Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Testovat to takto mi poradil kamarád, který se stará o wifi síť ve svém okolí už delší dobu. Neptal jsem se proč,hm, to je zásadní chyba; pokud něco dělám, je dobré vědět, proč to dělám ... takových "zaručených" rad je ... já se domnívám, že je to blbost - nebýt lenosti se zeptat, mohl jsem teď být poučen, že se mýlím
ale výsledky to má slušné.to znamená co?
Pochopil jsem to tak, že tím otestuju jestli tím projde více dat za sebou a v pořádku. Normální packet je tak malý, že tím projde docela rychle a linka je pak většinu času volná.hmm ... tak počítejme, za jak dlouho projde 15 kilobyte:
1 Mbps ... 117,2 ms 2 Mbps ... 58,6 ms 5,5 Mbps ... 21,3 ms 11 Mbps ... 10,7 ms(dovolil jsem si zjednodušení, reálné hodnoty jsou jiné, co jsem zkoušel na 100 Mbps ethernetu, mám rtt 3.1 ms, podle užitého vzorce by to mělo být 2*1,2 ms) jestliže se pingá standardně jednou za sekundu, pak při těchto hodnotách rovněž platí "linka je většinu času volná" ... takže kýžený efekt se nám nějak rozplynul, ne? co se týče "více dat za sebou", jelikož chyby jsou rozloženy víceméně náhodně (rytmus pingu těžko sesynchronisuješ s rytmem rušení, i pokud je pravidelné), více informací o jejich četnosti získáš z toho, jestli se trefují do častěji posílaných malých paketů, nežli z toho, že poměrně spolehlivě zruší pakety velké - aneb že někdo trefí vrata od stodoly je jasné, zajímavější je, zda (jak často) trefí i dveře, kterými zrovna prochází člověk
Nevím pořádně jak jinak to otestovat s tím, co je na tom AP nainstalováno.
man ping
také něco málo napoví ...
Slušné výsledky - vidím, že je něco špatně.aha ... to lze ovšem vyčíst i jednodušeji ... jinak jak jsem naznačil, z deseti pingů získám podrobnější informaci, vím kolik jich dojde, to je deset hodnot, než z jednoho rozděleného do deseti fragmentů (resp. asi jedenácti), vím jen jestli došel nebo ne, to jsou dvě hodnoty ... jedině že by vysílání kontinuálního toku dat mělo z hlediska WiFi nějaký speciální význam, který mi uniká dík neznalosti, jak to fyzicky tím vzduchem chodí - v tom případě to ale stále lze nasimulovat pakety posílanými rychle za sebou
Statistika ping pro 192.168.1.3: Pakety: Odeslané = 10, Přijaté = 9, Ztracené = 1 (ztráta 10%), Přibližná doba do přijetí odezvy v milisekundách: Minimum = 127ms, Maximum = 170ms, Průměr = 145ms Ctrl+Break Odpověď od 192.168.1.3: bajty=20000 čas=156ms TTL=255 Odpověď od 192.168.1.3: bajty=20000 čas=136ms TTL=255 Odpověď od 192.168.1.3: bajty=20000 čas=134ms TTL=255 Odpověď od 192.168.1.3: bajty=20000 čas=126ms TTL=255 Odpověď od 192.168.1.3: bajty=20000 čas=158ms TTL=255 Odpověď od 192.168.1.3: bajty=20000 čas=166ms TTL=255 Odpověď od 192.168.1.3: bajty=20000 čas=171ms TTL=255 Odpověď od 192.168.1.3: bajty=20000 čas=150ms TTL=255 Odpověď od 192.168.1.3: bajty=20000 čas=145ms TTL=255Menší pakety mají odezvu do 5ms. PS: To sw řešení bych nevymyslel. Blahopřeji. PPS: Dobře propájejte konektory
eth1 IEEE 802.11b/g ESSID:"SmrkNet" Nickname:"Mrakoplas" Mode:Managed Frequency:2.412 GHz Access Point: 00:07:40:A0:5E:59 Bit Rate:24 Mb/s Tx-Power=31 dBm Sensitivity=20/200 Retry min limit:20 RTS thr:2347 B Fragment thr:2346 B Link Quality=66/0 Signal level=-71 dBm Noise level=-132 dBm Rx invalid nwid:0 Rx invalid crypt:0 Rx invalid frag:0 Tx excessive retries:0 Invalid misc:0 Missed beacon:0
Nechapu, proc tu vsichni tak nadavate?proč? třeba proto, že dělá něco, o čem nicmoc neví, čemuž se bohužel člověk občas nevyhne, ale ani se to nesnaží dozvědět (!) - pokud chci diagnostikovat spoj, nevím jak na to a nechám si poradit, tak jako součást té rady chci také vědět, co tím vlastně zjistím, moje první otázka by byla proč zrovna tahle velikost, na co to má vliv či co se projeví ... on se prostě nezeptal, neví, ale už hodnotí výsledky metody (že jsou "slušné"? to jako že nemluví sprostě?) ... třeba se s tím, že pingat většími pakety než je MTU je zavádějící, mýlím a budu za nevzdělance nakonec já, ale aspoň jsem o tom ochoten otevřít diskusi a neberu to jako fakt, že mi to někdo nadiktoval ...
Tiskni
Sdílej: