Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Duncan Mac-Vicar vydal článek, ve kterém provádí srovnání dvou verzí správce balíčku Yum z Fedory a jedné verze správce zypper z openSUSE. Článek srovnává jak výkon, tak paměťovou náročnost všech tří programů. Podle článku skončil nejhůře yum 3.2.14, druhý skončil yum 3.2.4 na prvním místě pak ZYpp 4.21.1, který byl ve všech testech několikrát rychlejší než yum.
Tiskni
Sdílej:
n, ale pokud si to chceš ověřit, nic ti nebrání použít yes no v pípě.
Chm. Chm. Chmmmm! Dokud neuvidím sám, neuvěřím. Ale stejně bych tam rád viděl i apt a pacman
, i když je mi jasné, že by to byla trošku umělotina - ani jeden nepoužívá RPM a musela by se simulovat podobná situace (obdobný počet balíků v repozitářích a tak).
pacman -S bude i tak v porovnání se zypperem pekelně rychlý, ale to bude asi tím, že se vývojáři ZYPPu odvážili při výpočtu závislostí řešit NP-úplné problémy...
Ach jo, co oni neudělají pro to, aby zapůsobili na entrprajs managory... 
A bude vůbec pořešený, jak bych si mohl ty "předkompilovaný" soubory, co si to bude stahovat ze serveru, generovat lokálně, kdybych si třeba dělal vlastní lokální repo? Nebo to bude privilegium jen pro oficiální zdroje? Ostatně mi přijde, že k celýmu ZYPPu je strašně málo dokumentace. (Hm, teď mi Michal navrhne, abych ji napsal.
)
apt-get clean. Protoze pri odinstalovani v systemu necha snad vsechny nepotrebne knihovny a to je dost nestastne. Hlavne pokud clovek s linuxem zacina a zkousi tedy vice programu.
apt-get clean odstraňuje nainstalované závislosti, které už nejsou nadále potřeba. Nainstaluješ program foo, který závisí (jako jediný) na libfoo. Nainstaluje se teda libfoo, po nějaké době se rozhodneš foo odstranit, ale libfoo ti zůstane, spusšít apt-get clean a odstraní se i libfoo.
apt-get clean odstraňuje nainstalované závislosti, které už nejsou nadále potřeba.Jenže manuálová stránka apt-getu mluví o něčem úplně jiném:
clean: clean clears out the local repository of retrieved package files.O odinstalování sirotků tam není ani slovo. Sirotky AFAIK odinstalovává
deborphan | xargs apt-get -y remove, ale otázka je, na základě jakých kritérií to vybírá. Pokud je mi známo, jen aptitude si pamatuje, co nanstalovala jako závislosti.
... Pokud je mi známo, jen aptitude si pamatuje, co nanstalovala jako závislosti.Tuším, že právě proto je doporučovaná jako ten správný nástroj pro správu balíků. BTW už je v SUSE něco podobně silného jako ncurses xicht aptitude?
Můžeš je tady popsat a já je pak nahážu vývojářům YaSTu do bugzilly. :D
Ale to už je pár let zpátky, a možná jsem jen dělal něco špatně, připadalo mi to skoro jako Vim.
Ohledně 2): kuk sem.
Jako fíčura ZYPPu to fungujei v YaSTu. Je ale nutno přiznat, že i když YaST tyhle věci povětšinou umí taky, má jeho TUI verze trošku větší nároky na screen-estate a taky to klávesový ovládání by taky mohlo být trošku líp řešený...
A bude vůbec pořešený, jak bych si mohl ty "předkompilovaný" soubory, co si to bude stahovat ze serveru, generovat lokálně, kdybych si třeba dělal vlastní lokální repo?Vlastní lokální repozitář jde udělat už hodně dlouho pomocí utility
createrepo. Osobně takhle mám vytvořenou "druhou vrstvu" k médiím openSUSE 10.3 (chybějící balíky, co nejsou ve stažitelném GM ISO), mám takhle zkombinovaných několik repozitářů s Packmanem na DVD (obojí ve stavu k vydání distribuce, bohužel nemám dostatečně kvalitní připojení pro používání internetových repozitářů) a pro jistotu tak instaluji SUNovské OpenOffice.
se vývojáři ZYPPu odvážili při výpočtu závislostí řešit NP-úplné problémyTo mi chvilkama vrtá hlavou od chvíle, kdy jsem na to narazil tuším v Distribučních novinkách. Jaké NP-úplné problémy se vlastně při správě závislostí řeší? Čekal bych, že celá problematika vede na nějaká ta hledání cest v grafu apod., ale zřejmě to je o něco složitější. Btw pousmál jsem se nad tím, že se takové problémy i v praxi řeší redukcí na SAT, měl jsem za to, že tohle je ryze teoretická technika
SAT a ryze teoreticka? Ani ne.Já se spíš divil tomu, že opravdu někdo programově redukuje problém na SAT (pochybuju, že v balíčkovacím systému vyvstává problém splnitelnosti logických formulí
). Ale pak jsem pohledal a těch SAT solverů je strašná spousta, takže to asi vážně lidi dělají
pochybuju, že v balíčkovacím systému vyvstává problém splnitelnosti logických formulíTeď jsem nad tím ještě chvilku přemýšlel, a říkám si, že různé "zaměnitelné" závislosti (stačí jedna z několika) nebo volitelné závislosti by možná šly reprezentovat logickou formulí docela dobře. Asi bych si o tom měl něco přečíst.
Teď jsem nad tím ještě chvilku přemýšlel, a říkám si, že různé "zaměnitelné" závislosti (stačí jedna z několika) nebo volitelné závislosti by možná šly reprezentovat logickou formulí docela dobře. Asi bych si o tom měl něco přečíst.V tom případě doporučuji třeba Package Management/Sat Solver/Basics, anebo se podívat na odkazovanou prezentaci na FOSDEMu.
doporučuji třeba Package Management/Sat Solver/BasicsDíky! Řekl bych, že už je mi to trochu jasnější
Ale stejně bych tam rád viděl i apt...Kecy. Co myslíš, že se používá na PCLinuxOSu, který je RPM-distro?
...ani jeden nepoužívá RPM
Je poněkud "pomalejší", než jeho deb-verze.
pacman -Sbude i tak v porovnání se zypperem pekelně rychlý, ale to bude asi tím, že se vývojáři ZYPPu odvážili při výpočtu závislostí řešit NP-úplné problémy...Ach jo, co oni neudělají pro to, aby zapůsobili na entrprajs managory...
To že je problém NP úplný neznamená, že se nedá v praxi rychle řešit. Hezký článek o tom byl v knize Umělá inteligence 5 - Fázové přechody, obchodní cestující a empirický výzkum algoritmů.
To už je i NP-complete buzzword?
BTW: time install nautilus na stroji s Factory a Packmanem trval cca 3 vteřiny (myslím tím načtení cache a vyřešení závislostí, ne samotná instalace).
.
.
Tak ještě jednou: YaST není pomalý.
Pomalá (a paměťově žravá) je jedna konkrétní knihovna, co se používá na správu balíčků, ale jednak ji používají i jiné součásti systému (zmd, opensuse-updater, zypper, ZYPP bindingy pro Python a Ruby...), jednak pro YaST samotný je tahle knihovna jen jedním z mnoha "obslužných backendů" (ty další jsou parsery a zapisovače všelijakých konfiguračních souborů, další knihovny a podobně.) Jinými slovy, říct "YaST je pomalý" dává asi takový smysl, jako říct "to auto jede dneska divně" při jízdě na pořádně rozbité silnici. Co s tím má to auto společného? A proč všichni pořád obviňují to nebohé auto, když za to můžou silničáři?
Bože... Tak ještě jednou, balíčkovač (jedna silnice) není součást YaSTu (jednohou auta). Ten pro něj má jen rozhraní (čtyři kola
), a po té silnici (libzyppu) jezdí i jiná auta (zypper, opensuse-upgater, zm(r)d...) a to jedno auto (YaST) jezdí i po jiných silnicích (SCR agenty pro soubory v /etc, pro síťovou komunikaci...) a tak dále.
O žádný "motor v autě" (který by byl jen uvnitř YaSTu) se v případě ZYPPu nejedná, problémová věc je zcela mimo auto a to auto samo o sobě je rychlé až až - koneckonců je psané ve staticky typovaném předkompilovaném jazyku s docela rychlým VM. Myslím, že když mi YaST je schopen načíst konfiguraci tiskáren, načíst databázi ovladačů, nadetekovat tiskárny a konfiguraci zase uložit za tři sekundy, konfiguraci NFS za sekundu a konfiguraci všech rozhraní za dvě sekundy, stěžovat si na pomalost nemůžu. A to mám dva roky starý stroj s nepříliš velkou pamětí.
To jen tak pro úplnost :D
... ještě více patrný.jeste vice nez jeste vice, je to proste parada
Error while creating client module sw_single
0x0000000000437837 <main+87>: movq $0x0,0xf0(%rsp) 0x0000000000437843 <main+99>: callq 0x407258 <getegid@plt> 0x0000000000437848 <main+104>: mov %eax,%ebx 0x000000000043784a <main+106>: callq 0x4068e8 <getgid@plt> 0x000000000043784f <main+111>: zypper 0x0000000000437851 <main+113>: jne 0x4380a5 <main+2245> 0x0000000000437857 <main+119>: mov $0x4a1652,%esi 0x000000000043785c <main+124>: mov $0x6,%edi 0x0000000000437861 <main+129>: callq 0x407af8 <setlocale@plt> 0x0000000000437866 <main+134>: mov $0x4a2841,%esi