Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
Společně s dnešním oznámením vydání distribuční platformy Steam pro Mac OS X byl společností Valve oficiálně potvrzen i vývoj linuxové verze Steamu. Nativní Steam klient pro Linux by měl být dostupný v rozmezí několika následujících měsíců. Spolu s ním bude portován i Source Engine a hry od Valve, které jsou na tomto enginu postaveny. Více viz Phoronix.
Tiskni
Sdílej:
Mám jenom já pocit že to tento člověk s tím svým 64 bitovým šílenstvím trochu přehání?
1990 called... they want their 32-bit back 
Nemyslím to zle, to rozhodně ne, sám jsem pro nasazování 64bitů, ale Jardíkovo vystupování mi přijde dost přehnané a zbytečné.
A o kolik si myslis, ze se ti to s tou 64bitovou binarkou zrychli ? 0,1% ?Ale to s tím nemá co dělat. I kdyby to bylo stejně rychlé, nativní verze je vždy lepší. Už jenom proto, že se nemusím starat o extra závislosti na 32bit knihovnách.
Nemusíš se tak starat o extra závislosti na 64bit knihovnách =)
Som si istý, že toto isté ľudia hovorili v dobe zavádzania 32-bitov. S takýmto prístupom môžeme byť radi, že tu už nemáme 4-bity 
Jaká je reálná úspora paměti?
Nerýpu 
Nemusí to byť násilné. Ja mám stále len 32-bit HW a neplánujem to meniť, ak nevyhrám v športke ^_^ Ale, že ani ľudia vlastniaci 64-bit ho nevyužívajú a cpú tam 32-bitové šmejdárne... 
No ve mě ten smajlík evokuje něco jiného. "Když 64b nic nepřináší (1%), tak proč nezůstat u 32b" a smajlík jako výsměch Jardíkovi, jak jsi ho dobře "utřel".
tak jaký je rozdíl v tom, že máš vše 32bit, nebo v tom, že si vydržuješ na počítači obojí, jak 32bit tak 64bit.
Třeba jenom v tom, že si ten program může naalokovat třeba 6GB paměti.
Příklad z praxe: přišel jsem k serveru, který měl dostatek fyzické paměti, jenže někdo na něj nainstaloval 32b OS. Já tam měl zprovoznit MySQL. Jenže DB mohla použít pouhých 2GB paměti, protože musela být 32b. Kdyby to bylo na 64b OS, tak jim to poběží o poznání rychleji (DB by mohla využít 4x více RAM, což se vždy hodí).
Na serveru i notesu mám 64bit distribuce, 64bit rvu kam se dá. Odsuzuji lidi co neustále doporučují 32bity (nebo 16bity
), ale přístup Jardíka se mi nezamlouvá.
Jenom teď ty potvory z Valve udělaly jednu nečestnou a nesportovní věc - aby Portal 2 plynule navazoval, změnili konec a pocit je zcela opačný, nicméně možná ještě silnější.Zmenili koniec? WTF? To som si ani nevšimol
A čo tým chceš povedať, okrem toho, že sa nevyznáš v hrách?
Nejzajímavější featurou, která asi bude platit i pro Linux, je "Steam Play": když má někdo licenci na hru pro jednu platformu, tak automaticky má i pro ostatní, tedy ti, co si koupili hry na Windowsové verzi steamu, si stáhnou Mac (a snad i Linux) verzi a mají tam všechny dříve koupené hry. A naopak.
vim ~/.emacsOsobne sa mi nepozdáva ani ten root pre toho klienta. Prečo by to tak malo byť? Jasné, môže ponúkať optional system-wide inštaláciu, ale rozhodne by to nemala byt defaultná možnosť a už vôbec nie jediná -- prečo by malo admina trápiť, čo si kto lokálne inštaluje? Navyše, zrejme ten klient bude closed-source, čo mne osobne teda nevadí, ale nájdu sa paranoici (myslené ako poklona), ktorí by rozhodne rootovské práva nedali niečo uzavretému...
prečo by malo admina trápiť, čo si kto lokálne inštaluje?Hm... třeba spambota nebo nějaký vir, do toho adminovi nic není
To je poznámka úplne mimo... Reč bola o hrách, ktoré chcú rootovské práva. Toto sa týka práce používateľov na sieti a nijak to nesúvisí 
A jak mi v tom asi tak zabráni? Mám predsa ~, tam si môžem nahrať hocičo, okrem iného binárky (prípadne tie veci skompilovať, ak mám prístup k build chainu)
Admin sa má starať, aby nikto nerobil bordel, tj. kontrolovať net traffic, sledovať, či sa niekto neznaží nabúrať bezpečnosť, atď. Ale rozhodne sa nemá starať, čo si kto inštaluje (aj tak to nemá jak ustrážiť...).
