V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle
… více »Podpora 32bitového Firefoxu pro Linux skončí v roce 2026. Poslední podporované 32bitové verze budou Firefox 144 a Firefox 140 s rozšířenou podporou, jehož podpora skončí v září 2026.
Společnost Raspberry Pi nově nabízí Raspberry Pi SSD s kapacitou 1 TB za 70 dolarů.
Microsoft BASIC pro mikroprocesor 6502 byl uvolněn jako open source. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se připojil k dokumentu „A Shared Vision of Software Bill of Materials (SBOM) for Cybersecurity“, který vydala americká Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) s Národní bezpečnostní agenturou (NSA), spolu s dalšími mezinárodními partnery. Dokument vznikl v rámci globálního expertního fóra pro SBOM, které má za cíl motivovat k širšímu využívání … více »
Švýcarská AI centra EPFL, ETH Zurich a CSCS představila otevřený vícejazyčný velký jazykový model (LLM) s názvem Apertus. Vyzkoušet lze na stránce Public AI Inference Utility.
Byl vydán Linux Mint 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Čínská společnost Tencent uvolnila svůj AI model HunyuanWorld-Voyager pro generování videí 3D světů z jednoho obrázku a určené trajektorie kamery. Licence ale nedovoluje jeho používání na území Evropské unie, Spojeného království a Jižní Koreje.
Asi jsem objevil kouzlo Vimu. Dlouho jsem se jím nechtěl zabývat, měl jsem své oblíbené editory pro grafiku (hlavně Quanta) i pro konzoli (mcedit a nano) a Vim představoval dloooouhou dobu učení a snahy zapamatovat si to "šílené" ovládání. Říkal jsem si, že mi stačily pokusy s Emacsem, o kterém básní kniha Linux - Dokumentační projekt, ze které jsem se ve svých začátcích učil.
Byl jsem spokojený, většinu své práce dělám tak jako tak v grafice a konzolové editory jsem používal jen na drobné úpravy konfiguráků, případně v kombinaci s SSH na rychlé opravy kódů, které už jsou nasazené na serverech - na oboje mcedit a nano bohatě stačí.
Mcedit jsem používal i na psaní logů pro Subversion. Subversion klient, když posílám změny do repozitáře, automaticky otevře editor. Jestli se nepletu, je to dané nějakým nastavením prostředí a tady se stala zrada - tohle nastavení se mi změnilo (mám Kubuntu 6.04, takže takovéhle změny se občas stanou) a SVN klient mi otevřel Vim.
Měl jsem několik možností - napsat log message do souboru a ten pak SVN klientovi vnutit. Mohl jsem změny poslat bez logu. Mohl jsem čachrovat s nastavením, aby se zase otevíral mcedit...
Já si vybral možnost, že vykoumám, jak ten log udělat ve Vimu - uložit do souboru jeden blbý řádek přeci nebude tak těžké.
Nebylo. Navíc mě Vim začal zajímat a po odpoledni čtení jeho dokumentace můžu říct, že Vim umím používat. Sice se asi nedá mluvit o nějakém extra efektivním používání a rychleji bych kódy psal i v nano, ale to je jen otázka času.
Aby toho nebylo málo, zjistil jsem, že takový Vim je ze všech mně známých editorů nejovladatelnější, když pracujete přes PuTTy na mobilu. Ačkoli s Vimem umím prakticky jen základy, je v tomhle případě práce s ním nejmíň o polovičku rychlejší, než s mceditem.
Pro většinu práce používám Quantu a nepočítám, že bych tohle měnil, ale mobilní použitelnost mě vážně překvapila a potěšila. To je pro mě to pravé kouzlo Vimu.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
$EDITOR, podle toho se řídí většina unixových programů 
.
Aby toho nebylo málo, zjistil jsem, že takový Vim je ze všech mně známých editorů nejovladatelnější, když pracujete přes PuTTy na mobilu. Ačkoli s Vimem umím prakticky jen základy, je v tomhle případě práce s ním nejmíň o polovičku rychlejší, než s mceditem.
A co teprve při problémech s připojením, když roundtrip dosahuje hodnot okolo dvou sekund…
2.4.2006 13:14
Vi, pripadne WinVi na Windows masinach.