Lazygit byl vydán ve verzi 0.62.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu o rozepsal o tom, kam se vyhledávání v jeho očích posledních 10 let posunulo, jaké má zkušenosti s AI vyhledáváním, proč na něm nechce záviset a jaké vyhledávací služby ho v poslední době zaujaly.
Wayland kompozitor Labwc byl vydán ve verzi 0.20.0. Labwc je inspirován správcem oken Openbox. Postavený je na wlroots.
AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Aplikace vyžadující X Window System mohou běžet nad Waylandem díky XWaylandu. Jak ale nad Waylandem spustit X display manager nebo X správce oken, když se o správu oken stará kompozitor Waylandu (například Weston)? Odpovědí může být Xweston. [Arch Linux Forums, reddit]
Tiskni
Sdílej:
Spousta lidí se snaží pošpinit Wayland tvrzením že všechny drivery je potřeba přepsat a tedy obzlášť tvůrci proprietárních driverů se k tomu mít nebudou. Ale Wayland používá převážně věci který už existujou, do proprietárních driverů je potřeba dopsat jen relativně málo aby na nich mohl Wayland bežet.Čiže je potrebné všetky ovládače prepísať.
Ne,z výše uvedeného mi plyne, že protistrana by klidně mohla říci "ano", zdá se, že je to subjektivní (co je to "přepis"? co je to "málo", teď 10% a v budoucnu, až to nabobtná jako X, to bude proti současnému stavu 99%?) raděj bych tady viděl vyjádření někoho, kdo ty drivery fakt píše, nežli nadšené hýkání fanklubu změn pro změny, podle kterých cokoli se blíží stáří dvou let už je vykopávka, kterou je nutno nahradit
Některé aplikace tunelováním X přes ssh ovládám skoro denněHmm ja to parkrat zkousel, hlavne v dobach, kdy jsem si neumel udelat ssh tunel a tak jsem takhle spoustel vzdalene iceweasel, abych mohl nastavit nejaky port forward na adsl routeru (pres links to neslo...), a bylo to teda silene nepouzitelne, hrozne pomale, hrozne lagy, obcas se to proste zaseklo a s tim i cela moje lokalni Xka...naprosto nesrovnatelne s teamviewerem nebo sveho casu freenx, co se dalo pouzivat i na hodne spatnych linkach. Takze mozna na lokalni siti si umim predstavit, ze to funguje, ale i kdyz bylo na obou stranach adsl, bylo to totalne nepouzitelne.
v dobách Qt3 jsem to úspěšně používal na poctivé dvoumegabitové lince, po zkriplení způsobu vykreslování (viz tady někde okolo) jsem i přes nárůst rychlosti linky přešel na xpra, nícméně doma na gigabitu si přes to klidně i pustím na noťasu video z "velkého" stroje (buď celá session přes xdmcp, anebo čistě ssh x forwarding)
Ony už se přes tu síť ve většině případů stejně posílaly jen bitmapy.to ale už považuju za krok zpět ... ono se to hezky křičí "je to pomalé a nepraktické", když by být nemuselo, kdyby to předtím někdo "nerozbil" (viz vývoj popsaný výše, např. proč musí Qt řešit kreslení primitiv, když je umí kreslit X server, a stačilo by mu o to říct, jak se ve verzích <4 dělo ...)
Ze stavu "o vsechno se stara X server" se postupne zodpovednost rozdelila na vic mist.nějak nerozumím, co je na tom tak zdravého, proč je vůbec potřeba mít to na více místech nad rámec modularity X ...
Nizky HW veci se presunuly do kernelu.v souvislosti s výše uvedeným nechápu, co mám vidět za výhodu v tom, že je jeden moloch zeštíhlen na úkor toho, že druhý ztloustne
Spousta veci se extrahovala do knihoven ktery muze pouzit i nekdo jiny. (Tak treba libevdev pro cteni /dev/evdev* zarizeni.)viz výše o modularitě ... k tomu snad nebylo potřeba znovu vynalézat kolo
Vyvoj waylandu pomohl odhalit hodne bugu v Mese (OpenGL).to je zajisté užitečný vedlejší efekt, ale jako argument pro vývoj to má nulovou hodnotu
Aplikace/frameworky muzou kreslit s OpenGL, ktery je standardni a dostupny na spouste jinejch platforem, tj. ta platforme zavisla cast je o dost mensi.no, nevím, proč by nemohly i tak - popravdě, tvrzení o "fakt pomalém" XGL se mi nějak nezdá ... já tedy po letech nevím, jestli to bylo zrovna XGL nebo nějaký jiný čert, ale kdysi mi Quake 3 Arena chodil na Linuxu líp než na Woknech; o velikosti jeho platformově závislé části nemám ponětí, ale řekl bych opengl jako opengl ...?
á tedy po letech nevím, jestli to bylo zrovna XGL nebo nějaký jiný čertXGL bylo zalezitost XFree 3.x. Pokud dobre pamatuju, tak uz od verze 4 se pouzival direct rendering pri lokalnim pouziti. Na druhou stranu nevidim duvod, proc by XGL bylo nejak extra pomale. Opecne OpenGL je asynchronni rozhrani a ma separaci mezi klintskymi a renderovacimi objekty, takze provest jeho sitovou serializaci rozumne rychle by nemel byt problem. Samozrejme v pripade, kdy se provadi rendering lokalne, je to zbytecny overhead, a OpenGL knihovna muze automaticky zvolit direct rendering nebo sitovou serializaci.
Díky za komentář.
Moznost pouzit X pres sit mi bude taky chybet.
Mně taky. Šlo by to nahradit přes Spice? Dneska používám Xka tunelovaná přes SSH pro 3D grafiku (nic moc náročného, ale jde o to, aby 3D fungovalo).
PS: Moznost pouzit X pres sit mi bude taky chybet. Ale vim ze to neni rozhodnuti z rozmaru, ale vychazi to z principu.V podstatě to ani není až tak velký problém, jen to prostě je mimo Wayland. Vcelku se nabízí možnost spustit na vzdáleném stroji nějakou proxy, která nakreslené buffery pošle na lokální displej. O nějakém snažení už jsem zaslechl. Co bych ale ocenil, je síťový přenos událostí už na úrovni toolkitu. Aplikace by se namísto k displeji připojila k GUI serveru a posílala mu, co chce zobrazit, a přijímala, co provedl uživatel. Narozdíl od X by to bylo na úrovni primitiv toolkitu, nikoliv kreslení čar a stisků kláves. Například v Qt by se přenesl signál o kliknutí na tlačítko, namísto stisknutí myšítka, nebo při stisku písmenka by se objevil text v QLineEdit, ale po síti by se nic nepřeneslo, protože aplikace by měla odchycený signál na potvrzení dialogu. Potíž je, co s widgety specifickými pro aplikaci, které si kreslí, jak je napadne.
http://youtu.be/NESnTYVJxxU
Co bych ale ocenil, je síťový přenos událostí už na úrovni toolkitu. Aplikace by se namísto k displeji připojila k GUI serveru a posílala mu, co chce zobrazit, a přijímala, co provedl uživatel. Narozdíl od X by to bylo na úrovni primitiv toolkitu, nikoliv kreslení čar a stisků kláves. Například v Qt by se přenesl signál o kliknutí na tlačítko, namísto stisknutí myšítka, nebo při stisku písmenka by se objevil text v QLineEdit, ale po síti by se nic nepřeneslo, protože aplikace by měla odchycený signál na potvrzení dialogu.Tady bych viděl hlavní potíž ve změnách protokolu - jednak se GUI toolkity vyvíjí velmi rychle, druhak potřebuješ nějak syncat schopnosti klienta, serveru a programu. To buď vede na využívání jen malé vzájemně kompatibilní podmnožiny schopností toolkitu (takže můžeš rovnou používat ty klapnutí, kliknutí a čáry), nebo musíš zajistit sync verzí na klientovi a serveru (vem do úvahu spojení k víc serverům různých architektur naráz), nebo budeš pokaždé přenášet část knihovny ze serveru na klienta. Jako myšlenka dobrý, ale nedokážu si představit, že by v praxi přínosy převážily problémy při nasazování.
Jako myšlenka dobrý, ale nedokážu si představit, že by v praxi přínosy převážily problémy při nasazování.+1 Nic proti waylandu, ale trochu mě děsí ta halda lidí, co se vždy snaží nějak obhájit to, že už možná nikdy nebude fungovat klasický X11 forwarding a spouštění jednotlivých aplikací na vzdálených strojích vykreslujících své okno dolokální session. Však ono se to nějak vyřeší, že. To už je snad lepší, když řeknou, že je to nezajímá, protože to oni nepoužívají. A ani představa, že různé vzdálené aplikace budou mít namísto jednoho standardu různé požadavky na lokální software mi nepřijde zrovna lákavá.
Škoda. Občas není špatný se podívat, jestli ti před 10 lety neujel vlak.Rétorika podomního obchodníka. Do toho, co používám ke své práci a potažmo i zábavě je ti hovno. Spousta lidí používá windows ke své spokojenosti nebo s jejich pomocí vydělává a přesto nemají potřebu je druhým vnucovat.