Nerozumiem. Ak je ten klient nahovno napísaný a natvrdo inštaluje súbory niekam do /usr, tak nie je nič, čo s tým môžem robiť...
Eh, nemusíš mi vysvetľovať, čo je to skupina. Za tých 6 rokov, čo som na linuxe, som si na ten pojem už celkom zvykol...
Hovoril som obecne o inštalátore uzavretého kusu softvéru, ktorý sa ťa nepýta, kam sa chce nainštalovať, ale rovno tie závislosti cpe niekam do /usr a samotná binárka ich tam potom očakáva (napr. vlastné knižnice, alebo dáta). Ak som dosť paranoidný (čo ja teda nie som, ale kopa ľudí, napr. admini, sú), tak ani omylom nedovolím ničomu sa do /usr nainštalovať (a ak nie som root, tak na to ani nemám práva). Lenže tá binárka chce čítať z /usr. Dá sa to riešiť všelijakými trikmi, ale o tie ja ako používateľ softu nemám záujem, proste by som ten program zahodil ako nefunkčný šmejd... A takéto programy skutočne existujú. Tie uzavreté veci holt v linuxe nestoja za moc, lebo tvorca obvykle vôbec netuší, jak to na linuxe funguje (a o nejakom balíčkovacom systéme nepočul už vôbec). Aspoň teda kedysi programy mali často vo zvyku pýtať roota, aby sa mohli hodiť do /usr. Dnes sa to už možno zlepšilo.
Jinak už ti začínám asi částečně rozumět. Abych se přiznal, tak s tímto přístupem jsem se setkal jen v případě ovladačů, firmware a utilit k nějakému hardware ( Gr. karty nVidia, Tiskárny HP, televizní karta). A tam je otázka zda je potřeba mít možnost explicitního určení cílových složek instalace, protože jinak je velmi reálné riziko, že ti to fungovat nebude (např. není moc míst ve filesystému, kde by jádro/ovladače měli hledat firmware pro televizní tunery).
Ono s těmi závislostmi (knihovny, statická data, a pod...) je to těžké. Napadají mě asi dvě použitelné možnosti. Buď budou existovat napevno dané adresáře, kam se budou cpát - takže je tam budou všichni hledat a očekávat, nebo se bude muset vést nějaká ohromná databáze, kde se budou registrovat. Mám strach, že ten první způsob je co se správy týče mnohem jednoduší a jak vypadá v praxi ten druhý ... to už většina z nás viděla taky.
Co však ale pořád negómu je, co máš proti čtení z /usr. Může se tam nacházet spousta - pro danou aplikaci - potřebných dat. knihovny, externí aplikace .... Za horší bych považoval, kdyby si vydupávala zápis.

co máš proti čtení z /usr.
To, že tam nie je to, čo tá binárka čaká, že tam bude. Tá binárka má totiž natvrdo zadrátované, že potrebuje nejaké dáta napr. z /usr/share. Lenže ouha, tam žiadne dáta nie sú, lebo inštalátor nedostál rootovské práva, takže ich tam nemohol zapísať. Ono v skutočnosti nemáš ani tú binárku (ktorú by inštalátor chcel dať do /usr/bin), ale tá sa obvykle dá z toho inštalátoru vypreparovať (obvykle je inštalátor len niečo na štýl shell scriptu + tar ballu), lenže aj tak ti je na nič, lebo čaká dáta na zlom mieste. Hovorím, že sa to dá ochcať, napríklad disassemblovaním tej binárky a nahradením /usr za niečo iné, ale toto sa používateľovi asi moc nebude chcieť robiť 
Kdybyste znal trochu Steam, tak vite, ze si data uchovava v adresari steamuTy jsi z Valve, že víš, jake se bude chovat linuxová verze? A co je to na Linuxu adresář Steamu? Ve Windows je to v Program Files, což by na Linuxu odpovídalo nějakému /usr, rozhodně ne ~/steam.
takze jedine na co by melo byt potreba roota je instalace Steam klienta, coz je naprosto normalni.Jak už je psáno výše: uzavřené aplikace pod rootem? Ani náhodou.
vim ~/.emacs
vim ~/.emacsvim ~/.emacs