Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Printerd je název nového projektu tiskového démona, který bude využívat PolicyKit a D-Bus. Projekt je zatím na úplném začátku, takže nejde o nic vhodného k produkčnímu nasazení. Mimo jiné aktuálně akceptuje jako vstup jen PDF dokumenty.
Tiskni
Sdílej:
Ale pochybujem, ze prave toto bude printerd riesit...Jasně, že to řeší! Vyrobí z toho PDF, a z PDF vyrobí PS, který pošle na tiskárnu. Jooo a má to to supr dupr výhodu v integraci s tou nesmyslnou polkit srágorou.
file
/libmagic
.
Nebo např. Wayland, ten taky vypadá, že by mohl být v budoucnu fajn...
O Waylandu jsem mluvil s developerem, který naportoval na Wayland celý EFL, a prý je to taky bordel..
expresivita detekčních výrazů v shared MIME info je tristní -- v podstatě se uchyluješ ke koncovkámTak ta expresivita možná není dokonalá, ale ke koncovkám se uchylovat nemusíš. S
file/libmagic
je spíš ten problém, že spousta věcí (hlavně pokročilejší náčítání informací z formátu) je tam prostě hardcodována. Např. ELF, ale i jiné. A multiplatformnost je taky hodně špatná - v podstatě bys to musel přepsat.
Jinak já měl například u file
problém s matroškou. Polovinu matrošek, co mám na disku, není file
schopen určit, zatímco shared MIME-magic nemá problém (bez přípony samozřejmě).
dodnes by se používalo kódování 8859-2Mně by to teda nevadilo. Unicode stejně používám asi jen v OO a FF. V teminálu mám stále ISO8859-2 a zbytek locales v C a vyhovuje mi to lépe než vícebajtové sady s tisíci obskurními znaky. Zunikódování celého systému včetně jmen souborů je mi přínosem asi jako doménová jména ve swahilštině.
Dnešní linuxové distribuce jsou směsí nedodělaných aplikací a totálně rozvrtaného zmrveného systému.A tohle jakože není dogmatický blábol? Meh...
Dle diskuse vidím, že se to blbě vysvětluje sotva zletilým windowsákům, kteří "přešli" na linux, protože je kůl.Zrovna nedávno si mi někdo stěžoval, že nemůže ve Windows otevřít přílohu od někoho ze zahraničí (jednou tam byla azbuka, podruhé nějaké francouzské znaky). Resp. šlo mu to uložit na disk, ale otevřít už ne. V mém GNU/Linuxu s tím nebyl žádný problém, tak jsem mu ty soubory přejmenoval a poslal zpátky
V mém GNU/Linuxu s tím nebyl žádný problém, tak jsem mu ty soubory přejmenoval a poslal zpátkyTak mi ukaž, jak v tom tvém linuxu rozbalíš .zip s názvy souborů v jiném kódování, než máš sám.
bind
se tyhle možnosti nenastaví.
Existuje ale mnohem jednodušší způsob: convmv.
Výsledkem jsou sice nějaké paznaky, ale pořád s tím jde (alespoň v mém OS) normálně pracovat – můžu takový soubor otevřít, přejmenovat nebo třeba smazat.Zrovna ale tohle je problem, ktery je na Linuxu spojen s nastupem UTF-8. Zatimco u beznych osmibitovych kodovani s tim problem nebyl, nebot vicemene jakakoliv sekvence znaku byla vicemene korektni (tedy az na ruzne veci jako escape sekvence ve jmene, ale ty obvykle nicemu krome zobrazeni nevadily), tak u UTF-8 existuji nevalidni sekvence a nekterym programum prace s takovymi soubory dela dost vazne potize.
Mně přijdou háčky a čárky (a další znaky) v názvech souborů a jinde jako samozřejmost a jsem rád, že to můj OS zvládá. Nikomu to nenutím, kdo nechce, ať to nepoužívá, ale OS by to si s tím podle mého měl umět poradit.No, v ramci jednoho systemu to jeste jde, ale jakmile takove soubory budes chtit tahat pres sit ci jinak prenaset mezi ruznymi systemy, tak narazis na znacne mnozstvi vice ci mene neresitelnych potizi (vychazejicich zejm. z odlisne koncepce mezi Windowsovym "jmeno souboru je posloupnost unicode znaku" a Unixovym "jmeno souboru je posloupnost bytu bez interpretace". Coz v konecnem dusledku rika, ze jedine pragmaticke reseni je cokoliv jineho nez ASCII ve jmenech souboru nepouzivat.
