Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Poměrně nevděčná ale i přes to velmi důležitá činnost, co myslíte. Co si myslí vývojář o testerech? Někdy bych to chtěl vědět ale většinou radši ne:)
Často nad touto problematikou přemýšlím ale ne a ne se dobrat pro mě uspokojivého závěru. "Jak testovat aplikace", toť má otázka. Předem je mi jasné, že to asi bude chtít notnou dávku zkušeností.
Jednou se mě jistý mladý muž, bylo to na pracovním pohovoru na pozici testera, zeptal: "Jak byste testoval korektnost použitých fontů?" Po delší odmlce jsem ze sebe vysoukal přijatelnou odpověď. Když sem však ulehal po večerníčku do postele začalo mi vrtat hlavou, co kdyby se mě zeptal jak testovat třeba nějaké systémové knihovny? Věřte nebyl jsem schopen na to přijít:( Dovedu jsi představit testování nějaké dejme tomu okenní aplikace, ale jak na testování knihoven, něčeho "nehmatatelného"?
Dovedu si představit, že existují jisté standardizované metodiky, které jsou vhodné pro jistý druh testování. Vím, že mohou být testy manuální, automatické, integrační, atd.
Jak ale zvolit strategii. Zřejmě bude jiná při testování webové aplikace, desktopové aplikace nebo nějakého složitého informačního systému. Jak bych měl jako naprostý začátečník postupovat, čeho se vyvarovat, na co si dát pozor? Mám takový pocit, že člověk se nechá při takové činnosti lehce ukolébat a ztrácí tak velkou míru své pozornosti. Napište mi prosím své zkušenosti, postřehy a rady. Tato oblast je pro mne zatím polem neoraným, zkuste mě zorat:)
Děkuji za odpovědi.Tiskni Sdílej:
Ta současná móda testerů mi poněkud vadí. Nic proti ověřování ale zdá se mi, že se programátoři zbavují svých povinností. Žádný technologicky složitý výrobek (a tím program je) nemůže být testován až po dokončení. Kontrolovat se musí každá součástka a každá výrobní operace. Testovat všechny povolené i nepovolené kombinace vstupů - jak se radilo někdy v 60. letech - už při složitosti dnešních programů nelze. Kdysi vyšla tlustá kniha o verifikaci programů, kde v samém závěru autor konstatoval,že žádný spolehlivý způsob verifikace prostě neexistuje. Nejspolehlivějším způsobem je kontrola algoritmů a tedy kódu a tu musí provádět analytik a programátor. A pak samozřejmě kontrola vstupních filtrů a výjimek, tam se snad tester uplatnit může. Ale spíše než program kontroluje to, zda se si jeho autor příliž neulehčoval práci a neflákal se. A pokud firma potřebuje stádo testerů, pak si nemohu myslet nic dobrého ani o jejích programátorech ani o tom, kdo je řídí!
I "montáž" dílčích komponent je výrobní operací a programátor je povinnen ji překontrolovat. V článku se mluví mj. o testování systémových knihoven testerem. Ale to je přeci bez znalosti kernelu a zdrojového kódu jenom ztráta času. Systémové knihovny musí být snad testovány okruhem vývojářů a ne až v rámci nějaké aplikace, kde se na případné vedlejší efekty težko příjde. Kdyby se aplikační programátor nemohl spolehnout ani na systémové knihovny, pak nejrozumnější reakcí je změnit systém. Nepochybuji o tom, že je třeba testovat i výsledný job. Ale trochu mě mate vznik testerů coby samostatné profese mimo okruh vývojářů, kteří suplují jejich povinnosti. V praxi jsem se setkal s výstupní kontrolou podobným týmem ve stylu "je-li výstup při validních datech správný, je vše OK". Možná to má nějaký smysl v rámci předávacího protokolu ale to je asi tak vše.
Autor článku se také s mírnou obavou ptá na vztah programátorů k testerům. Já bych měl obavy spíše z opačného vztahu. Jako programátor mám spíš dojem, že bych měl testerům za každou odhalenou chybu platit ze své mzdy.