CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Phoronix hlásí dostupnost X.Org Server 1.8.0. Mezi nové vlastnosti patří např. podpora udev jako náhrada HAL na Linuxu nebo podpora xorg.conf.d. Oficiální oznámení ještě nevyšlo, ale v gitu už je nová verze označena.
Tiskni
Sdílej:
V gentoo při včerejší aktalizaci xorg-server 1.7.6. Flag -hal používam někdy od verze 1.7.
Konfigurace je zpět v xorg.conf nebo je třeba vytvářet nějaká super duper udev pravidla?
Jen jsem nastavil flag, překompiloval x11-drivers, xdm a bylo to. Je to cca 3 měsíce, přesně si nevzpomínam.
ENV{ID_INPUT_KEYBOARD}=="?*", ENV{x11_driver}="evdev", ENV{xkblayout}="us,cz",
ENV{xkbvariant}=",qwerty",
ENV{xkboptions}="grp:alt_shift_toggle,terminate:ctrl_alt_bksp"
ENV{ID_INPUT_MOUSE}=="?*", ENV{x11_driver}="evdev"
nie je az taky problem spravit mapovanie 1:1 medzi hal a udev pravidlami.. aspon medzi tymi jednoduchymi
U nejjednodušších ano, ale obecně je syntaxe HALu podstatně silnější a umožňuje pravidla lépe a přehledněji strukturovat.
Zatim mi stačilo "X -configure" a s tim jsem jel.
když X server spadne, jsou všechny okenní programy v háji,To neni uplne pravda. Bez problemu jde napsat X program, ktery by prezil pad X serveru a po opetovnem prihlaseni znova vytvoril sve Xove objekty, ale nikdo to tak nedela. Co se tyce bezpecnostnich problemu X, tak jediny vyznamny dysledek je v tom, ze by se clovek nemel prihlasovat s povolenym X forwardingem na mene duveryhodne stroje. Ale co se tyce procesu jednoho uzivatele na jednom stroji, tam je to uplne jedno - procesy jednoho uzivatele od sebe stejne nejsou dost izolovane na urovni jadra a existuje spoustu moznosti, jak jeden proces muze ovlivnovat ostatni procesy stejneho uzivatele (treba moznosti pres soubory v /proc), ze jedna moznost navic uz nehraje roli. Bezpecne oddeleni aplikaci na urovni X serveru by se hodilo, kdyby bylo zvykem nektere procesy (treba webovy prohlizec) spoustet s nizsimi pravy nez jsou bezna uzivatelska prava.
Navíc se tam píše, že EWS překvapivě vyšel výrazně menší a jednodušší než Xka i s tím zabezpečením.
Pak se ovšem nabízí otázka, jestli opravdu umí všechno co X nebo jen to, co autoři považovali za důležité.
Pokud by tu paměť potřeboval jiný program (rozuměj začala by docházet), prohlížeč ji okamžitě uvolní.Tohle není pravda. Když začne docházet paměť, začne se swapovat a/nebo nastoupí OOM killer. Prohlížeč nemá žádnou možnost zjistit, že paměť dochází (rozhodně ne nijak moc přesně); navíc silně pochybuju, že by to nějaký dělal. A když si Opera nakašuje giga a půl stránek na systému s 2GB paměti celkem, tak to neustálé swapování je na výkonu poznat opravdu dobře, to mi věř.
Koneckonců v aktuálních verzích distribuce HAL stále je (a to i třeba ve vývojových jako OpenSuSE 11.3 M4), ono by totiž bylo dost nezodpovědné ho jen tak vyhodit bez adekvátní náhrady.Ono se intenzivně pracuje na jeho vyhození - třeba bug#590709. Problémem je, že přechod HAL -> něco jiného není na stránkách freedesktop.org dokumentován. Tak například z hlavní stránky projektu hal se člověk na UPower a UDisks nedostane. DeviceKit neobsahuje ani zmínku o tom, že je to deprecated.
Většina cool lidiček radši ani neví, že něco takového má.
append, prepend), rejstřík porovnávání nebo již zmíněné cílení pomocí @property:property (oproti ATTRS{idVendor} matchujícímu jak USB vendor id, tak PCI vendor id), vychází mi porovnání jazyků - kromě nejjednodušších případů - jednoznačně ve prospěch HALu. Možná mi ale jen chybí potřebná míra alergie na XML. :-)
…které jsou mizerně navržené jeden jako druhý.
Tak na tom asi nebude problém se shodnout.
třeba docela pomohlo, kdyby měl udev něco na způsob continuation lines z Bourne shellu.Niečo takéto?
SUBSYSTEMS=="ide", KERNEL=="hd[a-z]", ATTR{removable}=="1", \
ENV{ID_MODEL}=="IOMEGA_ZIP*", OPTIONS+="all_partitions", GROUP="floppy"(lebo takých pravidiel mám v udev/rules.d dosť veľa)
/* continue reading if backslash+newline is found */
while (line[len-2] == '\\') {
if (fgets(&line[len-2], (sizeof(line)-len)+2, f) == NULL)
break;
if (strlen(&line[len-2]) < 2)
break;
line_nr++;
len = strlen(line);
}
Treba proto, ze spousta uzivatelu HAL nepouziva a nechce?Najde se zase spousta lidí (včetně mě), kteří jsou rádi, že něco jako HAL vůbec existuje. Mohu Vám důvěrně říci, že je celkem papačka rejpat se v konfiguraci udev, když chcete zprovoznit nějaké zařízení. Já si to docela užil s mob. telefony (NOKIA, SAMSUNG). A i když se Vám podařilo zařízení rozjet, nemusel jste mít pořád vyhráno, protože se docela často stalo, že od té chvíle zase nejelo něco jiného... ;)
HAL nedelal prakticky nic, co by Xka potrebovala. Natazeni spravneho kerneliho ovladace delal udev, natazeni spravneho Xkoveho ovladace si delaji Xka sama. Takze cele to je jenom otazka toho, prez jake rozhrani se budou Xka dozvidat o novych zarizenich zda pres kerneli, udevove nebo HALi rozhrani.Mám takový dojem, že se mýlíte. Minimálně zavádění kernelových ovladačů hlídá HAL. Udev pokud vím nedělá nic jiného, než že podle informací od jádra a pravidel ve své konfiguraci aktualizuje obsah v /dev a informuje přes D-BUS zbytek systému o tom, že něco provedl. Proto většinou mělo stačit nakonfigurovat HAL a ten se měl sám postarat o zbytek, včetně přidání odpovídajících pravidel do udev, a zjištění všech potřebných informací o nově přidaném/změněném stavu zařízení.
Osobne bych preferoval, kdyby Xka pouzivala rovnou kernelove rozhrani, ale to je tak pitome navrzene rozhrani, ze aplikace radsi komunikuji s udevem.Já osobně ne. Jak jsem psal výše jsem rád, že existuje alespoň nějaký projekt, který se stará o správu hardware v Linuxu. Možná není zn. ideál ale pořád lepší, než přímo ručně domlouvat udev a pak se ještě starat o správné a včasné načtení/odstranění ovladačů a potřebných modulů v jádře... A navíc, aby si to obstarávala každá aplikace sama - to by byl děs už vůbec.
Udev pokud vím nedělá nic jiného, než že podle informací od jádra a pravidel ve své konfiguraci aktualizuje obsah v /dev a informuje přes D-BUS zbytek systému o tom, že něco provedl.
To druhé dělá spíš HAL než udev. Na druhou stranu se dá udev přimět, aby na události reagoval v podstatě čímkoli - i když se k tomu účelu jeho rozhraní moc nehodí a sami autoři (nebo přinejmenším autoři dokumentace) to příliš nedoporučují.
V každém případě ale tvrdím, že pokud by měl udev převzít část práce HALu, bylo by nutné nejprve nahradit jazyk jeho konfiguračních souborů něčím přehlednějším a pokud možno i silnějším - přinejmenším nějaká forma cílení atributů (obdoba @property:property) by byla nutností.
Freedesktop.org začali vyvíjet nový projekt DeviceKit, který by měl HAL nahradit, a navíc od něj by měl být i modulární. Bohužel, krom tohoto a toho, že by měl být už ve Fedoře nějaké rozumné informace se mi zatím získat nepodařilo
Udev takto komunikuje s HALem.
To se mi moc nezdá, kdyby nic jiného, tak udevd není linkovaný proti libdbus. Možná se v některé distribuci jako reakce na událost spouští něco, co dává HALu vědět přes D-BUS, ale ani tak bych to neformuloval, že udev posílá notifikace přes D-BUS.
Mám takový dojem, že se mýlíte. Minimálně zavádění kernelových ovladačů hlídá HAL.V davnych dobach automaticke zavadeni kernelovych modulu fungovalo tak, ze kernel primo spustil program modprobe (nebo skript hotplug) na fiktivni jmeno (bud odvozene od device node, na ktere se pristupovalo, nebo odvozene od vendor/device ID zarizeni, ktere se objevilo pri enumeraci) a zbytek zaridil program modprobe sam (prevedl fiktivni jmeno na skutecne jmeno modulu a to zavedl). Protoze caste spousteni tech hotplug skriptu dost zpomalovalo, zavedl se udev, ktery ceka na netlink socketu, po kterem se dozvida o udalostech (objevilo/zmizelo zarizeni, objevilo/zmizel device node) a podle konfigurace dela ruzne cinnosti. Mimochodem, protokol, pomoci ktereho je udev informovan, vznikl nejspis tak, ze se vzaly promenne prostredi, se kterym se drive spoustel hotplug skript, a to se zabalilo do netlink socketu. Takze striktne vzato se udev o zavadeni modulu nestara. Aby udev zajistil zavedeni modulu, staci mit v konfiguraci jedine pravidlo: ENV{MODALIAS}=="?*", RUN+="/sbin/modprobe $env{MODALIAS}" To zajisti pusteni modprobe, ktery zaridi uz vse ostatni.
Najde se zase spousta lidí (včetně mě), kteří jsou rádi, že něco jako HAL vůbec existuje. Mohu Vám důvěrně říci, že je celkem papačka rejpat se v konfiguraci udev, když chcete zprovoznit nějaké zařízení. Já si to docela užil s mob. telefony (NOKIA, SAMSUNG). A i když se Vám podařilo zařízení rozjet, nemusel jste mít pořád vyhráno, protože se docela často stalo, že od té chvíle zase nejelo něco jiného... ;)Keď bola tá konfigurácia udev tak zložitá, prečo si nekonfiguroval HAL?