Pro koho je Linux podle Sama Trnku? (diskuse)

[Luboš Doležel (Doli)]

Nedoporučuji číst, autor toho článku bere crack. Jinak si nedovedu něco takového vysvětlit.

[ba*d]

Po dnesku uz vim. Tam kde pocitac je v roli psaciho stroje, ucetniho programu pro malou firmu, prehravac DVD, i-net radia... Tedy domaci uziti, mala firma.

Proc? Setri penize... WinXP Home za 3500,- s DPH, antivir 1200,- (na rok), firewall 1200,- (na rok), Office (pouze tusim nechce se mi hledat cenik) 4000,-. Tedy pri nakupu pocitace, kde se cena s monitorem pohybuje 20.000,-KC softwarova vybava dalsi cca 10000,- KC. Kolik tech poslednich hitovek si paran koupi? Na vanoce jednu, na narozeniny druhou. Tolik hitovek vyjde za rok pro linux take (ID soft).

Setri nervy... Kdyz uz tam jednou program funguje, bude fungovat porad. Je docela maler, kdyz si clovek koupi novy pocitac s WinXP a jeho zivotne dulezity program jaksi nefunguje.

PS: diky lidi od projektu DosBox, PC FAND tam opravdu funguje. Narozdil od Windows XP s tak prebornymi ovladaci graficke karty, ze zakladni rozliseni je 800x600.

[Red Dog]

Co to plácáte za ceny člověče ? Win XP se dají koupit za těch Vašich 3500 Kč a ten zbytek se dá v pohodě nahradit takovou hromadou free softwaru, že by se Vám z toho hlava točila a kdybyste měl stejný výběr v Linuxu, tak budete jenom zírat co si můžete ZDARMA nainstalovat! Když ráčíte na něco házet špínu, tak si nejdřív prolezte stránky se spoustami free softu pro Windows, než začnete lhát o tom o čem víte houby! Odsuzujete článek, ale jste větší vůl než jeho autor. Ten má v něčem pravdu a o Vás to bohužel neplatí!

[hwsoft]

No bohuzel ten clanek je velice, ale velice povrchni :(. Ten clovek o profesionalni praci na Linuxu nevi zhola nic. Popisuje pouze par kancelarskych a jednodussich grafickych aplikaci.

O SW jako MentorGraphics, ProEngineer, LabView a dalsich asi chudak neslysel :).

[n3tman]

Vypadá to, jako by autor spustil nějaké live CD, na hodinu si prošel systém a sepsal o tom článek. S něčím musím chtě nechtě souhlasit, ale takových věcí je tam opravdu málo. Nejvíc mě dostává ta část titulku Konečne celá pravda...

[Vykook]

poslal sem autorovi mejl kde sem se ho ptal proc nepise o tom o cem vi a nebrani sve nazory v diskuzi, ale jeste me neodepsal...

[Vykook]

tak uz odpovedel :D

[fakenickname]

Postni to v blogu ;)

[Vykook]

me to prijde neseriozni posilat, bylo tam neco na zpusob ze to je z jeho vlastnich zkusenosti. atd...

[hrobar]

A nemalo by to nahodou byt: Pro koho je Linux podle Sama Trnku? a nie: Pro koho je Linux podle Samo Trnka?

[fakenickname]

Bohužel slovenská jména a jejich skloňování není moje silná stránka.

[Marek 'marx' Grác]

Tak snáď to mohol opraviť ten, čo správičku pustil ďalej. V opačnom prípade bude nabudúce asi lepšie, keď vetu vytvoríš tak, aby si meno nechal v nominatíve a vyhneš sa všetkým ostatným pádom.

[bhy]

Last time I checked, slovenská příjmení v češtině se skloňují podle českých pravidel, stejně jako česká příjmení ve slovenštině podle pravidel slovenských. Třeba já jsem příjmením břeň, v češtině jsem ve druhém pádě bez břeně, ale ve slovenštině bez břeňa. Analogicky je ve slovenštině podľa Trnku, ale v češtině podle Trnky, i když je to Slovák.

[dghemo]

Skutocne velmi povrchne. Mna dorazili tie komentare ohladom velkosti obrazovky a pisma. Neviem o ziadnom systeme, kde by to bolo konfigurovatelnejsie ako prave v linuxe. Ale hold to s tym polhodinovym skusanim bude asi pravda...

