Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Společnosti Jolla stojící za stejnojmenným chytrým telefonem, tabletem a operačním systémem Sailfish OS (Wikipedie) napsala otevřený dopis své komunitě. Jolla má vážné finanční problémy, většina zaměstnanců musela být dočasně propuštěna, budoucnost Jolly je nejistá.
Tiskni
Sdílej:
Chce to 1) podporu spouštění androidích aplikací 2) zaujmout čínské výrobce, aby ten OS začali dávat do telefonů (včetně těch levných). Jedna firma to nemá šanci utáhnout – je potřeba do toho zapojit více výrobců a distributorů, kteří z toho budou mít svůj zisk.
1) podporu spouštění androidích aplikacíJolla to mela, stejne jako Blackberry, a neni to reseni.
2) zaujmout čínské výrobce, aby ten OS začali dávat do telefonů (včetně těch levných).A proc, kdyz jim nikdo nebrani vzit hotovy Android a delat si s nim co chteji?
BB10 je mŕtve. Žiaľ.
protoze ma nejakou smlouvu s Qualcommem.Jako kazdy Android, ale to nebyl problem. Problem je UI, ktere je ted fakticky closed source.
Proto zverejneni zdrojaku UI paradoxne moc nepomuze lidem kteri si koupili telefon, ale spis tem, kteri chteji maji androidi telefon s rozmunym jadrem.Tak je to předpoklad toho aby Sailfish OS měl nějakou budoucnou za předpokladu, že by to Jolla opravdu musela zabalit. A myslím si, že I uživatelům Jolla telefonu by to pomohlo díky možnosti konečně ofixovat bugy a přidat funkce, jejichž absence lidem vadí, ale k jejichž implementaci se zatím lidé z Jolly díky brutální přetíženosti nedostali.
Doufám, že tohle škemrání peněz už skončí, včetně Kickstarteru a jemu podobných. V kapitalismu máme takový hezký institut jmenuje se to akciová společnost, ta si veme peníze od lidí, je jim odpovědná a taky jim může vyplácet dividendy.
Crowdfunding je zcela legitimní způsob, jak shánět peníze na realizaci svého záměru. Je to prostě jedna z možností, vedle vydávání akcií, tichého společenství, vydávání dluhopisů či směnek, bankovních i nebankovních úvěrů...
Jistě chtělo by to trošku pružnější legislativu a pomohl by i návrat burzy k jejímu původnímu smyslu.
Ano, burzy i neburzovní trhy s CP jsou značně přeregulované, u nás i jinde. Na burzách mohou získávat peníze jen opravdu velké firmy. U neburzovních trhů (což u nás dříve býval RM systém, ale i ten už je dnes oficiálně burzou) je situace o něco jednodušší kvůli menším regulacím, ale zase tam investoři nejsou příliš zvyklí chodit.
Teda ne že by ti co vybírají podobným stylem peníze, nebyli kapitalisti! Naopak! Za sliby a nulové garance dostanou peníze, za které si rozjedou firmu a získají první zákazníky. Ale už v další iteraci výrobku, software nebo služby na původní dav zapomínají.
Tohle je prostě riziko tohoto způsobu "investování" (většinou to není investice v pravém slova smyslu, člověk si obvykle předplatí nějaký zajímavý výrobek nebo službu, obvykle za výhodnější cenu, než bude ta obvyklá). Záleží pak na tom, do jaké míry je projekt vůbec realizovatelný, do jaké míry je realizace schopen jeho tým, jak je tento tým ekonomicky silný (aby byl schopen zvládnout navýšení nákladů nad vybranou částku) a samozřejmě jaké jsou skutečné úmysly členů týmu.
Například přispět na výrobu routeru Turris Omnia (resp. vlastně předplacení routeru za výhodnější cenu) je prakticky bezrizikové, protože tým už zvládl rozjet výrobu původního Turrisu a případné navýšení nákladů je odkud pokrýt. Něco jiného jsou dobrodruzi, které napadne něco skvělého, takže si požádají o nějak odhadnutou sumu peněz - jenže po dokončení 30 % práce mají všechno utracené a je vymalováno. A to nemluvím o skutečných podvodnících, kteří do toho jdou už s tím, že si chtějí peníze někam ulít a nic nevytvořit (nebo jen naoko).
Prostě to u crowdfundingu chce přemýšlet, a to na obou stranách. Ale to je stejné jako u investování třeba přes akcie. Crowdfunding není dobro ani zlo, je to prostě finanční model jako všechny ostatní.
Crowdfunding je zcela legitimní způsob, jak shánět peníze na realizaci svého záměru.IMHO to je legitimni pro neziskove projekty, ale u komercnich projektu me to spis prijde jako obirani hejlu o penize, kdy financne negramotni lide poskytnou svuj kapital za nizsi cenu, nez je jeho realna hodnota.
)
V tomhle se to moc neliší – kdyby zkrachovala firma, tak tvoje akcie nebo dluhopisy jsou bezcenné a taky máš smůlu.
Rozdíl je v tom, že tady nejde primárně o zisk, ale o poskytnutí nějakých výrobků, které na trhu zatím nejsou. Investoři jsou zároveň zákazníci.
Protože se ukázalo, že je hodně snadné je tam z lidí vytahat, mnohem snadnější než na běžném trhu.
IMHO to zase tak snadné není – tenhle dojem je způsobený tím, že média informují jen o těch úspěšných – každou chvíli se dočteš o tom, že někdo vybral X set/desítek tisíc dolarů, ale už se nedočteš o těch neúspěšných (těch bude mnohonásobně víc), kteří buď neprošli filtrem a vůbec se na seznam nedostali nebo nevybrali dost peněz a zrušili to.
Podobné je to u klasického podnikání – taky se píše o těch úspěšných, ne o těch, kteří se rok dva o něco snažili a pak to zabalili, splácí dluhy nebo prošustrovali rodinný majetek… o těch se píše, leda když něco ukradnou nebo vytunelují, ale normální zkrachovalci nikoho nezajímají 
IMHO to zase tak snadné není – tenhle dojem je způsobený tím, že média informují jen o těch úspěšných – každou chvíli se dočteš o tom, že někdo vybral X set/desítek tisíc dolarů, ale už se nedočteš o těch neúspěšných (těch bude mnohonásobně víc), kteří buď neprošli filtrem a vůbec se na seznam nedostali nebo nevybrali dost peněz a zrušili to.
Opravdu to snadné není. Hlavně pokud to není projekt "na oči", tedy u kterého lze něco líbivého ukázat. Zkoušel jsem takhle na Indiegogo získat peníze na další vývoj programu incron, protože jsem neměl čas na něm pracovat a lít do toho nemálo vlastních peněz pro blaho lidu jsem zase nechtěl. Bohužel, incron je zrovna příklad projektu, kde se moc ukázat nedá, protože si žije pod kapotou systému a občas pro administrátora něco užitečného vykoná. Čili nejenže se nepodařilo vybrat požadovanou částku, ale nepodařilo se vybrat vůbec nic (přestože mi přišlo pár reakcí, že je to zajímavý projekt - peníze ale nikdo neposlal).
Samozřejmě, kdyby se k tomu udělala nějaká působivá prezentace, tak by to asi trochu zabralo, ale výsledek by byl i tak nejistý. Takže po neúspěchu jsem projekt zcela zastavil. Po nějaké době se ozval zájemce o převzetí incronu, tak jsem mu to předal a víc se o to nestarám.
Ľudia sú blbí. Aj bez kampane boli niektorí blbci schopný naliať do uBeam viacej než 20M USD. Nedávno zverejnené "podrobné" informácie o tom ako uBeam funguje medzi inými odhaľujú prečo je pre ľudí bezpečný. Nevadí, že na tom diagrame je elektromagnetické vlnenie, ale dokonale to popisuje prečo je ultrazvuk o sile 155+ dB bezpečný.