Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Andrew "bunnie" Huang, americký hacker, autor kontroverzní knihy Hacking Xboxu, úvod do reverzního inženýrství, se rozhodl, že si postaví vlastní open-source notebook. Notebook pro hackery. Prototyp základní desky s kódovým názvem Novena představil na svém blogu (Freescale iMX6 CPU, Quad-core Cortex A9 CPU with NEON FPU @ 1.2 GHz, 2x ethernet, Spartan-6 CSG324-packaged FPGA, 8x FPGA-driven, Raspberry-Pi expansion header, ...). K dispozici je veškerá dokumentace, samozřejmě bez nutnosti podepisování NDA.
Tiskni
Sdílej:
. Ale na druhou stranu tu cmpxchg apod. není zas takovej problém dodělat.
, ale byl by to extrémní problém. FPGA jsou na čele technologie výroby. Obvody maj víc tranzistorů (tipoval bych >>2x) než (implementovatelný) CPU a jsou složitější než RAM/flash.
Z druhého strany si návrh do už existujícího FPGA můžeš nacvakat třeba ručně mikrospínačem ...
.
a velká konkurence DSP (který jsou zapojený přesně jak jsem psal). Hradlová pole se ale využívají dlouho. V mým HTC smartphone z roku 2004 je například xilinx coolrunner pro realizaci nějakýho externího řadiče.
Na spoustu věcí je ASIC nebo přímo standardní obvod efektivnější. Ale řekl bych, že tenhle notebook bude pro hackery a tedy i pro vývoj. A tam už plně vítězí FPGA. Koupíš třeba lepší převodník (třeba víc bitů) a u FPGA jen nahraješ resyntetizovaný design (a v něm změníš klidně i třeba jen jeden parametr ve zdrojáku), kdežto u ASICu bys musel kupovat nový modul.
))
))
. Na druhou stranu mě to napadlo, když jsem Zimovi navrhoval ten imbus klíč jako přiložený stylus. Takhle by v něm mohlo být ještě skrtátko a s vodotěsností kastle by to byla souprava na přežití
.
))
)
)))
Tak to nazývejme Hliníkovými slitinami jo?