Open Source & Praxe: Podzimní vydání

Tištěný čtvrtletník Open Source & Praxe přináší v podzimním vydání mimo jiné články o využití open-source řešení na českých univerzitách. Magazín je distribuován zdarma a je určen pro státní správu, školství i soukromé organizace. Cílem je zpřístupnit informace o úspěšných nasazeních open source a pomoci při argumentaci, rozhodování a hodnocení dostupných alternativ proprietárního softwaru. Chcete-li pomoci rozšířit distribuční seznam o vhodné příjemce (tedy zejména pracovníky s rozhodovací pravomocí na úřadech, školách či ve firmách), kontaktujte prosím redakci.

13.10.2011 21:12 | Robert Krátký | Zajímavý projekt

Komentáře

[Xgamer]

Hľadám tam pdf na stiahnutie ale asi som slepy veru ho tam nevidim:(

[Pavel Cvrček (JasnaPaka)]

V patičce stránky se píše: Kompletní číslo v elektronické podobě bude zpřístupněno zároveň s vydáním dalšího čísla.

Na důvody se mě neptej, dotazoval jsem se na Twitteru a bez odpovědi. Pochopil bych u placeného časopisu, ale zde skutečně netuším, co může být důvodem.

[NN]

Pokud jsem to pochopil, tak PDF-ka se zverejnuji zpetne a jelikoz vychazi 4x rocne, tak si podzimni cislo prectes az na jare(?).

NN

[Luk]

Ne, v zimě. Teď je dostupné číslo 2/2011.

[Karel]

+1

[Robert Krátký]

Na důvody se mě neptej, dotazoval jsem se na Twitteru a bez odpovědi.

Kde? Pokud vím, tak magazín nemá účet na twitteru. Případné dotazy prosím směřujte na adresu redakce.

Pochopil bych u placeného časopisu, ale zde skutečně netuším, co může být důvodem.

Hlavní distribuční kanál je rozesílání tištěné verze. Na požádání výtisk rádi zašleme a zařadíme osobu/organizaci do distribučního seznamu pro další vydání. Elektronickou verzi dáváme k dispozici jako doplněk. A se zpožděním proto, že chceme, aby lidé chtěli tu tištěnou. Máme zkušenost, že se nám organizace samy ozvou a o výtisk(y) požádají, když není aktuální číslo rovnou nabízeno v PDF.

Je třeba zdůraznit, že v případě tohoto magazínu nejde o počtení pro komunitu. Pochopitelně budeme rádi, když se lidé, kteří problematice rozumí, do magazínu podívají a pošlou nám připomínky, náměty apod. Ale hlavním účelem je oslovovat s tímto plátkem různé pokud možno vysoko postavené lidi (politiky, úředníky, manažery), kteří tam mohou najít informace, jež přispějí k jejich rozhodnutí využít open source.

Proto chceme, aby dostávali do rukou potištěný papír. Něco, co ráno opět najdou na stole. Podle dosavadních ohlasů jde o správnou úvahu. Abych to tedy shrnul: elektronické verze magazínu jsou tam proto, aby mohli lidé získat představu, oč se jedná. Mají-li zájem o magazín, rádi jim ho bezplatně zašleme.

Pokud se nám ozve člověk z komunity s tím, že by chtěl elektronickou verzi aktuálního čísla, přistane mu obratem v mailboxu. Snad se mi však podařilo objasnit, proč ji nenabízíme rovnou. Nicméně, jak jsem zmínil, připomínky jsou vítány.

[Pavel Cvrček (JasnaPaka)]

Kde? Pokud vím, tak magazín nemá účet na twitteru.

Twitter kanál Liberixu.

Máme zkušenost, že se nám organizace samy ozvou a o výtisk(y) požádají, když není aktuální číslo rovnou nabízeno v PDF.

O papír požádají, protože nemají jinou možnost. Kolik z nich ztratí zájem při nenalezení elektronické verze? Jedna poznámka. Pokud říkáš, že PDF je jen pro vytvoření obrazu o magazínu, pak si myslím, že to svůj účel moc neplní. Na titulce chybí odkaz na ukázkové číslo. Pokud někdo chce žádat o výtisk, tak vlastně neví, oč žádá. Či pouze mlhavě.

Pokud se nám ozve člověk z komunity s tím, že by chtěl elektronickou verzi aktuálního čísla, přistane mu obratem v mailboxu. Snad se mi však podařilo objasnit, proč ji nenabízíme rovnou. Nicméně, jak jsem zmínil, připomínky jsou vítány.

Přiznám se, že mě jsi moc nepřesvědčil. Lidé z komunity se sami neozvou. Skončí na tom, že není k dispozici elektronická verze a tím pro ně zájem skončí. Pokud ne, patrně je odradí nutnost se kvůli tomu někde "upisovat" a text na objednávkovém formuláři. Citace:

Vezměte prosím na vědomí, že tento formulář je určen zejména pro organizace (školy, úřady, firmy, …). Pokud jste soukromá osoba a máte zájem o přečtení čtvrtletníku, využijte prosím PDF verze, které jsou vystavené na těchto stránkách (náš náklad je omezený, a proto se snažíme, aby byl každý výtisk k dispozici co nejširší skupině čtenářů).

Jinak přeju hodně zdaru do další práce.

[Robert Krátký]

O papír požádají, protože nemají jinou možnost. Kolik z nich ztratí zájem při nenalezení elektronické verze?

To nevím, ale jak jsem psal - hlavní distribuční kanál je rozesílání výtisků. Možná to časem přehodnotíme, ale v tuto chvíli opravdu chceme s lidmi, kterým to posíláme, navazovat kontakty, chceme, aby mohli mít v ruce výtisk.

Pokud říkáš, že PDF je jen pro vytvoření obrazu o magazínu, pak si myslím, že to svůj účel moc neplní. Na titulce chybí odkaz na ukázkové číslo. Pokud někdo chce žádat o výtisk, tak vlastně neví, oč žádá.

Na hl. stránce je ukázka první strany aktuálního čísla, odkazy na PDF jsou na stránkách věnovaných jednotlivým vydáním. Snažíme se ten web držet co nejjednodušší, minimum prvků. Je však pravda, že bychom mohli z hl. stránky odkazovat přímo na strany o předchozích číslech...

Lidé z komunity se sami neozvou. Skončí na tom, že není k dispozici elektronická verze a tím pro ně zájem skončí. Pokud ne, patrně je odradí nutnost se kvůli tomu někde "upisovat" a text na objednávkovém formuláři.

No, však také nečekáme, že by lidé z komunity ten formulář používali (pokud ovšem nemají možnost výtisky předat na místa, kde by se to hodilo). Když jsem psal, že el. verzi obratem pošleme, měl jsem na mysli v reakci na mail redakci.

Jinak přeju hodně zdaru do další práce.

Díky a díky za připomínky - budeme se tím zabývat. Příprava magazínu je dost náročná (i finančně), takže se snažíme z toho vytěžit co nejvíce. Dosud jsme to brali tak, že je vhodné zachovávat jistou exkluzivitu (výtisky adresně cílené, el. verze s časovým odstupem). To však neznamená, že to nemůžeme změnit, pokud se ukáže, že to není vhodný model. Koneckonců - cílem je přesvědčit lidi o vhodnosti nasazení open source, ne si honit ego

[Luboš Doležel (Doli)]

To nevím, ale jak jsem psal - hlavní distribuční kanál je rozesílání výtisků. Možná to časem přehodnotíme, ale v tuto chvíli opravdu chceme s lidmi, kterým to posíláme, navazovat kontakty, chceme, aby mohli mít v ruce výtisk.

Nikdo se vás tu v tomto nezastal, tak aspoň já. Vzhledem k zaměření čtvrtletníku tento způsob šíření naprosto chápu a přijde mi rozumný.

[dracul]

v cem je pouze papirova distribuce rozumna a pochopitelna? i e15ka kterou nam do firmy nosej se da sosnout v pdfku a cilovka je hadam podobna.

[petr_p]

Já to chápu tak, že elektronickou verzi musí čitatel aktivně stáhnout, kdežto když se mu na stole sám objeví časopis, tak jediné co musí, je, že po něm sáhne. Třeba když se nudí nebo je na kafi.

S tím souvisí i udržitelnost odběratele. Soubor si stáhne jednou, za čtvrt roku si už nevzpomene. Kdežto když papírová verze mu sama přijde.

Nakonec vydavatel je živ z reklamy (v tomto případě z obsahového článku vychvalujícího konkrétní výrobek nebo firmu). Takže vydavatel potřebuje mít konkrétní čísla, u kterých si je jist, že skutečně říkají, kolik výtisků se dostane ke čtenáři.

[Vlastimil Ott]

Reklama je označená jako komerční příloha a je pohromadě. Jinak máte v podstatě pravdu, až na to, že tohle není komerční časopis,v první řadě jde o oslovení oné cílové skupiny. Budeme v tom pokračovat, i když peníze z inzerce neseženeme (inzerce byla jen v jednom ze tří čísel). Je to osvěta a propagace open source. Pokud máte téma, třeba datové schránky v Linuxu, budeme velmi rádi, když pro noviny článek napíšete (samozřejmě ho honorujeme).

Firmám chceme nabídnout předplatné, např. 4x 10 čísel ročně až na stůl - za nějakou rozumnou částku (ta bude použita na výrobu). Máme výbornou tiskárnu V Dubí (v Ostravě), která nám vychází vstříc, přesto jen tisk stojí 8-13 000 podle nákladu. A to nejsou všechny náklady, uvádím jen jednu položku.

Odběratelé, kteří mají zájem a poděkovali: senátní komise pro vzdělávání, Národní bezpečnostní úřad, Městská policie Praha, Drážní inspekce ČR, Red Hat Czech, Webstep a další. Všichni oceňují papírové vydání.

[Marek Mahut]

Taktiez Spolocnost pre Otvorene Informacne Technologie (SOIT) kazde cislo preposiela viac ako 30 ludom na univerzitach, verejnych instituciach a politikom.

[j AM]

No ale jak s tím souvisí neexistence aktuálního čísla v PDF? "Papírového" uživatele to neovlivní, jediný egekt by byl ten že se časopis dostane k víc lidem.

[petr_p]

Stávajícího papírového uživatele to neovlivní. Ovlivní ale získávání nových papírových. Když bude časopis digitální, tak se nic objednávat nebude, s tím, že kdokoliv si může časopis stáhnout.

[Vlastimil Ott]

Twitter kanál Liberixu.

Pavle, znovu jsem se díval a žádnou zprávu nevidím. Kdy to bylo? O Twitter se starám já, po pravdě bych byl radši, kdybys mi napsal přímo a jinak, aby byla jistota, že k tobě odpověď dorazí. Takhle to vypadá, že jsme dotaz ignorovali, což rozhodně neděláme. Snažíme se na vše odpovídat. Ale tvoji zprávu jsem nenašel. Díky za podněty.

[Pavel Cvrček (JasnaPaka)]

Tak ne Twitter kanál Liberixu, ale LinuxExpressu (http://twitter.com/#!/JasnaPaka/status/111871742384947201), kde se info o čísle objevilo. Omlouvám se, paměť ne vždy slouží bezchybně.

[Vlastimil Ott]

Tak to jsme skutečně přehlídli, nebyl to záměr. Pardon. Odpověď už zazněla.

(Prosím - LinuxEXPRES se vždycky psal a píše s jedním -s. Děkuji)

[churchyard]

Ahoj, moc se omlouvám, byla to moje chyba (mám to na starosti). Musel jsem to přehlédnout :(

[petr_p]

V posledním (nebo předposledním?) čísle jsem si všiml jedné nepěkné typografické věci. Po nadpise odsazujete odstavec. Asi je to věc názoru, ale mně to přijde neprofesionální. A vlastně ještě jedna věc. Často místo rozdělení slova máte řádek vysázen menší velikostí písma, aby se předešlo dělení. Na mě to působí jako chyba. Klasická sazba měla různě široká rozložitá písmena (třeba m), kde si čtenář nevšiml, ale tohle vypadá jako kdyby se zadrhl papír v tiskárně.

[Michal Hlavatý]

Dobrý den,

při vzniku šablony jsem zvažoval několik variant podnadpisů:

• s horním a dolním odsazením, další řádek bez odsazení;
• zarovnané k pomocné mřížce, s horním odsazením, další řádek bez odsazení;
• zarovnané k pomocné mřížce, s horním odsazením, další řádek s odsazením (jako nyní).

První varianta je výhodná v tom, že jasně odděluje podnadpis od bežného textu. Trochu ale ruší to, že text není zarovnán na účaří textu dalších sloupců. U druhé varianty je text pěkně zarovnaný, ale neposkytuje tak dobré oddělení podnadpisu od textu. Třetí varianta poskytuje obě výhody - shodné zarovnání na účaří i "oddělení" podnadpisu od textu, proto jsem použil třetí zmíněnou variantu. Zvážím použití jiného řešení.

Co se týče dělení slov, je situace o dost těžší. U sazby do úzkých sloupců, u kterých je málo znaků na řádek, je nutné k redukci počtu dělení slov měnit šířku znaků a mezer tj. najít mezi nimi rozumný kompromis (také aby nevznikaly řeky a text vypadal relativně "klidně"). Druhou variantou by bylo zmenšit písmo (současná velikost mi přijde pro čtenáře s normálním zrakem tak akorát).

Zkuste se podívat na noviny (srovnatelný typ sazby) - řeší to tam naprosto stejně - zúžením znaků a mezer. Dokonce někdy ani neřeší jednopísmenné předložky na koncích řádků nebo sirotky/vdovy.

Takhle se to těžko vysvětluje. Zkuste si vysázet text do podobné šablony a pohlídat si řeky/sirotky/vdovy. Do toho samozřejmě je nutné přidat shrnující boxy a také obrázky - dospějete určitě ke stejnému výsledku: zúžením znaků/mezer na některých řádcích celkově zlepšíte vzhled dokumentu. Jestli najdete lepší řešení, budu určitě rád.

Díky za připomínky

[petr_p]

Děkuji za obsáhlé vysvětlení. Abych jenom neryl, tak musím uznat, že jinak je časopis moc pěkně udělaný.

Co se týče mezinadpisů, tak by mi přišla snesitelná druhá možnost. Přeci jenom nadpis vypadá jinak než běžný text, což by samo o sobě mohlo stačit k odlišení. Přesázet stránku jsem si ale nezkoušel, takže jestli jste experimentálně došel k jiné možnosti, tak vám ji vyvracet nebudu.

S úzkými sloupci je vždy problém. Osobně raději více dělení než zmenšený text. Možná kdyby se snížil počet sloupců. To by ale zase kladlo větší nároky na obsah, aby vyšel na stránku/sloupec (více škrtání, vkládání nebo změn celých formulací). A možných velikostí obrázků by také ubylo.

[Michal Hlavatý]

Díky

Zkusím s podnadpisy ještě experimentovat - jak to dopadne se můžete podívat v dalším čísle.

Na jednu stranu jsou s úzkými sloupci výše uvedené problémy, na druhou stranu nabízí, jak i sám píšete, lepší "pružnost" při sazbě. Širší možnosti díky čtyřsloupcové sazbě jsou v tomto případě skutečně výhodné - obsah jde do čísla naskládat prakticky beze změn. Kromě vámi uvedených výhod přidávám ještě další - obrázky náhledů ploch jsou často k dispozici v rozlišení okolo 1200-1300 px, což odpovídá dvěma sloupcům v čtyřsloupcové sazbě. Dvou a tří slopcová sazba má svoje klady a zápory. V tomto konkrétním případě bych řekl, že čtyřsloupcová sazba má více výhod.