Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Ementux aneb Myšákův boj s Linuxem
aneb jak nainstalit Linux na mini noťásek...
Když jsem si nedávno uškudlil nějakou tu korunku a obhájil doma "nezbytnou" investici 
, mohl jsem si konečně splnit své dlouholeté přání a pořídit si notebook. Tedy spíš takový malý noťásek. No, prostě IBM Thinkpad 240. Z bazaru jsem odcházel s radostným výrazem dítěte před vánočním stromečkem a už jsem se těšil, jak předinstalovaný M$ nahradím tučňákem...
Tenhle kousek hardware směstnaný ve škatulce o úhlopříčce 10,4" je sice naprosto úžasná věcička, která se vejde téměř všude, ale právě díky své velikosti postrádá jakoukoliv mechaniku 
ba dokonce i síťovou kartu. V bazaru jsem naštěstí vydyndal zaprášenou externí floppy mechaniku IBM od jiného modelu (ještěže ty proprietární konektory IBM jsou kompatibilní) a PCMCIA síťovku jsem hned další den, vyzbrojen informacemi z místní rubriky Hardware, uháněl koupit.
Vyzbrojen výše zmíněným drobečkem, externí floppynou a síťovkou Ovislink LS-PCM-32, jsem se s velkým odhodláním (a vytrženou osmičkou - po "preventivní údržbě" u zubaře) odhodlal k činu. Postup jsem měl celkem promyšlený - na domácím desktopu jsem si rozjel ftp server, naládoval na disk hromadu balíků ze 7 CD s Woodym a nabootoval síťovou instalaci z disket.
Plány jsou ale od toho, aby se měnily. Všechno bylo fajn až do doby než jsem se snažil rozjet síť. Ať jsem dumal jak jsem dumal, síťovka odmítala veškeré "pozvánky na rande". Z dřívějších hledání "té pravé distribuce" mám doma naštěstí celkem solidní zásobu instalačních médií a tak začala "disketotéka"...
...RH7.3 - nic, FC1 - nic, Slack 10.0 - nic, VL4.3 - nic. Se zvyšující se hromádkou neuspěšných instalaček, klesalo mé sebevědomí. Cokoliv s jádrem 2.2.x nebo 2.4.x přímo z distribuce, se odmítalo nechat nainstalovat ( Asi by bylo možné skompilovat si jádro na míru, pak ho šoupnout na disketu a pak by to snad jelo, ale to je zcela mimo mé schopnosti. ).
Další den v práci byl ve znamení hledání na diskuzích atd., jestli existuje nějaká distribuce, která má instalátor s jádrem 2.6.x a bootuje z disket. 3x HURÁ - ANO (Mandrake). Stáhnout ISO obrazy, smahnout na CD, poklusem domů --> odříkat motlitbu, nabootovat ... tádydádydá síťovka jede, jsem zachráněn.
Tedy dočasně zachráněn, neboť (prosím nekamenovat) Mandrake není zrovna můj favorit...
S nainstalovaným povinným minimem z MDK jsem začal špekulovat, jak tak dostat něco mému srdci bližšího - rozuměj Debian (ale o tom příště).
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
10.6.2005 18:40
