Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Qwen (čínská firma Alibaba Cloud) představila novou verzi svého modelu, Qwen3.6‑35B‑A3B. Jedná se o multimodální MoE model s 35 miliardami parametrů (3B aktivních), nativní kontextovou délkou až 262 144 tokenů, 'silným multimodálním vnímáním a schopností uvažování' a 'výjimečnou schopností agentického kódování, která se může měřit s mnohem rozsáhlejšími modely'. Model a dokumentace jsou volně dostupné na Hugging Face, případně na čínském Modelscope. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Sniffnet, tj. multiplatformní (Windows, macOS a Linux) open source grafická aplikace pro sledování internetového provozu, byl vydán ve verzi 1.5. V přehledu novinek je vypíchnuta identifikace aplikací komunikujících po síti.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 15.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Současně se SUSECON 2026 proběhne příští čtvrtek v Praze také komunitní Open Developer Summit (ODS) zaměřený na open source a openSUSE. Akce se koná ve čtvrtek 23. 4. (poslední den SUSECONu) v Hilton Prague (místnost Berlin 3) a je zcela zdarma, bez nutnosti registrace na SUSECON. Na programu jsou témata jako automatizace (AutoYaST), DevOps, AI v terminálu, bezpečnost, RISC-V nebo image-based systémy. Všichni jste srdečně zváni.
Český úřad zeměměřický a katastrální zavedl u anonymního nahlížení do katastru nemovitostí novou CAPTCHA ve formě mapové puzzle: nepřihlášení uživatelé musí nově správně otočit devět dlaždic v 3x3 poli tak, aby dohromady daly souvislý obrázek výseče reálné mapy, přičemž na to mají pouze jeden časově omezený pokus. Test je podle uživatelů i odborníků příliš obtížný a na sociálních sítích pochopitelně schytává zaslouženou kritiku a
… více »Byla vydána verze 1.95.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Mozilla prostřednictvím své dceřiné společnosti MZLA Technologies Corporation představila open-source AI klienta Thunderbolt. Primárně je určený pro firemní nasazení.
Firma Cal.com oznámila, že přesouvá svůj produkční kód z otevřeného do uzavřeného repozitáře z důvodu bezpečnostního rizika umělé inteligence, která prý dokáže vyhledávat a zneužívat zranitelnosti rychleji, než by je jejich vývojářský tým stíhal opravovat. Zároveň zveřejnila samostatnou, open-source verzi Cal.diy pod licencí MIT, ovšem bez řady původních funkcí. O tom, zda je toto opatření rozumné, existují pochyby. … více »
Novell se znovu snaží vyřadit SCO z dlouhých sporů ohledně Linuxu. Novell trvá na tom, že je stále vlastníkem autorských práv k Unixu. SCO se podle LinuxWatch obhajuje tím, že by přece nekoupilo operační systém bez autorských práv ke kódu. Novell tedy prokazuje, že se tak opravdu stalo.
Tiskni
Sdílej:
a taky mniši co přepisovali Bible a podobnou literaturu si tam určitě šoupli svý ® a ©
Na druhú stranu keby sa každý Platón a Aristoteles dožadoval prísneho dodržiavania autorských práv, asi by sme ho dnes nečítali (ak pominieme fakt, že autorské práva by im dávno vypršali :).
Podle mě to mohli vymyslet někdy kolem vynálezu knihtisku...Především si ujasněte, co nazýváte středověkem. I když se různé periodizace liší, právě vynález a rozšíření knihtisku by jako nic jiného mohl sloužit už k definitivní známce jiné epochy. Takže maximální možné rozpětí středověku berme kolem 500-1500, ale spíš tak 500-1300. Zvláštní je, jak se téměř všechny novověké "vynálezy" jako náboženský fundamentalismus - třeba v otázce umělých potratů - anebo kapitalisticko-buržoazní opatření jako autorská práva pod vlivem klišé o "temném středověku" promítají právě do této historické periody. Jestli to nebude tím, že ty naše rádoby kulturní výdobytky "osvíceného rozumu" jsou při bližsím pohledu hodně tmářské...
Kolega psal o dobití, ne o dobytí… :-)
Náboženský fundamentalismus - křesťanský - byl ve středověku naprosto běžný a páchalo se v jeho jménu mnoho zločinů. Popírat to je stejně směšné, jako popírat existenci plynových komor.Náboženský fundamentalismus jak ho známe dnes je plodem (a reakcí na) osvícenství, na racionalismus. Všechny "konzervativní", přesněji neo-konzervativní fundamentalistické proudy vznikají v evropském novověku, a to nikoliv na základě tradice, ale jako "znovuzaložená tradice", což je sice logický paradox, ale dobře vystihuje podstatu věci. Byl jste to vy, kdo zapomněl v předešlé debatě přinést nějaký doklad pro to, že názory jako všeobecný zákaz potratů (katolická církev, 19. století) nebo ochrana lidských práv dítěte jsou středověké, jak jste tvrdil? Pak se ovšem nedivím, že máte zmatek i co se týče kořenů náboženského (ale i politického) fundamentalismu, které se pokoušíte opět nacpat někam do temného středověku. Je to takové odklízení nepohodlných statků moderní civilizace nejlépe do nějaké temné komory, kam se moc nechodí...
Bližšího o tom nic moc nevím. Jen jsem si jistej, že to není výmysl 20. století. Podle mě to mohli vymyslet někdy kolem vynálezu knihtisku... A ušlechtilé pohnutky k tomu určitě tenkrát nebyly.Ne, je to "výmysl" 18. a následných století - postupně zdokonalován. Když o tom nic moc bližšího nevíte a zajímá vás to, tak si to přece někde zjistěte, vždyť tu máte Internet... Pohnutky byly a jsou komerční, jako u všech podobných "výmyslů".
Bližšího o tom nic moc nevím. Jen jsem si jistej, že to není výmysl 20. století. Podle mě to mohli vymyslet někdy kolem vynálezu knihtisku... A ušlechtilé pohnutky k tomu určitě tenkrát nebyly.Ohledně copyrightu je "must read" Free Culture by Lawrence Lessig Ke vzniku první copyrightové legislativy a prodlužování doby trvání copyrightu (už tehdy!) vyjímám 2 pasáže z kapitoly "Founders" The better-known year in the history of copyright is 1710, the year that the British Parliament adopted the first “copyright” act. Known as the Statute of Anne, the act stated that all published works would get a copyright term of fourteen years, renewable once if the author was alive, and that all works already published by 1710 would get a single term of twenty-one additional years. Under this law, Romeo and Juliet should have been free in 1731. ... When 1731 (1710 + 21) came along, however, the booksellers were getting anxious. They saw the consequences of more competition, and like every competitor, they didn’t like them. At first booksellers simply ignored the Statute of Anne, continuing to insist on the perpetual right to control publication. But in 1735 and 1737, they tried to persuade Parliament to extend their terms. Twenty-one years was not enough, they said; they needed more time. Parliament rejected their requests. As one pamphleteer put it, in words that echo today: I see no Reason for granting a further Term now, which will not hold as well for granting it again and again, as often as the Old ones Expire; so that should this Bill pass, it will in Effect be establishing a perpetual Monopoly, a Thing deservedly odious in the Eye of the Law; it will be a great Cramp to Trade, a Discouragement to Learning, no Benefit to the Authors, but a general Tax on the Publick; and all this only to increase the private Gain of the Booksellers.
Co se týče dělení na epochy (středověk - novověk), tak si myslím, že je to jen regionální záležitost - zkuste aplikovat středověk a novověk na Čínu (feudální období je záležitost dynastie Čou, tedy 11.-3. stol. před n.l.). V Evropě to vidím tak, že feudalizmus hospodářsky vyklízí pozice někdy od 14. století (Jan Žižka v podstatě ukončoval feudalizmus u nás - to jsou ty husitské války (ryze můj názor)), ale filozoficky později - Descartes, Newton, ale třeba i Jan Marek.
A co se týče toho SCO, jen ať už jde ke dnu...