Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Na webových stránkách distribuce Ark Linux máme ke stažení pět ISO obrazů: základní CD, CD s extra softwarem, CD s vývojářskými programy, CD s programy pro server a nakonec ještě CD s dalšími jazyky. Pro základní instalaci ale postačí první obraz, který však neobsahuje češtinu. Pokud chcete mít kompletně lokalizovaný systém, je potřeba si rovněž stáhnout 300 MB CD s dalšími jazyky. Na prvním CD se nenacházejí žádné balíčky, které by umožnily kompilaci SW ze zdrojových kódů, k tomu potřebujete CD č. 3. Pokud ale s Linuxem teprve začínáte, tak vám první CD stačí.
Distribuce Ark Linux je postavena na knihovně glibc 2.3.5 a na nejnovějším jádře 2.6.14-rc2, protože se jedná o vývojovou verzi 2005 rc3. Server X.Org se nachází ve verzi 6.8.2. V protikladu k těmto novinkám působí zjištění, že distribuce používá místo dnes již obvyklého udev ještě DevFS.
Po vypálení ISO obrazu můžeme spustit instalaci, která je orientovaná hlavně na začátečníky, a pokročilým uživatelům toho nenabídne mnoho k nastavení. Nejprve se zobrazí dialogové okno s výběrem jazyka, rozložení klávesnice a časovou zónou. V dalším dialogovém okně si jenom vybereme typ instalace: plně automatickou nebo pokročilou.
Ani pokročilá instalace toho ale moc k nastavení nabídne: budeme moci pouze rozdělit disk programem qtparted. Samotná instalace proběhne celkem svižně, nemusíte při ní ani odcházet od počítače - i proto, že vám instalátor nabídne hru Tetris. Pokud se vám hra zalíbí a nestihnete jí dohrát do konce instalace, není to problém. Instalátor zobrazí okno s upozorněním, že instalace je dokončena a restart nechává na vás. Opravdu zajímavý nápad.
Po restartu počítače na vás čeká obvyklý linuxový zavaděč GRUB. Systém v grafice nabootuje do grafického prostředí KDE v nejnovější verzi 3.5. Toto prostředí již lokalizované je i při použití pouze prvního CD.
Přihlašovací obrazovka se ale nezobrazí, automaticky je bez hesla přihlášen uživatel arklinux. Začátečníkům to může pomoci, ale pokud se již trochu v Linuxu vyznáte a nejedná se o instalaci na domácím počítači, doporučuji vám v Ovládacím centru KDE toto zakázat. Volba se nachází v oddílu Správce přihlášení, na kartě Pohodlí a jmenuje se Povolit automatické přihlášení. Rovněž povýšení práv na superuživatele je možné bez zadání hesla, což lze nechat povolené pouze v domácím prostředí. Jinak v Ovládacím centru distribuce zvolte User Accounts a v zobrazeném dialogovém okně na záložce User Info klikněte na Set password a heslo nastavte. Na závěr je ještě třeba kliknout na účet uživatele arklinux a zadat zde heslo, pod kterým se chcete přihlašovat k systému.
Po prvním nabootování se zobrazí průvodce, který vám umožní si KDE nastavit. V něm vidíme, že se v distribuci nachází i vzhled Baghira, což je vlastně imitace vzhledu MacOS X. Takže pokud máte rádi nakousnuté jablko, můžete jej vyzkoušet :-).
Po rozbalení hlavního menu zjistíte, že mezi nainstalovanými programy nechybí ani OpenOffice.org v nejnovější verzi 2.0. K prohlížení internetu si však musíte vystačit s Konquerorem, Firefox byste museli doinstalovat. Jinak balíčky z prvního CD na obvyklou práci stačí. Pokud pro instalaci systému použijete pouze první CD, tak budete také muset oželet Evolution a používat pouze KMail. K instant messagingu lze využít program Kopete. Pro vypalování CD je zde výborný program K3b. Po jeho spuštění ale následuje zjištění, že nejsou nainstalované programy pro vypalování DVD; alespoň ty by na základním CD být ještě mohly. Pokud si je nemáte možnost doinstalovat, musíte si vystačit s vypalováním CD. Pro přehrávání multimédií je k dispozici MPlayer (verze 20051004) ve spojení s frontendem KMPlayer. Nechybí ani skvělý zvukový server Jack, obyčejní uživatelé však spíše využijí aRts z KDE. Na počítačích s Wi-Fi hardwarem najde možná využití i nainstalovaný ndiswrapper.
Pod System Settings se ukrývá ovládací centrum celé distribuce, které nabízí většinou možnosti ovládacího centra KDE vyvedené v pěkné grafice. Můžete si tak v grafice nastavit celý počítač. Pokud si však budete chtít nastavit síť, zjistíte, že dialogové okno pouze nabídne výběr typu připojení a poté zobrazí dostupná síťová zařízení. Po náhlednutí do originální dokumentace jsem však zjistil, že lze síť nastavit i podrobněji - k tomu musíte na daném zařízení provést dvojklik; tlačítko Pokročilé nastavení by neškodilo.
Jako program pro správu balíčků je zvolen Kynaptic, což je Synaptic z Debianu pro KDE. Balíčky jsou však ve formátu RPM, takže vlastně spojují to nejlepší z obojího. Zde jsem ale narazil na problém: nikde se v grafice nedají nastavit repozitáře s balíčky, takže pokud chcete použít jiná úložiště balíčku než ta výchozí, editaci konfiguračního souboru se nevyhnete.
Celkově na mně distribuce zanechala dobrý dojem. I přes to, že se jedná o vývojovou verzi, tak je stabilní. Jediný problém, který jsem zaznamenal, se týkal ovládacího centra KDE, ve kterém se po zadání superuživatelského hesla místo příslušné karty zobrazila pouze úvodní zpráva centra. To je ale problém prostředí KDE, se kterým jsem se již setkal i u předchozí vývojové verze před řadou 3.4. Ve stabilní verzi to již bylo opraveno.
Na samotný závěr testování jsem se setkal ještě s jedním nedostatkem. Ve
chvíli, kdy jsem chtěl použít disketovou mechaniku, jsem zjistil, že nebyla
systémem rozpoznána (neexistovala v souboru /etc/fstab), takže
začátečník v Linuxu by jí nezprovoznil, doufám že je to chyba pouze
vývojové verze a ve stabilní se již neobjeví.
Pokud vám tyto chyby nevadí, můžete distribuci vyzkoušet, jinak počkejte na stabilní vydání, které by mělo být hotové brzy.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
31.10.2005 05:51
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
), jádro 2.6.14, KDE 3.5b2 a stabilní to je.
Stejne tak jsou k nicemu komentare pod zpravickou, kde lidi vyvraceji zpravy o nestabilite oznamenim, ze oni maji XXX.XXX.XXX a funguje jim.
Myslim, ze i jim musi dojit, ze to skutecne neni relevantni a nikoho to nezajima... Stabilita aplikace se prece posuzuje podle toho, kolika lidem to nechodi, ne kolika to chodi...
Mam z toho trochu divny pocit, protoze muj komentar je taky k hovnu, ale
nejak jsem si po ranu nemohl pomoci a neulevit si....
)... alebo možno ani nie, niektorí ľudia nechcú riešiť IT problémy, chcú jednoducho sadnúť za PC a pracovať, a keď nemajú správcu, uspokoja sa aj s "klikacím" distrom, ktoré vie nastaviť aj bežný smrteľník. Technické detaily ich nezaujímajú, chcú iba málo, aby ich systém fungoval a aby ho vedeli aspoň trochu ovládať. To je význam klikacích distribúcií - sprístupniť krásu a silu Unixu aj bežným ľuďom, ktorí nie sú príliš technicky nadaní. Viď filozofiu Mac systémov - tam je túto snahu krásne vidieť.
Ale osobne si myslím, že Linuxu (a Unixu) skôr škodia rôzni "puritáni", "hardcoristi" a "rádobyguruovia", ktorí iba odstrašujú potenciálnych nových užívateľov. Články, ktoré ukazujú, že sa to dá a s vhodným distrom dokonca veľmi jednoducho, naopak prospievajú spoločnej veci - rozšírenosti opensource systémov.
Co k tomu říci? Je to tvůj názor, já jsem něj již reagoval dříve. Můj názor je ten, že i článek tohoto typu má své opodstatnění [...] jsem spokojen i s tím, když článek řekne "Ark Linux je normalni distribuce Linuxu a KDE vypada jako KDE." Ty takovou informaci považuješ za recenze nedůstojnou, já ne. A to proto, že recenze tím plní svůj účel: čtenář se dozví, co může od distribuce očekávat.Dobra, v tom pripade prijimam objednavku na recenzi jakekoliv distribuce exlusivne pro ABClinuxu a pozitri (nejpozdeji do konce tydne, podle toho, jak si to stihnu stahnout) ji tady mas. To zjevne nejdulezitejsi (vata) uz bylo napsano v x-"recenzich", takze jen vyzkouset, jestli to funguje, udelat nejake screenshoty KDE s tim pravym wallpaperem a prepsat titulek... (proc si to vlastne takhle nevyrabite sami v redakci?) Mohl by z toho byt tydenni extra serial: ABCLinuxu predstavuje distribuce Linuxu, 52 dilu do roka... sice by to asi prestali lidi hodne brzo cist, ale... mate zajem? :)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
<sarkastická poznámka> - já už bych si něco doplnil... diskutujeme spolu docela často, takže by to nebyl problém. Já bych pak jen napsal <standardní odpověď> a bylo by hotovo.
Podívej se, já chápu, že ty prostě tento druh článků považuješ za zbytečný. A to do té míry, že ti dokonce vadí, když vůbec vychází. Už jsem se dříve pokusil vysvětlit svůj postoj, ale názor jsi nezměnil, což respektuji. Já názor také nezměnil, tak proč to omílat stále dokola? Zkus to překousnout, ne?
Já názor také nezměnil, tak proč to omílat stále dokola? Zkus to překousnout, ne?Jisteze to prekousnu, ja dokonce nabizim dodavat jen houst a vetsi kapky. Staci slovo, ze to berete :) Berete? (Pokud nebude extra prani na distro, vezmu to poporade podle nejakyho zebricku distrowatch.)
mount -a je někde napsané v init skriptech distribuce (/etc/init.d/, nebo /etc/rc.d/)? A init skriptů se práva netýkají, ty mohou dělat všechno, stejně jako root.
Takže zapsání mount -a do autostartu KDE nemá žádný efekt, protože a) disky jsou už připojené init skriptem, b) uživatel nemá právo tohle provést, takže se nic nestane.
. Lenže jemu to začalo vraj fungovať až potom, čo pridal scriptik do autostartu KDE. Si prečítaj poriadne prvú vetvu príspevkov, tam kde som prispel aj ja. Je mi jasné, že buď spravil niečo, čo nie je v príspevkoch zahrnuté, teda nemáme všetky info, alebo problém s montovaním nikdy nemal, lebo v debiane sa montujú disky štandardne cez inistcript.
.
31.10.2005 20:04
brozkeff | skóre: 13
| blog: Zpátky po 10 letech
| Žďár nad Sázavou