Source, který nemůže pouhými dvěma slovy vystihnout všechny podmínky).

Vaše trhání si nohou je stejně hloupé a arogantní jako kdybych říkal, že definice pojmu „argument“ v programování je „hádka“, protože to je význam toho slova, takže kdykoli se nějaký programátor hádá, tak používá programátorský „argument“. A jakékoli pokřivování toho slova, které někdo v programování prosazuje, je na trhnutí si nohou.

Naštěstí světu je úplně jedno, co zajímá vás. Svět používá odborné termíny podle jejich definice v daném oboru, ne podle primitivního významu daného prostým významem/překladem slov, ze kterých se skládají.

[J. M.]

(Přesněji řečeno certifikují se licence, ne software. Jinak samozřejmě je možné, že někdo může vyhrabat nějaký důkaz toho, že někdo někde použil spojení slov open a source předtím, stejně jako se používala spousta jiných obecných slov, která se později stala definovanými technickými termíny v různých oborech, ale skutečné cílené rozšíření toho pojmu nastalo s jeho zveřejněním a definicí, které jsou jasně datované. Už to, že se tady mluví o open source a ne o otevřeném kódu je důkaz toho, že tady nejde o překlad těch anglických slov, ale o daný terminus technicus, a na ten se nepohlíží jako na slova, která se prostě přeloží.)

[Miloslav Ponkrác]

To máte pravdu. Ale vzhledem k tomu, ale rozhodl jsem se to pro sebe nechat postaru. Protože je to čistší.

Open source = zdroják k dispozici.

Jediný absolutně svobodný zdrojový kód je ten, který je public domain. Nic jiného za svobodný kód nepovažuji. Tudíž nepoužívám osobně nikde a nikdy orwellovsky zavedený termín „free software“ nebo „free source“.

Jasné pojmy: public domain, BSD licence, MIT licence, atd.

Tedy zdroják je určen párem (je/není; licence). Nic jiného vědět nepotřebuji.

[Hans1024]

Vas nazor je sice hezky, ale pak se nedivte, ze se z nekym nedomluvite, protoze mate jinou terminologii.

[J. M.]

A ještě do třetice (a naposledy). Například Microsoft (který pokud vím nikde netvrdí, že tyto kódy, o kterých je řeč, vydal jako open source, tedy software, který vyhovuje definici open source), má svoje licence, které označuje jako Shared Source. Opět stejný případ. Obecná anglická slova, která tvůrce termínu zavedl jako označení jasně definovaných množin licencí. Je tedy stejný nesmysl tvrdit, že definicí tohoto pojmu je sdílený kód, protože to je přece překlad těch slov (protože překlad=definice), a tudíž jakýkoli kód, který někdo někde sdílí (třeba přes BitTorrent), je tedy shared source.

[Radovan]

"Oni jej vymysleli."

No jasně, a Scheele vymyslel kyslík.

Třeba programy v BASICu jsou Open Source od roku 1964, kde byly ti tvoji "tvůrci" v té době? To že vnutili ostatním tenhle název (navíc převzatý odjinud) pro něco co existovalo dávno předtím z nich ještě nedělá bohy.

[pavlix]

Existuje nějaký důvod předefinovávat zavedené pojmy na jiný význam?

[Bedňa]

Šiš mariá to je asembler, to som nevidel od školy

[ovoce]

IBM sold the first IBM PCs in configurations with 16 or 64 kB of RAM preinstalled using either nine or thirty-six 16-kilobit DRAM chips.

To CPU taky nebylo dělo, ale hlavně z té RAM bylo asi třeba vytřískat maximum (nebo spíš minimum).

[Bedňa]

Njn a zas tie kódy neboli až také veľké, vlastne pár riadkov a s peknými komentármi, niektorí ako som pozeral, čo riadok to koment. Kurňa a kto je Mel Hallerman?

        mov     [ALLSWITCH],AX          ; no switches
mov     [ARGC],al               ; no arguments
mov     [PLUS],al               ; no concatination
mov     [BINARY],al             ; Binary not specifically specified
mov     [ASCII],al              ; ASCII not specifically specified
mov     [FILECNT],ax            ; No files yet
mov     [WRITTEN],al            ; Nothing written yet
mov     [CONCAT],al             ; No concatination
mov     [MELCOPY],al            ; Not a Mel Hallerman copy
mov     word ptr [SCANBUF],ax   ; Init buffer
mov     word ptr [DESTBUF],ax   ; Init buffer
mov     word ptr [SRCBUF],ax    ; Init buffer
mov     word ptr [SDIRBUF],ax   ; Init buffer
mov     word ptr [DIRBUF],ax    ; Init buffer
mov     word ptr [DESTFCB],ax   ; Init buffer

Kanji dalo zabrať.

04/14/83  Rev. 8        M.A. Ulloa
Made changes for Kanji characters. (uhg!)

[Radovan]

"Mel Hallerman, who was working on the IBM Series/1, stepped forward with his software knowledge and was brought in as chief programmer."

http://www-03.ibm.com/ibm/history/exhibits/pc25/pc25_birth.html

[Bedňa]

Dík, ale nepodarilo sa mi dopátrať, čo myslel autor kódu pod:

mov  [MELCOPY],al ; Not a Mel Hallerman copy

[Gilhad]

Patrně měl nějakou proměnnou nazvanou MELCOPY a chtěl zdůraznit, že se nejedná o kopii populárního MELa (Hallermana), ale o naprosto normální proměnnou, pojmenovanou MELCOPY z jakéhokoli důvodu.

Patrně nadbytek kafe a práce dlouho do noci způsibil, že takové upozornění považoval za velice humorné.

Představ si, že by někde psali SW, který by používal proměnnou Bussiness Embeded Data a někde by si ukládal její kopii. A autor kódu by si pak při její inicializaci neodpustil takovýto žertík:

BEDCOPY=NULL; // Not a Bedňa copy

[Bedňa]

Čakal som či tam nebude nejaká spojitosť ala Urban Dictionary, ale asi išlo fakt len o snahu autora byť vtipný.