V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Ementux aneb Myšákův boj s Linuxem
aneb jak nainstalit Linux na mini noťásek...
Když jsem si nedávno uškudlil nějakou tu korunku a obhájil doma "nezbytnou" investici 
, mohl jsem si konečně splnit své dlouholeté přání a pořídit si notebook. Tedy spíš takový malý noťásek. No, prostě IBM Thinkpad 240. Z bazaru jsem odcházel s radostným výrazem dítěte před vánočním stromečkem a už jsem se těšil, jak předinstalovaný M$ nahradím tučňákem...
Tenhle kousek hardware směstnaný ve škatulce o úhlopříčce 10,4" je sice naprosto úžasná věcička, která se vejde téměř všude, ale právě díky své velikosti postrádá jakoukoliv mechaniku 
ba dokonce i síťovou kartu. V bazaru jsem naštěstí vydyndal zaprášenou externí floppy mechaniku IBM od jiného modelu (ještěže ty proprietární konektory IBM jsou kompatibilní) a PCMCIA síťovku jsem hned další den, vyzbrojen informacemi z místní rubriky Hardware, uháněl koupit.
Vyzbrojen výše zmíněným drobečkem, externí floppynou a síťovkou Ovislink LS-PCM-32, jsem se s velkým odhodláním (a vytrženou osmičkou - po "preventivní údržbě" u zubaře) odhodlal k činu. Postup jsem měl celkem promyšlený - na domácím desktopu jsem si rozjel ftp server, naládoval na disk hromadu balíků ze 7 CD s Woodym a nabootoval síťovou instalaci z disket.
Plány jsou ale od toho, aby se měnily. Všechno bylo fajn až do doby než jsem se snažil rozjet síť. Ať jsem dumal jak jsem dumal, síťovka odmítala veškeré "pozvánky na rande". Z dřívějších hledání "té pravé distribuce" mám doma naštěstí celkem solidní zásobu instalačních médií a tak začala "disketotéka"...
...RH7.3 - nic, FC1 - nic, Slack 10.0 - nic, VL4.3 - nic. Se zvyšující se hromádkou neuspěšných instalaček, klesalo mé sebevědomí. Cokoliv s jádrem 2.2.x nebo 2.4.x přímo z distribuce, se odmítalo nechat nainstalovat ( Asi by bylo možné skompilovat si jádro na míru, pak ho šoupnout na disketu a pak by to snad jelo, ale to je zcela mimo mé schopnosti. ).
Další den v práci byl ve znamení hledání na diskuzích atd., jestli existuje nějaká distribuce, která má instalátor s jádrem 2.6.x a bootuje z disket. 3x HURÁ - ANO (Mandrake). Stáhnout ISO obrazy, smahnout na CD, poklusem domů --> odříkat motlitbu, nabootovat ... tádydádydá síťovka jede, jsem zachráněn.
Tedy dočasně zachráněn, neboť (prosím nekamenovat) Mandrake není zrovna můj favorit...
S nainstalovaným povinným minimem z MDK jsem začal špekulovat, jak tak dostat něco mému srdci bližšího - rozuměj Debian (ale o tom příště).
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
10.6.2005 18:40