[petr]

BSD?

[#Tom]

Povrchní snad, ale s tou velikostí obrazovky má pravdu, i když asi neví proč. Některé programy se opravdu nevejdou na monitor třeba v 800x600. Jen ta příčina není v nekvalitních písmech, ale v návrhu rozhraní tímto neduhem postižených programů. Ostatní hodnocení vzhledu je celkem mimo, vypadá to jako vyvozování závěrů z různých protichůdných úvah posbíraných na síti.

[Pavel Čejka]

Tak s tím rozhodně nelze souhlasit.

Obdobným neduhem podle mých zkušeností trpí aplikace na všech OS, protože z nějakého důvodu si autoři myslí, že všichni používají velké monitory a mají rádi obrovské ikonky bez možnosti konfigurace. Nevím co to má společného s Linuxem a proč by autor článku na lživě měl mít zrovna v tomto pravdu. Kvůli blbě navržené aplikaci není možné zatracovat OS, nebo grafické prostředí.

vypadá to jako vyvozování závěrů z různých protichůdných úvah posbíraných na síti.

Ano, ale obávám se, že včetně výplodu o velikosti obrazovky.

[Luboš Doležel (Doli)]

Obdobným neduhem podle mých zkušeností trpí aplikace na všech OS

S tím, že pod GTK/QT spíš méně než pod Win32, protože layouty dialogů jsou dynamické.

[#Tom]

Jistě tuto vadu má mnoho programů ve všech systémech, ale v Linuxu mi to přijde častější než ve Windows. Třeba ovládací panel KDE už má šoupátka, takže schovaná tlačítka lze snadno zobrazit, to se ale objevilo až někdy v KDE 3.3, nebo tak nějak. Pěkné je třeba okénko s informacemi o skladbě v Beep Media Playeru. Je zbytečně široké a nedá se zmenšit. Obdobně potěší uživatele třeba dc_gui2 svou výškou. Zvláštní ale je, že ve Windows se mi toto nikdy nestalo. Některé programy se sice ovládaly v nižším rozlišení dost nepohodlně, jako třeba Direct Connect, ale rozhodně netrčely z obrazovky ven.

[Luboš Doležel (Doli)]

Pěkné je třeba okénko s informacemi o skladbě v Beep Media Playeru. Je zbytečně široké a nedá se zmenšit.

Teď na něj koukám a je to fakt - nechápu, proč tomu oknu zakázali resize :-/

[kavol]

nechápu, proč tomu oknu zakázali resize :-/

to je teď nějaká nová móda, zakazovat resize, narážim na to furt

teda spíš v opačným provedení, do ňákýho vokýnka se nevejde obsah, na monitoru hafo místa, ale nemůžu si popotáhnout rožek, abych viděl všecko (obzvlášť vtipné je, když za okraj vyjdou tlačítka jako OK a Cancel - no aspoňže na Escape to obvykle reaguje, ale to není vždy zrovna co bych chtěl, a Enter jakože OK to občas nežere neb je zaseklý na jiném ovládacím prvku a musel bych se tam dostat Tabem, ale nevim, kolikrát ho zmáčknout, když na to nevidím ...)

[#Tom]

Třeba v Beepu (a Audacious, který z něj vychází) to je zakázáno proto, že ty prvky v okně mají pevnou velikost - nešly by zmenšit, takže ani okno by nešlo zmenšit. Při zvětšení by se zvětšilo zase jen okno a vnitřek nic. Ale nechce se mi hledat, kde je to všude pokažený.

[Libor Klepac]

hrozne me stvalo obrovske okno skype, ktere musim pouzivat kvuli praci ... tak jsem si na nej posvitil ve "specialnim nastaveni okna" kwin a vida ... hned se to smrsklo ;) ... no porad doufam, ze vydaji novejsi verzi kompilovanou proti novejsimu dbusu a bude pak fungovat kopete_skype plugin

[kavol]

ha, dík za tip, neznal jsem ... to za mejch mladejch let nebejvalo

[Pavel Čejka]

Jsem si myslel, že na snůšky poloprav má patent JXD ... asi ne, bude mít konkurenci, nezbude mu na travku a svět bude hned veselejší (ovšem ne pro něj).

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

Článek je krátký a nekonkrétní, ale v mnoha věcech je pravdivý.

