Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Asi jsem objevil kouzlo Vimu. Dlouho jsem se jím nechtěl zabývat, měl jsem své oblíbené editory pro grafiku (hlavně Quanta) i pro konzoli (mcedit a nano) a Vim představoval dloooouhou dobu učení a snahy zapamatovat si to "šílené" ovládání. Říkal jsem si, že mi stačily pokusy s Emacsem, o kterém básní kniha Linux - Dokumentační projekt, ze které jsem se ve svých začátcích učil.
Byl jsem spokojený, většinu své práce dělám tak jako tak v grafice a konzolové editory jsem používal jen na drobné úpravy konfiguráků, případně v kombinaci s SSH na rychlé opravy kódů, které už jsou nasazené na serverech - na oboje mcedit a nano bohatě stačí.
Mcedit jsem používal i na psaní logů pro Subversion. Subversion klient, když posílám změny do repozitáře, automaticky otevře editor. Jestli se nepletu, je to dané nějakým nastavením prostředí a tady se stala zrada - tohle nastavení se mi změnilo (mám Kubuntu 6.04, takže takovéhle změny se občas stanou) a SVN klient mi otevřel Vim.
Měl jsem několik možností - napsat log message do souboru a ten pak SVN klientovi vnutit. Mohl jsem změny poslat bez logu. Mohl jsem čachrovat s nastavením, aby se zase otevíral mcedit...
Já si vybral možnost, že vykoumám, jak ten log udělat ve Vimu - uložit do souboru jeden blbý řádek přeci nebude tak těžké.
Nebylo. Navíc mě Vim začal zajímat a po odpoledni čtení jeho dokumentace můžu říct, že Vim umím používat. Sice se asi nedá mluvit o nějakém extra efektivním používání a rychleji bych kódy psal i v nano, ale to je jen otázka času.
Aby toho nebylo málo, zjistil jsem, že takový Vim je ze všech mně známých editorů nejovladatelnější, když pracujete přes PuTTy na mobilu. Ačkoli s Vimem umím prakticky jen základy, je v tomhle případě práce s ním nejmíň o polovičku rychlejší, než s mceditem.
Pro většinu práce používám Quantu a nepočítám, že bych tohle měnil, ale mobilní použitelnost mě vážně překvapila a potěšila. To je pro mě to pravé kouzlo Vimu.
Tiskni
Sdílej:
$EDITOR
, podle toho se řídí většina unixových programů Aby toho nebylo málo, zjistil jsem, že takový Vim je ze všech mně známých editorů nejovladatelnější, když pracujete přes PuTTy na mobilu. Ačkoli s Vimem umím prakticky jen základy, je v tomhle případě práce s ním nejmíň o polovičku rychlejší, než s mceditem.
A co teprve při problémech s připojením, když roundtrip dosahuje hodnot okolo dvou sekund…
Vi
, pripadne WinVi
na Windows masinach.