PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Phoronix hlásí dostupnost X.Org Server 1.8.0. Mezi nové vlastnosti patří např. podpora udev jako náhrada HAL na Linuxu nebo podpora xorg.conf.d. Oficiální oznámení ještě nevyšlo, ale v gitu už je nová verze označena.
Tiskni
Sdílej:
V gentoo při včerejší aktalizaci xorg-server 1.7.6. Flag -hal používam někdy od verze 1.7.
Konfigurace je zpět v xorg.conf nebo je třeba vytvářet nějaká super duper udev pravidla?
Jen jsem nastavil flag, překompiloval x11-drivers, xdm a bylo to. Je to cca 3 měsíce, přesně si nevzpomínam.
ENV{ID_INPUT_KEYBOARD}=="?*", ENV{x11_driver}="evdev", ENV{xkblayout}="us,cz",
ENV{xkbvariant}=",qwerty",
ENV{xkboptions}="grp:alt_shift_toggle,terminate:ctrl_alt_bksp"
ENV{ID_INPUT_MOUSE}=="?*", ENV{x11_driver}="evdev"
nie je az taky problem spravit mapovanie 1:1 medzi hal a udev pravidlami.. aspon medzi tymi jednoduchymi
U nejjednodušších ano, ale obecně je syntaxe HALu podstatně silnější a umožňuje pravidla lépe a přehledněji strukturovat.
Zatim mi stačilo "X -configure" a s tim jsem jel.
když X server spadne, jsou všechny okenní programy v háji,To neni uplne pravda. Bez problemu jde napsat X program, ktery by prezil pad X serveru a po opetovnem prihlaseni znova vytvoril sve Xove objekty, ale nikdo to tak nedela. Co se tyce bezpecnostnich problemu X, tak jediny vyznamny dysledek je v tom, ze by se clovek nemel prihlasovat s povolenym X forwardingem na mene duveryhodne stroje. Ale co se tyce procesu jednoho uzivatele na jednom stroji, tam je to uplne jedno - procesy jednoho uzivatele od sebe stejne nejsou dost izolovane na urovni jadra a existuje spoustu moznosti, jak jeden proces muze ovlivnovat ostatni procesy stejneho uzivatele (treba moznosti pres soubory v /proc), ze jedna moznost navic uz nehraje roli. Bezpecne oddeleni aplikaci na urovni X serveru by se hodilo, kdyby bylo zvykem nektere procesy (treba webovy prohlizec) spoustet s nizsimi pravy nez jsou bezna uzivatelska prava.
Navíc se tam píše, že EWS překvapivě vyšel výrazně menší a jednodušší než Xka i s tím zabezpečením.
Pak se ovšem nabízí otázka, jestli opravdu umí všechno co X nebo jen to, co autoři považovali za důležité.
Pokud by tu paměť potřeboval jiný program (rozuměj začala by docházet), prohlížeč ji okamžitě uvolní.Tohle není pravda. Když začne docházet paměť, začne se swapovat a/nebo nastoupí OOM killer. Prohlížeč nemá žádnou možnost zjistit, že paměť dochází (rozhodně ne nijak moc přesně); navíc silně pochybuju, že by to nějaký dělal. A když si Opera nakašuje giga a půl stránek na systému s 2GB paměti celkem, tak to neustálé swapování je na výkonu poznat opravdu dobře, to mi věř.
Koneckonců v aktuálních verzích distribuce HAL stále je (a to i třeba ve vývojových jako OpenSuSE 11.3 M4), ono by totiž bylo dost nezodpovědné ho jen tak vyhodit bez adekvátní náhrady.Ono se intenzivně pracuje na jeho vyhození - třeba bug#590709. Problémem je, že přechod HAL -> něco jiného není na stránkách freedesktop.org dokumentován. Tak například z hlavní stránky projektu hal se člověk na UPower a UDisks nedostane. DeviceKit neobsahuje ani zmínku o tom, že je to deprecated.
Většina cool lidiček radši ani neví, že něco takového má.
append, prepend), rejstřík porovnávání nebo již zmíněné cílení pomocí @property:property (oproti ATTRS{idVendor} matchujícímu jak USB vendor id, tak PCI vendor id), vychází mi porovnání jazyků - kromě nejjednodušších případů - jednoznačně ve prospěch HALu. Možná mi ale jen chybí potřebná míra alergie na XML. :-)
…které jsou mizerně navržené jeden jako druhý.
Tak na tom asi nebude problém se shodnout.
třeba docela pomohlo, kdyby měl udev něco na způsob continuation lines z Bourne shellu.Niečo takéto?
