Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Duncan Mac-Vicar vydal článek, ve kterém provádí srovnání dvou verzí správce balíčku Yum z Fedory a jedné verze správce zypper z openSUSE. Článek srovnává jak výkon, tak paměťovou náročnost všech tří programů. Podle článku skončil nejhůře yum 3.2.14, druhý skončil yum 3.2.4 na prvním místě pak ZYpp 4.21.1, který byl ve všech testech několikrát rychlejší než yum.
Tiskni
Sdílej:
n
, ale pokud si to chceš ověřit, nic ti nebrání použít yes no
v pípě.
Chm. Chm. Chmmmm! Dokud neuvidím sám, neuvěřím. Ale stejně bych tam rád viděl i apt a pacman , i když je mi jasné, že by to byla trošku umělotina - ani jeden nepoužívá RPM a musela by se simulovat podobná situace (obdobný počet balíků v repozitářích a tak).
pacman -S
bude i tak v porovnání se zypperem pekelně rychlý, ale to bude asi tím, že se vývojáři ZYPPu odvážili při výpočtu závislostí řešit NP-úplné problémy... Ach jo, co oni neudělají pro to, aby zapůsobili na entrprajs managory...
A bude vůbec pořešený, jak bych si mohl ty "předkompilovaný" soubory, co si to bude stahovat ze serveru, generovat lokálně, kdybych si třeba dělal vlastní lokální repo? Nebo to bude privilegium jen pro oficiální zdroje? Ostatně mi přijde, že k celýmu ZYPPu je strašně málo dokumentace. (Hm, teď mi Michal navrhne, abych ji napsal. )
apt-get clean
. Protoze pri odinstalovani v systemu necha snad vsechny nepotrebne knihovny a to je dost nestastne. Hlavne pokud clovek s linuxem zacina a zkousi tedy vice programu.
apt-get clean
odstraňuje nainstalované závislosti, které už nejsou nadále potřeba. Nainstaluješ program foo, který závisí (jako jediný) na libfoo. Nainstaluje se teda libfoo, po nějaké době se rozhodneš foo odstranit, ale libfoo ti zůstane, spusšít apt-get clean a odstraní se i libfoo.
apt-get clean odstraňuje nainstalované závislosti, které už nejsou nadále potřeba.Jenže manuálová stránka apt-getu mluví o něčem úplně jiném:
clean: clean clears out the local repository of retrieved package files.O odinstalování sirotků tam není ani slovo. Sirotky AFAIK odinstalovává
deborphan | xargs apt-get -y remove
, ale otázka je, na základě jakých kritérií to vybírá. Pokud je mi známo, jen aptitude si pamatuje, co nanstalovala jako závislosti.
... Pokud je mi známo, jen aptitude si pamatuje, co nanstalovala jako závislosti.Tuším, že právě proto je doporučovaná jako ten správný nástroj pro správu balíků. BTW už je v SUSE něco podobně silného jako ncurses xicht aptitude?
A bude vůbec pořešený, jak bych si mohl ty "předkompilovaný" soubory, co si to bude stahovat ze serveru, generovat lokálně, kdybych si třeba dělal vlastní lokální repo?Vlastní lokální repozitář jde udělat už hodně dlouho pomocí utility
createrepo
. Osobně takhle mám vytvořenou "druhou vrstvu" k médiím openSUSE 10.3 (chybějící balíky, co nejsou ve stažitelném GM ISO), mám takhle zkombinovaných několik repozitářů s Packmanem na DVD (obojí ve stavu k vydání distribuce, bohužel nemám dostatečně kvalitní připojení pro používání internetových repozitářů) a pro jistotu tak instaluji SUNovské OpenOffice. se vývojáři ZYPPu odvážili při výpočtu závislostí řešit NP-úplné problémyTo mi chvilkama vrtá hlavou od chvíle, kdy jsem na to narazil tuším v Distribučních novinkách. Jaké NP-úplné problémy se vlastně při správě závislostí řeší? Čekal bych, že celá problematika vede na nějaká ta hledání cest v grafu apod., ale zřejmě to je o něco složitější. Btw pousmál jsem se nad tím, že se takové problémy i v praxi řeší redukcí na SAT, měl jsem za to, že tohle je ryze teoretická technika
SAT a ryze teoreticka? Ani ne.Já se spíš divil tomu, že opravdu někdo programově redukuje problém na SAT (pochybuju, že v balíčkovacím systému vyvstává problém splnitelnosti logických formulí
pochybuju, že v balíčkovacím systému vyvstává problém splnitelnosti logických formulíTeď jsem nad tím ještě chvilku přemýšlel, a říkám si, že různé "zaměnitelné" závislosti (stačí jedna z několika) nebo volitelné závislosti by možná šly reprezentovat logickou formulí docela dobře. Asi bych si o tom měl něco přečíst.
Teď jsem nad tím ještě chvilku přemýšlel, a říkám si, že různé "zaměnitelné" závislosti (stačí jedna z několika) nebo volitelné závislosti by možná šly reprezentovat logickou formulí docela dobře. Asi bych si o tom měl něco přečíst.V tom případě doporučuji třeba Package Management/Sat Solver/Basics, anebo se podívat na odkazovanou prezentaci na FOSDEMu.
doporučuji třeba Package Management/Sat Solver/BasicsDíky! Řekl bych, že už je mi to trochu jasnější
Ale stejně bych tam rád viděl i apt...Kecy. Co myslíš, že se používá na PCLinuxOSu, který je RPM-distro?
...ani jeden nepoužívá RPM
pacman -S
bude i tak v porovnání se zypperem pekelně rychlý, ale to bude asi tím, že se vývojáři ZYPPu odvážili při výpočtu závislostí řešit NP-úplné problémy...Ach jo, co oni neudělají pro to, aby zapůsobili na entrprajs managory...
To že je problém NP úplný neznamená, že se nedá v praxi rychle řešit. Hezký článek o tom byl v knize Umělá inteligence 5 - Fázové přechody, obchodní cestující a empirický výzkum algoritmů.
To už je i NP-complete buzzword?
BTW: time install nautilus
na stroji s Factory a Packmanem trval cca 3 vteřiny (myslím tím načtení cache a vyřešení závislostí, ne samotná instalace).
Bože... Tak ještě jednou, balíčkovač (jedna silnice) není součást YaSTu (jednohou auta). Ten pro něj má jen rozhraní (čtyři kola ), a po té silnici (libzyppu) jezdí i jiná auta (zypper, opensuse-upgater, zm(r)d...) a to jedno auto (YaST) jezdí i po jiných silnicích (SCR agenty pro soubory v /etc, pro síťovou komunikaci...) a tak dále.
O žádný "motor v autě" (který by byl jen uvnitř YaSTu) se v případě ZYPPu nejedná, problémová věc je zcela mimo auto a to auto samo o sobě je rychlé až až - koneckonců je psané ve staticky typovaném předkompilovaném jazyku s docela rychlým VM. Myslím, že když mi YaST je schopen načíst konfiguraci tiskáren, načíst databázi ovladačů, nadetekovat tiskárny a konfiguraci zase uložit za tři sekundy, konfiguraci NFS za sekundu a konfiguraci všech rozhraní za dvě sekundy, stěžovat si na pomalost nemůžu. A to mám dva roky starý stroj s nepříliš velkou pamětí.
... ještě více patrný.jeste vice nez jeste vice, je to proste parada
Error while creating client module sw_single
0x0000000000437837 <main+87>: movq $0x0,0xf0(%rsp) 0x0000000000437843 <main+99>: callq 0x407258 <getegid@plt> 0x0000000000437848 <main+104>: mov %eax,%ebx 0x000000000043784a <main+106>: callq 0x4068e8 <getgid@plt> 0x000000000043784f <main+111>: zypper 0x0000000000437851 <main+113>: jne 0x4380a5 <main+2245> 0x0000000000437857 <main+119>: mov $0x4a1652,%esi 0x000000000043785c <main+124>: mov $0x6,%edi 0x0000000000437861 <main+129>: callq 0x407af8 <setlocale@plt> 0x0000000000437866 <main+134>: mov $0x4a2841,%esi