Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Sdružení CZ.NIC spustilo službu MojeID. Jde o implementaci známého OpenID, které se snaží stát univerzálním přihlašovacím nástrojem k online službám.
Tiskni
Sdílej:
Ale když to nebude nikdo nutit mně, tak mi to nevadí.
To všechno samozřejmě neznamená absolutní jistotu, ale omezí to tu nejistotu na rozumnou míru, jakou známe z reálného světa. Samotné zavedení MojeID samozřejmě nestačí, musí pak následovat další opatření u provozovatelů webů – ale ta nikdo doteď nezaváděl, protože nedávala smysl, dala se obejít jedním kliknutím.
Rozumný význam je vidět u eshopů, aukčních serverů apod. kde ten uživatel může napáchat nějakou škodu a ne jenom mít blbé kecy v diskuzi.Zapomněl jsi na blogy.
Když nebudeme chodit daleko, k čemu by bylo vyžadování totožnosti (např. přes to MojeID) tady na Ábíčku?Nemyslel jsem na Ábíčku... To by se tu z toho musela stát jo žumpa, aby bylo třeba šahat k takovým opatřením.
Škoda, že je ten plný přístup pro malá fóra nebo malé aplikace docela drahý.Myslím, že běžným fórům stačí jenom vědět, že si ten uživatel nemohl jednoduše vygenerovat tisíc a jeden účet např. pomocí znásilnění freemailu. A k tomu podle mě ten omezený přístup bohatě stačí.
Zadejte telefonní číslo, kam Vám bude zaslán kód PIN2, který budete potřebovat k aktivaci účtu.
to by snad i průměrným klikačům na FB mohlo dojít, že jde o něco trochu vážnějšího.Když jim nedojde ani to, že kliknutí na „To se mi líbí“ jim žádný další obsah nezpřístupní…
Když jim nedojde ani to, že kliknutí na „To se mi líbí“ jim žádný další obsah nezpřístupní…No, nikdy jsem to nezkoušel, ale mám pocit, že jim se po kliknutí na "to se mi líbí" doopravdy zpřístupní... nebo nevím jestli u tohohle - poslední dobou frčí spíš videa, která jsou jako aplikace a člověk jí musí dát práva a tam to IMHO něco doopravdy dělá... tedy ten klikač uvidí co mu bylo slíbeno a nedojde mu, co je špatně...
Tak to chci videt, kolik lidi to bude vyuzivat.Všichni, kteří budou chtít využívat služby, které to budou vyžadovat.
To si jako predstavuji, ze uzivatel prijde s obcankou nekam na "prepazku"? Tak do toho tedy osobne opravdu nejdu.Běžně se dnes používá se i korespondenční forma autentizace. Zatím jsem se prostřednictvím dopisu musel registrovat asi na třech službách, bylo k tomu potřeba korespondenční autentizaci provést pro každou službu zvlášť. Ověřená identita MojeID slouží k omezení potřeby registrace na jeden dopis. V mém případě by mě služba už dvakrát ušetřila cca týdenního čekání na dopis s kódem. MojeID celý proces zlevní a umožní vstup dalším subjektům.
Ověřená identita MojeID slouží k omezení potřeby registrace na jeden dopis. V mém případě by mě služba už dvakrát ušetřila cca týdenního čekání na dopis s kódem. MojeID celý proces zlevní a umožní vstup dalším subjektům.Pak se dá také ještě polemizovat, jak moc je autorizace dopisem užitečná... když vemu za příklad třeba takové aukro - tam k plné registraci je právě tohle potřeba. Nápad skvělý, ale pokud už vás někdo obere, tak máte 90% šanci, že na adrese, kam mu šel registrační dopis, už několik let nebydlí nebo je tam jeho babička ze třetího kolene, která ho několik let neviděla... Myšlenka je to hezká, ale také není všespásná... a nejspíš sebou nese to riziko, že člověk musí vlastnit mojeid účet...
Na skoro vsech forech chteji samostatnou registraci. Hodne lidi chce zustat anonymni.A já myslel, že na fórech chtějí uživatele :). Já osobně nepřispívám na fóra se samostatnou registrací kromě max 2-3 oblíbených. A to z toho důvodu, že mi nestojí ani za to, abych jim vydával heslo k účtu na jiných fórech, ani za to, abych si pro jejich fórum vymýšlel speciální heslo.
Hodne lidi chce zustat anonymni.V tom jim spuštění služby MojeID nijak nebrání.
Nechapu proc se vubec registrace vyzaduje na mistech jako fora, portaly, atd.Zeptej se jich :), ale těžko na tom něco změníš.
Uz mam tolik loginu a hesel, ze pokazde zadam o zaslani hesel.To je přesně problém, k jehož řešení slouží protokol OpenID.
Take pouzivat jedno ID na vsech forech neni to nejlepsi. Pak te kazdy muze monitorovat.Služba MojeID ani protokol OpenID tě rozhodně nenutí ve všech fórech používat jedno ID.
Na skoro vsech forech chteji samostatnou registraci.Kdyby jenom na fórech. Moje snahy o nahlášení chyby většinou končí v bodě, kdy po mě chtějí registraci do bugzilly nebo jiného podobného udělátoru. Nas*at.
No. Kdyz o to nahlaseni chyby nestoji, co se da delat. Clovek se jim prece nebude vnucovat.
No, nemyslel jsem to uplne vazne, ale trochu ano. Pokud chci nekomu jen tak pomoct -- a pri tom jak dlouho trvaji release cykly ve FOSS ohlasenim chyby skutecne pomaham hlavne autorovi a pak komunite jako celku, sobe moc ne, protoze i kdyby autor opravil chybu hned, pres dalsi verze, distribuce a tak dal se ke mne nedostane opravena verze driv jak pristi rok -- a on se pritom vyziva v tom nechat me skakat obrucemi a nuti me odevzdavat osobni udaje, tak moc nadseny nebudu.
Stačilo by nechat možnost reportovat bugy anonymně, ale potom tam člověk musí nechat email.U velke casti projektu je obvykle, ze se bugy reportuji e-mailem na vyvojarsky mailing list. Ani by me to jinak delat nenapadlo.
Registrovat se, a vypnit email neni totez. Jedno je mnohem otravnejsi a vyzaduje to druhe.
Neni tezke uhodnout co je co.
Pokud chci nekomu jen tak pomoct -- a pri tom jak dlouho trvaji release cykly ve FOSS ohlasenim chyby skutecne pomaham hlavne autorovi a pak komunite jako celku, sobe moc neNo, obvykle lide nahlasuji zejmena ty chyby, ktere je konkretne velmi trapi. V takovych pripadech je dost caste, ze reportujici si proste prelozi stavajici verzi s patchem opravujicim danou chybu.
Nebo nestojí o nahlášení chyby, která dotyčného vlastně vůbec nezajímá... kdyby dotyčného nezajímala, nebude se namáhat s tím, že by hledal bugzillu.
že nefunkční aplikace kvůli špatně nastaveným závislostem není podle správce chyba, kterou by bylo potřeba opravovat.Osobne jsem se v Debianu casteji setkal s opacnym pripadem - programy s casto zbytecne nabubrelyma hard dependencema, i kdyz na nich skutecne zalezela jen nejaka jejich okrajova funkce ci plugin.
i kdyz na nich skutecne zalezela jen nejaka jejich okrajova funkce ci plugin.S tím ale nic nenaděláš, dokud v Debianu nebude nějaký ekvivalent emerge (tedy možnost upravit si funkce programů a závislosti balíků podle svého). Přece jenom udělat balík, ve kterém něco nefunguje, protože se nenainstalovala závislost, projde jenom těžko.
a je celkem jedno, zda ta služba je správce hesel, nebo OpenID poskytovatel.Rozdíl je například v tom, jestli daná aplikace musí spravovat hesla (trvale), nebo jenom asociace (které jdou kdykoli vytvořit znovu). Důsledky tohoto rozdílu nechávám jako domácí cvičení.
Užitečnost OpenID jako průmyslového standardu nezpochybňuju. Jinak je ale MojeID na OpenID nezávislé, klidně mohou přístup k té autentizaci zpřístupnit i pomocí dalších mechanismů.To jistě. Nebráním se tomu. Bral jsem OpenID tak trochu i jako koncept, nejen specifikaci konkrétního protokolu.
Vy se na OpenID pořád díváte z pohledu uživatele, já se na něj dívám z pohledu provozovatele serveru.Já se na něj dívám z obou pohledů :). Někteří provozovatelé dokonce webové služby provozují pro uživatele.
A tam je samotné OpenID užitečné opravdu jen pro neodrazení uživatelů, kteří neradi vyplňují formuláře a opisují aktivační kódy.Právěže ne. Ještě pro neodrazení uživatelů, kteří se z nějakého důvodu nejsou ochotni starat o správce hesel (v současné době správci hesel nespolupracují s webovými aplikacemi na automatickém vytváření hesel)... ani nejsou ochotní vymýšlet až desítky různých hesel... a ani nejsou ochotní všem sdělovat hesla společná.
MojeID ale dává provozovateli tu možnost vynutit si odpovědné zacházení s identitou.Přínos MojeID nezpochybňuju.
Rozdíl je například v tom, jestli daná aplikace musí spravovat hesla (trvale), nebo jenom asociace (které jdou kdykoli vytvořit znovu). Důsledky tohoto rozdílu nechávám jako domácí cvičení.Důsledky – v obou případech (prozrazení hesla či kompromitace OpenID identity) je možné vystupovat jako daný uživatel.
Ještě pro neodrazení uživatelů, kteří se z nějakého důvodu nejsou ochotni starat o správce hesel (v současné době správci hesel nespolupracují s webovými aplikacemi na automatickém vytváření hesel)... ani nejsou ochotní vymýšlet až desítky různých hesel... a ani nejsou ochotní všem sdělovat hesla společná.Správce hesel může hesla automaticky vytvářet, a pokud vím, i takoví správci hesel existují.
Důsledky – v obou případech (prozrazení hesla či kompromitace OpenID identity) je možné vystupovat jako daný uživatel.Takhle se asi zacyklíme, protože jste si opět vybral jednu specifickou situaci se stejnými důsledky, a z toho usuzujete, že jsou obě možnosti ekvivalentní ve všech situacích. Chybná indukce. Navíc... vám tady utekla logická souvislost, protože přece nemůžete tvrdit, že důsledkem rozdílu dvou technik je jejich ekvivalence (což je přesně struktura vaší věty, slovo "Důsledky" vztahujete ke větě, na kterou reagujete). Tedy znovu, a tentokrát se zapojením mozku: Rozdíl je například v tom, jestli daná aplikace musí spravovat hesla (trvale), nebo jenom asociace (které jdou kdykoli vytvořit znovu). Důsledky tohoto rozdílu nechávám jako domácí cvičení.
Správce hesel může hesla automaticky vytvářet, a pokud vím, i takoví správci hesel existují.Pokud chcete tvrdit, že existují správci hesel, kteří dokáží při registraci na třeba i neznámých webech, sami zajistit nastavení automatického hesla, tak teprve mi můžete oponovat. Pak bych ale takového inteligentního správce hesel chtěl vidět, a ideálně aby neměl lidskou komponentu v Indii. Ano, jestli jste si přečetl odstavec, na který reagujete, tak jste jistě přijal možnost, že uživatelé nechtějí dělat ani jednu ze tří následujících věcí (ty uvádím jen pro jistotu, už byly napsány). a) Nechtějí se starat o zavádění náhodných hesel vytvořených správcem (je to hrozná otrava). b) Nechtějí používat velké množství hesel. c) Nechtějí sdělovat cizím webovým službám autentizační údaje, které by jim umožnili přístup k těm ostatním. Pečlivě vybraná či samostatně spravovaná autentizační služba není cizí webovou službou.
<input type="password" />). Pak vyhledá v databázi heslo pro danou doménu – když ho najde, vyplní ho, když ne, doplní nějaký čudlík, kterým se vygeneruje náhodné heslo a uloží do té databáze. Pokud chcete takový doplněk vidět, třeba první odkaz v Google je Password Hasher.
Ano, může nastat případ, kdy to zadávání hesla bude řešené nějak nestandardně, ovšem mnohem pravděpodobnější je, že daný web vůbec nepodporuje OpenID.
tohle jsou věci, které si raději udělám sám (stejně jako e-mail, jabber server, etc) a openid to umožňujeJenže na vlastním serveru si těch účtů můžeš vyrobit kolik chceš a cílem MojeID je právě tomuto zabránit. Jediný problém vidím v tom, že když se někomu podaří cracknout databázi CZ.NIC, tak bude docela veselo.
Jediný problém vidím v tom, že když se někomu podaří cracknout databázi CZ.NIC, tak bude docela veselo.To sice ano, ale na druhou stranu tady v ČR asi nenajdete moc důvěryhodnějších IT organizací. Vždyť Ondřej Surý z CZ.NICu je jedním ze sedmi držitelů částí klíče pro obnovu klíče pro DNSSEC podpis kořenové domény – k tomu se opravdu nedostane každý
Jediný problém vidím v tom, že když se někomu podaří cracknout databázi CZ.NIC, tak bude docela veselo.
Tak to by bylo i bez mojeID…