sudo-rs, tj. sudo a su přepsané do programovacího jazyka Rust, již obsaženo v Ubuntu 25.10, bylo vydáno ve verzi 0.2.10. Opraveny jsou 2 bezpečnostní chyby.
Kaspersky pro Linux je nově k dispozici také pro domácí uživatele.
Společnost Avalonia UI oznámila, že pracuje na .NET MAUI pro Linux a webový prohlížeč. Vyzkoušet lze demo v prohlížeči. Když bude backend stabilní, bude vydán jako open source pod licencí MIT.
Byl vydán Mozilla Firefox 145.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Ukončena byla podpora 32bitového Firefoxu pro Linux. Přidána byla podpora Matrosky. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 145 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Lidé.cz (Wikipedie) jsou zpět jako sociální síť s "ambicí stát se místem pro kultivované debaty a bezpečným online prostředím".
Byla vydána nová verze 4.4 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
ASUS má v nabídce komplexní řešení pro vývoj a nasazení AI: kompaktní stolní AI superpočítač ASUS Ascent GX10 poháněný superčipem NVIDIA GB10 Grace Blackwell a platformou NVIDIA DGX Spark. S operačním systémem NVIDIA DGX založeném na Ubuntu.
Desktopové prostredie Trinity Desktop vyšlo vo verzii R14.1.5. Je tu opravená chyba v tqt komponente spôsobujúca 100% vyťaženie cpu, dlaždice pre viac monitorov a nemenej dôležité su dizajnové zmeny v podobe ikon, pozadí atď. Pridaná bola podpora distribúcií Debian Trixie, Ubuntu Questing, RHEL 10 a OpenSUSE Leap 16.
Grafická aplikace Easy Effects (Flathub), původně PulseEffects, umožňující snadno povolovat a zakazovat různé audio efekty v aplikacích používajících multimediální server PipeWire, byla vydána ve verzi 8.0.0. Místo GTK 4 je nově postavená nad Qt, QML a Kirigami.
Na YouTube lze zhlédnout Godot Engine – 2025 Showreel s ukázkami toho nejlepšího letos vytvořeného v multiplatformním open source herním enginu Godot.
Před pár měsíci jsem dostal od své banky nabídku na kreditní kartu. Limit byl až překvapivě vysoký a bezúročné období lákavé. Navíc to bylo před mojí cestou do USA, kde se embosska hodí. Takže, ačkoli je mi život na dluh cizí, nabídce jsem nakonec podlehl.
Představa byla taková, že budu mít slušnou platební kartu (Maestro je ve Státech na nic) a všechno to bude zadarmo, protože půjčovat si nehodlám. V tom mne utvrzovala i paní v bance, u které jsem si kartu zařizoval.
První známky šlendriánu na sebe ale nenechaly dlouho čekat: objevily se ve chvíli, kdy jsem si chtěl napojit na kartu svůj PayPal účet. Napojení funguje tak, že vám PayPal z karty strhne nějaké drobné a do poznámky k transakci napíše číselný kód, který pak opíšete na webu a tím prokážete, že je karta opravdu vaše. Na výpisu transakcí bohužel žádný kód nebyl, jsou tam jen částky a data. Jen díky ochotné kolegyni jsem se dozvěděl kontrolní kód pro PayPal a nemusel jsem čekat měsíc* až přijde výpis.
Druhá věc, která mne opravdu znechutila bylo, že mi paní v bance lhala - když jsem si kartu zřizoval, dohodli jsme se na inkasu, což mělo znamenat stržení celé dlužné částky z mého účtu ještě v bezúročném období. Inkaso bylo povoleno v plné výši limitu karty. Pokud tedy mám na účtě dostatek peněz, měl se dluh splatit a používání karty by tak bylo opravdu zadarmo (bez úroků).
Jak jsem ale zjistil, banka strhávala jen minimální splátku a zbytek mi úročila. No řekněte, není to absurdní situace? Na účtu mám peněz, že nevím co s nimi** a bance ještě musím platit úroky (za starých dobrých časů to bývalo naopak).
Měsíční čekání na informace o mých karetních transakcích je pro mě, jako člověka zvyklého na online elektronické bankovnictví, nepřijatelné. Rovněž nemám náladu, čas ani nervy na to, abych si každý měsíc hlídal, jestli se splatilo všechno nebo jestli mám něco poslat. Zbytečně zaplacené úroky sice dělaly asi jen třicet korun, ale jde o princip. Takže jsem kreditku zrušil a zavrhl tento platební nástroj po zbytek života.
Pro pochopení nadpisu se podívejte na obrázek 
Pár dalších poznatků:
*) Čekat měsíc na založení účtu pro okamžité platby po internetu! Jak skandální.
**) vtip - peněz přece není nikdy dost 
Tiskni
Sdílej:
Autorizace PayPalu netrvala nijak dlouho, možná do druhého nebo třetího dneJá tu operaci viděl na webu taky celkem rychle, jen tam nebyl ten název obchodníka a popis (kód), přitom v systému už byl. njn. Raiffeisen...
PayPal z karty strhne nějaké drobné a do poznámky k transakci napíše číselný kódtak to kdyz jsem si zakladal ucet na paypalu, tak mi tam ulozili nejake drobne a to byl ten kod
Do hry totiž vstupuje nejen kurzmam CSOB a pokud jsem ve statech platil kartou vydanou v CR (visa classic), tak se celkove ta platba pohybovala nekde mezi kurzem CNB a banky
tak to kdyz jsem si zakladal ucet na paypalu, tak mi tam ulozili nejake drobne a to byl ten kodTakhle autorizuje Google (ovšem přímo bankovní účet, ne kartu), ale že by to dělal Paypal, o tom tedy nic nevím. Ten standardně strhne nějaké peníze a po autorizaci je vrátí zpět.
celkove ta platba pohybovala nekde mezi kurzem CNB a bankyKreditní nebo debetní? U Visy je asi výhoda, že se to jde přes USD a ne eura jako u MC, takže v případě USA je to jen jeden převod.
Pokud vím (no, spíš tuším), tak v zahraničí je kreditka vyjádřením důvěry banky v klienta a její výhoda spočívá v tom, že banka na konci měsíce předloží výpis transakcí a klient je musí schválit; pokud ho někdo podvedl, tak to klient neschválí, dluh leží na bance a banka už si to s pachatelem vyřídí.
Oproti tomu u nás je to zase jen další z řady pastí, určených k odírání naivních chudých lidí. (To bude průšvih, až to u nás bouchne stejně jako v USA, tzn. až naše banky zjistí, že chudým není zas tolik co vzít a ty střechy nad hlavou, které jim sebraly, jim nikdo nekoupí.)
všude na světěTo jistě, ale možná jim přitom tolik neplivou do xichtu jako u nás
Bohužel se zdá, že u nás výraz kreditní karta u nás znamená něco dost jiného, než v zahraničíNo hlavní rozdíl je v tom, že u nás většina lidí nerozlišuje kreditní a debetní kartu. Tady se běžně říká kreditka právě debetním kartám. Ale jinak není problém si pořídit "pravou" kreditku i tady.
Rezervace hotelu se ale dá zaplatit i přes PayPal a zbytek doplatit v hotovosti.
Tohle mě na Američanech štvalo, že u nás obchodníkovi záleží, aby dostal zaplaceno, ale tam jsou podělají z toho jestli platíš takovou nebo onakou kartou.
S neembosovanou kartou se neubytuješ ani ve slušném hotelu.Nesmysl. Naprostá většina hotelů i větších obchodů přijme i elektronickou kartu (tj. Electron nebo Maestro). Jiné je to v půjčovnách aut.
)
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
S přibývajícími zkušenostmi si říkám, že není nad hotovost
A ac podminky karetnich spolecnosti rikaji, ze nesmi byt minimalni omezeni na nakup, tak vsude bylo nakup minimalne za 25 euro a takovy nakup bych v taskach neunesTohle je na delší debatu, bezprostředně ti to samozřejmě přijde jako křivda zákazníkovi. Ale když se na to podíváš z druhé strany, tak obchodníci platí nemalé poplatky karetním společnostem a tyhle náklady musí promítnout do cen všem - tedy i zákazníkům, kteří platí hotově. Takže ty nelegální praktiky obchodníků jsou vlastně takovou snahou o spravedlnost, aby náklady spojené s placením kartou nesl ten, kdo karty používá, a nebyli jimi zatěžováni ostatní zákazníci.
Ve skutečnosti bych neměl problém s minimálním limitem pro platbu kartou, pokud to obchodník bude mít uvedeno pokud možno hned u vchodu vedle log jednotlivých karetnich společností. Pokud to na mě ale vybafne až prodavač při placení, nemůže se divit když mu tam nákup nechám ležet
.
přizážky a jiné obstrukce se u obchodníků objevují zpravidla při platbách kartou, zatímco hotovost vítají - což naznačuje, že transakční náklady hotovosti jsou, alespoň pro průměrného obchodníka, nižší, než u karet.Protože když platíš hotově, může švindlovat účetnictví. To u karet není tak jednoduché. Tam ty výpisy prostě musej sedět. Ano, jsem si vědom, že poplatky za použití karty jsou enormní. Ale na druhou stranu — třeba tady v zahraničí. Klidně dám za bagetu o jeden cent víc na pokrytí karet než 200 Kč + procenta za výběr z bankomatu. To prostě vyjde levněji.
Ve skutečnosti bych neměl problém s minimálním limitem pro platbu kartou, pokud to obchodník bude mít uvedeno pokud možno hned u vchodu vedle log jednotlivých karetnich společností.Což si ale málokterý obchodník dovolí právě z toho důvodu, že nastavování podobných limitů je porušením podmínek smlouvy s kartovou společností. Mně tyto limity také vadí, ale pouze v případě, že se jedná o velký kšeft. Když je to malý sezónní krámek se suvenýry, tak to chápu, protože ty (btw, dost upírské) poplatky by jim při malých částkách za pohledy a cetky pěkně zatopily. Na druhou stranu, pokud jsem ve velké restauraci, mám účet 45 a vrchní mi tvrdí, že minimální platba kartou je 50 euro, tak klidně řeknu, že jestli se mu to nelíbí, tak ať zavolá policii a vysvětlíme si to s nimi. Ještě nikdy se mi nestalo, že by nesrazili podpatky a nenechali mě zaplatit kartou.
protože ty (btw, dost upírské) poplatky by jim při malých částkách za pohledy a cetky pěkně zatopily.Hlavně je potřeba mít na paměti, že ty poplaty dopadnou vždy na zákazníka - ať už jako nelegální přirážka při platbě kartou, nebo jako paušální zvýšení cen zboží všem zákazníkům.
nicméně jenom taková malá poznámka, ocituju, co jsem psal včera:
např. v Göteborgu se dá platit kartou i v parkovacích automatech, kde taxy začínají od 5 švédských korun na hodinu, ale když si představím, co si tady lidé pomyslí, kdybych chtěl platit kartou desetikorunovou položku ... hm :-/
platí 5 SEK << 25 EUR, jaktože ve Švédsku to jde a ve Španělsku či u nás ne?
nebo to jsou všechny ty automaty provozovány s obrovskou ztrátou a slouží jen na odrazení, aby tam neparkovaly úplné socky?
Kartou tam sice platit lze, ale s českou Visa Electron mne ten automat poslal kamsi, stejně jako obsluha všech čerpacích stanic, u kterých jsem to ve Švédsku a v Německu zkoušel. V Německu Visa Electron nebrali vůbec, ve Švédsku sice ano, ale jen švédské (což se člověk samozřejmě dozví až při placení). Takže mám sice "mezinárodní" kartu, ale v některých zemích je dobrá akorát na výběr z bankomatu (to ovšem bance nebrání mi neustále tlačit do hlavy, jak je výhodnější platit kartou než vybírat z bankomatu). Zajímavé je, že v "méně civilizovaných" zemích jako Slovensko nebo Polsko jsem s placením kartou neměl nejmenší problém.
Mimochodem, opravdu to v Göteborgu stojí jen pět korun na hodinu? Ve Stockholmu jsem platil dvanáct a v Malmö patnáct…
Kartou tam sice platit lze, ale s českou Visa Electron mne ten automat poslal kamsi, stejně jako obsluha všech čerpacích stanic, u kterých jsem to ve Švédsku a v Německu zkoušel. V Německu Visa Electron nebrali vůbec, ve Švédsku sice ano, ale jen švédské (což se člověk samozřejmě dozví až při placení).ano, parkovací automaty cizí karty nebraly, stejně tak některé obchodní řetězce a některé automaty na benzínkách - ale ty automatizované benzínky alespoň nedovolily čerpat, dokud se do nich nedala karta, která se jim líbila nicméně na benzínce s obsluhou se nám nestalo, že by kartu nevzali ... jedině v Kodaňské ZOO měli problém s typem karty, zamítli Maestro, zatímco Visa Electron bez problémů
Zajímavé je, že v "méně civilizovaných" zemích jako Slovensko nebo Polsko jsem s placením kartou neměl nejmenší problém.no tak na Slovensku jsem nikdy neměl problém ani s placením v českých korunách, když byla nouze
Mimochodem, opravdu to v Göteborgu stojí jen pět korun na hodinu? Ve Stockholmu jsem platil dvanáct a v Malmö patnáct…jak kde, v centru asi víc, my jsme stáli stranou, na nábřeží ... a ve Stockholmu jsme asi v 16:50 najeli na parkoviště, co bylo od 17:00 zdarma :-p
ano, parkovací automaty cizí karty nebraly, stejně tak některé obchodní řetězce a některé automaty na benzínkách - ale ty automatizované benzínky alespoň nedovolily čerpat, dokud se do nich nedala karta, která se jim líbila
Tak to já měl přesně opačnou zkušenost: jediná pumpa, kde se mi podařilo zaplatit pomocí Visa Electron, byl automatický stojan Preem. Jinak v celém Švédsku i Německu nic. Na druhou stranu, za most Nyborg - Korsør se mi podařilo zaplatit kartou, aniž by po mně někdo chtěl nějaký PIN nebo podpis, z toho jsem neměl úplně dobrý pocit.
Na druhou stranu, za most Nyborg - Korsør se mi podařilo zaplatit kartou, aniž by po mně někdo chtěl nějaký PIN nebo podpis, z toho jsem neměl úplně dobrý pocit.Totéž platí pro mýtné na francouzských dálnicích (jak u automatických závor, tak u výběrčích v budkách). Taky jsem z toho byl napoprvé poněkud nepříjemně překvapen, zvlášť proto, že se platby vůbec neobjevují v karetních blokacích, až po několika dnech je prostě rovnou strhnou z účtu.
Tak to já měl přesně opačnou zkušenost:tož náhoda je blbec
... kdy to bylo, třeba se stihli zlepšit? - my tam byli letos v červenci
Na druhou stranu, za most Nyborg - Korsør se mi podařilo zaplatit kartou, aniž by po mně někdo chtěl nějaký PIN nebo podpis, z toho jsem neměl úplně dobrý pocit.mýtné je tam kapitola sama pro sebe ...
kdy to bylo, třeba se stihli zlepšit? - my tam byli letos v červenci
Letos v červenci. :-) Zkoušel jsem různé větší pumpy po trase Trelleborg - Ljusdal a zpátky Ljusdal - Malmö.
Zadny PIN, zadny podpis...No vidíš, tak to můžeš reklamovat a máš celkem slušnou šanci, že uspěješ
Na druhou stranu, za most Nyborg - Korsør se mi podařilo zaplatit kartou, aniž by po mně někdo chtěl nějaký PIN nebo podpis, z toho jsem neměl úplně dobrý pocit.Mám pocit, že tohle je běžná praxe všude, kde se mýto vybírá průběžně. Ještě jsem se nesetkal s možností/nutností řešit při těchto platbách PIN nebo podpis (Rakousko, Itálie, Francie, Anglie, ...).
A elektronicka karta uz byla uplne k nicemu, nikde nemeli terminaly na cipove.Každá elektronická karta má i klasický čtecí pruh. Když projedeš tímto čtecím pruhem v terminálu, který je i elektronický, tak terminál kartu tímto způsobem užití odmítne a sdělí obsluze, že má použít čipový slot. Jinými slovy — elektronická karta, jako třeba zrovna Visa Electron, funguje úplně stejně jako nečipová karta (například Visa Classic).
A ac podminky karetnich spolecnosti rikaji, ze nesmi byt minimalni omezeni na nakup, tak vsude bylo nakup minimalne za 25 euroVšude tedy rozhodně ne. V Madridu v Hypercou na Mendéz Alvaro nic takového neexistuje. V sámošce v Las Rosas také ne.
takovy nakup bych v taskach neunesl :)))Láhev kvalitní vodky ti zvedne cenu mnohem více než váhu nákupu v kilogramech. Vyzkoušej
). Doma jsem byl instruován, že stačí zasunout kart) a pak postupovat podle instrukcí na obrazovce (zadat heslo, částku atd.)...
Říkal jsem si: přece nejsem blbej! Takže jsem si tam tak nakráčel jako pravý byznysmen a že si tedy vyberu. Přišel jsem na řadu, dám do toho přístroje kartu a čekám, kdy ji to vcucne. Ono houby. Samozřejmě jsem pojal podezření, že jsem ji tam dal obráceně, tudíž jsem ji obrátil vzhůru nohama. Taky nic. Chtěl jsem požádat o pomoc nějakou slečnu za mnou, ale nakonec... Tak jsem došel domů bez zlaťáků. Pak jsme jindy při nějaké příležitosti zašli do bankomatu ještě s mámou, která má s tímto úkonem více zkušeností (a ve dvou se to lépe táhne). Dali jsme tam kartu -- nic... Dali jsme ji opačně -- nic... Zkusili jsme to jinde -- nic... "Asi je to ňáký rozbitý!"
Nakonec jsme dostali nápad dát ji tam tím čipem ven (takže k němu ta čtečka nemohla), což jsme před tím nezkoušeli: jevilo se to tak nepravděpodobné, ale zoufalí lidé dělají zoufalé věci, že... A co myslíte? No jasně!
(Asi to četlo pouze z toho proužku, a ne čipu... Ovšem pak nechápu, proč tam ten čip je. Kdo ví... Já těmhle věcem nerozumím...)
Jinak považoval jsem se za technického zpátečníka, ale kam se na tebe hrabu. :- )
Nejsem zpátečník, ale co nepotřebuju, to nevím. Do doby, než jsem potřeboval vybírat peníze (z bankomatu), mě nějaké bankomaty vůbec nezajímaly. Stejně tak třeba účet u banky mám asi jen půl roku. A vlastně i teď mám jen "základní uživatelské znalosti". Což mi ovšem stačí.
No, nakonec jsme se domluvili a problém nebyl. Jo, a bral kartu stejným způsobem, jako jsem popsal.
Na výpisu transakcí bohužel žádný kód nebyl, jsou tam jen částky a data. Jen díky ochotné kolegyni jsem se dozvěděl kontrolní kód pro PayPal a nemusel jsem čekat měsíc* až přijde výpis.eBanka/Reiffeisen neumožňuje průběžně prohlížet kreditní účet online?
Jak jsem ale zjistil, banka strhávala jen minimální splátku a zbytek mi úročila. No řekněte, není to absurdní situace? Na účtu mám peněz, že nevím co s nimi** a bance ještě musím platit úroky (za starých dobrých časů to bývalo naopak).To ovšem není chyba kreditky, ale banky. Navíc je to z části i tvoje chyba, protože používat kreditní kartu tím to způsobem (platit inkasem) je nesmysl - popírá to smysl kreditní karty. Kreditka neslouží k tomu, aby sis mohl _půjčovat_ peníze - jen zoufalec by používal kreditní kartu (s nehoráznými úroky) k získání půjčky. Kreditka slouží k tomu, abys mohl bezpečně platit z cizích peněz. Když se tě obchodník pokusí podvést nebo dojde při transakci k chybě/omylu, tak peníze, které obchodník obdrží, nebudou tvoje, neodečtou se rovnou z tvého účtu jako u debetní karty, nýbrž banky. Takže když pak chceš transakci reklamovat jako neoprávněnou/chybnou, tak se nemusíš přetahovat o _své_ peníze. Místo toho se s bankou přetahuješ, jestli je vůbec zaplatíš, nebo ne. To je hlavní účel a smysl kreditky. Řeči o tom, že člověk nechce žít na dluh apod. jsou v této souvislosti nesmysl. Kreditka není na půjčování, ale na zprostředkované placení.
eBanka/Reiffeisen neumožňuje průběžně prohlížet kreditní účet online?Účet si prohlížet můžu, ale vidím tam jen částku a datum, nikoli název obchodníka a případnou poznámku. Ty se dozvím až v měsíčním výpisu. Docela haluz, co? Bohužel nevím, jak to bylo za eBanky, když ještě byly charge karty, ty bohužel nahradili kartami z Rajfky.
To ovšem není chyba kreditky, ale banky. Navíc je to z části i tvoje chyba, protože používat kreditní kartu tím to způsobem (platit inkasem) je nesmysl - popírá to smysl kreditní karty.Při zakládání karty jsme se dohodli, že mi budou strhávat celou dlužnou částku, abych nemusel platit úroky, což nedodrželi. Mám kartu i účet u jedné banky, tak by mi inkaso vyhovovalo, nemusel bych se o nic starat, jen by se peníze strhly z účtu se zpožděním. Bohužel je to ale nefunkční.
Kreditka neslouží k tomu, aby sis mohl _půjčovat_ peníze - jen zoufalec by používal kreditní kartu (s nehoráznými úroky) k získání půjčky. Kreditka slouží k tomu, abys mohl bezpečně platit z cizích peněz. Když se tě obchodník pokusí podvést nebo dojde při transakci k chybě/omylu, tak peníze, které obchodník obdrží, nebudou tvoje, neodečtou se rovnou z tvého účtu jako u debetní karty, nýbrž banky.Raději budu používat modernější a bezpečnější způsoby placení*, než takové zaostalé metody, u kterých stačí opsat dvě čísla z karty, aby člověk něco zaplatil. Nemám čas a chuť se s někým dohadovat, jestli jsem tohle platil nebo ne. A je mi úplně jedno, jestli se dohaduji o svoje peníze, nebo o peníze banky (což je potenciální dluh s dost vysokými úroky). Taky mě nebaví schraňovat si účtenky a na konci měsíce trávit hodiny kontrolováním, jestli mi někdo nestrhnul něco jiného, než, co jsem platil, následně pak někam volal, něco reklamoval... Tohle je prostě únavné, otravné, nepohodlné. Zjistil jsem, že mi kreditka nevyhovuje. I to je užitečná zkušenost. *) elektronické bankovnictví, čipové karty, karty chráněné PINem...
Účet si prohlížet můžu, ale vidím tam jen částku a datum, nikoli název obchodníka a případnou poznámku. Ty se dozvím až v měsíčním výpisu. Docela haluz, co?To teda jo - online bankovnictví KB sice stojí za houby, ale tohle tam naštěstí vidím.
Raději budu používat modernější a bezpečnější způsoby placení*, než takové zaostalé metody, u kterých stačí opsat dvě čísla z karty, aby člověk něco zaplatil. Nemám čas a chuť se s někým dohadovat, jestli jsem tohle platil nebo ne.To je sice pěkné, ale ne vždy použitelné. Například při platbě na internetu je ti PIN a čipová karta na nic. Někteří obchodníci (a v USA to platí tuplem) navíc nejsou na karty s čipem připraveni. A nakonec - při troše snahy se dá zákazník podvést i při potvrzování PINem na čipovém terminálu. Ve všech těchto případech je ta možnost nepřímé platby a následného "dohadování" velmi užitečná.
A je mi úplně jedno, jestli se dohaduji o svoje peníze, nebo o peníze banky (což je potenciální dluh s dost vysokými úroky).V případě, že je reklamace transakce nutná (což prostě může nastat - i když se ti to nelíbí), tak je prostě lepší být v pozici, kdy máš peníze u sebe a banka je chce po tobě, než naopak, kdy jsou peníze v háji a ty je z banky doluješ zpět.
Taky mě nebaví schraňovat si účtenky a na konci měsíce trávit hodiny kontrolováním, jestli mi někdo nestrhnul něco jiného, než, co jsem platil, následně pak někam volal, něco reklamoval... Tohle je prostě únavné, otravné, nepohodlné.Hehe, a při používání debetní karty si účtenky neschováváš? To není moc moudré...
Tohle je prostě únavné, otravné, nepohodlné. Zjistil jsem, že mi kreditka nevyhovuje. I to je užitečná zkušenost.Já si spíš myslím, že jsi (částečně vinou neschopné banky) nepřišel na to, k čemu je užitečná.
To teda jo - online bankovnictví KB sice stojí za houby, ale tohle tam naštěstí vidím.Však ten systém, který pochází z eBanky funguje dobře, s debetní kartou nemám nejmenší problém, akorát tahle Rajfková kreditka je tam nějak nešťastně přilepená.
V případě, že je reklamace transakce nutná (což prostě může nastat - i když se ti to nelíbí), tak je prostě lepší být v pozici, kdy máš peníze u sebe a banka je chce po tobě, než naopak, kdy jsou peníze v háji a ty je z banky doluješ zpět.Jenže v případě elektronických debetních karet je to riziko reklamace (neoprávněného čerpání) výrazně nižší, resp. téměř k němu nedochází.
Hehe, a při používání debetní karty si účtenky neschováváš? To není moc moudré...Schovávám, vždycky je strkám do takové pixly doma
Jenže u ní jednak není riziko zneužití takové jako u kreditky a jednak si ty transakce kontroluju průběžně, prostě občas kouknu na účet a to ještě v době, kdy si pamatuji, co jsem si před pár dny kupoval.
Jenže v případě elektronických debetních karet je to riziko reklamace (neoprávněného čerpání) výrazně nižší, resp. téměř k němu nedochází.A kdo říká, že moje kreditka nemá čip a PIN?
Jde o to, že (kromě stejného placení na čipových terminálech jako s elektronickou debetní) umožňuje ještě něco navíc.
si ty transakce kontroluju průběžně, prostě občas kouknu na účet a to ještě v době, kdy si pamatuji, co jsem si před pár dny kupoval.Totéž dělám u kreditky - ale stejně si účty schovávám.
Jde o to, že (kromě stejného placení na čipových terminálech jako s elektronickou debetní) umožňuje ještě něco navíc.Tak nějak jsem si to původně představoval, a v případě Rajfky to neplatí.
Totéž dělám u kreditky - ale stejně si účty schovávám.Asi je to bankou, kdybys na webu viděl jen částky a ne jména obchodů, měl bys na to jiný názor.
To je pravda. Naštěstí KB tyto informace on-line poskytuje.Totéž dělám u kreditky - ale stejně si účty schovávám.Asi je to bankou, kdybys na webu viděl jen částky a ne jména obchodů, měl bys na to jiný názor.
Navíc je to z části i tvoje chyba, protože používat kreditní kartu tím to způsobem (platit inkasem) je nesmysl - popírá to smysl kreditní karty.Jasne, ale za to muzou banky, kdyz debitni karty ktere vydavaji jsou jen Maestro a Visa Electron. Sice CSOB Studentsky ucet je s VISA, ale to je vyjimka.
Kreditní karta není život na dluh, ale pohodlný způsob placeníPokud trpíš krátkodobou platební neschopností, tak ti kreditka může pomoci (viz ty cesťáky), ale s pohodlím to nemá nic společného, pohodlí si představuji jinak.
visa electron nebo maestro zdaleka do této kategorie nespadají.Alespoň v USA je mezi nimi dost velký rozdíl - zatímco s Visou Electron se dalo platit všude, s Maestrem na mě koukali jako na blázna, nikde se s ním zaplatit nepodařilo. Pro cestování se mi jako vhodný kompromis jeví embossovaná Visa (v Evropě spíš MC) se zablokovanými platbami po internetu/telefonu - pak může člověk platit všude a přitom mu kartu nebude nikdo neoprávněně vysávat. V ČR je ideální nejlevnější electron/maestro, není důvod platit zbytečné roční poplatky navíc. Zajímá mě totiž, kolik peněz mám na účtu a co si mohu koupit, ale jak vypadám před prodavačem je mi úplně jedno, nepotřebuji nikoho oslňoval platinovou AmExkou (oslňovat se tím nechají stejně jen ubožáci).
Pokud trpíš krátkodobou platební neschopností, tak ti kreditka může pomoci (viz ty cesťáky), ale s pohodlím to nemá nic společného, pohodlí si představuji jinak.Jestli se bavíme o českém zaměstnavateli, nemá náhodou zákonnou povinnost vybavit zaměstnance odpovídajícími prostředky před odjezdem?