Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
Asi jsem objevil kouzlo Vimu. Dlouho jsem se jím nechtěl zabývat, měl jsem své oblíbené editory pro grafiku (hlavně Quanta) i pro konzoli (mcedit a nano) a Vim představoval dloooouhou dobu učení a snahy zapamatovat si to "šílené" ovládání. Říkal jsem si, že mi stačily pokusy s Emacsem, o kterém básní kniha Linux - Dokumentační projekt, ze které jsem se ve svých začátcích učil.
Byl jsem spokojený, většinu své práce dělám tak jako tak v grafice a konzolové editory jsem používal jen na drobné úpravy konfiguráků, případně v kombinaci s SSH na rychlé opravy kódů, které už jsou nasazené na serverech - na oboje mcedit a nano bohatě stačí.
Mcedit jsem používal i na psaní logů pro Subversion. Subversion klient, když posílám změny do repozitáře, automaticky otevře editor. Jestli se nepletu, je to dané nějakým nastavením prostředí a tady se stala zrada - tohle nastavení se mi změnilo (mám Kubuntu 6.04, takže takovéhle změny se občas stanou) a SVN klient mi otevřel Vim.
Měl jsem několik možností - napsat log message do souboru a ten pak SVN klientovi vnutit. Mohl jsem změny poslat bez logu. Mohl jsem čachrovat s nastavením, aby se zase otevíral mcedit...
Já si vybral možnost, že vykoumám, jak ten log udělat ve Vimu - uložit do souboru jeden blbý řádek přeci nebude tak těžké.
Nebylo. Navíc mě Vim začal zajímat a po odpoledni čtení jeho dokumentace můžu říct, že Vim umím používat. Sice se asi nedá mluvit o nějakém extra efektivním používání a rychleji bych kódy psal i v nano, ale to je jen otázka času.
Aby toho nebylo málo, zjistil jsem, že takový Vim je ze všech mně známých editorů nejovladatelnější, když pracujete přes PuTTy na mobilu. Ačkoli s Vimem umím prakticky jen základy, je v tomhle případě práce s ním nejmíň o polovičku rychlejší, než s mceditem.
Pro většinu práce používám Quantu a nepočítám, že bych tohle měnil, ale mobilní použitelnost mě vážně překvapila a potěšila. To je pro mě to pravé kouzlo Vimu.
Tiskni
Sdílej:
$EDITOR, podle toho se řídí většina unixových programů
.
Aby toho nebylo málo, zjistil jsem, že takový Vim je ze všech mně známých editorů nejovladatelnější, když pracujete přes PuTTy na mobilu. Ačkoli s Vimem umím prakticky jen základy, je v tomhle případě práce s ním nejmíň o polovičku rychlejší, než s mceditem.
A co teprve při problémech s připojením, když roundtrip dosahuje hodnot okolo dvou sekund…
Vi, pripadne WinVi na Windows masinach.