Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Ementux aneb Myšákův boj s Linuxem
aneb jak nainstalit Linux na mini noťásek...
Když jsem si nedávno uškudlil nějakou tu korunku a obhájil doma "nezbytnou" investici 
, mohl jsem si konečně splnit své dlouholeté přání a pořídit si notebook. Tedy spíš takový malý noťásek. No, prostě IBM Thinkpad 240. Z bazaru jsem odcházel s radostným výrazem dítěte před vánočním stromečkem a už jsem se těšil, jak předinstalovaný M$ nahradím tučňákem...
Tenhle kousek hardware směstnaný ve škatulce o úhlopříčce 10,4" je sice naprosto úžasná věcička, která se vejde téměř všude, ale právě díky své velikosti postrádá jakoukoliv mechaniku 
ba dokonce i síťovou kartu. V bazaru jsem naštěstí vydyndal zaprášenou externí floppy mechaniku IBM od jiného modelu (ještěže ty proprietární konektory IBM jsou kompatibilní) a PCMCIA síťovku jsem hned další den, vyzbrojen informacemi z místní rubriky Hardware, uháněl koupit.
Vyzbrojen výše zmíněným drobečkem, externí floppynou a síťovkou Ovislink LS-PCM-32, jsem se s velkým odhodláním (a vytrženou osmičkou - po "preventivní údržbě" u zubaře) odhodlal k činu. Postup jsem měl celkem promyšlený - na domácím desktopu jsem si rozjel ftp server, naládoval na disk hromadu balíků ze 7 CD s Woodym a nabootoval síťovou instalaci z disket.
Plány jsou ale od toho, aby se měnily. Všechno bylo fajn až do doby než jsem se snažil rozjet síť. Ať jsem dumal jak jsem dumal, síťovka odmítala veškeré "pozvánky na rande". Z dřívějších hledání "té pravé distribuce" mám doma naštěstí celkem solidní zásobu instalačních médií a tak začala "disketotéka"...
...RH7.3 - nic, FC1 - nic, Slack 10.0 - nic, VL4.3 - nic. Se zvyšující se hromádkou neuspěšných instalaček, klesalo mé sebevědomí. Cokoliv s jádrem 2.2.x nebo 2.4.x přímo z distribuce, se odmítalo nechat nainstalovat ( Asi by bylo možné skompilovat si jádro na míru, pak ho šoupnout na disketu a pak by to snad jelo, ale to je zcela mimo mé schopnosti. ).
Další den v práci byl ve znamení hledání na diskuzích atd., jestli existuje nějaká distribuce, která má instalátor s jádrem 2.6.x a bootuje z disket. 3x HURÁ - ANO (Mandrake). Stáhnout ISO obrazy, smahnout na CD, poklusem domů --> odříkat motlitbu, nabootovat ... tádydádydá síťovka jede, jsem zachráněn.
Tedy dočasně zachráněn, neboť (prosím nekamenovat) Mandrake není zrovna můj favorit...
S nainstalovaným povinným minimem z MDK jsem začal špekulovat, jak tak dostat něco mému srdci bližšího - rozuměj Debian (ale o tom příště).
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
10.6.2005 18:40
