Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Slackware bude na svém, ale vzhledem k ostatním distrům to bude propad. -- Nelze dobře posoudit*, ale minule měl 700 hlasů, teď 300.Je to škoda. Možná se Slackwaristé stáhli do ústraní nebo chtějí anketu s horoskopem
A ptoto, kdyz byl hacknuty mplayer portal (jel na debianu), tak presli na Slackware?
To je trochu laciný argument, zvlášť když ani pořádně nevíme, co bylo důvodem.
jenze to php vychazi PRAVE jako oprava, a inovace se nekonaji, proto je jako oprava ve Slackware novy balicek.
Zrovna u PHP bych na to nevsadil ani pětník, stačí si udělat diff dvou po sobě jdoucích verzí a zjistíte, že u PHP se na "jenom opravy" nehraje. Třeba teď jsem s hrůzou zjistil, že mezi 5.2.0 a 5.2.1 dost zásadně překopali pro mne klíčovou část (podporu pro InterBase/Firebird). Vzhledem k tomu, že si PHP pro server kompiluji sám, považuji představu, že by u něj někdo v distribuci místo backportu opravy průběžně začleňoval nové verze, za naprosto děsivou.
V debianu je amavis 2.4.2 jako stabil - minimalne rok stary balicek a to same postfix. To je trochu zbatecne, kdyz novy debian vysel prec mesicem. Jsou proste pomaly. At to pak drzi, ale uz kdyz to vychazi, je to stare ..
Asi tak před rokem tu na toto téma psala něco Anička - zkuste si to přečíst a zamyslet se nad tím. Třeba pak nebudete kroutit hlavou nad tím, jak je možné, že v některých distribucích jsou verze, které jsou "tak strašně zastaralé" už v okamžiku vydání.
Stable Releases 1. Current PHP 5 Stable: 5.2.2 2. Current PHP 4 Stable: 4.4.7
Podle mě záleží na tom, co ten server má dělat a co si pod pojmem server představili hlasující čtenáři.Hele, a když si hudbu přehrávám přes MPD, mám tedy server? :-P
A nase programy jsou instalovane do systemu stejnym zpusobem jako systemove. To vse lze samozrejme docilit i se slackwarem, ale da to asi trosku vic praceGentoo už do systému zaintegrovalo křišťálovou kouli?.
kteří už Linux používají dle než deset let
s/dle/déle/
PS: Fakt zajímavý výsledky, Ubuntu se vyšvihlo. Akorát bych asi nechtěl potkat admina, který Ubuntu nacpe na server Akorát bych asi nechtěl potkat admina, který Ubuntu nacpe na serverAhoj, pročpak? Vem si to tak že se i na rizikových serverech používají Windows. Ubuntu jako takové se na server nehodí, to je pravda, ale mám kamaráda který s provozem serveru na ubuntu má dobré zkušenosti, když si ho trochu přizpůsobíš konkrétní situaci tak bych řekl že je to takový systém pro všechno. Já bych se za nasazení Ubuntu na server určitě nestydil, ale jednička je pro mne Debian a FreeBSD takže se to asi nestane.
Ahoj, pročpak?Viz níže...
Vem si to tak že se i na rizikových serverech používají Windows.No, tak to je fakt... heh.
Super anketa. Ma jednu podstatnou vadu. Pri sve soukrome analyze jsem zjistil, ze umoznuje hlasovat opakovane a me samotnemu se to povedlo vice nez 10x! A to bez zavaznejsich problemuJsi borec. No fakt. Kdo by do tebe řekl, že dokážeš soukromě zanalyzovat tak náročný text jako je tento: Každý návštěvník smí hlasovat jen jednou. Systém se snaží bránit proti vícenásobnému hlasování. Ochrana je vícestupňová a zahrnuje i blokování IP adresy na určitou dobu. Žádná ochrana ale není dokonalá, a proto spoléháme na vaši čestnost, že se nebudete snažit snažit pomoci své distribuci podvodem. (Text z úvodu článku s anketou.)V takovem pripade je vysledek na snade
To, že je něco legální, ještě neznamená, že je to morální. V každém případě je na tom z tohoto pohledu Ubuntu pořád výrazně lépe než třeba CentOS…Citace ze stránek www.centos.org :
CentOS is an Enterprise-class Linux Distribution derived from sources freely provided to the public by a prominent North American Enterprise Linux vendor.Co je nemorálního na tom, že někdo vezme zdrojové balíčky, zkompiluje je a udělá na jejich bázi distribuci? Ono i v (open)SuSE a v Debianu se najdou programy, které mají původ u firmy Red Hat Inc.