No, v ramci jednoho systemu to jeste jde, ale jakmile takove soubory budes chtit tahat pres sit ci jinak prenaset mezi ruznymi systemyPři těch přenosech po síti je to vyřešené celkem dobře, jsou na to standardy, RFCčka… je definované URL kódování, kódování příloh v e-mailech, příloh na webu (když se stahovaný soubor má uložit pod jiným názvem než je poslední část URL) atd. Většinou to tedy funguje a když ne, tak to beru tak, že by se to mělo opravit (podle patřičného standardu) a ne že by se uživatel měl přizpůsobovat rozbité technice. Tak zbývají jen ty archivy a diskové oddíly… Ale i v takovém ZIPu se kódování řeší:
Bit 11: Language encoding flag (EFS). If this bit is set, the filename and comment fields for this file must be encoded using UTF-8. (see APPENDIX D)takže by to fungovat mělo.
Unixovym "jmeno souboru je posloupnost bytu bez interpretace"Tahle diskuse už tu jednou byla a tuším, že jsem psal něco v tom smyslu, že jména klidně můžou být posloupnost bajtů, ale ať je někde v metadatech daného oddílu napsané, jaké kódování se používá (aby si ho člověk nemusel pamatovat a psát ho jako parametr
mount
příkazu nebo do fstab
).
Při těch přenosech po síti je to vyřešené celkem dobře, jsou na to standardy, RFCčkaJe mnoho standardu, pro ktere rozsireni pro kodovani to snad nikdo nikdy nerozsiril, nebo se rozsireni neujalo. Napr. FTP nebo talk. Nebo standard existuje, ale konceptualni rozdily mezi OSy ho znemoznuji implementovat tak, aby tam nebyly problematicke okrajove pripady (to je treba pripad sitovych windows-like filesystemu a jejich podpore v Linuxu).
Tahle diskuse už tu jednou byla a tuším, že jsem psal něco v tom smyslu, že jména klidně můžou být posloupnost bajtů, ale ať je někde v metadatech daného oddílu napsané, jaké kódování se používáJenze prave v Linuxu kodovani nema vubec nic spolecneho s oddily, ale s procesy (a typicky s uzivateli). Neni neobvykle, kdyz na jednom oddilu je mnoho uzivatelu a kazdy pouziva jine kodovani (napr. u multiuzivatelskych sdilenych serveru, kam se lide obvykle prihlasuji pres SSH ze sveho domaciho stroje a pouzivaji tam tedy stejne kodovani jako doma). Protoze v Linuxu je kodovani veci procesu, tak nelze rozumne implementovat serverove konce sitovych file-protokolu, ktere predavaji explicitne kodovana jmena souboru. Na klientske strane (napr. MUA pri posilani souboru e-mailem), tam klient kodovani zna, ale napr. SFTP server nema sanci zjistit, jake kodovani jmena soboru ma dany soubor (pokud odmyslim, ze by parsoval prihlasovaci shellove skripty daneho uzivatele). A to ani nemluvim o pripadu, ze v Linuxu je korektni, aby byly v jednom adresari dva ruzne soubory, jejichz jmeno po prevodu do Unicode je stejne (napr. proto, ze kazdy je jineho uzivatele a oba pouzivai odlisne kodovani). Na tom se ti rozbije spousta encoding-aware sitovych protokolu. Nebo pripad, kdy na disku je soubor, jehoz jmeno vubec neni platnou UTF-8 sekvenci, i kdyz by jinak mel byt UTF-8 kodovany.
ale napr. SFTP server nema sanci zjistit, jake kodovani jmena soboru ma dany souborCoz je, BTW, mozna taky duvod, proc soucasne OpenSSH implementuje jen SFTP verzi 2 (alespon co jsem se naposledy dival), ktera je jeste agnosticka co se tyce obsahu jmena souboru, zatimco novejsi verze uz predpoklada jednoznacnou interpretaci predavaneho jmena.
Ked clovek nepotrebuje mat zo svojho PC tlacovy server, tak by tam naozaj nemusel ziadny bezat.
printerd
je jenom spooler, ne printserver.
Původní idea přišla od lidí kolem GNOMETo dává smysl. Ti už několikrát předvedli, že jsou zralí pro svěrací kazajku!