Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Linux Magazine rozebírá nedávný blog (Debian, Philosophy, and People) nového CTO Linux Foundation (Ted Ts'o), ve kterém píše, že by se Debian mohl poučit od Ubuntu. Především zavést určitá pravidla chování (viz Code of Conduct/Pravidla chování) a nahlížet na Společenskou smlouvu pragmatičtěji (např. netrvat na rigidním dodržování slibu 100% svobodného softwaru).
Tiskni
Sdílej:
Přesně takhle se chovají puberťáci – přijdou do věku, kdy jsou chytřejší, než rodiče – a hodlají svým nemožným rodičům svojí moudrost předat.
Nějak mám pocit, že Ubuntu vyrostl na Debianu, a že oproti Debianu udělal jenom menšinu. A pokud Debian udělal společenskou smlouvu (= veřejný slib), na které rigidně trvá, je to pro mě záruka solidnosti, a trvanlivosti.
Zatímco Ubuntu zavádí politické praktiky ve stylu „něco voličům slíbíme, a pak si to stejně uděláme klidně naopak“. A ještě kritizují Debian, že není hajzlík.
Teda jo, podivejte se, co je nade mnou troubu, kteri vubec nepochopili, ze se nejedna o aktivitu ze strany Ubuntu, ale samotneho Debianu : - )))))))))))))).
A to má s tím, že chceme, aby Debian zůstal svobodný, společnýho co, ty ťuňťo?
skupiny lidi, ... jsou ochotni pozastavit vydani nove verze systemu, ac oproti predchozi verzi ke zhorseni situace nedochazi
V cele zdejsi diskuzi jsem zatim nevidel ani jeden komentar, ktery by se tykal toho, o cem T'so pise, a snazil se s nim polemizovat. Smutne.A pokud se hadame (ano, hadka, argumentace postrada smysl) o to, jak ja definuju fanatiky (jako jedince, zenouci danou vec do krajnosti bez ohledu na nasledky), tak nema smysl dal v te hadce pokracovat. Vase definice fanatismu muze byt jina a je to vase vec.
skupiny lidi, ... jsou ochotni pozastavit vydani nove verze systemu, ac oproti predchozi verzi ke zhorseni situace nedochazi
U této formulace bych poprosil o konkretizaci. V této podobě je to pro mne příliš nekonkrétní a nejasné, než abych se k tomu vyjádřil.
V cele zdejsi diskuzi jsem zatim nevidel ani jeden komentar, ktery by se tykal toho, o cem T'so pise, a snazil se s nim polemizovat. Smutne.
Já osobně jsem svůj názor vyjádřil. Za sebe bych byl rád, aby Debian zůstal 100% svobodný a neustupoval při výkladu společenské smlouvy. To je jedna z věcí, které se mi na Debianu zamlouvají. T'so má jiný názor, já jej akceptuji, avšak nesdílím. Jiný problém je v tom, že T'so se podle mého nevyjadřoval dostatečně konkrétně, většinu blogpostu utopil v analogiích a citátech, avšak konkrétních návrhů tam příliš nebylo. K code of conduct se nevyjadřuji, to pro mne není podstatné.
A pokud se hadame (ano, hadka, argumentace postrada smysl) o to, jak ja definuju fanatiky (jako jedince, zenouci danou vec do krajnosti bez ohledu na nasledky), tak nema smysl dal v te hadce pokracovat. Vase definice fanatismu muze byt jina a je to vase vec.
Já se nehádám o význam slova fanatismus (mimochodem, Wikipédie má diametrálně odlišný výklad oproti vašemu), já jsem se pouze ohradil k argumentaci ve stylu "ad hominem".
Debian zůstal 100% svobodný. On je snad Lenny vice nesvobodny nez byl Etch? 3) Nerekl bych, ze T'so zada ustup od Spolecenske smlouvy, ba naopak poukazuje na to, ze v zajmu uplatneni jedne casti smlouvy jsou dalsi casti potlacovany. 4) T'so zastava ten nazor, ze to, co zadaji firmwarefanatici, je castecne nesmyslne (bloby bitovych masek napriklad) a castecne povede jen k uhone uzivatele. 5) Co se tyce jeho navrhu inspirovat se "Code of conduct", kdyz si jej prectete, zjistite, ze by Debianu vyrazne pomohl (napriklad body o slusnem chovani, slusnem projevovani jineho nazoru ci slusnem opousteni projektu). On tam pak vyzdvihuje tu cast, ktera se tyka uzivatele vysledku prace projektu, ale i casti tykajici se chovani lidi v projektu. 6) T'so take (ne v tomto blogpostu) navrhl reseni, ktere by mohlo byt prijatelne pro obe strany. Navrhnul vydat dve sady instalacnich medii, kde jedna by byla uspokojiva pro firmwarefanatiky a druha pro normalni uzivatele. Otazka zni, zda by to nevedlo pouze k necemu podobnemu jako byla vydani MS Windows bez pridavneho SW (Media Player nebo Explorer, uz si nepamatuju, o co slo). 7) Dale v komentarich T'so rozebira svuj pohled na firmware 8) Jak na Wikipedii nekdo definuje fanatismus, je jeho vec. Je snad Wikipedia dnes autoritativnim zdrojem? Krome toho definice panu Santayany a Churchilla se od te me vnitrne nelisi (specialne v pripade Santayany) Jako clovek, ktery se ovladaci zarizeni zabyva jiz nejaky ten patek a dokonce ma tu cest zabrouzdat do firmware (nastesti jen studijne, ne implementacne), trosku tusim, jak moc nesmyslne pozadavky firmwarefanatici casto maji. Nastesti hlasovani vedlo k vysledku, ktery sice firmwarefanatiky rozcili (a protoze ho ocekavali, snazili se napadat prubeh hlasovani od pocatku), ale ma sanci Debian udrzet mezi klicovymi distribucemi.
Ale debian-desktop bez doinstalování SW z 3rd party repos je skoro nepoužitelný.
Ale proč? Ty žiješ v USA?