Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Asi jsem objevil kouzlo Vimu. Dlouho jsem se jím nechtěl zabývat, měl jsem své oblíbené editory pro grafiku (hlavně Quanta) i pro konzoli (mcedit a nano) a Vim představoval dloooouhou dobu učení a snahy zapamatovat si to "šílené" ovládání. Říkal jsem si, že mi stačily pokusy s Emacsem, o kterém básní kniha Linux - Dokumentační projekt, ze které jsem se ve svých začátcích učil.
Byl jsem spokojený, většinu své práce dělám tak jako tak v grafice a konzolové editory jsem používal jen na drobné úpravy konfiguráků, případně v kombinaci s SSH na rychlé opravy kódů, které už jsou nasazené na serverech - na oboje mcedit a nano bohatě stačí.
Mcedit jsem používal i na psaní logů pro Subversion. Subversion klient, když posílám změny do repozitáře, automaticky otevře editor. Jestli se nepletu, je to dané nějakým nastavením prostředí a tady se stala zrada - tohle nastavení se mi změnilo (mám Kubuntu 6.04, takže takovéhle změny se občas stanou) a SVN klient mi otevřel Vim.
Měl jsem několik možností - napsat log message do souboru a ten pak SVN klientovi vnutit. Mohl jsem změny poslat bez logu. Mohl jsem čachrovat s nastavením, aby se zase otevíral mcedit...
Já si vybral možnost, že vykoumám, jak ten log udělat ve Vimu - uložit do souboru jeden blbý řádek přeci nebude tak těžké.
Nebylo. Navíc mě Vim začal zajímat a po odpoledni čtení jeho dokumentace můžu říct, že Vim umím používat. Sice se asi nedá mluvit o nějakém extra efektivním používání a rychleji bych kódy psal i v nano, ale to je jen otázka času.
Aby toho nebylo málo, zjistil jsem, že takový Vim je ze všech mně známých editorů nejovladatelnější, když pracujete přes PuTTy na mobilu. Ačkoli s Vimem umím prakticky jen základy, je v tomhle případě práce s ním nejmíň o polovičku rychlejší, než s mceditem.
Pro většinu práce používám Quantu a nepočítám, že bych tohle měnil, ale mobilní použitelnost mě vážně překvapila a potěšila. To je pro mě to pravé kouzlo Vimu.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
$EDITOR, podle toho se řídí většina unixových programů 
.
Aby toho nebylo málo, zjistil jsem, že takový Vim je ze všech mně známých editorů nejovladatelnější, když pracujete přes PuTTy na mobilu. Ačkoli s Vimem umím prakticky jen základy, je v tomhle případě práce s ním nejmíň o polovičku rychlejší, než s mceditem.
A co teprve při problémech s připojením, když roundtrip dosahuje hodnot okolo dvou sekund…
2.4.2006 13:14
Vi, pripadne WinVi na Windows masinach.