Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu Kč). Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Porota došla k závěru, že technologické společnosti při navrhování a
… více »Jelikož vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM, Drew DeVault se rozhodl forknout Vim a vytvořil projekt Vim Classic. Vychází z Vimu 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování.
Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
aneb jak nainstalit Linux na mini noťásek...
Když jsem si nedávno uškudlil nějakou tu korunku a obhájil doma "nezbytnou" investici
, mohl jsem si konečně splnit své dlouholeté přání a pořídit si notebook. Tedy spíš takový malý noťásek. No, prostě IBM Thinkpad 240. Z bazaru jsem odcházel s radostným výrazem dítěte před vánočním stromečkem a už jsem se těšil, jak předinstalovaný M$ nahradím tučňákem...
Tenhle kousek hardware směstnaný ve škatulce o úhlopříčce 10,4" je sice naprosto úžasná věcička, která se vejde téměř všude, ale právě díky své velikosti postrádá jakoukoliv mechaniku
ba dokonce i síťovou kartu. V bazaru jsem naštěstí vydyndal zaprášenou externí floppy mechaniku IBM od jiného modelu (ještěže ty proprietární konektory IBM jsou kompatibilní) a PCMCIA síťovku jsem hned další den, vyzbrojen informacemi z místní rubriky Hardware, uháněl koupit.
Vyzbrojen výše zmíněným drobečkem, externí floppynou a síťovkou Ovislink LS-PCM-32, jsem se s velkým odhodláním (a vytrženou osmičkou - po "preventivní údržbě" u zubaře) odhodlal k činu. Postup jsem měl celkem promyšlený - na domácím desktopu jsem si rozjel ftp server, naládoval na disk hromadu balíků ze 7 CD s Woodym a nabootoval síťovou instalaci z disket.
Plány jsou ale od toho, aby se měnily. Všechno bylo fajn až do doby než jsem se snažil rozjet síť. Ať jsem dumal jak jsem dumal, síťovka odmítala veškeré "pozvánky na rande". Z dřívějších hledání "té pravé distribuce" mám doma naštěstí celkem solidní zásobu instalačních médií a tak začala "disketotéka"...
...RH7.3 - nic, FC1 - nic, Slack 10.0 - nic, VL4.3 - nic. Se zvyšující se hromádkou neuspěšných instalaček, klesalo mé sebevědomí. Cokoliv s jádrem 2.2.x nebo 2.4.x přímo z distribuce, se odmítalo nechat nainstalovat ( Asi by bylo možné skompilovat si jádro na míru, pak ho šoupnout na disketu a pak by to snad jelo, ale to je zcela mimo mé schopnosti. ).
Další den v práci byl ve znamení hledání na diskuzích atd., jestli existuje nějaká distribuce, která má instalátor s jádrem 2.6.x a bootuje z disket. 3x HURÁ - ANO (Mandrake). Stáhnout ISO obrazy, smahnout na CD, poklusem domů --> odříkat motlitbu, nabootovat ... tádydádydá síťovka jede, jsem zachráněn.
Tedy dočasně zachráněn, neboť (prosím nekamenovat) Mandrake není zrovna můj favorit...
S nainstalovaným povinným minimem z MDK jsem začal špekulovat, jak tak dostat něco mému srdci bližšího - rozuměj Debian
(ale o tom příště).
Tiskni
Sdílej: