Kam se sakra ztratilo misto na disku?

24.1.2008 13:10 | Přečteno: 2210× | Rady

Zdravim vsechny pritomne. Pred tydnem sem si koupil novy disk (500G). Po rozdeleni a instalaci ale zjistuji ze se nekam podela nemala cast mista.

Pocitejte se mnou:

   Device Boot      Start         End      Blocks   Id  System
/dev/sda1               1         100      803218+  83  Linux
/dev/sda2             101       60801   487580782+   5  Extended
/dev/sda5             101         227     1020096   82  Linux swap / Solaris
/dev/sda6             228         354     1020096   83  Linux
/dev/sda7             355       60801   485540496   8e  Linux LVM

Na /dev/sda1 je boot, velikos ty mela byt 700 M (vi s velikosti sem to trochu prehnal, asi momentalni zatmeni mysli). /dev/sda5 odpovida swapu a mel by myt velikost cca 1 G, /dev/sda6 je rootem a ma velikost take 1 G. Konecne /dev/sda7 je LVM a mel by byt 500-1-1-1-(rezije extended partisny /dev/sda2) = cca 497 G.

Zde mi to zacina byt nejasne.

~:# pvscan 
  PV /dev/sda7   VG vg   lvm2 [463,05 GB / 0    free]
  Total: 1 [463,05 GB] / in use: 1 [463,05 GB] / in no VG: 0 [0   ]

Kam se ztratil rozdil 497 G - 463,05 G? Na reziji LVM nebo extended partition se mi to pozdava byt prilis velke?

~$: df -h
Filesystem            Size  Used Avail Use% Mounted on
/dev/sda6             997M  344M  653M  35% /
tmpfs                1008M     0 1008M   0% /lib/init/rw
udev                   10M  108K  9,9M   2% /dev
tmpfs                1008M     0 1008M   0% /dev/shm
/dev/sda1             736M   18M  679M   3% /boot
/dev/mapper/vg-usr     15G  3,9G   11G  28% /usr
/dev/mapper/vg-var   1008M  290M  668M  31% /var
/dev/mapper/vg-tmp   1008M  4,1M  953M   1% /tmp
/dev/mapper/vg-home    20G  1,1G   19G   6% /home
/dev/mapper/vg-big    406G  115G  292G  29% /mnt/big
/dev/mapper/vg-privat  20G  2,0G   19G  10% /mnt/privat

Priznam se, jsem zmaten :)        

Komentáře

[Dalibor Smolík]

já mám HDD 500 GB, využité místo je takové:

root@cernej:~# df -m
Filesystem           1M-blocks      Used Available Use% Mounted on
/dev/md1                 18778      3147     14677  18% /
tmpfs                      502         0       502   0% /lib/init/rw
udev                        10         1        10   2% /dev
tmpfs                      502         0       502   0% /dev/shm
/dev/md0                   236        53       172  24% /boot
/dev/md3                448560    309518    116256  73% /home
/dev/sdc1               300446    182479    117967  61% /mnt/usbdisk
root@cernej:~# python
Python 2.4.4 (#2, Aug 16 2007, 02:03:40)
[GCC 4.1.3 20070812 (prerelease) (Debian 4.1.2-15)] on linux2
Type "help", "copyright", "credits" or "license" for more information.
>>> 18778+10+236+448560
467584

Tj. cca 467 GB ..

[Luk]

Jestli ono to není tím, že 1 GB (a.k.a. "obchodní jednotka") != 1 GiB (informatická jednotka). Též se dá říct "SI versus IEEE 1541".

[Filip Jirsák]

Předpokládám, že máte blok velký 1024 bajtů, takže oddíl pro LVM má 497 193 467 904 bajtů, tedy přibližně 497 GB, což je 463 GiB. Vize vysvětlení na Wikipedii. Kdybyste napsal do příspěvku pořádně jednotky tedy GiB nebo GB, MiB nebo MB, asi by vás napadlo, co vlastně to G nebo M znamená (G ani M nejsou jednotky, je to miliarda nebo milion, pro některé lidi zabývající se IT je to někdy miliarda a něco nebo milion a něco).

[pele]

No jo jednotky, jasne. To me nenapadlo. To je ono.

[kralyk z abclinuxu]

S tema jednotkama je strasnej gulas. nechapu proc se nemuzou pouzivat jen ty s nasobkama 1024, na co zavadet este ty s nasobkama 1000? Ze se to "dopbre pocita"? Nesmysl.

Btw.
Nedaval bych SWAP partisnu doprostred disku.

[kavol]

nechapu proc se nemuzou pouzivat jen ty s nasobkama 1024, na co zavadet este ty s nasobkama 1000?

jak prosté milý Watsone - marketing, marketing ... prodávat "500 GB disk" je přeci víc cool než prodávat "přibližně 463 GiB disk"

kdyby jim lidi tyhle sračky nebaštili, tak by se to nepoužívalo - jenže prostý konzument sere na to zjišťovat, co si to vlastně kupuje, jeho zajímá jen aby to bylo co nejlevnější a bylo toho co nejvíc, a tomu zbytku lidí, co by se toužil chovat trošku racionálněji, nezbývá než trpět, neb trh se podřizuje většinovému zákazníku

[Filip Jirsák]

Třeba proto, aby člověk nemusel složitě vysvětlovat, že G znamená u jednotek vždy miliardakrát základní jednotku, až na výjimku, protože u bajtů to taky někdy znamená přibližně 1,074miliardanásobek? Je vtipné, že jste svůj komentář napsal zrovna pod příspěvek v blogu, který vzniknul kvůli zmatení, kdy autor píše (a vidí v programu) G, myslí GB a přitom je to GiB.

[Petr_N]

Nevim, co je na tom vtipneho. Kdyby se oznaceni 1GB uzivalo ve smyslu 1073741824B, tak by tento zapisek nemusel vubec vzniknout.

[Filip Jirsák]

Tak si ho přečtěte ještě jednou. Tam se pro 1 073 741 824 B používá označení 1 G, a zároveň se tam používá ozančení 1 G pro 1 000 000 000 B. Že autor vyenchal jednotku, to je špatně. Ale není něco divného na tom, že G znamená pokaždé něco jiného?

Mimochodem, kolik je v té vaší měrné soustavě 1 GB/s? A je to to samé, jako 1 G(B/s)? A proč neplatí, že 1 GB/Gs = 1 B/s?

[kavol]

ehm, zapomínáš na to, že bit ani byte nejsou jednotky SI, takže na tom, že před nimi stojící G znamená něco jiného než G stojící před (v tvém příkladě) sekundou, nic divného není

nad tím, že "a" v češtině je spojka, zatímco "a" v angličtině je neurčitý člen, se snad také nikdo nepozastavuje ...

[Filip Jirsák]

Proč by k, M, G muselo platit zrovna jenom pro jednotky SI? Pokud pro jednotku množství informací mají ty jednotky jiný význam, pak asi bude nutné nadefinovat všechny možné kombinace s jinými jednotkami a nadefinovat pro ně extra vzorečky. Jak je to vůbec s bitem? kb je 1000 bitů, nebo 1024 bitů?

[mimi.vx]

presneji receno ve dvojkove soustave je tisici nejblize 2^10 = 1024 a z toho plyne mega ..2^20 giga 2^30 atd ...

jenze jini zas puzivaji si neboli kilo se rovna 1000, mega 10^6, giga 10^9 ...a tak dale

[trekker.dk]

Pokud pro jednotku množství informací mají ty jednotky jiný význam, pak asi bude nutné nadefinovat všechny možné kombinace s jinými jednotkami a nadefinovat pro ně extra vzorečky

Proč? Abys mohl dělit kilobity megagramem? Co ti přijde tak nepochopitelného na tom, že u jednotek kapacity se tyhle přepony jako mocniny dvou a ne deseti, protože to odpovídá uspořádání hardwaru?

[Filip Jirsák]

Proč? Abys mohl dělit kilobity megagramem?

Abych mohl dělit jednotky kapacity jednotkami času, plochy, objemu…

Co ti přijde tak nepochopitelného na tom, že u jednotek kapacity se tyhle přepony jako mocniny dvou a ne deseti, protože to odpovídá uspořádání hardwaru?

Je to nepochopitelné proto, že se těm předponám dává jiný význam, než který mají všude jinde. Přitom není problém pro ty mocniny dvojky použít jiné předpony – už jsou dokonce i definovány. Nepochopitelné je to používání dekadických předpon jako binárních proto, že je to stejně neudržitelné. Běžné uživatele nějaká souvislost s hardwarem nezajímá, a poměr běžných uživatelů a IT odborníků neustále roste ve prospěch těch prvních. Pokud těmito jednotkami chcete počítat v nějakých „fyzikálních“ vzorcích, musíte brát brát každou jednotku jako extra jednotku pro stejnou fyzikální veličinu, a navíc u těch jednotek nesmíte používat násobné předpony (protože jsou shodné se začátky názvů těch extra jednotek). Takže zbývá jediný důvod, proč používat jednotky kB jako 1024 bajtů a ne 1000 bajtů, a pro 1024 bajtů používat KiB, když už někdo má tu potřebu – „vždycky se to tak dělalo“. Když přešla na metrickou soustavu i Velká Británie, kde byli na staré značení zvyklí všichni, tak na „metrické předpony“ přejde zcela jistě i IT, kde je těch, kterým vyhovuje starý způsob, daleko daleko méně. Jenom je otázka, kdy k tomu dojde.

[kavol]

Proč by k, M, G muselo platit zrovna jenom pro jednotky SI?

to je špatná otázka - spíše se (sám sebe) zeptej "proč předpokládám, že věc definovaná nějak v jedné normě musí mít automaticky stejný význam všude?"

- samozřejmě, že k, M a G můžeš ve významu 1000×, 1000000×, 1000000000× používat pro co se ti zlíbí, nicméně musíš počítat s tím, že pokud to explicitně nenadefinuješ, druhá strana ti nemusí rozumět ... všeobecně známá (netroufám si říct závazná) norma SI nic takového pro bity/byty neříká, pokud vydáš Le Système de Filip Jirsák, která to nadefinuje, pak můžeš říkat, že podle SFJ to musí platit i pro bity/byty; jinýmy slovy tvoje otázka "proč by to muselo platit jen pro jednotky SI" není založena na korektním vývodu z mého tvrzení

Pokud pro jednotku množství informací mají ty jednotky jiný význam, pak asi bude nutné nadefinovat všechny možné kombinace s jinými jednotkami a nadefinovat pro ně extra vzorečky.

to je demagogie jak stehno, nic jiného než vztah předpona-jednotka není potřeba definovat; skoro bych to označil za FUD - občane boj se, když přijmeme binární prefixy, budem muset přepisovat učebnice a vracet se do škol!

Jak je to vůbec s bitem? kb je 1000 bitů, nebo 1024 bitů?

kb je blbost (resp. podle SI fanatiků je 1 kb = 1000 b)

1 Kb = 1024 b podle ANSI/IEEE Std 1084-1986 nebo ANSI/IEEE Std 1212-1991

[Filip Jirsák]

to je špatná otázka - spíše se (sám sebe) zeptej "proč předpokládám, že věc definovaná nějak v jedné normě musí mít automaticky stejný význam všude?"

Běžné užití těch předpon vůbec nesouvisí s nějakými jednotkami SI. Člověk se prostě ve škole naučí, že u jednotek znamená kilo- tisíckrát, a nezjišťuje, jestli je nějaká jednotka definována v SI, nebo ne.

Pokud pro jednotku množství informací mají ty jednotky jiný význam, pak asi bude nutné nadefinovat všechny možné kombinace s jinými jednotkami a nadefinovat pro ně extra vzorečky.

to je demagogie jak stehno, nic jiného než vztah předpona-jednotka není potřeba definovat; skoro bych to označil za FUD - občane boj se, když přijmeme binární prefixy, budem muset přepisovat učebnice a vracet se do škol!

U „normálních“ jednotek díky tomu, že kilo znamená stále to samé, funguje asociativita násobení – takže třeba u jednotky km/h nemusíte přemýšlet, jestli je to k(m/h), nebo spíš (km)/h, nebo jestli 60 km/h neznamená spíš 60 k (m/h). Protože to všechno ve výsledku znamená to samé. Ale jakmile by se někde ve výpočtu objevil bajt, musím neustále dávat pozor, jestli tam k znamená kilo, nebo je to začátek kilobajtu.

K čemu je vůbec dobré používat kolidující označení kilobajt pro 1024 bajtů, když tu je pro totéž označení kibibajt, které je jednoznačné?

[kavol]

zkus takovému "běžně ve škole naučenému" člověku říct, třeba že něco stojí "5 kKč", a až oslovíš dostatečnej statistickej vzorek, tak se vrať poreferovat, zda někdo přemýšlí nebo nepřemýšlí o tom, co to první "k" znamená, oukej?

co se druhého odstavečku týče, je to stále stejná písnička, naprosto iracionálně trváš na sčítatelnosti hrušek s jabkama ... s těma km/h sis pěkně naběhl co se týče výběru příkladu, jak nad tím "nemusíš přemýšlet", neboť když budu chtít zjistit vzájemnou rychlost a druhou budu mít třeba v m/s, tak výsledek taky nezískám jenom úpravou nějakých desítkových řádů - ovšem brát 1 h = 3600 s ti nevadí, ale brát 1 KB = 1024 B ti vadí, furt chceš to K trhat a odmítáš, že by KB mohlo stát dohromady ... asi jako kdybys v češtině trval na tom, že stojí-li něco pár babek, tak za to musíš zaplatit dvěma prarodičkami, a nikoli že jde o idiom vyjadřující, že to je levné

já neobhajuju nepoužívání KiB, pouze mi vadí to, že svou argumentaci stavíš na principu "já jsem se to v nějaké souvislosti naučil takhle, tak to tak musí platit všude ve všech souvislostech"

[Filip Jirsák]

zkus takovému "běžně ve škole naučenému" člověku říct, třeba že něco stojí "5 kKč", a až oslovíš dostatečnej statistickej vzorek, tak se vrať poreferovat, zda někdo přemýšlí nebo nepřemýšlí o tom, co to první "k" znamená, oukej?

Ekonomové to běžně používají, a nikdo jim to nevysvětloval. Zkuste se zeptat běžných uživatelů PC, kolik je 1 kilobajt, schválně, od kolika dostanete odpověď 1024, od kolika tisíc, a od kolika „něco kolem tisíce“.

co se druhého odstavečku týče, je to stále stejná písnička, naprosto iracionálně trváš na sčítatelnosti hrušek s jabkama ... s těma km/h sis pěkně naběhl co se týče výběru příkladu, jak nad tím "nemusíš přemýšlet", neboť když budu chtít zjistit vzájemnou rychlost a druhou budu mít třeba v m/s, tak výsledek taky nezískám jenom úpravou nějakých desítkových řádů - ovšem brát 1 h = 3600 s ti nevadí, ale brát 1 KB = 1024 B ti vadí, furt chceš to K trhat a odmítáš, že by KB mohlo stát dohromady ... asi jako kdybys v češtině trval na tom, že stojí-li něco pár babek, tak za to musíš zaplatit dvěma prarodičkami, a nikoli že jde o idiom vyjadřující, že to je levné

Já je nesčítám, ale násobím. A to se u jednotek dělá naprosto běžně. Třeba když vynásobíte vzdálenost a převrácenou hodnotu času, dostanete rychlost.

Já netrvám na desítkovosti převodu, trvám na tom, aby desítkový převod platil pro zaběhané desítkové předpony. Klidně si používejte nedesítkové předpony, ale říkejte jim jinak. Já jsem si v ničem nenaběhl, naběhl jste si vy – máte tam sekundu a hodinu. Kdyby to bylo podle vaší metody, mohlo by se hodině říkat klidně kilosekunda – 3600 je přece dost blízko k 1000…

já neobhajuju nepoužívání KiB, pouze mi vadí to, že svou argumentaci stavíš na principu "já jsem se to v nějaké souvislosti naučil takhle, tak to tak musí platit všude ve všech souvislostech"

To není „já jsem se to naučil“. Předpony kilo, mega, giga… se vždy používají jako násobek tisíce. Jedinou výjimkou já právě použití v IT. Na to, jak jsou v IT důležité standardy, je používání dekadických předpon nestandardně pro binární prefixy dost zvláštní. Jako kdyby nějaká distribuce používala příkaz cp pro mazání souborů, nebo nějaký program parametr --help třeba pro určení vstupního souboru. Vždyť proč by všechny distribuce měly používat příkaz cp se stejnou funkcí, nebo proč by parametr --help měl vždy vypsat nápovědu k programu (nebo nedělat nic)? Žádný standard na to není, tak si to každý může dělat po svém, ne?

[kavol]

... až oslovíš dostatečnej statistickej vzorek ...

Ekonomové ...

jedna úzce vymezená skupina je "dostatečnej statistickej vzorek"?

- děkuju, stačí, nemám zájem na této úrovni pokračovat

[Filip Jirsák]

Ne, jedna úzce vymezená skupina je příklad, že když někdo takové užití vidí vícekrát, pochopí intuitivně, co to znamená. Měl jsem to napsat explicitně, že to nemá být statistický vzorek, ale posunutí vašeho dotazu do trochu rozumnější polohy – nikdo nechce, aby jednotka kB byla srozumitelná ihned bez nějakého kontextu pro každou babičku, kterou potkáte na ulici. Jde o to, aby to správně odhadl uživatel PC, který něco takového už párkrát viděl. A aby mu nemusel nikdo složitě vysvětlovat, že to ale u počítačů neznamená tisíc, ale nějaké jiné číslo.

V tom je právě vtip užití jazyka – ať už přirozeného, nebo „jazyka“ matematiky, fyziky, vzorečků. Nemusíte mít všechno hned definované, ale podle toho, jak ten „termín“ užívá někdo jiný, pochopíte jeho význam. A je trošku nešikovné, když tenhle intuitivní význam je jiný, než význam, který tomu z konzervativizmu dávají „odborníci“.

[Petr_N]

Ale není něco divného na tom, že G znamená pokaždé něco jiného?

Ano, je to divne, v tomto pripade je tedy chyba v df.

1G = 1 073 741 824 ma smysl u vyjadrovani kapacity zarizeni, kde nejmensi alokovatelna jednotka ma velikost 512(takze vlastne vyrobci uvadena velikost 500 000 000 000 je nesmysl), ale nema moc smysl u vyjadreni prenosove rychlosti, kde je nejmensi moznou prenasenou jednotkou 0.125.

[pele]

V df chyba neni, jen se staci podivat do manualu (pepinace -h a -H). A zapisek vzniknul mim zmatenim ale castecne i zmatenim df a pvscan, a mnohich jinych. Hned me nenapadlo ze GB znamena GiB, atd.

[Petr_N]

No jak se to vezme, pokud se budem drzet uzkostlive te nekde vyse odkazovane normy, tak je v df chyba, protoze jednou pise GB (-H) a mysli 1000000000 a jednou G(-h) a znamena to 2^30a spravne by melo byt G a Gi. lvm2 pise rovnou GB jakozto 2^30 a zadna volba tam neni. Takze jedinej, kdo to zere, je marketing vyrobcu disku

[Ritchie]

Jak jste přišel na to, že velikost 500,000,000,000 B je nesmyslná? Toto číslo je 512 dělitelné bezezbytku (stejně jako kterékoliv jiné číslo dělitelné 1E9). Dále mně není jasné, proč by se v případě diskové kapacity měl preferovat GiB, když počet sektorů disku nebývá mocninou čísla 2.

[Petr_N]

Jee, pardon. Jsem si to spatne spocital, 1E9 je samozrejme delitelne 9x po sobe 2, ja uz zas myslel na 1024 Tak tu zavorku si odmyslete.

[Luk]

Nedaval bych SWAP partisnu doprostred disku.

Některé instalátory ji někam vrazí a nechtějí si to nechat vymluvit (mám pocit, že např. instalátor Fedory to dělával). Ovšem umístění doprostřed disku není zase až tak špatné. Jde o to, odkud kam bude disk nejčastěji seekovat (protože seek time je hlavní parametr, který ovlivňuje rychlost). Chtělo by to nějaká data z reálného provozu. A vždycky to bude nějaký kompromis.

[disorder]

jedna vec su jednotky a druha tiez rezervovany priestor na ext2/3

[hydrandt]

700 MiB na /boot? To je teda dost, já si vystačím se 40, a to je tam víc než polovina volná

[pele]

Ja vim melo tam byt 70MB, sem se uklep.