Fedora je od 10. února dostupná v Sýrii. Sýrie vypadla ze seznamu embargovaných zemí a Fedora Infrastructure Team mohl odblokovat syrské IP adresy.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vyvíjí online portál Freedom.gov, který umožní nejenom uživatelům v Evropě přístup k obsahu blokovanému jejich vládami. Portál bude patrně obsahovat VPN funkci maskující uživatelský provoz tak, aby se jevil jako pocházející z USA. Projekt měl být původně představen již na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, ale jeho spuštění bylo odloženo.
Byla vydána pro lidi zdarma ke stažení kniha The Book of Remind věnovaná sofistikovanému kalendáři a připomínači Remind.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.5.0. Oznámení připomíná 30. výročí vzniku projektu. Novinky zahrnují mj. vylepšení referencí nebo použití barev napříč aplikací, od rozhraní editoru po výstupní dokument.
F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Možná si museli zvyknout, možná tam důchodci sedí doma, nebo něco.Nevšiml jsem si, že by vlakem jezdili hlavně důchodci (v dopolední MHD ano, ale o tom tu není řeč). Naopak důchodci jezdí minimálně, drtivou většinu cestujících (hlavně ve špičkách) tvoří lidé, kteří jezdí do práce a do školy. V ten pátek odpoledne na pražském hl.n. byli možná až 50 % studenti, ostatní lidé cca 48 % a důchodci možná ta dvě zbývající procenta.
Hádej co. Nedělají to.Nedivím se. Když jsem si zkusil v eShopu ČD koupit jízdenku, ztroskotal jsem už na tom, že mi to nenašlo spojení. Najde totiž jen přímé vlaky, navíc takto jde koupit jízdenka jen do některých vlaků.
Jinak mam pocit, ze kdyby dali pouze automaty, budes (Luk) zase rvat, ze kaslou na zakazniky, protoze jim nedaji k dispozici moznost informovat se u pokladny.To máš tedy špatný pocit. Protože primární je, aby nebylo vůbec potřeba se ptát.
…Nevím jako Ondřej Kubala myslel, ale ke mně vysílá jednoznačný signál - český zákazník je blb, který si neumí najít spojení ani zvolit jízdenku.chtěl jsem reagovat, že lidí, kteří si dokážou zvolit nejlevnější tarif pro danou jízdu, asi moc nebude ani mezi studenty, inženýry, či doktory. Stačilo mi, když jsme se před nedávnem vraceli s děckama z poutě z rodné dědinky mé drahé a kupovali jsme jízdenku ve vlaku. Průvodčí to spočítala jedním systémem, oznámila cenu. Spočítala to jinak: „Tak to by stálo o 5 korun více“. Spočítala to potřetí: „To by bylo dražší o 7 korun, takže vám dám tu první cenu…“.
Průvodčí to spočítala jedním systémem, oznámila cenu. Spočítala to jinak: „Tak to by stálo o 5 korun více“. Spočítala to potřetí: „To by bylo dražší o 7 korun, takže vám dám tu první cenu…“.Pri cteni popisu teto kalkulace se mi okamzite vybavil bistromaticky pohon z Adamsova "Zivot, vesmir a vubec":
"Poslyšte," zkusil to jinak. "Na účtenkovém bloku čísla tančí. S tímhle fenoménem jste se už musel setkat." "Noo... " "Na účtenkovém bloku se střetává realita s nerealitou na tak základní úrovni, že jedno se stává druhým a cokoliv je možné, v mezích jistých parametrů," vysvětloval Slartibartfast. "Jakých parametrů?" "To je těžko říct," snažil se trpělivě Slartibartfast. "To je práve" jeden z nich. Je to zvláštní, ale je to tak. Aspoň si myslím, že je to zvláštní," dodal, "a jsem si jist, že je to tak."
Formulace mluvčího byla dost nešťastná, ale o to asi tolik nejde.O to jde právě nejvíc. Kdyby něco takového zástupce nějaké firmy řekl do očí, tak přinejlepším už s tou firmou nebudu chtít mít nic společného, při horším psychickém rozpoložení bych mu možná hned jednu natáhl.
Proto jsou dost výrazně zvýhodňovány skupiny a zpáteční jízdné.S tím zpátečním jízdným už to dnes není pravda. Někdejší výrazné zvýhodnění zpátečních jízdenek skončilo s poslední velkou změnou tarifů.
SMS jízdenka je pro podnik prostě lepší.Čili jinak řečeno, kdo nemá mobil (nebo ho u sebe třeba záměrně nenosí), brzy v pražské MHD utře hubu.
Nejdrive tvrdis, ze bezni lide nejsou hlupaci (viz tvuj blog o CD) a ted tvrdis, ze nejsou schopni ani jednoduche dedukce (chci jet MHD, potrebuji listek). BTW, porad mas moznost si ho koupit u ridice. Cim dal vic mam pocit, ze si jeden z tech remcalu, kteri maji potrebu na neco nadavat za jakoukoli cenu.SMS jízdenka je pro podnik prostě lepší.Čili jinak řečeno, kdo nemá mobil (nebo ho u sebe třeba záměrně nenosí), brzy v pražské MHD utře hubu.
Nejdrive tvrdis, ze bezni lide nejsou hlupaci (viz tvuj blog o CD) a ted tvrdis, ze nejsou schopni ani jednoduche dedukce (chci jet MHD, potrebuji listek).Co že tvrdím? Tomu nerozumím... Jednoduchá dedukce: chci jet MHD - potřebuji lístek - chci si koupit lístek - hledám automat (není) - hledám trafiku (lístky neprodávají) - nemám lístek - ... (sháním taxi nebo jedu načerno)
BTW, porad mas moznost si ho koupit u ridice.Zejména u těch nových tramvají, kde se jako důležitá vlastnost uvádí, že řidič vůbec nepřijde do styku s cestujícími
Cim dal vic mam pocit, ze si jeden z tech remcalu, kteri maji potrebu na neco nadavat za jakoukoli cenu.Jestli si to myslíš, tak v tom žij dál.
* na druhy strane je to dobry pri jizde na cerno - nez se k tobe dostane revizor tak je salina na konecny
Takhle cizinec si bude chtit koupit listek, tak bude muset mit roaming, pekne si priplatit a jeste se pekne dlouho vyptavat na informacich.Cizince jsem zatím vůbec neřešil, pro ně to bude zvlášť kruté. Už teď mají dost problémy, protože jsou často zvyklí, že si mohou koupit lístek na každé zastávce nebo přímo v tramvaji, ale to u nás nejde.
Pak ovšem kvůli svým principům nebude moci jezdit MHD, každá sranda něco stojí.Pak by ale tato MHD neměla být dotována z veřejných prostředků, protože se stává službou vázanou na služby soukromých mobilních operátorů. Ze stejného důvodu hrubě nesouhlasím s tím, aby byla povinnost pro některé účely (nadlimitní platby, v budoucnu zřejmě výplaty důchodů atd.) využívat bankovní služby.
Na pocit, že bych panu Kubalovi hned jednu natáhl, mi stačí, že vůbec začne mluvit...Formulace mluvčího byla dost nešťastná, ale o to asi tolik nejde.O to jde právě nejvíc. Kdyby něco takového zástupce nějaké firmy řekl do očí, tak přinejlepším už s tou firmou nebudu chtít mít nic společného, při horším psychickém rozpoložení bych mu možná hned jednu natáhl.
Že se u nás automaty moc nevyužívají, je fakt.proč se nad tím tak pozastavuješ, když si sám odpovídáš:
Na druhou stranu byly do automatu potřeba drobné ...vzhledem k tomu, že v našich krajích vládne IDS JMK a já se snažím mít po kapsách vždy alespoň jednu neprojetou "univerzální jízdenku", nákup klasické vlakové jízdenky pro mě připadá v úvahu asi od 60 Kč výš - tolik peněz v kovu skoro nikdy u sebe nemám (pokud zrovna někde nedostanu kovovou padesátikorunu, ale ještě jsem neviděl automat, který by je bral) proč se nedá v automatech platit kartou? - např. v Göteborgu se dá platit kartou i v parkovacích automatech, kde taxy začínají od 5 švédských korun na hodinu, ale když si představím, co si tady lidé pomyslí, kdybych chtěl platit kartou desetikorunovou položku ... hm :-/ (bohužel ty šmejdy nebraly karty vydané v cizině, takže jsme stejně museli obtěžovat kolemjdoucí kvůli rozměnění na mince
)
proč se nad tím tak pozastavuješ, když si sám odpovídášTím si neodpovídám. Automat totiž může přijímat i bankovky nebo karty (v zahraničí běžná věc). Ty "naše" (ČD) automaty dokonce jednu dobu karty přijímaly, ale jen speciální čipové karty ČD (na principu telefonních karet, tedy předplacené - tehdy jsem je využíval). Pak ale i toto skončilo bez náhrady.
Pak ale i toto skončilo bez náhrady.Minimálně v Ostravě na Svinovském nádraží a v Praze na Holešovicích se dá přes automat koupit jízdenka e-liška pomocí RFID in-karty.
Tím si neodpovídám.ale jo :-p informace
Automat totiž může přijímat i bankovky nebo karty (v zahraničí běžná věc).to totiž nijak nepopírá v kontextu
Že se u nás automaty moc nevyužívají, je fakt.jsou u nás automaty na bankovky nebo karty? - nejsou, jsou na mince, jak si odpovídáš, a proto je u nás lidi moc nevyužívají :-p
"Český zákazník je zákazník, který potřebuje poradit, vyhledat spojení, potřebuje pomoci s nižším tarifem." Nevím jako Ondřej Kubala myslel, ale ke mně vysílá jednoznačný signál - český zákazník je blb, který si neumí najít spojení ani zvolit jízdenku.Tak podle mě tohle docela přesně odpovídá realitě. Český zákazník je blb, který si kupuje jízdenku občas i pět minut, protože si u toho nechává zjistit, jestli je výhodnější jet do Brna přes Ostravu nebo Ulánbátar, v kolik hodin mu to jede, jestli má čas na přestup a kdoví co ještě. A místo toho, aby dotyčného zákazníka pokladní poslal/a někam do hajzlu (na informace), tak se s ním vybavuje, i když má u okýnka pětimetrovou frontu lidí, kterým za deset minut jede vlak.
S jedinou pokladnou je to kříž, v Brně už naštěstí jsou pokladny oddělné...To třeba v Praze taky, ale ještě jsem neviděl, aby někoho poslali do hajzlu s tím, že jsou pokladna a ne informace.
(Další skvělá věc v Brně je sdílená fronta pro více pokladen najednou, nechápu, že na to přišli až teď, i tohle pomáhá redukovat zlo od blba, co tam stojí deset minut, kdyby se už takový objevil.)
Pokud to bude napsané v klasické úřední řeči, tak to bude chtít značnou dávku inteligence a znalostí.Tak typicky to máme takto: základní odbavení, komplexní odbavení, přednostní odbavení. Co se dá na které přepážce sehnat?
Pokud to bude napsané v klasické úřední řeči, tak to bude chtít značnou dávku inteligence a znalostí.Pokud je tam napsáno "Zde neposkytujeme informace", tak to snad musí pochopit každej.
Vzácná to nezúčastněnost, ale obávám se, že ti nevydrží, až budeš díky zmatkujícímu davu čekat půl hodiny.Dav ať si zmatkuje, jak se mu zachce. Já vím, kam jdu a co tam chci.
Navrhuji jinou možnost: zákazník Českých drah je inteligentní a moc dobře ví, s jakou firmou má tu čest, tudíž je podezíravý. Proto se chce ujistit, že vlak do Brna opravdu pojede běžnou trasou a ne přes Ulánbátar; pokud kvůli výluce na trati přece jen v Ulánbátaru skončí, tak zda bude či nebude muset platit celou cestu; zda bude mít čas na přestup i tehdy, když jeho vlak bude mít zpoždění padesát minut; zda bude mít kam hlavu složit, když mu v mezistanici nečekaně zruší poslední spoj; atd. atd.
(Samozřejmě, že inteligentní zákazník se většinou na ČD vykašle a osedlá vlastního bezinem poháněného ocelového oře, ale jsou případy, kdy to z různých důvodů nejde udělat.)
Navrhuji jinou možnost: zákazník Českých drah je inteligentní a moc dobře ví, s jakou firmou má tu čest, tudíž je podezíravý.Tak tuhle variantu jsem ještě neviděl. A stále platí, že je to blb, protože na zjišťování informací je k dispozici okénko "Informace"
nesetkali jste se s paysecem od hellomobile?
Tiskni
Sdílej: