Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Rozsáhlá modernizace hardwarové infrastruktury Základních registrů měla zabránit výpadkům digitálních služeb státu. Dnešnímu výpadku nezabránila.
Čínský startup Kimi představil open-source model umělé inteligence Kimi K2.5. Nová verze pracuje s textem i obrázky a poskytuje 'paradigma samosměřovaného roje agentů' pro rychlejší vykonávání úkolů. Kimi zdůrazňuje vylepšenou schopnost modelu vytvářet zdrojové kódy přímo z přirozeného jazyka. Natrénovaný model je dostupný na Hugging Face, trénovací skripty však ne. Model má 1 T (bilion) parametrů, 32 B (miliard) aktivních.
V Raspberry Pi OS lze nově snadno povolit USB Gadget Mode a díky balíčku rpi-usb-gadget (CDC-ECM/RNDIS) mít možnost se k Raspberry Pi připojovat přes USB kabel bez nutnosti konfigurování Wi-Fi nebo Ethernetu. K podporovaným Raspberry Pi připojeným do USB portu podporujícího OTG.
Zdravim vsechny citatele, rad bych slysel vas nazor na nasledujici problem. Jiste vsichni znate rozdil, vyhody a nevyhody aktivního a pasivního rezimu FTP.
Mejme nasledujici situaci:
Aktivni rezim:

Pasivni rezim:

Moji otazkou je: "Proc i v pasivnim rezimu neni navazovano spojeni na port 20 ale na "nahodny" neprivilegovany port (v tomto pripade 2024)?"
Muze mit souvislost s:
Jsem si zcela jisty, ze jen stale neco prehlizim nebo si dostatecne neuvedomuji. Zatim ale nemuzu prijit na pro me prijatelne vysvetleni. Dekuji vsem za reakce.
Tiskni
Sdílej:
Navíc, proč by sakra někdo měl nastavovat pro nějaké spojení odchozí port? Dělá to snad ještě nějaký jiný protokol než archaické FTP?
archaické FTPMimochodem, ďábelská kombinace je FTPS (FTP over SSL, resp. FTP + TLS) s NATem u klienta a firewallem na serveru. Connection tracking (verze pro FTP) samozřejmě nebude fungovat, takže kdo by to chtěl používat (namísto čistší náhrady protokolem SFTP), může zažít docela zábavné chvilky.
iptables parametr -d za -s (když ony ty dvě klávesy jsou tak blízko u sebe...), takže jsem nějakou dobu ještě zjišťoval, proč se FTP klient za NATem někdy připojí a někdy ne.
V pasivním režimu datové spojení navazuje klient. Ten spojení z portu 20 nenastaví už jen proto, že klient obvykle není root
Zde sem udelal chybu, melo tam byt: "Proc i v pasivnim rezimu neni navazovano spojeni na port 20 ale na "nahodny" neprivilegovany port (v tomto pripade 2024)?"
Navíc, proč by sakra někdo měl nastavovat pro nějaké spojení odchozí port? Dělá to snad ještě nějaký jiný protokol než archaické FTP?
Ja zil v domeni ze odchozi port se musi nastavit vzdy, ze je to vyzadovana polozka hlavicky protokolu.
Zde sem udelal chybu, melo tam byt: "Proc i v pasivnim rezimu neni navazovano spojeni na port 20 ale na "nahodny" neprivilegovany port (v tomto pripade 2024)?"Důvod může být v podstatě stejný - aby server nemusel běžet jako root, tak začne naslouchat na portu 21 a pak se zbaví svých práv. Tím pádem když chce někomu poskytnout data pasivně, nemůže už použít privilegovaný port.
Ja zil v domeni ze odchozi port se musi nastavit vzdy, ze je to vyzadovana polozka hlavicky protokolu.Nemusí, když ho nenastavíš, OS si nějaký vybere sám.
Jak odpověděl níže mich, aby šlo rozeznat od sebe různá datová spojení. To už by asi bylo fakt trapný, aby klient musel po kontrolním spojení říci, ze kterého svého portu se připojil, aby to datové mohl FTP server dohledat.V pasivním režimu datové spojení navazuje klient. Ten spojení z portu 20 nenastaví už jen proto, že klient obvykle není root
Zde sem udelal chybu, melo tam byt: "Proc i v pasivnim rezimu neni navazovano spojeni na port 20 ale na "nahodny" neprivilegovany port (v tomto pripade 2024)?"
Navíc, proč by sakra někdo měl nastavovat pro nějaké spojení odchozí port? Dělá to snad ještě nějaký jiný protokol než archaické FTP?
