Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Asi jsem objevil kouzlo Vimu. Dlouho jsem se jím nechtěl zabývat, měl jsem své oblíbené editory pro grafiku (hlavně Quanta) i pro konzoli (mcedit a nano) a Vim představoval dloooouhou dobu učení a snahy zapamatovat si to "šílené" ovládání. Říkal jsem si, že mi stačily pokusy s Emacsem, o kterém básní kniha Linux - Dokumentační projekt, ze které jsem se ve svých začátcích učil.
Byl jsem spokojený, většinu své práce dělám tak jako tak v grafice a konzolové editory jsem používal jen na drobné úpravy konfiguráků, případně v kombinaci s SSH na rychlé opravy kódů, které už jsou nasazené na serverech - na oboje mcedit a nano bohatě stačí.
Mcedit jsem používal i na psaní logů pro Subversion. Subversion klient, když posílám změny do repozitáře, automaticky otevře editor. Jestli se nepletu, je to dané nějakým nastavením prostředí a tady se stala zrada - tohle nastavení se mi změnilo (mám Kubuntu 6.04, takže takovéhle změny se občas stanou) a SVN klient mi otevřel Vim.
Měl jsem několik možností - napsat log message do souboru a ten pak SVN klientovi vnutit. Mohl jsem změny poslat bez logu. Mohl jsem čachrovat s nastavením, aby se zase otevíral mcedit...
Já si vybral možnost, že vykoumám, jak ten log udělat ve Vimu - uložit do souboru jeden blbý řádek přeci nebude tak těžké.
Nebylo. Navíc mě Vim začal zajímat a po odpoledni čtení jeho dokumentace můžu říct, že Vim umím používat. Sice se asi nedá mluvit o nějakém extra efektivním používání a rychleji bych kódy psal i v nano, ale to je jen otázka času.
Aby toho nebylo málo, zjistil jsem, že takový Vim je ze všech mně známých editorů nejovladatelnější, když pracujete přes PuTTy na mobilu. Ačkoli s Vimem umím prakticky jen základy, je v tomhle případě práce s ním nejmíň o polovičku rychlejší, než s mceditem.
Pro většinu práce používám Quantu a nepočítám, že bych tohle měnil, ale mobilní použitelnost mě vážně překvapila a potěšila. To je pro mě to pravé kouzlo Vimu.
Tiskni
Sdílej:
$EDITOR, podle toho se řídí většina unixových programů
.
Aby toho nebylo málo, zjistil jsem, že takový Vim je ze všech mně známých editorů nejovladatelnější, když pracujete přes PuTTy na mobilu. Ačkoli s Vimem umím prakticky jen základy, je v tomhle případě práce s ním nejmíň o polovičku rychlejší, než s mceditem.
A co teprve při problémech s připojením, když roundtrip dosahuje hodnot okolo dvou sekund…
Vi, pripadne WinVi na Windows masinach.