Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Pokud ty soubory nepatří k žádnému z nainstalovaných balíčků, (a neinstaloval jste něco "ručně" do nepatřičných míst) je dost možné, že skutečně máte problém
PS: není tohle spíš otázka do diskuse než do blogu?
chrootkit -q
The following suspicious files and directories were found: /usr/lib/firefox/.autoreg Warning: Possible Showtee Rootkit installed eth0: PACKET SNIFFER(/sbin/dhclient[3262])Pustil jsem na to ještě
rkhunter -c, ale ten nic moc nezjistil, jen tohle:
* Filesystem checks Checking /dev for suspicious files... [ OK ] Scanning for hidden files... [ Warning! ] --------------- /dev/.static /dev/.udev /dev/.initramfs /dev/.initramfs-tools /etc/.pwd.lock --------------- Please inspect: /dev/.static (directory) /dev/.udev (directory) /dev/.initramfs (directory)Mno asi nainstaluji ClamAV. Jo a
top ukazuje 0% zombií, no já nevim co tam je...
krucifix
mám podezření v OpenSSHDoplním: před upgradem (jenom upgrade softwaru, tzn. apt-get upgrade, na etchovi jedu už dlouho) OpenSSH jsem asi před ~14ti dny pouštěl chkrootkit, ten dříve nic nenašel, ale teď ano
. Jen pro doplneni, taktez pouzivam Debian Etch.
Je zajimave ze rkhunter --checkallnic nanajde. No nic, zatim ani google neporadil. Kazdopadne dik za rady a nazory.
Pro autora výše, na unixu byly pravděpodobně rootkity už v době, kdy Bill Gates programoval Basic pro Altair
Pro autora výše, na unixu byly pravděpodobně rootkity už v době, kdy Bill Gates programoval Basic pro AltairNo ale myslím, že neexistovaly nástroje, které by pravidelně skenovaly disk a podle signatur se pokoušeli rootkit najít. Ono už z principu je pošetilé pokoušet se z potenciálně kompromitovaného systému nalézt tu kompromitaci. Nějak mám pořád pocit, že pokud se s počítačem děje něco divného, měl by si toho všimnout především správce, ne nějaký automat se spoustou planých poplachů.
No ale myslím, že neexistovaly nástroje, které by pravidelně skenovaly disk a podle signatur se pokoušeli rootkit najít.Přiznám se, že se v této problematice příliš neorientuji, ale myslím, že existují i nástroje, které prohledávají třeba
/dev/kmem, nebo /dev/mem, takže skenování disku netřeba. Nevím, jak moc úspěšně se tam dokážou rootkity schovat. Navíc, každý bezpečnostní návod nabádal k vytvoření bezpečné, staticky slinkované verze těchto nástrojů (anebo kontrolu z nějakého LiveCD).
Ono už z principu je pošetilé pokoušet se z potenciálně kompromitovaného systému nalézt tu kompromitaci.To je pravda.
Tiskni
Sdílej: