Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
V souvislosti s právě vycházejícím seriálem o účetnictví KMyMoney se na mě obrátil kamarád s prosbou o radu. Nikdy se o peníze moc nestaral, takže nikdy moc peněz ani neměl.
Studuje si své zajisté zajímavé příručky sociologie, výklady snů a manuál k objektovému php.
Pokusil jsem se ho ukecat, ať si vyzkouší některé své teoretické poznatky z hlubinné psychologie na své vlastní hlavě, a snažil jsem se mu podstrčit jinou psychologickou knížku: Harv Eker: "Jak myslí milionáři". S díky odmítnul. Prý má teď rozečteného Junga.
Snažil jsem se mu vysvětlit, že to sice je knížka o penězích, ale za peníze si může dosadit cokoliv jiného, třeba ženskou. Podstatné je, že by mohl z knížky pochopit, že v životě mu půjdou a budou se jej držet především pouze takové věci, které on sám bude považovat za důležité a za hodné péče a námahy.
Nedal si to vysvětlit. Po dvou pivech si vzpomenul, že zrovna spěchá hrát Poustevníky či Osadníky nebo čím že to vlastně zabíjí čas.
Zpátky k penězům. Kamarádův dotaz zněl:
"A jak se v tom účtuje kreditka?"
"Ty máš kreditku? Pozor! Aby sis to nespletl s normální platební kartou k účtu."
"Jo, já mám kreditku, to vím jistě."
Trochu jsem to s ním probral a ujistil se, že je skutečně majitelem kreditní karty, ale s překvapením jsem koukal, že kreditní kartu téměř vůbec nepoužívá, pouze jednou za rok zaplatí poplatky (Může to znít divně, nač potom má kreditku - ale není to divné. Kreditní karta může být poměrně laciná cesta k embosované kartě s možností plateb na internetu).
"Ty, člověče, ale ty s tou kreditkou můžeš dost ušetřit!"
"Jak to? Já myslel, že tam jsou hodně vysoké úroky."
"Jo, to jo. Ale taky tam máš bezúročné období. Když to zaplatiš v termínu, žádné úroky
se ti nepočítají. A než to zaplatíš, můžeš mít ty peníze
zatím někde na dobře úročeném účtu."
Rychle jsem spočítal, že u mne dělá čistý zisk z kreditky zhruba 10 korun měsíčně.
"Tyyyjo, takhle mě nikdy nenapadlo nad tím uvažovat!"
Kamaráda nenapadla spousta věcí.
"A jak tě tak už delší dobu sleduju, ty jsi v jednom kuse v minusu. Když máš kontokorent, můžeš
ušetřit ještě víc!"
"A jak?"
"No když budeš platit všude a všechno kreditkou, místo tou svou kartou k účtu. Na konci měsíce pak
zaplatíš kreditku z kontokorentu a nemusíš platit úroky z toho, že jsi vlezl do minusu."
Tady už jsem byl s výpočty z hlavy v koncích, musel jsem si zjistit některé údaje. Ale čistě orientační výsledek je zajímavý.
Průměrná útrata provedená přes kartu: 5000 za měsíc.
Na spořícím účtu 1,2% během měsíce vydělá 5 Kč.
Na spořícím účtu 2,5% vydělá za měsíc 10,40 Kč.
Na kontokorentu s úrokem 13% prodělá za měsíc 54 Kč (pokud se kontokorent zalepí z další výplaty).
(Poplatky za převod sníží v jeho případě částku o dvě koruny).
Takže když to shrnu, pak díky tomu, že kamarád nad penězi neuvažuje, nasype do chřtánu svému peněžnímu ústavu přibližně 700 korun za rok, zatímco já za stejnou dobu vydělám na stejném obratu 120 korun. Zaslouží si snad jeho banka takové peníze?!
Tiskni
Sdílej:
Rychle jsem spočítal, že u mne dělá čistý zisk z kreditky zhruba 10 korun měsíčně.Toto asi nepotrebuje ďalší komentár, ale predsa: Keby bol čistý mesačný zisk z kreditnej karty aj tých 120 KČ, aj tak by mi to za to nestálo. S názorom, že sú banky nenažrané, súhlasím.
ked peniaze robia peniaze je nieco zle. ked peniaze robia peniaze je nieco zle. a banky su zlo...Co je na tom špatně? Proč jsou banky zlo? Já bych spíš řekl, že je špatně, když někdo něco nemá rád jenom proto, že tomu vůbec nerozumí.
Já bych spíš řekl, že je špatně, když někdo něco nemá rád jenom proto, že tomu vůbec nerozumí.Ja by som skor povedal ze je horsie to ze si niekto mysli ze niecomu (ci skor vsetkemu) rozumie a nieje tomu tak...
Pointa je ze nie vzdy sa brat uver ci hypoteku oplati - skoro vzdy je tu pritomne velke riziko...
Otazka je ci pri setreni na 1 milion za 25 rokov das 800 000 za 25 rokov na najomne.800000 za 25 let na nájemné? - nedáš, za nájemné za 25 let dáš například 1800000 (konkrétní příklad, ženská pronajímá byt v ceně +- 1000000 za 6 kKč měsíčně + "inkaso" ... 6 k * 12 * 25 = 1,8 M)
Můžu se spolehnout na manželku, že bude ochotná a schopná zatáhnout můj výpadek příjmu? A taky se koukněte na rozvodové statistiky a odhadněte reálně své šance, že zrovna vám to vydrží déle, než hypotéka.Po pravdě řečeno bych s manželkou, na kterou se nemůže člověk spolehnout, že se aspoň bude snažit, být nechtěl. V dobrém i ve zlém se slibuje při svatbě...
viete kolko preplatite na hypoteke?Zatiaľ neviem, lebo som ju ešte nesplatil. Ale môj hrubý odhad je, že preplatím okolo 20 %.
(ne ze bych mel tolik penez ale proste to nestoji za ten cas a namahu)
A pak lidi nadavaji jake maji banky nemravne zisky (ne Ty, obecne) :)