Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Glyn Moody se zamýšlí nad tím, jestli by bylo a pro svobodný software výhodné zrušit copyright. V článku jsou útržky z rozhovoru s Richardem Stallmanem na toto téma. RMS zastává názor, že pokud by se rušil copyright na software, bylo by nutné pohlídat, aby byl i dosavadní proprietární software svobodný. Jako kompromis také navrhuje zkrácení copyrightu u uměleckých děl na 10 let.
Tiskni
Sdílej:
Proprietární software by pak měl svým způsobem výhodu - mohl by čerpat ze svobodného softwaru,...Proc? Nic by se nezmenilo, nemuzes prece jen tak porusit licenci. GPL ti neumoznuje pouzit kod v uzavrenem software (resp. v software pod jakoukoliv jinou licenci nez je GPL), takze tohle nehrozi. Jinak jsem ale taky trosku zmateny, ono by to chtelo prozkoumat vic do hloubky, ne jen vyvozovat zavery z male zpravicky.
nez by se nekdo nechal pripravit o autorska prava a tedy bezpracne penizeTo je teda hustý, podle vás je tvorba autorských děl bezpracná?
leda by byla povinnost zdrojáky zveřejnit či distribuovat s binárkou.RMS: It would be necessary to eliminate copyright on software, declare EULAs legally void, and adopt consumer protection measures that require distribution of source code to the user If all software were free, copyleft would not be needed for software.
Proprietární software by pak měl svým způsobem výhodu - mohl by čerpat ze svobodného softwaru, ale naopak by to nešlo, což by svobodný software postavilo do nevýhody.marně přemýšlím, co by se tady vlastně změnilo ... proprietární software ze svobodného může čerpat i za současného stavu, buď legálně (BSD licence apod.) anebo nelegálně (GPL apod.) podle hesla "kde není žalobce není soudce" (aneb kdo dokáže, že je kus kódu odněkud zkopírovaný, když je k disposici sice svobodný originál, ale již ne zdroják té uzavřené kopie?)