Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Nadace pro svobodný software (FSF) zveřejnila infografiku Zavřete okna, otevřete dveře do světa svobodného softwaru, která porovnává Windows 8 s GNU/Linuxem. Jedná se o součást kampaně Upgradujte z Windows 8 na svobodný software.
Tiskni
Sdílej:
Jenže GNU/Linux není konkrétní výrobek konkrétní firmy. Je to etický přístup k tvorbě softwaru – ten ta kampaň propaguje. A když se MS (nebo jakákoli jiná firma) bude ke svým uživatelům chovat slušně, tak tato kampaň bude propagovat i je.
Kde se tam píše, že používat proprietární SW na GNU/Linuxu je OK?
Na Windows sice nějaký svobodný SW používat můžeš, ale dost to ztrácí efekt, protože už tam máš malware od Microsoftu, který může ty svobodné programy např. odmítnout spustit nebo ovlivňovat jejich činnost.
Co je tohle za kec proboha?už tam máš malware od Microsoftu, který může ty svobodné programy např. odmítnout spustit nebo ovlivňovat jejich činnost.
A co je nejpodstatnější, jakoukoliv ošemetnou komunikaci s něčím mimo odhalíte analýzou síŤového provozuCo konkrétně odhalíš ze šifrovaného proudu bajtů mezi tvým počítačem a nějakým serverem MS? Jak můžeš vědět, že se posílají požadavky typu „pošli mi aktualizaci XY“ a ne třeba tvoje hesla nebo soukromé klíče? Další možnost je Skype – opět nevíš, co za data tam proudí a navíc ta šířka pásma směrem od tebe je daleko větší a na první pohled ne tak podezřelá (když telefonuješ).
Co konkrétně odhalíš ze šifrovaného proudu bajtů mezi tvým počítačem a nějakým serverem MS? Jak můžeš vědět, že se posílají požadavky typu „pošli mi aktualizaci XY“ a ne třeba tvoje hesla nebo soukromé klíče?Nemůžeš takhle náhodou vecpat hooky přímo do toho procesu a prostě si přečíst co leze přímo do té šifrovací funkce? Duck o tom tuším psal, i když tohle není tak úplně ten článek.
Různé vlády a agentury mají přístup ke zdrojákům, ale normální lidi a instituce ne.Studenti VŠ k tomu přístup prý také mají. Alespoň nám to říkali.
MS prostě musí dát nějaký omezený přístup i ostatním, pokud chce, aby vznikal nějaký kvalitní pokročilejší SW, jako jsou třeba antiviry, výkonné firewally a já nevím co všechno.
Na to přece stačí dobré a zdokumentované API1 a není potřeba sdílet celé zdrojáky včetně částí obsahujících malware/spyware… Přístup tedy může být velmi omezený a tudíž je to celkem irelevantní.
[1] tedy je otázka, jestli je toho MS schopný, ale to je zase na jinou diskusi
To jako že by autor antiviru měl nad běžícím systémem větší moc než Microsoft? Tomu se mi tedy nezdá.
V dnešní době je docela fuška nainstalovat základní programy (mail, prohlížeče všech formátů, multimédia, IM, antivir apod.) a nezaplácat si systém miliónem nechtěných programů, toolbarů, čističů systému atd.Vidím jen dva problémy - očividně nezkušený admin nemá přehled ve velmi široké nabídce programů pro MS Windows a druhý je, že nečte, co mu která instalace vypisuje a pak se diví, že má v systému i věci, které původně instalovat nechtěl (abych byl spravedlivý, některé instalačky schovávají volby přisraných programů pod volbou pokročilá nastavení nebo něco podobného (ovšem nesetkal jsem se s tím, že by nešlo zrušit instalaci přibaleného sračkoware)). Stahovat stahovadlo na ovladače mi už přijde jako vtip.
Používáš Windows → používáš proprietární SW (že vedle toho používáš i nějaký svobodný SW na věci nic nemění, stále používáš mj. proprietární SW).
Co se týče vendor lock-inu, souhlas (pokud ty aplikace nezávisí na speciálních vlastnostech proprietárního systému), ale co se týče bezpečnosti, tam to neplatí.
Hardware se beztak obvykle vybírá tak, aby dobře fungoval se softwarem, ne naopak.ach ano, jistě, a proto co chvíli vydáváme nějaký updaty software s podporou pro hardware, o které nás žádají zákazníci/partneři, kteří si neumí hardware vybrat/vyrobit tak, aby chodil se softwarem, co aktuálně mají ...
Vždyť to už je totéž, jako požadovat kompletně otevřená schémata pro ten HW...A to my nepozadujeme? :)
IT zapadlo do pořádného hnoje a nejde se z toho vyhrabat úplně hned, ale situace se zlepšuje. Dříve bylo nepředstavitelné pustit si 3D bez proprietárního ovladače a i s 2D byly problémy. Dneska už funguje 3D se svobodnými ovladači a věřím, že časem budeme mít i potřebný svobodný hardware.
(i kdybych oželel OpenCL, tak ani Xka na tom použitelně neběžela)
.
Docela by me zajimalo kolik radku kodu takova nV nebo AMD udrzujou v ramci zavrnejch ovladacu. Je tam vlastni implementace OpenGL, OpenCL, driver na posledni 3-4 generace GPU... Milion radku kodu?
Mezi druhým a třetím odstavcem ti chybí: díky zastaralému OS a programům neslouží jeho PC jen jemu, ale je zastane i těžkou práci v mnoha botnetech a poslouží také jako poštovní server.
Ale právě proto je nevhodné, aby takoví lidé používali Windows – je to něco jako Tamagoči, o které se musíš pořád starat, jinak chcípne – resp. nejen chcípne ale ještě bude škodit tobě i ostatním. A někdy ani ta intenzivní péče nestačí, protože jsou rozbité už z principu.
Daleko vhodnější je pro ně nějaká BFU distribuce GNU/Linuxu, která jim ty aktualizace SW zajistí a oni to nebudou muset řešit. Ono takové Ubuntu nebo Gnome 3 má hodně podobný přístup jako MacOS, ale navíc je to ještě svobodný software (i když k Ubuntu lze mít výhrady, pořád je to o několik řádů lepší než MacOS nebo Windows). Teď zrovna tu na jednom počítači Gnome 3 mám a dělá to z počítače opravdu kus spotřební elektroniky. Moc mi to nesedí, jsem zvyklý na KDE, ale pro některé uživatele je to asi to pravé, co potřebují.