Bezpečnost - Na Linuxu téměř nejsou viry a pro je bezpečný. Bezpečnost systému vytváří administrátor a uživatel a nejde jednoznačně říci jaky systém je bezpečnější. Já na WindowsXP antivir nepoužívám a když si jednou za čas udělám scan disku, nic nenajdu a pokud ano, nemám problém závadu odstranit.

Stabilita - Linux bez Xwindow je maximálně stabilní a rychlý, ale spojení nové grafické karty a akcelerátoru který si ne příliš rozumí s vaší verzí distribuce udělá své. Také nedodělané GUI programy způsobí zatuhnutí Xwindow a někdy i celého systému.

Konfigurovatelnos - Linux je konfigurovatelný, ale všechno nastavit nejde. Jediná změna oproti Windows je systém konfigurace. Téměř v každém systému jde téměř cokoliv rozumě nastavit. Jen vědět kde, jak a proč.

Cena - kupní cena Linuxu je téměř nulová, provozní nulová nikdy nebude. Administrátor, tedy osoba zodpovědná za systém je snad v každé větší organizaci a tudíž cena nikdy nulová nebude. Cena operačního systému pro podniky není příliš rozhodující. Daleko důležitější je cena používaných aplikací.

Rychlost - Linux bez Xwindow je superrychlý. Při používání GTK+ a QT programů je rychlost znatelně menší a dovolím si tvrdit, že nativní win32 programy jsou rychlejší. Už jen to tragické překreslování GTK+ oken při změně velikosti.

Komerční programy - Podpora komerčních firem produkujících aplikace používané na desktopu je tragická. Není se co divit. Kdo by dělal programy i pro Linux, když je tak málo používaný.

Podpora hardware – Linux je s podporou je ne tom podle mě celkem dobře, ale určitě ne nejlíp.

Grafická nehospodárnost – Nechápu proč tomu tak je, ale velká spousta programů je graficky nehospodárná, používá velká tlačítka, ikony, mezery vedle tlačítek a i konfigurační udělátka jednotlivých programů jsou brutálně roztahaná.

Infantilnosť - V tomhle autora chápu pokud používá Gnome, ale tady si uživatel může vybrat. Tak jako ve Windows není nucen používat explorer jako správce plochy, nabídky a ostatních nesmyslů, ale může použít i jiné správce.

[OndraZX]

S timto plne souhlasim - Linux je muj velky konicek, ale nenosim ruzove bryle a jsem si vedom i nedostatku Linuxu. Narozdil od nekterych, kteri vedou svatou valku a chyby nepriznaji. Nastesti vyvojari jsou si vetsinou techto chyb vedomi a pracuji na nich.

[Kyosuke]

Něříkám, že by to bylo tak skvělé, ale moje reakce je byla trošku jiná...

Jsem jim tam poslal tohle:

" * Rýchlosť – respektíve pomalosť systému. Linux je pri zachovaní všetkého grafického a užívateľského komfortu jednoducho pomalší ako Windows."

Já nevím, ale i když používám KDE a GNOME, přijde mi stejně rychlý jako Windows - graficky. Na úrovni systému je neskutečně rychlejší, výjimkou není třeba ani subjektivně až 2x-2.5x rychlejší práce s diskem, například. O správě paměti už vůbec nebudu mluvit, systém stránkuje, ale netrashuje. Tečka.

" * Komerčné programy – ak vaša práca úzko súvisí s konkrétnym programom, ktorý chodí pod Windows, bez pomoci skúsenejšieho kamaráta to nevyriešite. A často ani s ňou."

Konfigurace Wine není až tak obtížná. Někdo by měl napsat nějaké HOWTO, to je pravda. Ale dost možná už existuje, to já netuším.

" * Podpora hardvéru – niektoré súčiastky počítača pod Linuxom nerozchodíte, pretože na ne neexistujú ovládače. Riešenie problémov so softvérovými modemami by vydali na knihu."

Softwarové modemy jsem velmi často nerozchodil ani pod Windows. Jeden mi chodil pouze pod konkrétní verzí ovladačů pouze pod W2k. Proklamovaná funkčnost pod W98 a WXP se _nekonala_. Takže i když ovladače nefungují, vůbec není vyhráno. Na to, že se výrobci často ani neobtěžují zveřejnit specifikace, což je to u elektronických systémů jinak naprosto běžná věc, chodí všechno až neskutedčně dobře... :-/

" * Grafická nehospodárnosť – vinou systémových písiem s nedostatočnou čitateľnosťou pri malých veľkostiach je celé grafické prostredie predimenzované a pri obrazovke s rozlíšením 1024 na 768 budete mať miesta ako na 800 na 600. Mimochodom, písma v Linuxe rozplačú kohokoľvek s polygrafickým cítením."

Eeeeehmmm. Jak to, PROBOHA, souvisí s operačním systémem? Písma v Linuxu (přesněji v X Window systému) můžete mít stejná jako ve Windows, navíc prakticky jakákoliv distibuce Linuxu umožňuje nainstalovat Microsoft Web Core Fonts přímo z balíčku za pár sekund. Námitky ohledně "předimenzovaného prostředí viz níže.

A mimochodem, za tohle se nestydím: ARIAL JE SRAČKA NEJVĚTŠÍ! Názory typografů:

http://www.ms-studio.com/articles.html Chystá se opakování: http://www.sueddeutsche.de/computer/artikel/587/66521/ Můj oblíbený: http://www.publisher.ch/heft/052/Turtschi_Arial.php3

Grafik s rozumem stejně koupí Apple.

" * Infantilnosť – celé grafické prostredie vyzerá, akoby sa operačný systém nebral vážne a akoby bol pre deti. Navyše, ak máte alergiu na tučniakov, zošaliete (a ak ju nemáte, rýchlo ju môžete dostať). Ak vám to však vyhovuje, berte tento bod ako plus."

Které z dvaceti-třiceti grafických prostředí, z nichž ani jedno není vlastní pouze Linuxu, máte na mysli? Uveďte radši konkrétní příklad.

Matně se mi vybavuje "hledací pejsek" ve Windows XP. Opravdu velmi vhodné na stůl váženého ředitele firmy.

"Myšlienky na Linux však treba rýchlo opustiť, ak ide o profesionálnu prácu s grafikou, 3D modelmi, multimédiami. Ak to nie je zhola nemožné, tak aspoň veľmi komplikované. Programy ako Photoshop, Illustrator, Quark, 3D Studio, či AutoCAD sa dajú nahradiť veľmi ťažko a spúšťať ich z Linuxu je škrabaním ucha ponad hlavu. "

Napište tam radši "poloprofesionální", jinak sám sobě uděláte ostudu. Skutečně profesionální produkty existují pro Linux už celá léta. Namátkou Maya, Houdini, Renderman Artist Tools, Nuke, Shake, ProEngineer, Catia, já nevím co ještě. Ale nejsou pro šetřílky, tohle jsou tvrdí velkoprůmysloví dříči.

"Sklamania sa dožijú i tí, ktorí radi hrajú počítačové hry – na Linux ich je robených veľmi málo a už vôbec nie tie najväčšie hity. Linux nie je to pravé orechové ani pre tých, ktorí si potrpia na vkusné pracovné prostredie, či tých, ktorí si jednoducho navykli na prostredie Windows."

Hmmm, já nevím. Cedega Vám nefunguje? Není tak drahá, aspoň jsem myslel.

[Luboš Doležel (Doli)]

Také nedodělané GUI programy způsobí zatuhnutí Xwindow a někdy i celého systému.

Pokud takový program existuje, tak hned reportovat chybu - ještě jsem něco takového neviděl.

dovolím si tvrdit, že nativní win32 programy jsou rychlejší.

U GTK souhlas, u QT s RenderAccel bych to považoval za vyrovnané.

Kdo by dělal programy i pro Linux, když je tak málo používaný.

A hlavně, kdo by je používal, když OSS programy většině lidí vystačují.

[Petr Cvachouček]

Článek sám je celkem o ničem. Hlubokou pravdu má ale v následujících větách:

Horšie je to s problémom druhým – s tzv. „Linuxákmi“. ... Totiž, zvládnuť a spoznať Linux skutočne do hĺbky si vyžaduje zanietenie a trpezlivosť človeka, čo lepí loďky vo fľaši. ... Z toho vyplýva nasledujúca skutočnosť – žiaden Linuxák nedá na svoj systém dopustiť a na akúkoľvek kritiku reaguje ako katolík na potrat.

Reakce na jinak nezajímavý článek jsou toho nepopiratelným důkazem

[hrobar]

Ti tzv. Linuxaci na clanok reaguju tak ako reaguju pretoze je plny nezmyslov, ktore sa daju bezproblemov vyvratit. Autor sa snazi skritizovat nieco co videl "v tuneli z rychlika". Ked chcem nieco kritizovat tak to najskor musim poriadne poznat. Vzdy sa najdu nejaky ludia, ktory na akukolvek kritiku reaguju ako byk na cervene platno a je jedno o ako temu ide. To vsak nie je tento pripad.

[Ctirad Feřtr]

Reakce na jinak nezajímavý článek jsou toho nepopiratelným důkazem

Hmm a není to náhodou naopak? Schválně kolik vychází podobných článků, co se otírají o windows na serverech věnovaných linuxu? Nula? A kolik vychází článků, co se otírají o linux na serverech typu živě, lupa apod? Deset do měsíce? Nebo ještě víc? Z toho je myslím celkem jasné, kdo vede svatou válku a uživatelé Linuxu to opravdu nejsou. A docela se divím, že někomu vůbec stojí za to takové bludy linkovat do zpráviček.

[Jakub Listen]

Naprosto souhlasím.

Většina nedorozumění se odvíjí od toho, že LINUXová komunita je tak trochu, hm, svá. Jednou z příčin je to, že nejlepší předpoklady stát se "LINUXákem", mají studenti. Ti totiž mají dost času experimentovat s tímto prostředím, hrát si s ním a pomalu do něj pronikat. V komerčním prostředí je vždycky někdo, kdo upozorňuje na to, že každou hodinu strávenou takovým experimentováním musí někdo zaplatit.

Nadšení většiny členů LINUXové komunity se neopírá o zkušenosti s praxí v normálních podnicích. Jejich argumentace a prezentace pak pro rozhodující pracovníky potenciáních zákazníků (a nejen pro ně) zní víc, než naivně.

Hm, když se pak bude člověk, který rozhoduje o investici, rozhodovat mezi tím, zda dá peníze na projekt postavený na OpenSource technologii nebo vsadí na "standardní" technologie, které nabízí obchodník, který zná prostředí zákazníka a se kterým si rozumí ... ... koho si asi vybere?

Oblíbené omyly, které v LINUXové (nebo obecně OpenSource) komunitě panují: "Můžete si to nastavit a upravit podle vlastních potřeb" - to ale není plus, ale zásadní minus! Žádný rozumný vedoucí pracovník neschválí nákup řešení, které si musí dodělat doma. Nikdy nezpochybní nutnost customizace prostředí, ale to je (z jeho pohledu) něco úplně jiného. A kromě toho uživatelé potřebují pracovat, ne experimentovat nebo si něco nastavovat. Dejte uživateli možnost cokoli nastavit nebo změnit a máte na problémy zaděláno.

"Uživatele zajímá především funkčnost". To není pravda! Uživatel ocení spíš systém, kterému nefunguje pořádně polovina funkcí, ale líbí se mu uživatelské rozhraní, než dokonalý systém s humpoláckým UI. Normální přispěvatel OpenSource projektů se soustředí spíš na technickou stránku věci a podle toho vzhled aplikací vypadá. A pro úplnost průměrný uživatel v podniku má zcela jinou představu o tom, co je hezké a ergonomické, než si autoři aplikací obvykle myslí.

A tak mohu pokračovat dál a dál. Prostě LINUXová komunita je odtržená od potřeb praxe a tak i když poptávka by na straně zákazníků byla, zcela chybí nabídka. Partner, který chápe, co zákazník potřebuje a je schopen mu to dodat.

[Luboš Doležel (Doli)]

Žádný rozumný vedoucí pracovník neschválí nákup řešení, které si musí dodělat doma.

Jaké dodělávání? Tady se jedná pouze o konfiguraci a ta defaultní je většinou dobře použitelná.

[jakub Listen]

Především většinou použitelná není. Žádná aplikace není v podniku ve vzduchoprázdnu. Vždy musí respektovat stávající prostředí. Takže toho experimentování tam je vždycky víc, než dost. Ve většině případů pak nejde už ani o konfiguraci, ale o mnohem hlubší zásah.

To by ale možná tolik nevadilo, protože "klasická" řešení mají zase své potíže. Jde ale o to, že Ti, kdo rozhodují v organizaci o investicích, považují zpravidla "LINUX" za něco, co si musí dodělat doma. A je to do značné míry způsobeno argumentací propagátorů této technologie.

