Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Společnosti Jolla stojící za stejnojmenným chytrým telefonem, tabletem a operačním systémem Sailfish OS (Wikipedie) napsala otevřený dopis své komunitě. Jolla má vážné finanční problémy, většina zaměstnanců musela být dočasně propuštěna, budoucnost Jolly je nejistá.
Tiskni
Sdílej:
Chce to 1) podporu spouštění androidích aplikací 2) zaujmout čínské výrobce, aby ten OS začali dávat do telefonů (včetně těch levných). Jedna firma to nemá šanci utáhnout – je potřeba do toho zapojit více výrobců a distributorů, kteří z toho budou mít svůj zisk.
1) podporu spouštění androidích aplikacíJolla to mela, stejne jako Blackberry, a neni to reseni.
2) zaujmout čínské výrobce, aby ten OS začali dávat do telefonů (včetně těch levných).A proc, kdyz jim nikdo nebrani vzit hotovy Android a delat si s nim co chteji?
BB10 je mŕtve. Žiaľ.
protoze ma nejakou smlouvu s Qualcommem.Jako kazdy Android, ale to nebyl problem. Problem je UI, ktere je ted fakticky closed source.
Proto zverejneni zdrojaku UI paradoxne moc nepomuze lidem kteri si koupili telefon, ale spis tem, kteri chteji maji androidi telefon s rozmunym jadrem.Tak je to předpoklad toho aby Sailfish OS měl nějakou budoucnou za předpokladu, že by to Jolla opravdu musela zabalit. A myslím si, že I uživatelům Jolla telefonu by to pomohlo díky možnosti konečně ofixovat bugy a přidat funkce, jejichž absence lidem vadí, ale k jejichž implementaci se zatím lidé z Jolly díky brutální přetíženosti nedostali.
Doufám, že tohle škemrání peněz už skončí, včetně Kickstarteru a jemu podobných. V kapitalismu máme takový hezký institut jmenuje se to akciová společnost, ta si veme peníze od lidí, je jim odpovědná a taky jim může vyplácet dividendy.
Crowdfunding je zcela legitimní způsob, jak shánět peníze na realizaci svého záměru. Je to prostě jedna z možností, vedle vydávání akcií, tichého společenství, vydávání dluhopisů či směnek, bankovních i nebankovních úvěrů...
Jistě chtělo by to trošku pružnější legislativu a pomohl by i návrat burzy k jejímu původnímu smyslu.
Ano, burzy i neburzovní trhy s CP jsou značně přeregulované, u nás i jinde. Na burzách mohou získávat peníze jen opravdu velké firmy. U neburzovních trhů (což u nás dříve býval RM systém, ale i ten už je dnes oficiálně burzou) je situace o něco jednodušší kvůli menším regulacím, ale zase tam investoři nejsou příliš zvyklí chodit.
Teda ne že by ti co vybírají podobným stylem peníze, nebyli kapitalisti! Naopak! Za sliby a nulové garance dostanou peníze, za které si rozjedou firmu a získají první zákazníky. Ale už v další iteraci výrobku, software nebo služby na původní dav zapomínají.
Tohle je prostě riziko tohoto způsobu "investování" (většinou to není investice v pravém slova smyslu, člověk si obvykle předplatí nějaký zajímavý výrobek nebo službu, obvykle za výhodnější cenu, než bude ta obvyklá). Záleží pak na tom, do jaké míry je projekt vůbec realizovatelný, do jaké míry je realizace schopen jeho tým, jak je tento tým ekonomicky silný (aby byl schopen zvládnout navýšení nákladů nad vybranou částku) a samozřejmě jaké jsou skutečné úmysly členů týmu.
Například přispět na výrobu routeru Turris Omnia (resp. vlastně předplacení routeru za výhodnější cenu) je prakticky bezrizikové, protože tým už zvládl rozjet výrobu původního Turrisu a případné navýšení nákladů je odkud pokrýt. Něco jiného jsou dobrodruzi, které napadne něco skvělého, takže si požádají o nějak odhadnutou sumu peněz - jenže po dokončení 30 % práce mají všechno utracené a je vymalováno. A to nemluvím o skutečných podvodnících, kteří do toho jdou už s tím, že si chtějí peníze někam ulít a nic nevytvořit (nebo jen naoko).
Prostě to u crowdfundingu chce přemýšlet, a to na obou stranách. Ale to je stejné jako u investování třeba přes akcie. Crowdfunding není dobro ani zlo, je to prostě finanční model jako všechny ostatní.
Crowdfunding je zcela legitimní způsob, jak shánět peníze na realizaci svého záměru.IMHO to je legitimni pro neziskove projekty, ale u komercnich projektu me to spis prijde jako obirani hejlu o penize, kdy financne negramotni lide poskytnou svuj kapital za nizsi cenu, nez je jeho realna hodnota.
V tomhle se to moc neliší – kdyby zkrachovala firma, tak tvoje akcie nebo dluhopisy jsou bezcenné a taky máš smůlu.
Rozdíl je v tom, že tady nejde primárně o zisk, ale o poskytnutí nějakých výrobků, které na trhu zatím nejsou. Investoři jsou zároveň zákazníci.
Protože se ukázalo, že je hodně snadné je tam z lidí vytahat, mnohem snadnější než na běžném trhu.
IMHO to zase tak snadné není – tenhle dojem je způsobený tím, že média informují jen o těch úspěšných – každou chvíli se dočteš o tom, že někdo vybral X set/desítek tisíc dolarů, ale už se nedočteš o těch neúspěšných (těch bude mnohonásobně víc), kteří buď neprošli filtrem a vůbec se na seznam nedostali nebo nevybrali dost peněz a zrušili to.
Podobné je to u klasického podnikání – taky se píše o těch úspěšných, ne o těch, kteří se rok dva o něco snažili a pak to zabalili, splácí dluhy nebo prošustrovali rodinný majetek… o těch se píše, leda když něco ukradnou nebo vytunelují, ale normální zkrachovalci nikoho nezajímají
IMHO to zase tak snadné není – tenhle dojem je způsobený tím, že média informují jen o těch úspěšných – každou chvíli se dočteš o tom, že někdo vybral X set/desítek tisíc dolarů, ale už se nedočteš o těch neúspěšných (těch bude mnohonásobně víc), kteří buď neprošli filtrem a vůbec se na seznam nedostali nebo nevybrali dost peněz a zrušili to.
Opravdu to snadné není. Hlavně pokud to není projekt "na oči", tedy u kterého lze něco líbivého ukázat. Zkoušel jsem takhle na Indiegogo získat peníze na další vývoj programu incron, protože jsem neměl čas na něm pracovat a lít do toho nemálo vlastních peněz pro blaho lidu jsem zase nechtěl. Bohužel, incron je zrovna příklad projektu, kde se moc ukázat nedá, protože si žije pod kapotou systému a občas pro administrátora něco užitečného vykoná. Čili nejenže se nepodařilo vybrat požadovanou částku, ale nepodařilo se vybrat vůbec nic (přestože mi přišlo pár reakcí, že je to zajímavý projekt - peníze ale nikdo neposlal).
Samozřejmě, kdyby se k tomu udělala nějaká působivá prezentace, tak by to asi trochu zabralo, ale výsledek by byl i tak nejistý. Takže po neúspěchu jsem projekt zcela zastavil. Po nějaké době se ozval zájemce o převzetí incronu, tak jsem mu to předal a víc se o to nestarám.
Ľudia sú blbí. Aj bez kampane boli niektorí blbci schopný naliať do uBeam viacej než 20M USD. Nedávno zverejnené "podrobné" informácie o tom ako uBeam funguje medzi inými odhaľujú prečo je pre ľudí bezpečný. Nevadí, že na tom diagrame je elektromagnetické vlnenie, ale dokonale to popisuje prečo je ultrazvuk o sile 155+ dB bezpečný.