MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Známy prehrávač hudby Winamp o mesiac ukončí svoje dlhoročné postavenie vo svete multimédií. O jeho záchranu sa snaží petícia, ktorá žiada jeho uvolnenie ako open source. Podporiť ho môžete na tejto stránke. Vtejto chvíli už len chýba 3 tisíc podpisov z 15 tisícoch.
Tiskni
Sdílej:
K čemu, když dneska máme XMMS, Clementine, Amarok, Banshee, Rhythmbox a další?
Svého času byl WinAmp významný software, ale jestli dneska skončí v propadlišti dějin a vezme si s sebou i svoje zdrojáky, to mi žíly netrhá.
Presne proto na mobilu pouzivam jetAudio player, protoze umi prehravat z adresaru (a podadresaru).
Na totéž používám Vanilla Music z F-Droidu — je svobodný. Teď ještě zkouším andLess ze stejného zdroje, je ještě jednodušší.
mplayer *. Přehrát strom je dost podobné... Plus je, že mplayer nedělá nic jiného, nesnaží se hudbu organizovat, stahovat cosi z webu ani exhibovat na sociálních sítích. Prostě přehraje, co mu řeknu.
Jako nouzovka dobrá, ale já si většinou do playlistu nahážu skladby na celý den a do toho občas vrtám - přeskládám písničky, některé si třeba pustím víckrát za sebou. To se na příkazové řádce dělá složitěji.
Teď používám hlavně Clementine a ten umí přehrávat hudbu i normálně ze složek, aniž bys ji musel katalogizovat (dávat do jeho knihovny) a totéž umí myslím i ten Amarok. Kromě toho tu jsou různé odlehčené přehrávače, některé dokonce konsolové, případně VLC. Opravdu si nemyslím, že by tu byl nedostatek softwaru tohoto typu a každý si vybere – takže klidně ať Winamp zmizí z povrchu zemského, budiž mu země lehká, taky jsem ho kdysi používal – hlavně jako AMP (audio module player) pro soubory .mod, .xm…
Vetsina normalnich lidi
To je kdo? Paroubkovi "obyčejní lidé"?
.
disketa ma 1,44 MB
Jsi moc mladý.
128 kbit/s da zhruba 1 MB na minutu
Nejen mladý. 197×128÷8=3152
v dobe mp3 (1999 a pozdejsie) sa snad bezne uz ziadne ine nez "HD" s 1,44 MB nepredavala a nepouzivala. takze bavit sa o nejakych mensich kapacitach a / alebo vacsich formatoch je bezpredmetne.
Srovnej s původním tvrzením.
co presne tym chcel autor povedat? ze teda to nie je zhruba mega na minutu? prosim o vysvetlenie.
Proč dělat věci přesně, když to jde i jinak?
).