Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Na serveru GNU.org vyšel článek Richarda Stallmana Nesvobodné hry s DRM na GNU/Linuxu: dobro či zlo?. Reaguje tak na oznámení společnosti Valve, která se chystá vydávat svoje (nesvobodné, DRM postižené) hry i pro GNU/Linux. V závěru mj. odkazuje na zajímavou soutěž svobodných her Liberated Pixel Cup.
Jedná se o společný projekt Creative Commons, Mozilly, OpenGameArt a FSF. V první fázi (během června) si klade za cíl shromáždit dostatek materiálu pro tvorbu her (textury, grafika, zvuky, hudba) pod svobodnou licencí. V druhé fázi (v červenci) pak vytvoření samotných her postavených z tohoto materiálu.
Tiskni
Sdílej:
Ak by sme vedeli predvídať budúcnosť, nebol by žiaden problém. Takto sa môžme len dohadovať, či takto získaná prípadná popularita GNU/Linuxu v dlhodobom pohľade pomôže alebo poškodí. A ani tu to nebude jednoznačné, pretože iný názor na to bude mať pán Stallman a iný názor na to bude mať pán Franta, B. U.
Každopádne, nezáleží len na Valve, pretože v GNU/Linuxe už teraz sa dá nainštalovať množstvo problematického kódu, takže tomuto GNU/Linux čelí už veľmi dlho.
Osobne som skôr optimista. GNU/Linux nemôže zabrániť používaniu takýchto vecí, avšak ako platforma v základoch postavená na GNU-slobode, môže túto šíriť a propagovať. Je len na aktívnych stúpencov tejto slobody, ako to využijú pre šírenie svojich myšlienok. Možno raz k zostave s nvidia grafikou nedostanete inštalačné CDčko, ale lístoček s postupom inštalácie z Main repozitárov Ubuntu a niekoľkých ďalších populárnejších distribúcií a s odkazom na stránku, kde nájdete postup kompilácie pre ten zvyšok.
.
Sémanticky je to špatně, to uznávám1. Co se týče čitelnosti, není to povinné číst – je to jen doplňující informace a závorka by moc prodlužovala komentář… Každopádně zkusím radši víc používat poznámky pod čarou2.
1) bylo by fajn tu mít třeba CSS třídu pro span, která by dělala podtržení, aby bylo vidět, že tam je title
2) u nich by se hodila nějaká pohodlná a typograficky správná možnost zadávání
To jse slovo do pranice! Vcelku by me zajimalo, jestli si to same rikal pred par lety, kdyz si se nemohl z Linuxu dostat do internet bankingu...Když jsem před necelými 7 lety nahodil Linux na desktop, neměl jsem s internet bankingem žádný problém :-P
Ja vim, pres wine lze rozbehnout spoustu veci, ale nebavi mne stale chodit ke znamym a resit jim regrese po aktualizaci systemu, a nehlede na to, ze je v tom spousta novinek hratelnych az po delsi dobe, kdy to uz neni novinka. :)
Svobodu mam rad, ale nelze ji nikomu vnucovat.Já si nejsem úplně jistý jestli ji chce Stallman někomu úplně vnutit (pravda - článek jsem zatím nelouskal). Ale ať už ano nebo ne, stejně je to (alespoň z mého hlediska) naprosto šumák. Beru to většinou tak, že prostě řekl svůj názor a pohled na věc - dobře beru v potaz. Ale jak se k dané věci postavím já, to už je věc naprosto jiná. V tomto případě se jedná o můj systém, můj kompl - a případně o moje problémy a do těch (i taková celebrita jako je RMS ) nemá co kecat
Gentoo makes it easy to install a number of nonfree programs through its primary package system.Tak me vzdy napada co by Gentoo melo delat. Jako blokovat kazdy pokus o instalaci softwaru ktery neni OSI approved? Nebo jeste lip pouze {L,}GPL-{2,3}...
OpenBSD and perhaps other BSD distributions (called “projects” by BSD developers) ??? Je to prostě akorát prudící, nohyžeroucí, namyšlený blb. :D
).
To learn more about the GNU/Linux systems that we do endorse, check out our list of free GNU/Linux distributions.BTW: před časem jsem z nich zkoušel Trisquel na jednom notebooku a funguje to perfektně – grafika, zvukovka, wifi, bluetooth, webkamera… všechno je funkční hned po spuštění, aniž bys musel něco doinstalovávat nebo konfigurovat.
A přitom ta Fedora tak hledí na to, aby se do ní nedostalo něco nekalého
Proč píšu zlých, no proto, protože i do dnešních CPU se nahrává firmware, který je obvykle součástí špatného, uzavřeného non free BIOSu
No, ale to abych si nakreslil … schéma motherboardu, severního a jižního můstku, plošňáku atd atd. Pak to dal někam vyleptat a osadit.Nebo použít už hotový: BeagleBoard, TouchBook, PandaBoard… Více najdete již teď na
. Ale slyšel jsem o projektu, že se vyberou studentské návrhy a udělá se z toho jeden wafer.
Popravdě řečeno nechápu, proč mi píšete, že to nechápu.Prosím nevykat. Je to z důvodu, že to, co píšeš, podle mě ten dojem jednoznačně vyvolává.
Jen jsem se trošku podivoval nad tím, že například Fedora, která si dává moc velký pozor na to, co obsahuje, je zařazena na blacklist pana Stallmana.Takže se jedná o uraženou ješitnost milovníka Fedory? Taky jsem nevěděl, proč je Fedora zařazena, ale najít zdůvodnění mi trvalo méně než minutu:
Fedora Fedora does have a clear policy about what can be included in the distribution, and it seems to be followed carefully. The policy requires that most software and all fonts be available under a free license, but makes an exception for certain kinds of nonfree firmware. Unfortunately, the decision to allow that firmware in the policy keeps Fedora from meeting the free system distribution guidelines.Podle mě je to zdůvodnění jasné a výstižné. Pokud by (už) nebylo pravdivé, myslím, že by stálo za to po fedořím způsobu předpokládat raději omyl než zlý úmysl a Richarda Stallmana na aktuální situaci ve Fedoře upozornit. Pokud je toto vysvětlení pravdivé, tak se opravdu není o čem bavit, a není jediný důvod, proč by měla být Fedora zařazena. A opět to neznamená, že ji máš přestat používat, naopak, stačí jen přestat jednat pokrytecky a říci si vše na rovinu.
Se divím, že si ještě nevymyslel a nevyrábí si vlastní (Free)CPU, protože používat ty od Intelu či AMD by mělo odporovat jeho náhledu na svět.Pokud máš pocit, že má RMS něco proti open hardware, rád tě nechám ho citovat. Pokud ne, tak mi nezbývá než ti připomenout, že RMS je člověk z masa a kostí, ne Ježíš. A nemám žádný zdroj, kde by tvrdil, že nikdy nesáhl na žádný proprietární software či hardware. P.S.: Používám RPM Fusion.
Tak me vzdy napada co by Gentoo melo delat.To samé. Nechápu, čemu na tom nerozumíš. Gentoo jako distribuce/projekt má tři možnosti. 1) Distribuovat pouze free software a neúčastnit se (pomocí skriptů) distribuce non-free software. 2) Distribuovat pouze free software a skripty, které zprostředkovávají stažení non-free software. 3) Distribuovat free i non-free software. Nevím, jestli Gentoo patří do kategorie 2 nebo 3, ale každopádně nevidím důvod ho uvádět v seznamu distribucí kategorie 1. FSF se rozhodlo doporučovat pouze distribuce kategorie 1, což je jejich volba. Moje volba je, jakou distribuci budu používat. Tvoje volba je, jakou distribuci budeš používat ty.
Z cehoz alespon me vychazi ze jim proste vadi ze editaci jedne promenne…A jaké je výchozí nastavení?
Ale je treba rict ze pred peti lety…Je klidně možné, že je ten seznam už zastaralý – ale když se nikdo neozve, tak je celkem nepravděpodobné, že by ho sami změnili (obávám se, že nemají kapacitu na to, aby nepřetržitě zkoumali všechny distribuce a hned si všimli každé změny), v tom případě by bylo dobré napsat FSF/GNU…
Tak znovu pro pomalejsi se podivame na guidelines z pohledu Gentoo:Pomalejší pro pomalejší? Toho se účastnit nemusím :).