Ja zil v domeni ze odchozi port se musi nastavit vzdy, ze je to vyzadovana polozka hlavicky protokolu.
Povinná hlavička protokolu TCP to je, nicméně obvykle se o to postará operační systém (přidělí náhodný volný), programátor se o to vůbec nemusí zajímat. Co je důležité je nastavit především cílový port.
Mimochodem, pár FTP serverů jsem zkusil, na port 20 kašlaly. Asi to je jen featura pro lepší firewallování serverů...
FTP je dnes dobré akorát tak pro PHP webhostingy a jejich PHP klienty, kteří si neumí nastavit SCP nebo SFTP.
Navíc, proč by sakra někdo měl nastavovat pro nějaké spojení odchozí port?V aktivním režimu by se to mohlo hodit jako omezující pravidlo do firewallu...
Navíc, proč by sakra někdo měl nastavovat pro nějaké spojení odchozí port? Dělá to snad ještě nějaký jiný protokol než archaické FTP?
Třeba IKE. Smysl to má ale jen tehdy, když se jedná o proces, který z principu poběží jen v jedné instanci a nepotřebuje navazovat víc "spojení" na stejný cíl.
Jiste vsischni znate rozrdil, vyhody a nevyhody aktivního a pasivního rezimu FTP.
Jediná výhoda, která mě napadá, je, že musím při použití FTP klienta ještě lozit do nastavení, abych řešil přesně tenhle aktivní a pasivní mód. 
> O WebDavu raději mlčím
Proc? Pokud mate nejake postrehy, me by to urcite zajimalo...
Můžete pomocí něj například zkopírovat soubor mezi dvěma FTP servery, aniž přitom teče přes váš počítač.
Heh. A zkoušeli jste už někdo překopírovat pár větších souborů mezi dvěma FTP servery v nějakých velkých housingových centrech?
> pokračuje nedefinovaným listingem adresářů, potom tu máme několi potrhlých formátů souborů, nápad konvertovat CRLF
...
> Doufám že umře, patří do propadliště dějin. Máme HTTP
Ackoliv s vyhradama proti FTP vicemene souhlasim, tak nechapu preferovani HTTP - HTTP nema vubec zadny definovany listing adresaru (FTP aspon definuje moznost vylistovat ciste jmena souboru) a ruzne konverze (napr. kodovani) jsou u HTTP serveru take mnohem rozsirenejsi a obtizneji vypnutelne (ze strany klienta). SFTP je velice pekny protokol, nicmene pro verejnou distribuci souboru me stale prijde FTP jako nejvhodnejsi z bezne rozsirenych sitovych protokolu.
…uživatel klikne na odkaz na webu a stahuje…Na které planetě ? Tady na zeměkouli je to tak, že klikne co chce stáhnout, pak odklikne potvrzení licenčních podmínek, pak klikne na výběr místa odkud se stahuje, pak klikne na přeskočení reklamy, pak klikne na "nefunguje to" odkaz protože nechce čumět dalších deset sekund na další reklamu, pak musí odklikat všechny popupy,které v průběhu procesu vznikly. A to jen když má štestí a nenachází se na místě s povinnou registrací pro zasílání vyžádaného obchodního lančmítu, pak je kliků daleko víc.
Na které planetě ? Tady na zeměkouli je to tak, že klikne co chce stáhnout, pak odklikne potvrzení licenčních podmínek, pak klikne na výběr místa odkud se stahuje, pak klikne na přeskočení reklamy, pak klikne na "nefunguje to" odkaz protože nechce čumět dalších deset sekund na další reklamu, pak musí odklikat všechny popupy,které v průběhu procesu vznikly.Ano, takhle to chodí na webech firem typu Adobe, a také na hrůzách typu SourceForge (ano, SF je hrůza - pokud mám možnost stahovat odjinud, rád tak činím, se SF jsou jen problémy). Při stahování z webu tvůrce obvykle stačí kliknout na odkaz. Jdu příkladem (např. tady nebo tady)
I na SF to jde zjednodušit. Tedy aspoň o tu zbytečnou stránku těch podělanejch mirrorů. Stačí cílový soubor otevřít do nového tabu (funguje v Safari a snad i ve Firefoxu), počkat na download okýnko a zavřít prázdný tab. 
). Zeptám se jejich člověka a dám vědět, jak to vypadá.
PS: už mají Debian a Ubuntu - ucho.ignum.cz</reklama>
No, já abych řekl pravdu, tak SF rád nemám. Nejen kvůli reklamám, ale hlavně je strašně pomalý a nepřehledný. Když hledám nějakou knihovnu, jedno z pravidel výběru je, že nejlépe kdekoli jen né na SF. 
U FTP je tech pozadavku sice vice, ale vzhledem k poctu paketu na preneseni celeho souboru je to obvykle prakticky jedno. Navic jsem mel na mysli spis cely FTP archiv, kde je tech souboru vic (treba ftp.kernel.org) - napriklad adresar s ruznyma verzema souboru. Tam HTTP neumoznuje napriklad strojove parsovatelne prochazeni adresaru.
> kdežto u FTP je potřebných kroků více a jsou tam různá úskalí.
No u HTTP je tech uskali mnohem vic - server to muze posilat se spatnym MIME typem a klient se pak bude chovat divne, server se muze usmyslet ze se jedna o textovy soubor a je treba ho prelozit z ISO-8859-2 na CP1250 :–), ci ze k tomu bude posilat divnou informaci o platnosti pro cache. Samozrejme, pokud je clovek adminem toho HTTP serveru, tak si to ohlida aby to bylo v poradku, ale pokud ne, tak s tim muze byt problem.
Za asi jedinou podstatnou vyhodu (pro ucely verejne distribuce souboru) HTTP proti FTP povazuji podporu pro virtualni domeny.
Spíš je třeba brát ohled na dobu kdy vznikal(fňuk). Tehdy se o takovém Internetu jako je dnes nikomu ani nezdálo(a o takovém NATovém bazmeku jako je dnes se asi ani nikomu zdát nechtělo). Je docela zázrak, že přežil až do dnešních dob. Znám už jen jeden a ještě starší protokol, kterému se povedlo něco podobného. Docela zajímavé, že ani ne za měsíc bude mít první RFCéčko čtyřicáté výročí a Telnet to čeká jen o pár měsíců později.(A furt tu s námi je)
Telnet to čeká jen o pár měsíců později.(A furt tu s námi je)I někde jinde, než v embeded zařízeních?
Co myslíš, že leze přes kanál Connection protocolu poté co je zabezpečeno spojení Binary Transport Protocolem, Key Exchange Protocolem a popř. Authentication Protocolem u SSH? A ani tak nejde o samotný telnet tak jak ho známe v dnešní době, ale o jeho podmnožinu NVT.(Samotná norma také nepopisuje telnet, ale takové jakési čudo) K tomu si dovolím citaci:
Právě protokol NVT je použit v omezené míře pro prezentaci dat v mnoha dalších protokolech jako jsou FTP, POP3, SMTP, NNTP i HTTP apod. MIME v podstatě je rozšířením této filosofie.
Bůh ví ve všem čem je to ještě dneska zadrátováno.
Myslim si, ze i zbaveni se roota ma smysl, ale b) je IMHO ten hlavni duvod. Jak jinak by server s jistotou vedel, jaka data ma do daneho socketu posilat? Tomas
jak byste věděl komu máte co poslat (případně kde očekávat jaká data)?Ideálně podle IP adresy.
Co to? Není náhodou jednoznačné spojení dáno zdrojovou adresou, zdrojovým portem, cílovou adresou, cílovým portem a protokolem?
) klientů. Všechny spojení akceptuje, nicméně neví kam má co poslat (kde očekávat data), protože komunikace se děje na portu 21 (chudák, teď je mi ho líto). Mohlo by se to řešit třeba tak, že spolu s výzvou PASV by klient odesílal i ip a port toho, kdo bude se serverem komunikovat, což ale není tak jednoduché.
Mohlo by se to řešit třeba tak, že spolu s výzvou PASV by klient odesílal i ip a port toho, kdo bude se serverem komunikovat, což ale není tak jednoduché.
A přesně o tomto jsem mluvil. Bohužel jsem si až teď uvědomil, že přes kaskádu NATů by to asi opravdu nebylo tak jednoduché a v podstatě by to byl aktivní mód naopak, takže žádné řešení.
Proč se nezeptat přímo u zdroje?:
Reuse of the Data Connection: When using the stream mode of data transfer the end of the file must be indicated by closing the connection. This causes a problem if multiple files are to be transfered in the session, due to need for TCP to hold the connection record for a time out period to guarantee the reliable communication. Thus the connection can not be reopened at once.
There are two solutions to this problem. The first is to negotiate a non-default port. The second is to use another transfer mode.
A comment on transfer modes. The stream transfer mode is inherently unreliable, since one can not determine if the connection closed prematurely or not. The other transfer modes (Block, Compressed) do not close the connection to indicate the end of file. They have enough FTP encoding that the data connection can be parsed to determine the end of the file. Thus using these modes one can leave the data connection open for multiple file transfers.