Ostatně ten článek na zive.sk považuji na základě svých zkušeností za velmi trefný popis toho, jak vnímají LINUX a LINUXovou komunitu ti pracovníci potenciálních zákazníků, kteří rozhodují o investici - a o ty jde především, ne? Rozhořčené reakce pak jen potvrzují, jak moc je "LINUXová komunita" mimo reálný život.

[VícNežNic]

Můžete si to nastavit a upravit … nákup řešení, které si musí dodělat

?

[Jakub Listen]

No právě. Jednou ze základních pouček úspěšného obchodu, které mi obchodníci tloukli do hlavy je, že nesmíte zákazníka postavit do pozice, kdy si má něco vybrat. Pokud použijete formulaci můžete si to nastavit pro příslušného pracovníka většinou vyzní jako musíte si to dodělat.

Můj příspěvek nebyl o "objektivních vlastnostech" LINUXu, ale o způsobu komunikace a používaných argumentech.

[kavol]

A pro úplnost průměrný uživatel v podniku má zcela jinou představu o tom, co je hezké a ergonomické, než si autoři aplikací obvykle myslí.

nedá mi to si nerýpnout - zde mínění autoři aplikací jsou předeším tzv. Gnome-GUI-fašisté, že?

[Spike]

Já bych řekl spíš tak celkově...

[Pmx]

Spíš naopak - Gnome se snaží o ergonomii. I o krásu, ale to je jen můj subjektivní názor :) Zaměřuje se právě na podnikové použití - je to dost patrné i z toho, že ho upřednostňuje RedHat a Novell (AFAIK)...

Je smutný, že když se někdo rozhodne pro určitý cíl, tak je hned fašista.

Trochu bych to poupravil - průměrný uživatel v podniku má zcela jinou představu o ergonomii a použitelnosti než průměrný dnešní domácí uživatel Linuxu.

[kavol]

Je smutný, že když se někdo rozhodne pro určitý cíl, tak je hned fašista.

no, co já jsem to pochopil, tak nejsou nazýváni "fašisté" proto, že by se rozhodli pro určitý cíl, nýbrž proto, že ostatní cíle a cesty zavrhli, brání jim a nejsou přístupni kompromisu

tedy například konkrétní cíl "mít v Gnome přístupné všechny možnosti nastavení tisku" - pokud vím (třeba jsem špatně informován, prosím případně o upřesnění), vývojáři nejsou ochotni do svých úžasně ergonomických dialogů zamontovat nějaké tlačítko "advanced", aby toho šlo dosáhnout

[hwsoft]

Naprosto souhlasím.

Hm, když se pak bude člověk, který rozhoduje o investici, rozhodovat mezi tím, zda dá peníze na projekt postavený na OpenSource technologii nebo vsadí na "standardní" technologie, které nabízí obchodník, který zná prostředí zákazníka a se kterým si rozumí ... ... koho si asi vybere?

U nas si vybral Linux :), ale ne pro jeho cenu, ale pro dalsi vyhody ktere prinasi. Treba rychlost vyvoje (zaklad je funcni hned), konfiguirovatelnost, podporu HW (ano ac se to nezda, tak treba pro procesory ColdFire M$ system neni), podporu SW (zde komunitnipodpora je casto lepsi nez podpora vyrobce) Proc jsme v nasem oddeleni zvolili Linux? Protoze potrebujeme stabilni bezudrzbovy system, ktery muzeme na dalku spravovat. Napr jsem jiz nekolikrat resil problem v Cine jen pres SSH ci OpenVPN, pri odezve okolo jedne vteriny.

[Pmx]

Článek se mi líbil, akorát ta zmínka o písmech nebyla zrovna nejlepší. Ve Windows není písmo nic extra, antialiasing (nebo jak se tomu nadává) raději ani nezapínat. Kdežto v Linuxu je to někdy úplně OK, nebo zase hrůza - namátkou FC 4, když ve Firefoxu najedu na nějaké redhatí stránky.

Jenom škoda, že se ta diskuse pod článkem na (l)Živě prostě nedá číst - je tam hafo bezcenných příspěvků od psychopatů, kteří nesnesou jakoukoliv zmínku o Linuxu nebo dokonce o Windows.