MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Dnešní svět je až překvapivě rychlý. Rychlá auta, rychlé vlaky (když pominu ČD
), rychlý internet, rychlé bezdrátové spojeni a ještě rychlejší lokální síť. Práve tyto dvě posledni rychlosti mi brání v klidném spánku už několik dní...
Začnu asi tou wifinou. Máme doma v obýváku router (MSI, pěknej, černej, ale nechce se mi teď vstávat abych zjistil model). Když jsem na wifi síti sám (podotýkám, že k němu jsou připojeny ještě další dva počítače přes LAN, ale ty na následující problém nemají vliv) tak mám u sebe v pokoji (cca 5 metrů vzdušnou čarou, akorát přes dvě panelové stěny) docela kvalitní signal a rychlost většinou těch 36Mbit/s (když sedím u něj tak mám až 54). Jenže jakmile se někdo jiný připojí, mám po srandě, protože mi !rychlost! (nikoliv kvalita) spojení spadne (někam pod 1Mbit/s), a defacto mě to odpojí. Mám krasňoučký noutbuk MSI EX600 YA (sem trochu ujetej na Mikrohvězdičky) a už jsem zjistil, že ten wifi adaptér v něm není zrovna nejsilnější, ale i tak je to divný. A když se přesunu blíž k routeru (cca tak na 2 metry vzušnou čarou a bez překážek) tak ta rychlost zase vyleze. Pokud je to problém mojí wifiny, že je slabá, tak bych přece měl mít špatný signál, ne rychlost, a navíc by se to mělo projevovat pořád, nejen když je na síti i někdo jiný, nebo ne?
Tím se pomalu přesouvám k problému druhému. Před jistým časem jsem odhalil, že jsem šťastným vlastníkem veřejné IP adresy. Inu oprášil jsem starý počítač (který neběžel už skoro 4 roky), naformátoval Win98, nainstaloval ArchLinux, nastavil server atd atd atd. Před nějakou chvílí se mi na něj dostahovalo pár věcí o celkové velikosti cca 6GB a tak jsem se jal to překopírovat to k sobě do nouta (přecijen filmy se líp sledujou na noutebooku než na serveru, který ještě navíc nemá monitor). Na serveru je 100/10MBit síťovka, wifi jsem v tu chvíli měl 36MBit/s. A přeci se mi to kopírovalo jen 1.6MBit/s. Krátce na to (asi po 60%) jsem si uvědomil, že to kopíruju přes SFTP. No nevadí. Další část už jsem kopíroval přes normální FTP. A ejhle - 2MBit/s. Po chvíli radosti nad tím, že je to trochu rychlejší přišel šok. Vlastně hned dva. Nejdřív rychlost zase klesla na 1.8MBit/s a následně jsem si uvědomil, že by to mělo být o něco rychlější. Teoreticky by to těch 10MBit/s mělo dát, nebo se pletu?
A kontrolní otázka na závěr - sem blbej já, nebo je někde opravdu problém a můžete mi ho pomoct vyřešit?
Předem děkuji za konstruktivní komentáře 
Tiskni
Sdílej:
. A ohledne toho kopirovani po síti, Já jsem se ani po kabelu který má 100Mbit nedostal na moc větší rychlost. Teda dostal jsem se tuším na 12500 KB/s přes FTP, ted me napada ze 8* 12500 = 100 000 Kb/s = cca 100Mbit takže to je asi OK
. Né ale po wifi která má mít rychlost 54 Mb/s mi data taky tečou jen okolo 2 MB/s takže to tak prostě bývá.
ziju ve spravnem presvedceni, ze B je bit a b je bajt tedy 8B, ze?
Je to přesně naopak. 1B = 8b. A to ještě není všechno. On není M jako Mi 
1B(bajt) = 8b(bit) 1kB = 10^3B(bajtů) = 1000B 1KiB = 2^10B (bajtů) = 1024B 1MB = 10^6B (bajtů) = 1 000 000B 1MiB = 2^20B (bajtů) = 1 048 576B atd...
Teď ještě, aby všechny programy používali stejné jednotky nebo to alespoň bylo korektně dokumentované.
Uz si na KiB a MiB nezvyknu.
Ale s tim popletenim B a b jsi to trosku prepisk
1B = 8bJo, kdyby to bylo vždycky tak jednoduchý, nemluvilo by se v IETF standardech o oktetech...
.
, a na druhym pocitaci jako klient (iptraf -c IP-server). Pak to bezi asi 30 sekund, na serveru generuje "nejaky" data a posila na klienta, na konci napise rychlost. Dobrej programek na mereni ciste rychlosti site (protoze to necte data z disku, mas jistotu, ze to je cista rychlost site). Cili, doporucuju promerit timhle.
Dale k te rychlosti. 100Mb/s je teoreticky 12,5MB/s a 10Mb/s se 1,25MB/s (proste rychlost Mb/s deleno 8 rovna se rychlost v MB/s). Je to teoreticky, protoze samozrejme pri komunikaci se generuje dalsi provoz (TCP potvrzovaci zpravy, ICMP, dalsi ARP).
Samozrejeme na rychlost muze mit i vliv zatizeni serveru a rychlost disku na serveru. Kdyz jsem dneska kopiroval pres scp ISO CD, tak jsem na 100Mbps siti mel 10.4MB/s, samozrejme obe masiny mely dostatecne rychly disky i procesory.
Dobry na prenos muze byt taky http, na serveru nasdilis adresar pres apache a pak cucas napr. wget na klientovi (pro me je to jednodussi a bezpecnejsi, nez instalovat a konfigurovat ftp server).
Dalsi vec je, ze kdyz jsem mel na 10MBps siti propojeny cross-over Linux a Windows, tak jsem se dostal max. na 400KB/s. Kdyz jsem na stroji s Windows bootnul linux, mel jsem v pohode kolem tech 1,2MB/s, takze IMHO maji okna nejakou pojebanou sit. Pokud mas taky Windows na tom tvym hvezdickovym milackovi, tak tam zkus treba nejakej LiveCD a zkus to zkopirovat v nem.
Jinak ohledne wifi - to je obvykle velka magie, ale muze na tom taky zkusit ten iptraf a pripadne zkusit sledovat zatizeni toho AP - pokud je to nejaka slabotina a mas na tom treba jeste WEP/WPA, tak to muze (mozna) vytizit procak - ale tady me nechytejte za slovo, tohle uz si vymejslim, nejsem wifi profik, ani AP profik.
Ale kdyz to tak vezmu, ani ten iptraf neni spatnej, clovek tam vidi rychlost v kb/s, takze to taky neco rekne.
Vykasli se na wifi, do notebooku si zapoj ethernet a pojede ti to rovnou 12 MB/s.Ani nevis, jak rad bych, jenze router do jiny mistnosti presunout nemuzu a fakt se mi nechce protahovat kabel skrz 2 resp. 3 panely