V srpnu loňského roku byla vyhlášena RP2350 Hacking Challenge aneb oficiální výzva Raspberry Pi na prolomení bezpečnosti mikrokontroléru RP2350. Povedlo se. Včera byli představeni čtyři vítězové a jejich techniky.
Na čem aktuálně pracují vývojáři open source operačního systému Haiku (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za prosinec 2024. Vypíchnuto je začlenění webového prohlížeče Iceweasel, tj. alternativního sestavení Firefoxu.
Tetris a DOOM běžící v pdf. Proč a jak v příspěvku na blogu.
Společnost Oracle představila sadu nástrojů a skriptů pro sběr a analýzu dat o stavu linuxových systémů a jejich ladění pod společným názvem Oracle Linux Enhanced Diagnostics (OLED). K dispozici pod licencí GPLv2.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.3.0. Přináší RAIDZ Expansion, Fast Dedup, Direct IO, JSON a Long names.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu lednový souhrn novinek.
Baví vás bastlení, fyzika, IT a nebo prostě cokoliv technického? Proseděli jste celé Vánoce v záři obrazovky počítače a nebo jste o tom alespoň snili? Chcete se pochlubit technickými vánočními dárky? Pak doražte na Virtuální Bastlírnu - online pokec (nejen) techniků a bastlířů!
… více »Desktopové prostředí Enlightenment bylo vydáno ve verzi 0.27.0, provázejí ho knihovny EFL 1.28. Jde o převážně opravné vydání opět po roce.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.45.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Soudní dvůr Evropské unie rozhodl (tisková zpráva) ve věci C-466/12 - otázky ohledně hypertextových odkazů: Majitel internetové stránky může bez svolení nositelů autorského práva odkázat prostřednictvím hyperlinků na chráněná díla, která jsou volně přístupná na jiné internetové stránce. Tak tomu je i v případě, kdy uživatelé internetu, kteří kliknou na odkaz, mají dojem, že se jim dílo zobrazuje na stránce, na které se nachází odkaz.
Tiskni Sdílej:
Takové sdělování veřejnosti je totiž definováno jako zpřístupnění díla veřejnosti takovým způsobem, že veřejnost může mít k těmto dílům přístup (i když této možnosti nevyužije).Ta část v závorce právě vysvětluje, že v definici nejde o zájmovou (nebo cílovou) skupinu. Ostatní skupiny totiž mají stále přístup, jen ho nevyužívají (protože o něm neví nebo je nezajímá). Podstatné je, že to bylo zveřejněné. To se dále potvrzuje v dalším odstavci (parafráze):
Vzhledem k tomu, že díla nabízená na internetové stránce X byla volně přístupná, uživatele internetové stránky společnosti Y je třeba považovat za součást veřejnosti, kterou novináři brali v potaz již při udílení svolení ke zveřejnění článků na stránce X.IANAL. Osobně musím říct, že mě Soudní dvůr Evropské unie příjemně překvapil, oproti rozhodnutí našich soudů tohle dává právně i technicky smysl.
Pokud ho ale někdo jiný zjistí a zveřejní, tak za to nese odpovědnost ten, kdo jej zveřejnil.To je hodně divoká úvaha bez znalosti toho, proč a jak ho zjistil. On totiž soud zpravidla nepřihlíží až tak moc k technickým detailům, ale skutečně by se měl zabývat na jedné straně důsledky chování a na druhé straně úmyslem. Je pravda, že to i díky různým lobby často zklouzává k nesmyslným závěrům. Ale přesto mi prohlášení v citaci přijde přitažené za vlasy.
Vzhledem ke mě byl ještě spáchán trestný čin neoprávněného přístupu k nosiči datTeoreticky ano. Ale například pokud by soud dospěl k závěru, že jsi úmyslně jednal tak, aby klíč byl zjistitelný kýmkoliv, mohl by to interpretovat jako vědomou nabídku těch dat široké veřejnosti.
ale na základě toho nemůže autor toho, kdo ten odkaz poskytl, žalovatTo taky není úplně pravda. Ty to sice technicky vnímáš jako odkaz, ale soud by měl přihlédnout k tomu, že je to ve skutečnosti přístupový klíč, bez kterého data přístupná nebyla. Navíc hypotéza, že by někdo přišel na přístupový kód k neveřejným datům a následně je zveřejnil v dobré víře, že veřejná již byla, by u soudu mohla mít docela problém.
a mě žalovat nemůže, protože jsem to nezveřejnil úmyslně.Jestli to správně chápu, tak podle tebe by soud musel dospět k názoru, že ty jsi neměl v úmyslu data zveřenit, někdo by uhodl heslo a v dobré víře usoudil, že jsi ta data ve skutečnosti v úmyslu zveřejnit měl. Na tom základě na ně mohl volně odkázat. A tím byste byli oba z obliga. Moc hezká konstrukce, ale obávám se, že taky dost křehká.
A že je každý odkaz zveřejněním díla?Já to chápu tak, že pokud je dílo zveřejněné, tak už odkaz na něj zveřejněním být nemůže, ale to je čistě můj pohled na věc. Pak by se asi uplatnilo „padajíco hovno“.
Já to chápu tak, že pokud je dílo zveřejněné, tak už odkaz na něj zveřejněním být nemůže, ale to je čistě můj pohled na věc. Pak by se asi uplatnilo „padajíco hovno“.
Tak nějak. Podle mě soudní dvůr se pustil do oblasti, kterou legislativa neumí uchopit, a tak aby dosáhl spravedlnosti, tak si vybral některé pojmy a ty ohnul tak, aby dosáhl kýženého výsledku.
Konkrétně prohlásil, že každé zveřejnění odkazu je zveřejněním díla. Tím vyřešil problém, čím se liší různé odkazy na to samé dílo. Ničím. Navíc to zapadá do teorie, že samotné uložení díla, řekněme na webový server zveřejněním není, protože nikdo (z veřejnosti) nezná URL, kterou server o dílo požádat. Takže se nedá hovořit o zveřejnění.
Jenže tím by soudní dvůr odkýval obžalobu. Tak přišel s druhým ohýbákem, že jde o to, komu je odkaz zveřejněn. To je pro mě ovšem jazykový nesmysl. Když je zveřejněn, tak je zveřejněn veřejnosti. Jinak to těžko může být zveřejnění.
Takže nakonec z toho vyplývá, že první veřejný odkaz je zveřejněním díla. Další veřejné odkazy již veřejné dílo nemohou učinit více veřejným. Tudíž dle soudního dvora nezasahují do práva autorského.
Majitel internetové stránky může bez svolení nositelů autorského práva odkázat prostřednictvím hyperlinků na chráněná díla, která jsou volně přístupná na jiné internetové stránce.
A tak je to logicky správně, ne?, přece nebude majitel stránky prověřovat, legálnost užití díla někde jinde, prostě tam je a hotovo, pokud tam nemá být ať se to řeší tam. Kdyby to tak nebylo, nebylo by prakticky možné udělat hyperlink na nic, krom svého obsahu.
Právě že ne. Celý rozhodnutí stojí na tom, že odkazovaný dokument byl úmyslně přístupný veřejnosti již původně.
Jako protipříklad je uveden dokument v neveřejné části webu (přístupné jen přihlášeným uživatelům). Na takový se podle rozhodnutí veřejné odkazy vytvářet nesmí. (Třebaže je chyba/nedbalost v zabezpečení, kdy utajovaný dokument server vydá komukoliv.)
V podstatě rozhodnutí zcela přechází technické provedení a zakládá jen na úmyslu (jestli autor věděl, že dokument bude uveřejněn). To znamená, že jestli je dokument veřejný, nehraje roli. To rozhodnutí je velmi lišácké. V konkrétním případě zvítězil zdravý rozum, ale v obecné rovině tu stále visí hrozba nedovoleně/nedbalostně zveřejněného dokumentu. Řekl bych, že třeba torrentový soubor je klasická instance zmiňovaného protipříkladu. Rozhodnutí jde tak daleko, že tvrdí, že samotný odkaz je zveřejňováním.
a podat trestni oznameni na vsechny co ho soudili
To nemá smysl. AFAIK soudce podle zákona není trestně zodpovědný za to, že rozhoduje v souladu se zákonem. I pokud někomu úplně zničí život, nejhorší, co se mu může stát, bude, že přestane být soudcem. Tedy teoreticky, v praxi je kárný postih nepříliš pravděpodobný i v do očí bijících případech.
Sdělování, které uskutečňuje provozovatel internetové stránky prostřednictvím hypertextových odkazů, přitom míří na všechny potenciální uživatele stránky, kterou tato osoba spravuje, tedy na neurčený a dosti vysoký počet adresátů. Za těchto podmínek je třeba mít za to, že uvedený provozovatel uskutečňuje sdělování veřejnosti. Z ustálené judikatury však vyplývá, že aby se na takové sdělování, jako je sdělování dotčené ve věci v původním řízení, které se týká stejných děl jako prvotní sdělení a bylo uskutečněno na Internetu stejně jako prvotní sdělení, tedy podle stejné technologie, vztahoval pojem „sdělování veřejnosti“ ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29, je rovněž nezbytné, aby bylo určeno nové veřejnosti, to znamená veřejnosti, kterou nositelé autorského práva nebrali v potaz při udílení svolení k prvotnímu sdělení veřejnostiOdkazy na díla zveřejněná bez svolení nositelů autorských práv tedy legální není! Aby nebylo možné kriminalizovat každý odkaz, tak porušování autorských práv může být pouze úmyslné. V případě toho klučiny však byl nositeli autorských práv písemně upozorněn (jak i sám přiznal), že odkazovaná díla nebyla zveřejněna s jejich svolením.
např. že mi to původní majitel uvedený v papírech řeklA jak poznám, že mluví pravdu? Musím mu věřit? Neměl by to nejdříve dokázat, že je to jeho dílo? Např. když exekutor ukradne ledničku, vy taky musíte dokázat, že jste tu ledničku měli a že patřila vám, jinak je exekutora a hotovo. Nebo když František Vopršálek ukradne Jirkovi z Olomouce auto, taky musí František Vopršálek dokázat, že auto bylo jeho a že ho Jirka ukradl, jinak je Jirky. Aneb naše lidské zákony.
A navic myslim, ze se v pravu bere veverka jako vec.
IIRC už ne (nějaká nedávná novela).
nicméně se pro obojí používají v právu podobné principy.)bohuzel
Pokud koupím kradenou věc v dobré víře (= nevěděl jsem, že je to kradené), tak se mi nic nestane.Takze staci, kdyz nebudu cist maily ani dopisy, takze se nikdy nedozvim, ze odkaz je "nelegalni" a sem v pohode?
Takze staci, kdyz nebudu cist maily ani dopisy, takze se nikdy nedozvim, ze odkaz je "nelegalni" a sem v pohode?Možná, soud by pak zkoumal, proč jste ty dopisy nečetl. Pokud byste je nečetl úmyslně ve snaze vyhnout se přijetí právě takových dopisů, pak se takový dopis pokládá za doručený.
ale ve chvíli, kdy je autorem nebo jeho zástupcem upozorněn, že to legální není, měl by takový odkaz stáhnout, jinak už nejedná v dobré vůliDobrý den, tady Jenda ze sklepa, zastupuju Warner Bros a chci vám oznámit, že Big Buck Buny tady je nelegálně.
Co když nějaký pirát bude tvrdit, že film natočil on, i když ho ve skutečnosti jen okopíroval? Co když se k jednomu dílu přihlásí víc údajných autorů? Čemu mám pak jako majitel serveru věřit? Mám smazat preventivně všechno? Nebo raději nic?
nebot to, zda autor souhlasil nebo nesouhlasil nemuze odkazovatel vedetTo je na posouzení soudu. V mnoha případech je vidět, že to odkazovatel věděl moc dobře.
Moc dobré soubory, pochutnejte si:
fa175f88d01697bd6e2d58e5ea42e1e7b28f1f5b 3e00fd5cd58fc8c22b8ae1043afd2341f4a3d125 9ed59480beaee77b1ac37e94debbae9f76e1fc72 79d57e644b407486da174dd1bdcf34360ca76088 ec9e58b9154b7eac1c9b98403d02fa2bb54ee39f c386c7d092011da38dd746fc66348ee4177b0569 4d692f1fd2063e25ece1ea791706fc44dd111db7 3b11bca6620873880fc8ebeaac372367e97f6eac e2edb92c92cd08cc8784d2b04df0730d3214a4e8 de98f55401415e77cf86c080060dbff920c0e5e0
Nedoporučuji pro slabší povahy
... Pi, protoze jeho periodicky rozvoj obsahuje vsechna cisla (tim padem i vsechna autorska dila ).Neměl bys důkaz tohodle tvrzení? Nechci ho zpochybňovat, jen by mě to zajímalo :)
Fun fact: linking to content that used to be freely available but is no longer is called out as constituting infringement.Zločincem snadno a rychle.