SUBSYSTEMS=="ide", KERNEL=="hd[a-z]", ATTR{removable}=="1", \
ENV{ID_MODEL}=="IOMEGA_ZIP*", OPTIONS+="all_partitions", GROUP="floppy"(lebo takých pravidiel mám v udev/rules.d dosť veľa)
/* continue reading if backslash+newline is found */
while (line[len-2] == '\\') {
if (fgets(&line[len-2], (sizeof(line)-len)+2, f) == NULL)
break;
if (strlen(&line[len-2]) < 2)
break;
line_nr++;
len = strlen(line);
}
Treba proto, ze spousta uzivatelu HAL nepouziva a nechce?Najde se zase spousta lidí (včetně mě), kteří jsou rádi, že něco jako HAL vůbec existuje. Mohu Vám důvěrně říci, že je celkem papačka rejpat se v konfiguraci udev, když chcete zprovoznit nějaké zařízení. Já si to docela užil s mob. telefony (NOKIA, SAMSUNG). A i když se Vám podařilo zařízení rozjet, nemusel jste mít pořád vyhráno, protože se docela často stalo, že od té chvíle zase nejelo něco jiného... ;)
HAL nedelal prakticky nic, co by Xka potrebovala. Natazeni spravneho kerneliho ovladace delal udev, natazeni spravneho Xkoveho ovladace si delaji Xka sama. Takze cele to je jenom otazka toho, prez jake rozhrani se budou Xka dozvidat o novych zarizenich zda pres kerneli, udevove nebo HALi rozhrani.Mám takový dojem, že se mýlíte. Minimálně zavádění kernelových ovladačů hlídá HAL. Udev pokud vím nedělá nic jiného, než že podle informací od jádra a pravidel ve své konfiguraci aktualizuje obsah v /dev a informuje přes D-BUS zbytek systému o tom, že něco provedl. Proto většinou mělo stačit nakonfigurovat HAL a ten se měl sám postarat o zbytek, včetně přidání odpovídajících pravidel do udev, a zjištění všech potřebných informací o nově přidaném/změněném stavu zařízení.
Osobne bych preferoval, kdyby Xka pouzivala rovnou kernelove rozhrani, ale to je tak pitome navrzene rozhrani, ze aplikace radsi komunikuji s udevem.Já osobně ne. Jak jsem psal výše jsem rád, že existuje alespoň nějaký projekt, který se stará o správu hardware v Linuxu. Možná není zn. ideál ale pořád lepší, než přímo ručně domlouvat udev a pak se ještě starat o správné a včasné načtení/odstranění ovladačů a potřebných modulů v jádře... A navíc, aby si to obstarávala každá aplikace sama - to by byl děs už vůbec.
Udev pokud vím nedělá nic jiného, než že podle informací od jádra a pravidel ve své konfiguraci aktualizuje obsah v /dev a informuje přes D-BUS zbytek systému o tom, že něco provedl.
To druhé dělá spíš HAL než udev. Na druhou stranu se dá udev přimět, aby na události reagoval v podstatě čímkoli - i když se k tomu účelu jeho rozhraní moc nehodí a sami autoři (nebo přinejmenším autoři dokumentace) to příliš nedoporučují.
V každém případě ale tvrdím, že pokud by měl udev převzít část práce HALu, bylo by nutné nejprve nahradit jazyk jeho konfiguračních souborů něčím přehlednějším a pokud možno i silnějším - přinejmenším nějaká forma cílení atributů (obdoba @property:property) by byla nutností.
Freedesktop.org začali vyvíjet nový projekt DeviceKit, který by měl HAL nahradit, a navíc od něj by měl být i modulární. Bohužel, krom tohoto a toho, že by měl být už ve Fedoře nějaké rozumné informace se mi zatím získat nepodařilo
Udev takto komunikuje s HALem.
To se mi moc nezdá, kdyby nic jiného, tak udevd není linkovaný proti libdbus. Možná se v některé distribuci jako reakce na událost spouští něco, co dává HALu vědět přes D-BUS, ale ani tak bych to neformuloval, že udev posílá notifikace přes D-BUS.
Mám takový dojem, že se mýlíte. Minimálně zavádění kernelových ovladačů hlídá HAL.V davnych dobach automaticke zavadeni kernelovych modulu fungovalo tak, ze kernel primo spustil program modprobe (nebo skript hotplug) na fiktivni jmeno (bud odvozene od device node, na ktere se pristupovalo, nebo odvozene od vendor/device ID zarizeni, ktere se objevilo pri enumeraci) a zbytek zaridil program modprobe sam (prevedl fiktivni jmeno na skutecne jmeno modulu a to zavedl). Protoze caste spousteni tech hotplug skriptu dost zpomalovalo, zavedl se udev, ktery ceka na netlink socketu, po kterem se dozvida o udalostech (objevilo/zmizelo zarizeni, objevilo/zmizel device node) a podle konfigurace dela ruzne cinnosti. Mimochodem, protokol, pomoci ktereho je udev informovan, vznikl nejspis tak, ze se vzaly promenne prostredi, se kterym se drive spoustel hotplug skript, a to se zabalilo do netlink socketu. Takze striktne vzato se udev o zavadeni modulu nestara. Aby udev zajistil zavedeni modulu, staci mit v konfiguraci jedine pravidlo: ENV{MODALIAS}=="?*", RUN+="/sbin/modprobe $env{MODALIAS}" To zajisti pusteni modprobe, ktery zaridi uz vse ostatni.
Najde se zase spousta lidí (včetně mě), kteří jsou rádi, že něco jako HAL vůbec existuje. Mohu Vám důvěrně říci, že je celkem papačka rejpat se v konfiguraci udev, když chcete zprovoznit nějaké zařízení. Já si to docela užil s mob. telefony (NOKIA, SAMSUNG). A i když se Vám podařilo zařízení rozjet, nemusel jste mít pořád vyhráno, protože se docela často stalo, že od té chvíle zase nejelo něco jiného... ;)Keď bola tá konfigurácia udev tak zložitá, prečo si nekonfiguroval HAL?