Mozna je na me *buntu az moc user friendly, ale vetsinou me zashy (ne pres klikatko) moc nerozdychal, mozna je to tim ze se tam delaji veci jinak, ale bohuzel byl to pro me problem.Pokud jste např. ze Slackwaru zvyklý konfigurovat startovací skripty jejich úpravou, dají se čekat problémy. Na konfiguraci je nejlepší používat
dpkg-reconfigure balíček
nebo soubory v /etc/default/
nebo /etc/balíček
(v tomto pořadí priorit). Mimochodem Ubuntu má stejnou strukturu /etc jako Debian. Jaktože tam tyto problémy nemáte (nebo nezmiňujete)?
Dalsi vec co mi subjektivne vadi je, ze je sudo zneuzite uplne na vse a nemam defaultne konto root.Spuštění
sudo passwd
a visudo
asi u vás zabere opravdu hodně času...
Nechápu, co pisatel myslel tím, že sudo je "zneužité úplně na vše"... A ten, komu vadí absence účtu root (on tam ve skutečnosti je, jen má -- tuším -- heslo z náhodných znaků, takže ho nelze použít), si ho jistě umí snadno vytvořit. Zbytku je to úplně jedno... (A to říkám jako ten, kdo se zpočátku bez účtu root taky nemohl obejít.)Dalsi vec co mi subjektivne vadi je, ze je sudo zneuzite uplne na vse a nemam defaultne konto root.Spuštěnísudo passwd
avisudo
asi u vás zabere opravdu hodně času...
Nechápu, co pisatel myslel tím, že sudo je "zneužité úplně na vše"...Nejspíš tím myslel dvě věci: pokud spustíš přes sudo dvě věci krátce za sebou, tak podruhé už sudo ve výchozím nastavení nevyžaduje heslo. Teď to problém není, ale mohl by být, pokud se rozšíří zlobivé
.desktop
soubory. Druhá věc je, že pokud si roota neaktivuješ a bootneš do recovery režimu, tak máš roota zadarmo (to máš ostatně i s parametrem init=/bin/bash
, ale to zná méně lidí).
Jinak root má implicitně prázdné heslo.
Dalsi vec co mi subjektivne vadi je, ze je sudo zneuzite uplne na vse a nemam defaultne konto root.Nastavení sudo teď není bezpečnostní díra, ale v budoucnu být může -- předpokládám ale, že to pak vyřeší jeden update, proto s tím nemám problém. Ad poslední věta: už jsem to psal před tebou, jenom jsem šetřil hlasivky. :-P
Myslel jsem ze sudo by se melo pouzivat na specifickou skupinu programu, u kterych potrebuju zajistit, aby i normalni (user) uzivatel jej mohl spustit s pravy roota, ale na druhou stranu chci mit moznost vybrat si kteremu userovi dam moznost spoustet programy s pravy root a jake.To je "tradiční" použití sudo, které ovšem nevylučuje nové použití na desktopu -- umožnit spouštění nástrojů pro správu systému i ze sezení běžného uživatele a přitom je od ostatních dostatečně oddělit.
A opravdu si nemyslim, ze by mel mit user v systemu pristup ke vsem castem systemu,Dnes už si tito lidé Linux instalují sami. Je otázka, zda je lepší na to nadávat nebo udělat něco pro to, aby tito lidé byli schopni sami bezpečně provádět základní nastavení. Mimochodem k sudo má přístup jenom první uživatel vytvořený při instalaci. To víte?
Tiskni
Sdílej: