Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
aneb jak nainstalit Linux na mini noťásek...
Když jsem si nedávno uškudlil nějakou tu korunku a obhájil doma "nezbytnou" investici
, mohl jsem si konečně splnit své dlouholeté přání a pořídit si notebook. Tedy spíš takový malý noťásek. No, prostě IBM Thinkpad 240. Z bazaru jsem odcházel s radostným výrazem dítěte před vánočním stromečkem a už jsem se těšil, jak předinstalovaný M$ nahradím tučňákem...
Tenhle kousek hardware směstnaný ve škatulce o úhlopříčce 10,4" je sice naprosto úžasná věcička, která se vejde téměř všude, ale právě díky své velikosti postrádá jakoukoliv mechaniku
ba dokonce i síťovou kartu. V bazaru jsem naštěstí vydyndal zaprášenou externí floppy mechaniku IBM od jiného modelu (ještěže ty proprietární konektory IBM jsou kompatibilní) a PCMCIA síťovku jsem hned další den, vyzbrojen informacemi z místní rubriky Hardware, uháněl koupit.
Vyzbrojen výše zmíněným drobečkem, externí floppynou a síťovkou Ovislink LS-PCM-32, jsem se s velkým odhodláním (a vytrženou osmičkou - po "preventivní údržbě" u zubaře) odhodlal k činu. Postup jsem měl celkem promyšlený - na domácím desktopu jsem si rozjel ftp server, naládoval na disk hromadu balíků ze 7 CD s Woodym a nabootoval síťovou instalaci z disket.
Plány jsou ale od toho, aby se měnily. Všechno bylo fajn až do doby než jsem se snažil rozjet síť. Ať jsem dumal jak jsem dumal, síťovka odmítala veškeré "pozvánky na rande". Z dřívějších hledání "té pravé distribuce" mám doma naštěstí celkem solidní zásobu instalačních médií a tak začala "disketotéka"...
...RH7.3 - nic, FC1 - nic, Slack 10.0 - nic, VL4.3 - nic. Se zvyšující se hromádkou neuspěšných instalaček, klesalo mé sebevědomí. Cokoliv s jádrem 2.2.x nebo 2.4.x přímo z distribuce, se odmítalo nechat nainstalovat ( Asi by bylo možné skompilovat si jádro na míru, pak ho šoupnout na disketu a pak by to snad jelo, ale to je zcela mimo mé schopnosti. ).
Další den v práci byl ve znamení hledání na diskuzích atd., jestli existuje nějaká distribuce, která má instalátor s jádrem 2.6.x a bootuje z disket. 3x HURÁ - ANO (Mandrake). Stáhnout ISO obrazy, smahnout na CD, poklusem domů --> odříkat motlitbu, nabootovat ... tádydádydá síťovka jede, jsem zachráněn.
Tedy dočasně zachráněn, neboť (prosím nekamenovat) Mandrake není zrovna můj favorit...
S nainstalovaným povinným minimem z MDK jsem začal špekulovat, jak tak dostat něco mému srdci bližšího - rozuměj Debian
(ale o tom příště).
Tiskni
Sdílej: